Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
DISPLAY=:0 xscreensaver-command -lock
“ je použít trochu bytelnější loginctl lock-sessions
a nejlépe ještě v kombinaci s cryptsetup luksSuspend /dev/mapper/sda_crypt
.
nejlépe ještě v kombinaci s cryptsetup luksSuspend /dev/mapper/sda_crypt.
+1 A určitě je lepší jen zapomenout klíč (který budu mít zálohovaný doma nebo ho odvodím z hesla) než mazat data na disku.
Věřit nemusí, prokázat musí.Na svete existujú totalitné krajny v ktorých nemusia nič dokazovať. Jednoducho ťa vyzvú k odšifrovaniu. A ak to neodšifruješ, tak si pôjdeš sadnúť do basy. V Európe sa medzi také krajiny ráta napríklad United Kingdoom. Zaujímalo by ma kedy bude taký zákon prijatý celoplošne vo všetkých Európskych krajinách.
*.exe
a další Windowsí spustitelné soubory a knihovny) soubory, protože na jejich konec si většinou můžete přidat libovolná data a soubor stále funguje.
Když na disku budou náhodná data (nebo jim to budete tvrdit), nemůžete jim to nijak dokázat.
Tímhle se asi nechá oblbnout asi jen někdo, kdo nemá právo ti do počítače lézt. Takže ho tím můžeš uklidnit a zbytečně na sebe neupozorňovat tím, že bys ho odmítl a vyžadoval dodržování zákona. Ale pokud to právo má, tak ti nejspíš nebude jen tak koukat do počítače, ale připojí k němu šmírovací zařízení, které se z něj pokusí vysosat co nejvíc informací, nebo vyndá disk a ten dá do šmírovacího zařízení se specializovaným softwarem. A tam se většina těch skrytých oddílů (nebo podezřelých dat v nealokovaných částech disku) ukáže.
Tak jsem to myslel – že to bude v rámci FS, ale nebude to místo přidělené žádným souborům. Normálně tam taky nebudou nulové bajty, ale třeba zbytky souborů předchozího FS. Jenže když tam bude souvislý blok náhodných dat, tak už to trochu podezřelé je. Jasně, můžeš třeba říct, že tam asi měl předchozí majitel šifrovaný oddíl a ty jsi ty disky jen naformátoval a nemáš s tím nic společného…
že to bude v rámci FS, ale nebude to místo přidělené žádným souborůmCož je docela obtížné. To by ten fs musel nějak vědět, kam nemá zapisovat. A tato informace by byla viditelná (získatelná).
Jasně, můžeš třeba říct, že tam asi měl předchozí majitel šifrovaný oddíl a ty jsi ty disky jen naformátoval a nemáš s tím nic společného…Tohle ale platí jen pro HDD, SSD, na kterém se pouští trim, už to bude mírně podezřelé. Jinak já, speciálně na ssd, nemám přiřazené celé místo. Na linuxu mám cca 96GB z 512GB a na FreeBSD mám 64GB z 265GB. A ne, nemám tam skryté oddíly ani speciální místo na data. Prostě to místo aktuálně nevyužívám a pokud bych jej potřeboval, tak si kdykoliv vytvořím nový oddíl (GPT má limit 128 oddílů, což na jednom disku stačí).
To by ten fs musel nějak vědět, kam nemá zapisovat.Nemusí. Prostě na ten datový disk nebudeš nic nahrávat. Na začátku tam šoupneš trochu dat, aby se neřeklo, ale jinak na to nebudeš sahat. Navíc taková FAT se plní postupně od začátku, takže nějaké malé množství nahraných dat tomu (snad) neublíží. Pokud bys to chtěl robustnější, můžeš si ručně vytvořit soubor na přesně daných blocích, což ochrání ten skrytý systém, a při bootu ten soubor přepsat něčím malým.
A ne, nemám tam skryté oddíly ani speciální místo na data.Teď ještě aby ti tohle věřil ten, kdo po tobě bude chtít nějaká data vydat
Je možné vůbec zašifrovat disk tak, aby nebylo poznat že je vůbec zašifrovaný? Například že hlavička s klíčem bude někde úplně jinde, a policii pak budu tvrdit, že na disku je pouze výstup z mého nového generátoru náhodných čísel, přičemž ta nebude schopná prokázat opak.Přijde mi docela naivní věřit v to že budeš moct spolehnout na to že policie bude muset něco dokazovat, místo aby tě prostě mlátili dokud jim to nedáš, nebo tě zavřeli za nekooperaci a maření vyšetřování nebo whatever.
Pak jsi neslyšel kvalitní sluchátka či reproduktory hrající kvalitní nahrávku.*ohlíží se na kupu sluchátek používaných zvukotechniky (namátkou Beyerdynamic DT150/DT250, Sennheiser HD25/HD250/HD540/HD580…) a rozpomíná se na výsledky testu Philips Golden Ears
A nebo jsi nahluchlý – je to celkem běžné.„Nahluchlá“ je většina populace. Právě to umožňuje transparentní ztrátovou kompresi.
V podstatě nemá smysl kupovat bezdrátová sluchátka za víc jak tisícovku, když nepočítám cenu té bezdrátové elektroniky navíc.Tisícovka je zhruba ta hranice, kolem níž teprve začínají akusticky slušná drátová sluchátka (některé superluxy apod.).
pokud je k dispozici aspoň trochu rozumný DACCož je prakticky libovolný, pokud výstup není zrovna zarušený. DAC je přesně to – převodník. „Ale různé algoritmy…“ Teorie bez praxe je slepá.
Tiskni
Sdílej: