Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Svata prostoto...
Z čeho vlastně ten zisk pochází?
Prodej osobních údajů? SPAM?
Zásadní problém této služby vidím v tom, že člověku neumožňuje smazat svá data. Už jsem jim jednou naletěl, měl jsem tam profil a když jsem si uvědomil, jak je celá ta věc nebezpečná, zjistil jsem, že profil není možné smazat. Lze ho takzvaně deaktivovat, jenže data tam stejně zůstanou a nikdo netuší, jak dlouho.
Ne. To bych byl hodně naivní, že jo. 
Je to distribuovaná databáze se spoustou diskových polí. Tam prostě musí existovat spousta snapshotů, záložních kopií a dalších náležitostí. Takže i kdyby provozovatel Facebooku chtěl, podle mě nemůže garantovat smazání nějakých dat.
Kdyz si smazes profil na foru, smazou se vsechny data, ktere jsi tam vlozil (prispevky atp.)? U kazde sluzby si musis davat pozor na data, ktere tam pises.
Takove selektivni mazani vede bud k nekonzistenci dat nebo smazani i dat, ktere vlozili jini uzivatele.
Neobhajuju facebook, jen rikam, ze ma na tohle docela dobrou vymluvu.
Se divím, že píšeš na Abclinuxu, tady ti ty data taky nesmažou, při zrušení profilu.
To už se v nějaké diskusi řešilo.
S ABCLinuxu problém nemám, protože už při registraci je každému jasné, co od toho může očekávat. Dávám sem jen ta data, která chci zveřejnit. Přístupová práva má prostě každý.
Na Facebooku je systém jakýchsi oprávnění, který umožňuje omezit přístup pro přátele, přátele přátel a podobné skupiny lidí. Ten dává člověku naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí. Přitom stačí jeden týpek na nešifrovaném WiFi v autobuse a druhý týpek (já) s Wiresharkem a soukromí je v tahu. Právě tenhle zážitek byl důvodem, proč jsem z Facebooku odešel. Uvědomil jsem si, že kdokoliv z mých známých může moje soukromá data tímto způsobem nechtěně šířit. Deaktivací profilu se alespoň zajistí, aby ho už nikdo nemohl číst.
Já na FB dávám jen věci, které chci zveřejnit :) Nechápu proč bych měl dělat něco jiného :)
Věci, které nechci zveřejnit, nezveřejňuji (vůbec je nedám na Inet). Proč lidé nadávají FB za možnost zveřejňovat věcí nechápu .)
A jinak takovej běžnej freeemail třeba od Seznamu, dává úplně stejný "naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí".
Tiskni
Sdílej: