Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Na konferenci DevConf.CZ 2024 je na stánku Furi Labs prezentován linuxový telefon FuriPhone FLX1. Jeho cena 499 dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2024-06 aneb Eclipse 4.32. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-2 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Po roce od vydání verze 15.5 bylo vydáno openSUSE Leap 15.6. Přehled novinek v nejnovější verzi této linuxové distribuce v oznámení o vydání a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 256 správce systému a služeb systemd (GitHub). Nově mimo jiné s run0 jako alternativou k sudo.
Společnost Oracle oznámila spolupráci s Google Cloudem, OpenAI a Microsoftem.
Zítra začne v Brně na FIT VUT třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2024. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Google Chrome 126 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 126.0.6478.55 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Vyšla Gimp vývojové verze 2.7.3. Hlavní změnou je dlouho očekávaný Single-window mód, mezi další změny patří např. různá vylepšení editace textu (tučné písmo, kurziva, režim psaní zprava doleva). Seznam všech změn, RELEASE NOTES. Aktuální stav prací na verzi 2.8 je možné vidět na tasktaste.com.
Tiskni Sdílej:
Nojo, dělají kraviny místo podpory pro větší bitovou hloubku a více barevných prostorů.Někdo ty "kraviny" docení. Já třeba ano - přešel jsem na single window mode hned. I klávesová zkratka <Tab> funguje .
…ale to je dobře… Protože do té doby stihnu dodělat FotoSHOCK, který podporuje až 64bit hloubku a 9 barevných prostorů.Nejsem grafik, ale slavné větší barevné hloubky nejsou vše. Např. lidé zvyklí dělat webovou grafiku nebo upravovat fotky možná ocení víc zlepšení použitelnosti. Konkurencí Gimpu může být tak leda Krita (komerční Pixel se zdá být mrtvý).
S GIMPem nemůžu s takovými obrázky vůbec nic.Můžeš. Například zdegradovat jejich barevnou hloubku :-P Ale nechci GIMP hanit, protože ho mám rád. Do GIMPu si vždy natáhnu až barevně/jasově hotový obrázek, v němž potřebuji udělat nějaké opravy, jako třeba srovnání perspektivy, retuše, kombinaci více vrstev z různých expozic snímku…
K čemu jsou křivky a další možnosti úprav jasů a barev, když se tím nadělají barevné schodySchody (resp. banding) nejsou bug, ale featura. Vznikají jak u 8-bitů, tak u 16-bitů, tak u 64-bitů a prostě libovolně a jsou výsledkem kvantizace. U 16-bitů je jen potřeba udělat drastičtější změny než vylezou (částečně se jim dá bránit ditherem) do takové míry že je možné si jich všimnout. Ještě víc jsou viditelné u JPEGů vlivem silné spatiální kvantizace DC komponenty (většinou také příčina nešvarů, použití JPEGu místo RAWu). Malé rozdíly nevadí, těch si lidské oko stejně nevšimne. Když už jsou trošku rozpoznatelnější, trošku pomůže změna rozlišení (sám se věnuju zkoušení (kdybych to bral trochu noblesněji, tak řeknu
vývoji) některých metod k potlačení výsledků příliš velké kvantizace i když s všelijakými výsledky). Úplně nejlepší ale samozřejmě je vývoj vhodné metody, kdy třeba schody budou nahrazeny sinusoidami, nebo pokrytí sinusovým závojem nebo něco takového. Bohužel, pokud je mi známo, tak tomu se snad na celém světě nevěnuje nikdo. Bity nejde zvyšovat do nekonečna (nehledě na to, že s každým zvýšením se zvedají jednak paměťové a pak hlavě výpočetní nároky). Samozřejmě nejsem příznivcem 8-bitů na věčnost aneb 8-bitů musí stačit každému. Nicméně si myslím, že při nalezení vhodné metody reprezentace by i těch 8-biu bylo habaděj. Bohužel zvednout nějaké číslo, napsat do Feature listu: X-Y (kde X je celé číslo a Y je jednotka) a pak porovnávat délku penisu s ostatními je mnohem jednodušší než se věnovat serióznímu výzkumu a výsledky potom implementovat.
U 16-bitů je jen potřeba udělat drastičtější změny než vylezouA proč si myslíš, že tolik lidí chce větší bitové hloubky?
A proč si myslíš, že tolik lidí chce větší bitové hloubky?Protože nezná rozdíl mezi JPEGem a rastrem a protože čím víc bitů tím víc Addidas? Teda aspoň můj skromný odhad.
Ale zas je to jen o tom, že vytáhneš jen nějakou konečnou množinu (i když bude větší než u 8-bitu), kterou většinou promeleš nějakým HDR filtrem a i z ní se budeš snažit tahat a znovu se k nějakým těm páskům dostaneš. Prostě to není echt způsob. Když už by se nahradili schodky sinusoidou, bylo by to o poznání lepší a dost pravděpodobně by nebylo potřeba se čvachtat ani s 8-bitama.
Protože nezná rozdíl mezi JPEGem a rastrem a protože čím víc bitů tím víc Addidas? Teda aspoň můj skromný odhad.Můj skromný odhad je takový, že ví, že 8bit je na úpravy nevhodný.
Vznikají jak u 8-bitů, tak u 16-bitů, tak u 64-bitů a prostě libovolně a jsou výsledkem kvantizace. U 16-bitů je jen potřeba udělat drastičtější změny než vylezou(Varování: možná se nebudu vyjadřovat odborně přesně a správně, ale snad to bude dostatečně srozumitelné): Jo, to máš sice pravdu, ale jde o to, že 8 bitů je plus mínus spodní hranice, kdy lidské oko nerozezná schodky v barevném přechodu. Pokud tedy v rozumné míře upravím 16bitový přechod, stále se ještě vlezu do toho, aby 8bitový histogram výsledného obrázku měl hladký přechod a tedy byl pro lidské oko bez rozeznatelných schodů. Pokud ovšem ve stejně rozumné míře upravím 8bitový přechod, tak už mám problém. A o tom to je. 8bitová barevná hloubka bude tím pádem pro tisk fotek nebo prohlížení na displeji stačit i na věčnost, ovšem pro následnou úpravu nebude nikdy stačit, ani nikdy nestačila.
Jo, to máš sice pravdu, ale jde o to, že 8 bitů je plus mínus spodní hranice, kdy lidské oko nerozezná schodky v barevném přechodu.To samozřejmě není pravda. Mám důkaz, že je to mnohem míň, ale to teď teda nechme.
histogram výsledného obrázku měl hladký přechod a tedy byl pro lidské oko bez rozeznatelných schodůPozor. Schody v histogramu nemají se schody v obraze žádnou spojitost. A jestli jde o schody v hisogramu, tak se dají docela snadno vyhlazovat (se schody v obraze už je to horší). Ale obecně ničemu schody v histrogramu nevadí.
Pokud ovšem ve stejně rozumné míře upravím 8bitový přechod, tak už mám problémJak jsem říkal: Záleží vždy na míře.
A o tom to je. 8bitová barevná hloubka bude tím pádem pro tisk fotek nebo prohlížení na displeji stačit i na věčnost, ovšem pro následnou úpravu nebude nikdy stačit, ani nikdy nestačilaS tímhle souhlasím. Proto asi všechny studiové nástroje pracují nad floatingem o více bitech místo 8-bitového unsigned integeru. Ale většinou to zase renderují/downmixují zpět.
Schody v histogramu nemají se schody v obraze žádnou spojitost.Mám na mysli schody viz přílohu. Pokud tam chybí některé jasové úrovně, zákonitě v obrázku musí být schod (nebo ditherovaná zrnitost, což je vlastně také spousta malilinkatých schodečků)
Mám na mysli schody viz přílohuTo je histogram. A ty prázdné místa mezi jednotlivými úrovněmi jsem právě myslel. Ty ničemu nevadí.
Pokud tam chybí některé jasové úrovně, zákonitě v obrázku musí být schod
nebo ditherovaná zrnitost, což je vlastně také spousta malilinkatých schodečkůAle ty furt nebereš že ty schody tam technicky nejsou (resp. jsou a furt), že ty je jen tak vnímáš? Dither není nic jiného než oklamání našich smyslů (konkrétně jde o filtrování kvůli vzdálenosti od obrazovky kdy přestaneš vnímat jednotlivé schodečky/pixely, ale začneš je vnímat jako spojitou plochu – vlatně to stejné platí i u posterizace).
A ty prázdné místa mezi jednotlivými úrovněmi jsem právě myslel. Ty ničemu nevadí.Hm hm hm, s tím se nějak nedokážu ztotožnit. Pokud to myslíš tak, že ta prázdná místa nedokáže oko na přechodu rozeznat, dalo by se o tom polemizovat (možná bezvýsledně, asi jako o svižnosti KDE SC). Pokud to myslíš doslovně, tak nesouhlasím. V příloze je tentýž problém z opačného konce - přechodové "schodky" a tomu logicky odpovídající histogram. Tyto schodky nemohou mít plný histogram, protože tam prostě chybí ty úrovně, které by ty přechody vyplnily.
Nemusí. A ty úrovně nechybí, ale jen se přesunuly výše (úrovně na kterých byly díky tomu zůstaly prázdné)No takže chybí (když z mého sklepa několikrát mně neznámí poctiví občané přesunuli mé věci jinam, také už tam nebyly). Když půjdu do extrému, tak pokud použiju funkci "práh", také pak nemohu říct, že tam ty úrovně z množiny (0,255) (jakože matematické závorky, kdy 0 a 255 do množiny nepatří) jsou, jen jsou přesunuté výše či níže. Ty úrovně tam prostě nejsou, jelikož žádný pixel jas této úrovně nemá.
ale rozdíl o dvě hodnoty u dvou sousedních pixelů ještě automaticky neznamenají bandingNo jo, to je zase celé o tom, co ještě oko rozezná. Což je možná celý problém naší diskuze. A problém je potom také v tom, že každý člověk má oči jinak citlivé. Občas vídám fotky, kde by se dalo stoupat do nebes i bez žebříku, jen nevím, zda to autor nevidí, nebo si myslí, že se to bude ostatním líbit.
Kde jsi přišel na ty kecy o PS? Nikdo ho tady v diskusi nezmiňoval. Až ty.To je jedno. Kdyby s tím nepřišel já, tak dřív či pozdějc by se s tím vytasil určitě někdo jiný.
A od chvíle, co mám foťák, který má 14bit RAW, mi to vadí ještě vícA až budeš mít foťák co umí 30-bitů?
ale chtělo by to nějakou rozumnou podporu Lab.Protože:
Nějaký custom CMYK by se občas taky hodilTo je zas co?
A až budeš mít foťák co umí 30-bitů?A? To mi pak jako podpora 8bitů má přestat vadit?
Protože:To jsem nikdy neříkal. Chtěl jsem jenom rozumnou podporu. Tzn. korektní řešení color managementu a HLAVNĚ abych to nemusel separovat do jednotlivých vrstev, upravit, složit, vidět, že je to na hovno a postup opakovat. To, co je v GIMPu se nedá efektivně používat.je málo.
- LAB
- …
Možnost nadefinovat si, jak se jednotlivé barvy RGB separují do 4 kanálů CMYK. A opět aby to nevyžadovalo separovat do do jednotlivých vrstev.Nějaký custom CMYK by se občas taky hodilTo je zas co?
Tzn. korektní řešení color managementu a HLAVNĚ abych to nemusel separovat do jednotlivých vrstev, upravit, složit, vidět, že je to na hovno a postup opakovat.A jak se to teda
jinde? Já znám jenom vrstvy.
ale pozná toA ne a dup.
Podle mě je tam ještě něco, co se nezohledňuje a co oko vidí.Gaussova P.D.F. IMHO. Jinak jsem si nevšiml ničeho.
podíval jste se někdo na ROADMAP?? je trošku škoda co se nyní s GIMPem děje... Dříve tak před 2-3 lety jsem v něm hodně pracoval... nyní mám Inkscape a Darktable/gThumb/MyPaint ... Myslíte, že se práce na GIMPu nějak změní? nebo bude fork? nebo úplně nová aplikace?Pro porozumění stavu vývoje GIMPu si pročíst blog vývojáře Martine Nordholtse (moc času to nezabere - je tam jen několik příspěvků). Problém je pochopitelně hlavně v nedostatku času. Ale 2.7.3 mě velmi potěšila (až na splash screen), už moc nechybí pro pohodové editování PSD pomocí GIMPu. Jinak jsou docela zajímavé gsoc projekty pro GIMP.
Gimp 2.7.3 (vývojová verze) / Vyjde Gimp vývojová verze 2.7.4 (diskuse)