Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
DISPLAY=:0 xscreensaver-command -lock“ je použít trochu bytelnější loginctl lock-sessions a nejlépe ještě v kombinaci s cryptsetup luksSuspend /dev/mapper/sda_crypt.
nejlépe ještě v kombinaci s cryptsetup luksSuspend /dev/mapper/sda_crypt.
+1 A určitě je lepší jen zapomenout klíč (který budu mít zálohovaný doma nebo ho odvodím z hesla) než mazat data na disku.
Věřit nemusí, prokázat musí.Na svete existujú totalitné krajny v ktorých nemusia nič dokazovať. Jednoducho ťa vyzvú k odšifrovaniu. A ak to neodšifruješ, tak si pôjdeš sadnúť do basy. V Európe sa medzi také krajiny ráta napríklad United Kingdoom. Zaujímalo by ma kedy bude taký zákon prijatý celoplošne vo všetkých Európskych krajinách.
*.exe a další Windowsí spustitelné soubory a knihovny) soubory, protože na jejich konec si většinou můžete přidat libovolná data a soubor stále funguje.
Když na disku budou náhodná data (nebo jim to budete tvrdit), nemůžete jim to nijak dokázat.
Tímhle se asi nechá oblbnout asi jen někdo, kdo nemá právo ti do počítače lézt. Takže ho tím můžeš uklidnit a zbytečně na sebe neupozorňovat tím, že bys ho odmítl a vyžadoval dodržování zákona. Ale pokud to právo má, tak ti nejspíš nebude jen tak koukat do počítače, ale připojí k němu šmírovací zařízení, které se z něj pokusí vysosat co nejvíc informací, nebo vyndá disk a ten dá do šmírovacího zařízení se specializovaným softwarem. A tam se většina těch skrytých oddílů (nebo podezřelých dat v nealokovaných částech disku) ukáže.
Tak jsem to myslel – že to bude v rámci FS, ale nebude to místo přidělené žádným souborům. Normálně tam taky nebudou nulové bajty, ale třeba zbytky souborů předchozího FS. Jenže když tam bude souvislý blok náhodných dat, tak už to trochu podezřelé je. Jasně, můžeš třeba říct, že tam asi měl předchozí majitel šifrovaný oddíl a ty jsi ty disky jen naformátoval a nemáš s tím nic společného…
že to bude v rámci FS, ale nebude to místo přidělené žádným souborůmCož je docela obtížné. To by ten fs musel nějak vědět, kam nemá zapisovat. A tato informace by byla viditelná (získatelná).
Jasně, můžeš třeba říct, že tam asi měl předchozí majitel šifrovaný oddíl a ty jsi ty disky jen naformátoval a nemáš s tím nic společného…Tohle ale platí jen pro HDD, SSD, na kterém se pouští trim, už to bude mírně podezřelé. Jinak já, speciálně na ssd, nemám přiřazené celé místo. Na linuxu mám cca 96GB z 512GB a na FreeBSD mám 64GB z 265GB. A ne, nemám tam skryté oddíly ani speciální místo na data. Prostě to místo aktuálně nevyužívám a pokud bych jej potřeboval, tak si kdykoliv vytvořím nový oddíl (GPT má limit 128 oddílů, což na jednom disku stačí).
To by ten fs musel nějak vědět, kam nemá zapisovat.Nemusí. Prostě na ten datový disk nebudeš nic nahrávat. Na začátku tam šoupneš trochu dat, aby se neřeklo, ale jinak na to nebudeš sahat. Navíc taková FAT se plní postupně od začátku, takže nějaké malé množství nahraných dat tomu (snad) neublíží. Pokud bys to chtěl robustnější, můžeš si ručně vytvořit soubor na přesně daných blocích, což ochrání ten skrytý systém, a při bootu ten soubor přepsat něčím malým.
A ne, nemám tam skryté oddíly ani speciální místo na data.Teď ještě aby ti tohle věřil ten, kdo po tobě bude chtít nějaká data vydat
.
Je možné vůbec zašifrovat disk tak, aby nebylo poznat že je vůbec zašifrovaný? Například že hlavička s klíčem bude někde úplně jinde, a policii pak budu tvrdit, že na disku je pouze výstup z mého nového generátoru náhodných čísel, přičemž ta nebude schopná prokázat opak.Přijde mi docela naivní věřit v to že budeš moct spolehnout na to že policie bude muset něco dokazovat, místo aby tě prostě mlátili dokud jim to nedáš, nebo tě zavřeli za nekooperaci a maření vyšetřování nebo whatever.
Pak jsi neslyšel kvalitní sluchátka či reproduktory hrající kvalitní nahrávku.*ohlíží se na kupu sluchátek používaných zvukotechniky (namátkou Beyerdynamic DT150/DT250, Sennheiser HD25/HD250/HD540/HD580…) a rozpomíná se na výsledky testu Philips Golden Ears
A nebo jsi nahluchlý – je to celkem běžné.„Nahluchlá“ je většina populace. Právě to umožňuje transparentní ztrátovou kompresi.
V podstatě nemá smysl kupovat bezdrátová sluchátka za víc jak tisícovku, když nepočítám cenu té bezdrátové elektroniky navíc.Tisícovka je zhruba ta hranice, kolem níž teprve začínají akusticky slušná drátová sluchátka (některé superluxy apod.).
pokud je k dispozici aspoň trochu rozumný DACCož je prakticky libovolný, pokud výstup není zrovna zarušený. DAC je přesně to – převodník. „Ale různé algoritmy…“ Teorie bez praxe je slepá.
Tiskni
Sdílej: