Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Svata prostoto...
Z čeho vlastně ten zisk pochází?
Prodej osobních údajů? SPAM?
Zásadní problém této služby vidím v tom, že člověku neumožňuje smazat svá data. Už jsem jim jednou naletěl, měl jsem tam profil a když jsem si uvědomil, jak je celá ta věc nebezpečná, zjistil jsem, že profil není možné smazat. Lze ho takzvaně deaktivovat, jenže data tam stejně zůstanou a nikdo netuší, jak dlouho.
Ne. To bych byl hodně naivní, že jo. 
Je to distribuovaná databáze se spoustou diskových polí. Tam prostě musí existovat spousta snapshotů, záložních kopií a dalších náležitostí. Takže i kdyby provozovatel Facebooku chtěl, podle mě nemůže garantovat smazání nějakých dat.
Kdyz si smazes profil na foru, smazou se vsechny data, ktere jsi tam vlozil (prispevky atp.)? U kazde sluzby si musis davat pozor na data, ktere tam pises.
Takove selektivni mazani vede bud k nekonzistenci dat nebo smazani i dat, ktere vlozili jini uzivatele.
Neobhajuju facebook, jen rikam, ze ma na tohle docela dobrou vymluvu.
Se divím, že píšeš na Abclinuxu, tady ti ty data taky nesmažou, při zrušení profilu.
To už se v nějaké diskusi řešilo.
S ABCLinuxu problém nemám, protože už při registraci je každému jasné, co od toho může očekávat. Dávám sem jen ta data, která chci zveřejnit. Přístupová práva má prostě každý.
Na Facebooku je systém jakýchsi oprávnění, který umožňuje omezit přístup pro přátele, přátele přátel a podobné skupiny lidí. Ten dává člověku naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí. Přitom stačí jeden týpek na nešifrovaném WiFi v autobuse a druhý týpek (já) s Wiresharkem a soukromí je v tahu. Právě tenhle zážitek byl důvodem, proč jsem z Facebooku odešel. Uvědomil jsem si, že kdokoliv z mých známých může moje soukromá data tímto způsobem nechtěně šířit. Deaktivací profilu se alespoň zajistí, aby ho už nikdo nemohl číst.
Já na FB dávám jen věci, které chci zveřejnit :) Nechápu proč bych měl dělat něco jiného :)
Věci, které nechci zveřejnit, nezveřejňuji (vůbec je nedám na Inet). Proč lidé nadávají FB za možnost zveřejňovat věcí nechápu .)
A jinak takovej běžnej freeemail třeba od Seznamu, dává úplně stejný "naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí".
Tiskni
Sdílej: