AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »Projel jsem ten anglický text a chápu to zhruba takto. 1. Vytvoří se partišna pro tu cache. 2. nastaví se tak, aby se při startu přimountovala v "zaznamenávacím" módu. 3. Resetuje se stroj a při spuštění se data, který jsou různě na disku zkopírují (v pořadí v jakém se načítají) na tu cache partišnu. 4. změníš parametr aby se partišna při startu mountovala ve "čtecím" módu. Data jsou na ní uspořádaná v pořadí v jakém se čtou a tudíž disk tolik neseekuje a boot je rychlejší.
Tak to je můj rychlovýcuc.
Spíš bych doporučil autorům ryze desktopových dister zamyslet se na tím, jestli nenahradit stávající init s rc skripty něčím diametrálně jiným, co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje. Samotný linux bootuje zatraceně rychle.
Ostatně kde je psáno, že desktopový systém založený na linuxu (a navíc s jedním nebo maximálně pár uživateli), musí být nutně koncipovaný stejně, jako velký unixový server, že ano?
Ono něco odlišného od rc skriptů a init už existuje, jenom si nevzpomenu na název. Jestli tomu dobře rozumím, jde o praralelní spouštění služeb. Proč by každá služba měla čekat, až předchozí odpoví "vše v pořádku, běžím"?
Nějak podobně nabíhají Win. Microsoft si s nabíháním dal práci. U Linuxu zatím nebyla potřeba to moc zkoumat, protože když 1x za rok vypneš server, aby jsi vyluxoval prach, je ti jedno, jestli nabíhá dvě nebo pět minut.
Zajímavá idea. Vy tedy tvrdíte, že overhead na interpretaci startovacích skriptů systému je tím nejvíce zdržujícím prvkem.Ano, to tvrdím. Ostatně i průměrně bystrý uživatel si při startování systému všimne, že vlastní inicializace jádra trvá pár vteřin, pak se řádově minutu chroustají startovací skripty a po startu X nabíhá desktop opět jenom pár vteřin.
A že pokud by start systému byl realizován nějakými programy psanými v kompilovaném jazyce, zrychlení by bylo tak výrazné, že by ospravedlnilo výrazné snížení flexibility takového řešení.Všechno co říkám je, že by bylo dobré se zamyslet, jestli je stávající řešení vhodné na desktopové použití a jestli by se nevyplatilo vymyslet něco mnohem efektivnějšího. Navíc tím vůbec nemusí utrpět flexibilita. Možná dokonce naopak.
K tomuto závěru jste došel na základě nějaké solidní analýzy problému a následných experimentů, nebo jde jen o obvyklé plácnutí naslepo?Ano, došel. Pro jednu firmu jsem vyvinul embedded systém založený na linuxu, který po inicializaci jádra dělá naprosté mimum ve skriptech (v podstatě jenom udev a nastavení pár proměnných) a hned spouští vlastní "multimediální" aplikaci. Doba bootu cca 10s. Nějaké další jízlivé poznámky?
Ostatně i průměrně bystrý uživatel si při startování systému všimne, že vlastní inicializace jádra trvá pár vteřin, pak se řádově minutu chroustají startovací skripty a po startu X nabíhá desktop opět jenom pár vteřin.
Pokud je ovšem ten uživatel opravdu bystrý průměrně a nikoli podprůměrně, všimne si také toho, že ty shellové skripty neběží jen tak naprázdno, ale spouštějí určité programy. A že přepracováním těch skriptů na něco efektivnějšího můžete ušetřit nanejvýš čas, který trvá vlastní interpretace skriptu, ne to, jak dlouho běží programy z těch skiptů spouštěné.
Navíc tím vůbec nemusí utrpět flexibilita.
To dost těžko. Právě možnost upravit si skript podle potřeby je IMHO hlavní výhodou řešení založeného na shellových skriptech.
Ano, došel. Pro jednu firmu jsem vyvinul embedded systém založený na linuxu, který po inicializaci jádra dělá naprosté mimum ve skriptech (v podstatě jenom udev a nastavení pár proměnných) a hned spouští vlastní "multimediální" aplikaci. Doba bootu cca 10s.
To je ovšem něco úplně jiného, než na co jsem se ptal. Vy jste použili klasický model startovacích skriptů, pouze jste je pročistili a seřadili je (pro vás) vhodnějším způsobem. To by ovšem svědčilo spíš o tom, že koncepce není špatná a problém je spíš v tom, jak jsou ty skripty napsány. V minulém příspěvku jste ovšem (naprosto suverénně) mluvil o výrazném zrychlení bootu tím, že by se místo shellových skriptů použilo něco efektivnějšího, předpokládám, že kompilované programy. Proto mne zajímalo, zda pro své tvrzení máte nějaký podklad - třeba to, že byste na reálném desktopovém systému změřil celkový čas procesoru, který během bootu systému spotřebují jednotlivé shelly. Vzhledem k tomu, že na mých systémech po celodenní práci má nejvytíženější shell na svém kontě nanejvýš tak dvě sekundy času procesoru, odhadoval bych, že to nebude stát za řeč. Nebo jestli jste opravdu nezkusil použít místo shellových skriptů kompilovaný program. Pokud to neuděláte, musím vaše radikální tvrzení opět považovat jen za takové plácnutí do vody.
Promiňte, ale pokud napíšete
co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje.
těžko to mohu chápat nějak jinak.
Co se týká reorganizace skriptů samotných, jsem dost skeptický k tomu, do jaké míry je jejich redukce obecně možná. Zkušený uživatel si může vyházet nepotřebné služby a inicializace toho, o čem ví, že to používat nebude. Ale desktopové distribuce (teď mám na mysli distribuce typu Red Hat, Mandriva, SuSE) musejí ve svém defaultním nastavení počítat spíše s uživatelem, který problematice moc nerozumí. Proto se spouštějí záležitosti typu mdnsd, které sice většina uživatelů nepotřebuje, ale někdo ano. Proto se všude spouští CUPS bez ohledu na to, zda uživatel potřebuje tisknout nebo ne. A tak by se dalo pokračovat. Tyhle mainstreamové distribuce bohužel nemohou sázet na to, že stačí spustit nezbytné minimum a uživatel si doplní, co bude potřebovat. Mne třeba také zrovna moc nebaví po instalaci nové verze systému pokaždé vyhazovat hlouposti typu SuSEwatcher nebo SuSEplugger (dodnes si nepamatuji, který je který), zvlášť když jich s každou verzí přibývá, ale beru to jako nutnou daň za to, že je systém použitelný i pro uživatele, kteří toho o jeho fungování moc nevědí.
Tak to cháptete špatně nebo jsem to možná nenapsal dost jasně. Jde mi samozřejmě o celý proces initu včetně těch skriptů a prográmků, které ty skripty spouští. Samotné nahrazení shellových skriptů něčím kompilovaným je samozřejmě blbost. Ale dalo by se začít třeba jenom tím, že by se mnohé úkony služby mohly provádět/spouštět na pozadí až po stratu X, respektive po naskočení loginu.Promiňte, ale pokud napíšete
co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje.těžko to mohu chápat nějak jinak.
Ale dalo by se začít třeba jenom tím, že by se mnohé úkony služby mohly provádět/spouštět na pozadí až po stratu X, respektive po naskočení loginu.
Nejen že by mohly, ono se to tak už mnohde dělá.
mike:/etc/init.d/rc5.d> ls -1 S* ... S08xdm S09atd S09nscd S09sendmail S09stunnel S10cron S10timesync S11cupsreniceSamozřejmě by se to dalo vylepšit, ale takhle je to bez jakýchkoli úprav, jen jsem některé služby přidal a některé odebral.
Co se zkoušení týká, na startovacích skriptech jsem overhead shellu skutečně nezkoušel. Ale pokud shell, se kterým celý den intenzivně pracuji, nasbírá nanejvýš nějaké dvě sekundy času procesoru, považuji to za dost směrodatné na to, aby to vaše tvrzení přinejmenším zpochybnilo.
Tiskni
Sdílej: