Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Projel jsem ten anglický text a chápu to zhruba takto. 1. Vytvoří se partišna pro tu cache. 2. nastaví se tak, aby se při startu přimountovala v "zaznamenávacím" módu. 3. Resetuje se stroj a při spuštění se data, který jsou různě na disku zkopírují (v pořadí v jakém se načítají) na tu cache partišnu. 4. změníš parametr aby se partišna při startu mountovala ve "čtecím" módu. Data jsou na ní uspořádaná v pořadí v jakém se čtou a tudíž disk tolik neseekuje a boot je rychlejší.
Tak to je můj rychlovýcuc.
Spíš bych doporučil autorům ryze desktopových dister zamyslet se na tím, jestli nenahradit stávající init s rc skripty něčím diametrálně jiným, co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje. Samotný linux bootuje zatraceně rychle.
Ostatně kde je psáno, že desktopový systém založený na linuxu (a navíc s jedním nebo maximálně pár uživateli), musí být nutně koncipovaný stejně, jako velký unixový server, že ano?
Ono něco odlišného od rc skriptů a init už existuje, jenom si nevzpomenu na název. Jestli tomu dobře rozumím, jde o praralelní spouštění služeb. Proč by každá služba měla čekat, až předchozí odpoví "vše v pořádku, běžím"?
Nějak podobně nabíhají Win. Microsoft si s nabíháním dal práci. U Linuxu zatím nebyla potřeba to moc zkoumat, protože když 1x za rok vypneš server, aby jsi vyluxoval prach, je ti jedno, jestli nabíhá dvě nebo pět minut.
Zajímavá idea. Vy tedy tvrdíte, že overhead na interpretaci startovacích skriptů systému je tím nejvíce zdržujícím prvkem.Ano, to tvrdím. Ostatně i průměrně bystrý uživatel si při startování systému všimne, že vlastní inicializace jádra trvá pár vteřin, pak se řádově minutu chroustají startovací skripty a po startu X nabíhá desktop opět jenom pár vteřin.
A že pokud by start systému byl realizován nějakými programy psanými v kompilovaném jazyce, zrychlení by bylo tak výrazné, že by ospravedlnilo výrazné snížení flexibility takového řešení.Všechno co říkám je, že by bylo dobré se zamyslet, jestli je stávající řešení vhodné na desktopové použití a jestli by se nevyplatilo vymyslet něco mnohem efektivnějšího. Navíc tím vůbec nemusí utrpět flexibilita. Možná dokonce naopak.
K tomuto závěru jste došel na základě nějaké solidní analýzy problému a následných experimentů, nebo jde jen o obvyklé plácnutí naslepo?Ano, došel. Pro jednu firmu jsem vyvinul embedded systém založený na linuxu, který po inicializaci jádra dělá naprosté mimum ve skriptech (v podstatě jenom udev a nastavení pár proměnných) a hned spouští vlastní "multimediální" aplikaci. Doba bootu cca 10s. Nějaké další jízlivé poznámky?
Ostatně i průměrně bystrý uživatel si při startování systému všimne, že vlastní inicializace jádra trvá pár vteřin, pak se řádově minutu chroustají startovací skripty a po startu X nabíhá desktop opět jenom pár vteřin.
Pokud je ovšem ten uživatel opravdu bystrý průměrně a nikoli podprůměrně, všimne si také toho, že ty shellové skripty neběží jen tak naprázdno, ale spouštějí určité programy. A že přepracováním těch skriptů na něco efektivnějšího můžete ušetřit nanejvýš čas, který trvá vlastní interpretace skriptu, ne to, jak dlouho běží programy z těch skiptů spouštěné.
Navíc tím vůbec nemusí utrpět flexibilita.
To dost těžko. Právě možnost upravit si skript podle potřeby je IMHO hlavní výhodou řešení založeného na shellových skriptech.
Ano, došel. Pro jednu firmu jsem vyvinul embedded systém založený na linuxu, který po inicializaci jádra dělá naprosté mimum ve skriptech (v podstatě jenom udev a nastavení pár proměnných) a hned spouští vlastní "multimediální" aplikaci. Doba bootu cca 10s.
To je ovšem něco úplně jiného, než na co jsem se ptal. Vy jste použili klasický model startovacích skriptů, pouze jste je pročistili a seřadili je (pro vás) vhodnějším způsobem. To by ovšem svědčilo spíš o tom, že koncepce není špatná a problém je spíš v tom, jak jsou ty skripty napsány. V minulém příspěvku jste ovšem (naprosto suverénně) mluvil o výrazném zrychlení bootu tím, že by se místo shellových skriptů použilo něco efektivnějšího, předpokládám, že kompilované programy. Proto mne zajímalo, zda pro své tvrzení máte nějaký podklad - třeba to, že byste na reálném desktopovém systému změřil celkový čas procesoru, který během bootu systému spotřebují jednotlivé shelly. Vzhledem k tomu, že na mých systémech po celodenní práci má nejvytíženější shell na svém kontě nanejvýš tak dvě sekundy času procesoru, odhadoval bych, že to nebude stát za řeč. Nebo jestli jste opravdu nezkusil použít místo shellových skriptů kompilovaný program. Pokud to neuděláte, musím vaše radikální tvrzení opět považovat jen za takové plácnutí do vody.
Promiňte, ale pokud napíšete
co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje.
těžko to mohu chápat nějak jinak.
Co se týká reorganizace skriptů samotných, jsem dost skeptický k tomu, do jaké míry je jejich redukce obecně možná. Zkušený uživatel si může vyházet nepotřebné služby a inicializace toho, o čem ví, že to používat nebude. Ale desktopové distribuce (teď mám na mysli distribuce typu Red Hat, Mandriva, SuSE) musejí ve svém defaultním nastavení počítat spíše s uživatelem, který problematice moc nerozumí. Proto se spouštějí záležitosti typu mdnsd, které sice většina uživatelů nepotřebuje, ale někdo ano. Proto se všude spouští CUPS bez ohledu na to, zda uživatel potřebuje tisknout nebo ne. A tak by se dalo pokračovat. Tyhle mainstreamové distribuce bohužel nemohou sázet na to, že stačí spustit nezbytné minimum a uživatel si doplní, co bude potřebovat. Mne třeba také zrovna moc nebaví po instalaci nové verze systému pokaždé vyhazovat hlouposti typu SuSEwatcher nebo SuSEplugger (dodnes si nepamatuji, který je který), zvlášť když jich s každou verzí přibývá, ale beru to jako nutnou daň za to, že je systém použitelný i pro uživatele, kteří toho o jeho fungování moc nevědí.
Tak to cháptete špatně nebo jsem to možná nenapsal dost jasně. Jde mi samozřejmě o celý proces initu včetně těch skriptů a prográmků, které ty skripty spouští. Samotné nahrazení shellových skriptů něčím kompilovaným je samozřejmě blbost. Ale dalo by se začít třeba jenom tím, že by se mnohé úkony služby mohly provádět/spouštět na pozadí až po stratu X, respektive po naskočení loginu.Promiňte, ale pokud napíšete
co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje.těžko to mohu chápat nějak jinak.
Ale dalo by se začít třeba jenom tím, že by se mnohé úkony služby mohly provádět/spouštět na pozadí až po stratu X, respektive po naskočení loginu.
Nejen že by mohly, ono se to tak už mnohde dělá.
mike:/etc/init.d/rc5.d> ls -1 S* ... S08xdm S09atd S09nscd S09sendmail S09stunnel S10cron S10timesync S11cupsreniceSamozřejmě by se to dalo vylepšit, ale takhle je to bez jakýchkoli úprav, jen jsem některé služby přidal a některé odebral.
Co se zkoušení týká, na startovacích skriptech jsem overhead shellu skutečně nezkoušel. Ale pokud shell, se kterým celý den intenzivně pracuji, nasbírá nanejvýš nějaké dvě sekundy času procesoru, považuji to za dost směrodatné na to, aby to vaše tvrzení přinejmenším zpochybnilo.
Tiskni
Sdílej: