V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Zprávy přenášené jejími přístroji jsou bezpečně šifrovány (AES nebo 3DES), což společnosti neumožňuje předávat informace o uživatelích státním orgánům, protože v určitých případech nemá nikdo kromě zákazníka k nešifrované podobě zpráv přístup.Je tomu opravdu tak? Jestli se nepletu (případně mě někdo, kdo do BlackBerry více vidíte, opravte), tak jsem kdesi četl, že společnost RIM má přístup k privátním klíčům podle kterých se v jejich telefonech šifruje. Pouze ty klíče odmítá vydat vládám. Jestli se nepletu tohle je právě důvod, proč tajné služby (např. ve Francii) nedoporučují používat vládě BlackBerry. Pokud je tomu opravdu tak, je to bezpečnost na houby (co ochrání maximálně tak proti šmírovacím potřebám vlád zemí třetího světa), pochybuji že taková vláda USA či UK by měla velký problém se k těm klíčům dostat. Radši použiji šifrovací aplikaci na Androidu, kde budu mít jistotu, že k privátnímu klíči nikdo jiný přístup nemá. Doporučuji třeba opensource APG(Android Privacy Guard), což je GUI k prověřenému GnuPG. Případně existují i aplikace na šiftrování SMS a dokonce i telefonních hovorů (ale to bylo closedsource, tzn. jsem se o to nezajímal - clesedsource šifrovacím aplikacím opravdu nedůvěřuji).
Samozřejmě jak APG tak OpenVPN Settings je i přímo na Marketu.
Telefony Blackberry využívají vlastní síť, jejímž prostřednictvím si přes servery umístěné v Kanadě a Velké Británii vyměňují šifrovaná data. To se ale nelíbí některým vládám, které chtějí mít možnost některé datové toky v případě ohrožení národní bezpečnosti sledovat. Mike Lazardis, zakladatel RIM a jeden z ředitelů společnosti, ale včera v rozhovoru pro deník New York Times uvedl, že společnost ze svých bezpečnostních standardů ustupovat nehodlá a kódovací klíče vládám neposkytne. Něco takového by podle jeho slov ohrozilo dobré vztahy, které má firma se svými zákazníky mezi něž patří i velké nadnárodní společnosti a právnické agentury. Šéf RIM uvedl, že zpřístupnit vládám šifrovací klíče by znamenalo otevřít jim přístup k celé řadě citlivých informací, jakými jsou například nakupování přes internet, telekonference nebo internetové bankovnictví.Ocividne tedy data desifrovat mohou.
.
V podstatě veškeré v současnosti používané šifrování je prolomitelné, jen je otázkou za jak dlouho a jaké technologie máme k dispozici.
Skutečně to dešifrování za 1 sekundu bylo prolomení A5/1, kdy stačí pasivně poslouchat? Nebo bylo nutné částečně provést MITM (odchycení IMSI)?
voice trunk nikdo neschranuje. na to nejsou kapacity.No, kdyby milion zákazníků volal hodinu denně, tak je to 2×9,6e3×1e6×3600/8 = 8,6 TB/den. To už začíná být pomalu skladovatelné. Nehledě na to, že by to šlo zakódovat i nějaký použitelnějším vokodérem, než má GSM, třeba na polovinu.
flexibility nebo míry otevřenosti vůči jiným aplikacím a budoucím technologiím.To jako jestli to půjde integrovat s INDECTem a podobnými systémy?
Ale oni chtějí BB zakázat i občanům.Citation needed. Vsechny odkazy, ktere jsem videl, zminovaly ze EK pouze vybrala jineho dodavatele pro sve mobily. Tedy alespon co se tyce EU.
Několik států v Perském zálivu a Indie začínají zakazovat provoz těchto telefonů, protože nemohou kontrolovat jimi procházející data.(zdroj)
Tedy alespon co se tyce EU.Já mluvil o světě obecně.
RIM k nim má privátní klíče (a mohl by si je tedy kdykoliv dešifrovat)Tohle je otázka, na kterou nemá odpověď nikdo jiný než RIM. A u vyjádření v různých článcích na webu, např. že
Mike Lazardis, zakladatel RIM a jeden z ředitelů společnosti, ale včera v rozhovoru pro deník New York Times uvedl, že společnost ze svých bezpečnostních standardů ustupovat nehodlá a kódovací klíče vládám neposkytne.je velká otázka, co je skutečně vyjádření firmy, nakolik vychází ze skutečnosti, a kolik si tam toho přidali novináři. Možná je pro firmu marketingově lepší říct "dešifrovací klíče nedáme", než "dešifrovat to ani nemůžeme". Protože to by snadno mohlo některé vlivné napadnout "no kam bychom přišli, kdyby si takhle každý šifroval, a ani v případě ohrožení státu bychom do toho nemohli, zakázat!" - že tu tyhle možnosti jsou už teď je sice pravda, ale jsou zatím pod rozlišovací schopnost těchto snah (i když situace ve VB ... ). Kolikrát se člověk nasměje, když např. ve zprávách na ČT24 říkají, že "firma Intel dá ostatním přístup ke svým centrálním procesním jednotkám (CPU)". U služeb, které běží "hostovaně" na BlackBerry serverech jistě k nešifrovaným datům přístup mají. A je pravda, že u řešení s vlastním BB serverem ve firmě je tu možnost, že tam jí backdoor, a skutečně se k těm datům v případě potřeby dostanou. Sice tvrdí, že "Data remains encrypted in transit and is never decrypted outside of the corporate firewall." což neznamená, že je kdyžtak nemůžou dešifrovat. Takže skutečně u BB je potenciál bezpečnostního problému větší než u e-mailu s SSL/TLS. Ale to by si měli zvážit uživatelé, jestli je to pro ně OK nebo ne. Z tohoto pohledu je nejnebezpečnější třeba takový e-mail např. na Seznamu, protože mají přístup k obrovskému množství informací, které navíc proudí internetem nešifrovaně! (Ale to je OK, neboť když přijde Seznamu žádost od soudu, jistě obsah e-mailovhých schránek i s historií vydají)
za bezpečnostní problém je IMHO považováno to, že podle všeho data sice jsou silně šifrovaná, ale tečou přes centra RIMu v USA a UK a RIM k nim má privátní klíče (a mohl by si je tedy kdykoliv dešifrovat).
Já ty texty pochopil spíš tak, že za bezpečnostní problém považují skutečnost, že ty klíče nemají oni, ne že je má někdo jiný. Tj. že nemůžou odposlouchávat "teroristy", takže je kvůli tomu ohrožena veřejnost.
hxxp://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/evropska-komise-uz-blackberry-nechce-007790) mě dostalo to zdůrazňování:
Kanadský výrobce smartphonů Blackberry – společnost RIM (Research in Motion) na rozdíl od svých konkurentů jako jsou firmy Apple nebo Nokia neumožňuje vládám přístup do svých sítí, a to ani na základě obav z ohrožení bezpečnosti státu. To je také důvodem, proč některé země v čele se Spojenými arabskými emiráty, Saúdskou Arábií a Indií v uplynulých dnech oznámily, že uživatelům Blackberry zablokují přístup k některým službám.
Telefony Blackberry využívají vlastní síť, jejímž prostřednictvím si přes servery umístěné v Kanadě a Velké Británii vyměňují šifrovaná data. To se ale nelíbí některým vládám, které chtějí mít možnost některé datové toky v případě ohrožení národní bezpečnosti sledovat.…no řekněte, kdo by TEĎ chtěl podporovat ty teroristy! <paranoia>By mě zajímalo, za jak dlouho začne v SESR tažení proti šifrování obecně. Banky by samozřejmě mohly šifrovat dál, ale musely by na požádání Demokratické policie (2999)/Ministerstva pravdy (1984) data rozšifrovat.</paranoia>
Tiskni
Sdílej: