Bezpečnostný problém vo Flash Playeri (diskuse)

[0]

Co se rozumí kontrolou nad napadeným PC? To jako že může provádět operace s právy uživatele který plugin pustil nebo že "získá roota"?

[Filip Jirsák]

Kdyby aplikace běžící pod obyčejným uživatelem umožňovala získat práva roota, byl by to bezpečnostní problém jádra, ne té aplikace.

[pavlix]

V tomto konkrétním případě... a když vynecháš možné zavinění mimo aplikaci i jádro.

[Filip Jirsák]

Ne, ve všech případech – jedinou výjimkou je případ, kdy aplikace byla spuštěna s právy roota a měla se jich vzdát. Pak by to mohl být problém aplikace. V ostatních případech je to buď chyba konfigurace systému (např. správce umožní přes sudo spustit cokoli pod právy roota), chyba jádra nebo chyba hardwaru.

[pavlix]

jedinou výjimkou je případ...

Jedinou zdaleka ne.

V ostatních případech...

Těch případů je víc, při troše snahy jich ještě pár vymyslíš.

[Filip Jirsák]

Takže podle vás lze napsat program, který spustím s právy běžného uživatele a program sám (bez součinnosti roota) svá práva povýší na roota? K čemu by pak bylo veškeré zabezpečení?

[pavlix]

Ne. (Odpověď na druhou otázku je tím pádem irelevantní.)

[Filip Jirsák]

Takže k získání práv roota potřebuji něco, co už práva roota má, a mé aplikaci je to „omylem“ poskytne. Tedy chybu v jádru, chybu v konfiguraci (způsobenou rootem) nebo chybu hardwaru. Další varianty (chybu ve fyzikálních zákonech, zázrak) za reálné nepovažuju.

[pavlix]

Pořád máš tu tvoji teorii děravou jak zrezivělý vrata.

[Filip Jirsák]

Zatím ji nikdo nevyvrátil. Vy jste ve svých čtyřech komentářích dal dohromady přesně 0 příkladů, které by to vyvracely – předpokládám, že za tu dobu byste už aspoň jeden příklad dohromady dal.

[pavlix]

Vy jste ve svých čtyřech komentářích dal dohromady přesně 0 příkladů

Nechával jsem to na vašem intelektu. Ale jestliže selhal, tak...

Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal.

Není to určitě chyba v jádře. Není to určitě chyba v hardware. A není to ani chyba v konfiguraci. Dokonce to není ani zázrak ani chyba ve fyzikálních zákonech.

Když se mluví o bezpečnosti, je vynechání každého speciálního případu velmi nebezpečné.

Tímto považuju naši debatu za skončenou.

[Filip Jirsák]

Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal.

Ano, protože jsem psal o věcech, které se týkají té aplikace. On také třeba může na počítači root spustit rm -rf /, ale nenazýval bych to „bezpečností problém ve Flash Playeru“ jenom proto, že na tom počítači byl Flash také nainstalován. Podle vaší logiky by totiž například SQL injection přes webovou aplikaci byl bezpečnostní problém webového prohlížeče – tam také „aplikace pod běžným uživatelem (webový prohlížeč) může zneužít chybu v aplikaci s právy přístupu k databázi (webovou aplikaci), která obsahuje bezpečnostní chybu“.

[pavlix]

Podle vaší logiky...

Argument podsouváním nevyřčeného? Chvíli jsem přemýšlel, jestli není pod moji úroveň na to vůbec reagovat, nakonec to bylo hodně na hraně.

[Filip Jirsák]

Aplikace, která využije bezpečnostní díru v jiné nesouvisející aplikaci, je sama bezpečnostním problémem. Napsal jste to, nebo ne?

[pavlix]

Samozřejmě, že trvám na tom, že za určitých okolností je taková aplikace bezpečnostním problémem a to tím, že v daném prostředí přidává novou zranitelnost.

Aplikace mají různou dostupnost. Pokud tedy aplikace dostupná vzdáleně využívá bezpečnostní chybu aplikace dostupné lokálně, vzniká tím vzdálená zranitelnost, která by jinak nebyla.

Oprava té druhé pak řeší oba problémy, oprava té první řeší jenom jeden problém. Přesto jsem toho názoru, že by se měly bezpečnostní chyby vyřešit obě.

[pavlix]

Abych předešel nepochopením, samozřejmě myslím běžící lokální aplikaci (službu), která je ochotná s ostatními aplikacemi komunikovat.

[Filip Jirsák]

„Oprava“ té první nemusí problém řešit, ale také může jiný problém vytvořit, nebo nemusí mít na původní problém žádný vliv. Dejme tomu, že tou druhou lokálně zranitelnou aplikací bude třeba shell s nastaveným suid bitem. Vedle toho pak máte druhou aplikaci, která umožňuje uživatelům přes webové rozhraní spouštět po autentizaci pod jejich účtem libovolný příkaz. „Opravou“ té druhé (webové) aplikace (zakážete z ní spouštět jiné programy) jim sice znemožníte tu chybu shellu zneužít přes web, ale zároveň tu aplikaci zcela znehodnotíte. A přitom ti uživatelé dál mohou mít přístup třeba přes ssh, ze kterého si ten suid shell klidně spustí.

Jinými slovy, opravit je potřeba to, co je rozbité. Pokoušet se to zazáplatovat flikováním všeho okolo, co by mohlo tu chybu zneužít, je sice možné, někdy dokonce není jiná možnost, ale vždy si koledujete o to, že na nějakou možnost zapomenete. Samozřejmě ale pokud aplikace určená k přehrávání videa nemá umět spouštět cizí kód, a přesto to umí, je to bezpečnostní chyba v té aplikaci. Ve vámi zmíněném případu, kdy by Flash Player uměl spouštět jiný kód a zároveň v systému existovala třeba nebezpečná suid binárka s vlastníkem roota, jsou tam bezpečnostní chyby dvě – spouštění kódu ve Flash Playeru a ta suid binárka.

[pavlix]

Takže si rozumíme :).

[RapMan]

To by se mi docela hodilo, nejaka vzdalena plocha pristupna pres flash... :)

[Bedňa]

+1 :D

[Bedňa]

Tak som to len sprdele hodil do googla a co myslíte? Mněl ho tam

[Marián André]

Nie je nič staršie, ako včerajšie správy. Pripomínam, pozrite si dátum toho upozornenia. Všimol som si to až po odoslaní správy.

[Carth_Onasi]

Chci se zeptat, jak je to s 64-bitovym flashem? Protoze 10.0.45.2 je nejvyssi 64-bitova verze od Adobe a vyvoj se pozastavil.

Zatim jsem prepnul zpatky na gnash...

[Bedňa]

Tu

[Michal Kubeček]

Bylo by dobré myslet na to, že ne všichni mají zapnuté zobrazování nadpisů u zpráviček. Bez nadpisu se čtenář až v předposlední větě dozví, o kterém produktu Adobe je vlastně řeč. I když na druhou stranu, pravda, Adobe zase tak moc softwaru pro Linuxu nepíše…