V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
A to vadí konkrétně čemu?
Problém je v tom, že neexistuje jednoznačná definice „dobra“. Takže jediným důsledkem by bylo, že budeš mít různé softwary, které nepůjdou použít společně nebo spojit, protože mají různé definice/výklady „dobra“.
Toto je nesmysl a už dávno k tomu došli lidé z FSF i OSI a další.
Problém je jiný, a sice střet zájmů, pokud vlastně nástroj zneužívá ta samá entita, která jinak garantuje dodržování licencí.
To také. Ale obecně platí, že když je někdo zločinec a páchá nějaké velké zlo, tak nebude řešit nějaké licence k softwaru – prostě ho použije. A i kdyby se dostal před soud, porušení autorského práva bude asi to nejmenší, co ho bude trápit.
Problém je v tom, že neexistuje jednoznačná definice „dobra“.
Odbíháš od problému. Ano, třeba licence JSONu se dá interpretovat lecjak. Ale také jde licenci napsat tak, aby se vyhrazovala např. vůči porušování LZPS určitou entitou (stát nebo syndikát).
Toto je nesmysl a už dávno k tomu došli lidé z FSF i OSI a další.
Tyhle organizace by si v prvé řadě rády udržely jakés-takés vztahy s korporátníky. (Ostatně, OSI proto vůbec vznikla.)
A i kdyby se dostal před soud, porušení autorského práva bude asi to nejmenší, co ho bude trápit.
Na co že to dojel Al Capone?
Ale také jde licenci napsat tak, aby se vyhrazovala např. vůči porušování LZPS určitou entitou (stát nebo syndikát).
LZPS je hodně gumová. A co když někde bude vládnout zločinný režim a lidé ho budou chtít svrhnout mj. i pomocí toho, že zasáhnou do soukromí daných vládců případně poruší nějaká další jejich práva?
A co když někde bude vládnout zločinný režim a lidé ho budou chtít svrhnout mj. i pomocí toho, že zasáhnou do soukromí daných vládců případně poruší nějaká další jejich práva?
Myslíš, že – aby to bylo analogické – stát vydá software využitelný ke crackingu, ale v licenci zakáže jeho používání k těmto účelům za určitých podmínek? To není potřeba, ekvivalentu těch licencí se říká zákony.
LZPS je hodně gumová.
Hlavně je široká, což je trnem v oku prakticky každého pravičáka. @_@
Ale přesto je v současné realitě spousta projevů státu, které jsou stále právně napadnutelné. Např. data retention (versus Ústavní soud).
Ano, obhajuje. Viz zde
The freedom to run the program as you wish, for any purpose (freedom 0).
Neboli považuje svobodu program používat k jakémukoli účelu za tak základní, že ji označuje jako "svobodu 0".
A jakkoli zdaleka nesouhlasím se všemi jeho tezemi, s touto rozhodně ano. Od výjimek typu "program se nesmí používat k účelu, který se mi nelíbí" je už jen krok k výjimkám typu "program smíte volně šířit, ale ne lidem, které nemám rád", přičemž je úplně jedno, jestli jsou tím míněny bezpečnostní agentury, nedemokratické režimy, islámští fundamentalisté, muslimové obecně, židé, homosexuálové nebo třeba voliči nějaké politické strany.
Tiskni
Sdílej: