Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
proč jako do teďka ty data byly tajný?? s nima jako kšeftovali nebo proč jako?? :O :O

Jo aha, takže ty na ty náklady koukáš z hlediska státu, a ne z hlediska ČHMÚ, to je něco jiného.Chtěl jsem do toho prvního příspěvku dát odkaz na tu kauzu s katastrem, kde právě někdo vy106koval, že katastr sice na prodeji vydělá 12M a režie ho stojí 2M, jenže 10M z toho jsou platby od různých obcí a dalších státních uživatelů, a výsledek byl, že celkově je celý ten proces pár set tisíc ve ztrátě, ale nedokážu ho najít. Tím by se to vyjasnilo hned, omlouvám se.
Můj ideál je taky, aby stát prostě platil ČHMÚ 100% nákladů a data by byla dostupná zdarma pro všechny.To je otázka, jak píšu výše. Stejně jako u mýta/dálničních známek/silniční daně (ano, vím, že fyzické věci a data nejdou úplně srovnávat) by možná dávalo smysl, aby ti, kdo data chtějí, na to přispěli. Na druhou stranu ceny musí být nastaveny tak, aby se nevyplatilo stavět v ČR „paralelní“ soukromou síť, protože to by bylo zjevně plýtvání prostředky.
Obchodování mezi složkami státu mi naopak přijde jako pěkně pravicový způsob jak zjistit, jaká je skutečně tržní cena nějaké služby, a tedy způsob jak stát zpřehlednit a zefektivnitTo je dobrý nápad, to mě nenapadlo.
co se státu vyplatí dělat, dělá stát, co umí lépe soukromník, kupuje se od soukromníka, co umí lépe jiná než zamýšlená složka státu, kupuje se od ní.Tady bude porovnání složité v tom, že ČHMÚ má zařízení „dotované od státu“, takže data může vlastně prodávat libovolně levně, ale soukromník si ho musí nakoupit a musí prodávat tak, aby se mu to vrátilo.
To mi pro změnu připomíná systém vědeckých publikací: sice jsi už ten výzkum zaplatil z daní, ale pokud si ho chceš přečíst, zaplať ještě jednou.Ne, tam je to horší, protože ty poplatky za žurnály nejdou té instituci/autorovi/státu, ale soukromému publisherovi, který to nějak adminuje, ale třeba za peer review AFAIK většinou stejně neplatí. Ale good point, kdyby se za články platilo veřejným výzkumným institucím, tak bych asi taky prskal.
Obchodování mezi složkami státu mi naopak přijde jako pěkně pravicový způsob jak zjistit, jaká je skutečně tržní cena nějaké služby, a tedy způsob jak stát zpřehlednit a zefektivnitTo je dobrý nápad, to mě nenapadlo. Ne, to fakt neni dobrej napad. To je uplna picovina. Za 1. Slozky statu maji svoje ukoly dane zakonem, a jsou financovany z rozpoctu. Tudiz maji neomezene zdroje. A to minimalne z toho pohledu, ze velikost onech zdroju je jen velmi volne vazana na vysledek jejich uziti. Zjednodusene, muzou si koupit shit za kolik penez budou chtit. Za 2. CHMU diky prisunu penez, ktery neni vazany na vysledky jejich prace, muze nabizet zpoplatnene sluzby za libovolne ceny. Muze je nadstrelit, podstrelit podle potreby. To nema s pravicovosti ani volnym trhem nic spolecneho. Tyhle hybridy fungovani jsou pekny zlo. CHMU ma delat to co si stat objedna, a vysledky maji byt verejne dostupne. Pokud chce delat napr. nejake fancy grafy, nebo co ja vim, pak mu ma stat zaplait vic penez. Nebo, pokud je to uz mimo zajem statu, pak mu ma zaplatit jen tolik, aby mohl udelat verjen dostupne zdroje, pro ty fancy grafy.

CHMU diky prisunu penez, ktery neni vazany na vysledky jejich prace, muze nabizet zpoplatnene sluzby za libovolne ceny. Muze je nadstrelit, podstrelit podle potreby.My se (doufám) nebavíme o tom, že hydrák bude jako side-job ještě opravovat kancelářské židle, ale o prodeji dat, která už mají kvůli něčemu jinému. A já na to asi nemám teď úplně názor.
Jak velká to byla firma?
"V pripade statu a jeho slozek, je to pak o nekolik radu horsi. Protoze stat kuprikladu vybira desitky tisic ruznych poplatku a dani, jejihz sprava a papirovani kolem stoji o nekolik radu vic, nez kolik se vybere."
To je strašně zjednodušující. Poplatky mají i regulační funkci, aby si lidi rozmysleli, jestli skutečně něco chtějí, a vyjímky mají taky svůj účel. Pokud se hospodským nezdá milion sazeb DPH na pivo, není problém. Může být jednotná sazba DPH pro supermarkety a pro hospody. Jenže ta sazba bude někde mezi supermarketovou a hospodskou, tedy hospody budou přijdou o slevu na dani...
Mizivý, třicetiprocentní, podíl soukromých vlastníků je důvodem, proč si stát s ČEZem nemůže dělat co chce, a musí brát ohledy na ostatní akcionáře. Ale jo, taky mi připadá zvláštní, že soukromníci vlastní 30% Temelína. Zajímalo by mě, jestli by zástupci těch 30% mohli vyslat třeba kontrolu do meziskladů vyhořelého paliva, aby viděli, jak se vedení stará o jejich investici.
Tiskni
Sdílej: