Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
nepouzivat Seznam bylo take o pocitu a ne o faktech.V mém případě je nepoužívat Seznam o faktech. S použitím Googlu najdu hledaný obsah mnohem rychleji než se Seznamem.
A sluzbu muzes vyuzivat jenom ty a obyvatele bytu.Tou službou se ale myslí vytvoření přístupovýho bodu do internetu ne (pro kohokoliv)?
Sluzbu nesmis vyuzivat stylem ktery by ovlivnil ostatni uzivatele sluzby.Heh ať žije kvantová mechanika
Někoho napadlo, že když jsou ten telefonní operátor, tak by bylo vhodné blokovat příchozí port 5060.Fakt? Já mám taky původní Bluetone ADSL (varianta bez pevnýho telefonu) a přes 5060 (UDP i TCP) to normálně funguje (server i klient).
Nevím, jestli je nazývat odbornou veřejností, ale bohužel jsou tu lidé, kteří si na tlachání o jejich produktech zkouší stavět živnost nebo takoví, kteří zakládají uživatelské skupiny pro produkty této firmy (GUG). Tohle začalo relativně nedávno a předpokládám, že tahle vlna nekritického nadšení u méně informovaných bude ještě nějakou dobu růst…
Trochu bulvarni titulek. Jsem si rikal kdovi co nedela drsneho, a on ma jen v pravidlech to co hromada dalsich ISP.
Navic porusovani sitove nutrality bych hledal az nekde mezi siti ISP a serveru.
Je to presne totez, jako kdyby majitel elektrickych dratu daval odberateli do smlouvy, ze nesmi provozovat mikrovlnku (trebas). Je mu do toho howno. Smlouva resi, kolik maximalne muze byt odber (dano jisticem) a jesli ten odber takovy bude 24/7 nebo 10 minut, je uz vec odberatele.Pozor, není to tak dávno, co bylo ve smlouvě povinné hlášení připojovaných spotřebičů (tuším že nad 2 kW) s tím, že to distributor elektřiny může zamítnout. U některých tarifů je to omezeno i teď - buď je to vázáno na provoz konkrétních spotřebičů nebo (v případě VT/NT) i na blokaci určitých spotřebičů v době platnosti VT pomocí HDO (tedy jinak řečeno: když si někdo vypotřebuje teplou vodu v bojleru, musí počkat, až mu na dálku zapnou ohřev, sám si ho zapnout nesmí).
Nehlede na to, ze server v podobe RDP/SSH/... je naprosto standardni soucast kazdy domacnosti a naprosto bezna vec kterou chteji zakaznici zcela normalne pouzivat.Což samozřejmě ti, kdo ty podmínky vymýšlejí, nevědí. A to pořád hovoříme jen o serverech, které hrají pasivní roli, tedy nikam se nepřipojují. Server ale pochopitelně může fungovat i tak, že se někam připojí a pak poskytuje své služby prostřednictvím tohoto uzlu (viz třeba TeamViewer a mnohé další).
Což samozřejmě ti, kdo ty podmínky vymýšlejí, nevědí.Naopak, oni to vědí velmi dobře, akorát se na to nedívají z hlediska programátorského a síťařského hlediska, ale z daleko logičtějšího vztahu občanského a obchodního. Pak je naprosto jasné co je a co není poskytovaná služba. To opravu není o tom, která strana první pošle někam paket.
Mikrovlnka je odběr jako každý jiný, ale běda, pokud přes ty dráty pojede něco opačným směremTo je ale hodně debilní příměr.
Vykřikovat něco o síťové neutralitě a podobné hovadinyKrása.
Obdobně u Google máte buď tlustou linku za míň peněz, kde jste podmínkami omezený, abyste na ní nemohlo provozovat nějaký hosting apod.Pokud maji takovou obchodni strategii (a souhlasim, ze je legitimni), pak by to ale v podminkach meli vymezit kvantitativnimi parametry (napr. FUP a limity na odchozi data), nikoliv podle obsahu a ucelu prenasenych dat. To je neferove - asi jako kdyby vam na poste precetli dopis, posoudili, zda jde o soukromy ci obchodni, a za obchodni chteli priplatek.
Do toho ovsem bance nic neni, to je vec onoho podnikatele.Není pravda. Banka musí postupovat podle § 38d zákona o daních z příjmů (tj. srážet a odvádět daň), a to jen v případě účtů, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (§ 36, odst. 2, písm. m). Podnikatel si může zřídit účet, který podle podmínek banky není určen k podnikání, může se ale dostat do problémů při prokazování daňové uznatelnosti nákladů s ním spojených (pokud není účet kompletně zdarma nebo podnikatel tyto náklady daňově uplatňovat nebude). Nehledě na to, že pokud by chtěl nějaké další produkty té banky (např. úvěr), vycházela by banka z toho, že účet není podnikatelský a podle toho by nabízela produkty, posuzovala bonitu atd.
pokud budu mit domaci zdroj, kterym chci pouze kompenzovat spotrebu (a tudiz se z heldiska site stale jevim jako odberatel), tak nikdo nemuze rict ani popelMůže, je to v rozporu s energetickým zákonem (striktně vzato je v rozporu s ním také používání UPS, ale tam aspoň nedochází k tomu, že by se dodávala elektřina jinam než do připojeného spotřebiče) - § 28, odst. 4 EZ. Pokuta až 100 000 Kč, v případě podnikatele až 15 000 000 Kč.
(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
Po drátech může energie proudit oběma směry, takže „propojení“ vypadá úplně stejně jako obyčejné „připojení“ (třeba spotřebiče), ne? Tzn. je to spíš záležitost toho zařízení (jestli je spotřebičem nebo potenciálně i zdrojem na těch daných kontaktech) než toho připojení.
Nebo ty přebytky neprojdou přes elektroměr? Jak se vlastně elektroměry chovají, pokud by proud šel opačným směrem?
Jak se vlastně elektroměry chovají, pokud by proud šel opačným směrem?Záleží na tom, jestli to je klasický starý elektroměr nebo nový digitální. Starý elektroměr se bude točit vždycky stejně, proto když půjde proud opačným směrem (u střídavého proudu zajímavý pojem - spíš bych řekl, že výkon/energie půjde opačným směrem), naměří to jako spotřebu. Čili pouštět do sítě proud přes takový elektroměr je holý nesmysl
Po drátech může energie proudit oběma směry, takže „propojení“ vypadá úplně stejně jako obyčejné „připojení“ (třeba spotřebiče), ne? Tzn. je to spíš záležitost toho zařízení (jestli je spotřebičem nebo potenciálně i zdrojem na těch daných kontaktech) než toho připojení.BTW UPS bude mít pravděpodobně certifikaci toho, že je jen spotřebič. Vnitřní konstrukce zpětný směr stejně neumožňuje. Ledaže by ta "UPS" byla něco jako akumulační setrvačník zapojený na motor/generátor bez elektroniky, ale to by po výpadku šly Hz docela do háje. Jinak jestli se celej ten zákon dá vykládat s tou možností zpětného toku energie, tak ho poruší každej, kdo má doma spotřebič, od jehož kabelu krátce po vytáhnutí dostal (nebo mohl dostat) ránu (kondík před vypínačem) a zapojil ho někdy před vybitím toho kondíku zpátky do sítě (ideálně pokud tam byla správná fáze 50Hz sinusovky).
Jinak jestli se celej ten zákon dá vykládat s tou možností zpětného toku energie, tak ho poruší každej, kdo má doma spotřebič, od jehož kabelu krátce po vytáhnutí dostal (nebo mohl dostat) ránu (kondík před vypínačem) a zapojil ho někdy před vybitím toho kondíku zpátky do sítě (ideálně pokud tam byla správná fáze 50Hz sinusovky).Tohle je jen přechodný jev, ale v podstatě každý výtah s přímým pohonem pomocí asynchronního motoru (tj. drtivá většina běžných výtahů) přibližně v polovině z celkového počtu jízd elektřinu vyrábí, místo aby ji spotřebovával. Totéž eskalátory při přepravě směrem dolů a větším počtu lidí (pokud se veškerý generovaný výkon nepřeměňuje v teplo kvůli nízké účinnosti převodů).
Docela by mě zajímalo jak tu rekuperaci dělaj (frekvenční měnič musí být strašně neúčinný).AFAIK dost často nijak. Prostě se nerekuperuje, protože by s tím byly problémy, a to i u stejnosměrného proudu, kde není potřeba řešit frekvenci. Problém totiž je, že často ten proud nemá kdo odebrat (není jiná lokomotiva nebo tramvaj v daném úseku), proto by rekuperační brzda jaksi nebrzdila. Jinak u střídavé napájecí soustavy se "vracení" dá řešit pomocí PWM s prvky IGBT - tedy v zásadě stejně, jako se asynchronní motory např. tramvají napájejí ze stejnosměrné soustavy (jen obráceně). Účinnost je relativně vysoká.
Metro co vim rekuperuje obstojne, jak je to u tramvaji fakt netusim.Metro má většinou kratší intervaly než tramvaj. Proto je ten odběr jiným vlakem snazší. Když u tramvají jede např. jedna souprava za 7-10 minut, je setkání více tramvají na stejném úseku méně pravděpodobné. Navíc T3 mají zrychlovač (už těch nerekonstruovaných bez polovodičové výbavy tolik nejezdí, ale nějaké ještě ano), kde se dá je v podstatě jen naplno nebo setrvačností (není to dimenzované na trvalou částečnou zátěž), takže tramvaj často sice jede, ale prakticky nic neodebírá.
My jsme si s noži (konkrétně motýlky) hráli už na základce a předváděli si navzájem různé triky. Ale nikdy nedošlo k žádnému úrazu, natož aby někoho napadlo pobodat spolužáka. Různé vietnamské tržnice s bohatým sortimentem existovaly už tehdy, možná ještě víc než dnes.
My jsme si s noži (konkrétně motýlky) hráli už na základce a předváděli si navzájem různé triky.Jo, motýlka jsem jednou vzal do školy (asi v 8. třídě) a tam s ním machroval. Po návratu domů mi před našima vypadl z kapsy - pěkně jsem to schytal (ale ne proto, že by to byla nebezpečná hračka, ale že jsem si mohl vykoledovat průšvih).
Ale nikdy nedošlo k žádnému úrazu, natož aby někoho napadlo pobodat spolužáka. Různé vietnamské tržnice s bohatým sortimentem existovaly už tehdy, možná ještě víc než dnes.Je to bouře ve sklenici vody. Novináři nemají do čeho píchnout, tak vymýšlejí nesmysly. Těch hraček je všude plno, ale když dojde na skutečný útok, figuruje v něm starý dobrý kuchyňský nůž.
Stejnou logiku by melo,Ano, je to prosté generování zpětné vazby. Naprosto regulérní postoj.
A právě proto se píší takové zprávičky – aby měli potenciální zákazníci dostatek informací pro svoje rozhodování.
Tato zpravicka vsak vyzniva jako kritika…
Souhlasím, ale jen z formálního novinářsko-literárního hlediska – zpráva (zprávička) jako žánr by měla být objektivní a přinášet pouze fakta – hodnotící soudy a subjektivní názor autora patří do esejí, komentářů, fejetonů, blogových zápisků…
Nebo to jde brát tak, že tohle („zprávička“ na českých linuxových/technických serverech) je svébytný žánr a obsahuje i subjektivní pohled autora, který je pod ní podepsaný.
Viz třeba Vlastnosti zprávy v žurnalistice. Klasická novinová zpráva má být skutečně mj. objektivní a neutrální. Nicméně je fakt, že tyhle „zprávičky“ během těch let vykrystalizovaly (i u nás) k takovému hybridu mezi zprávou a komentářem, který přináší i subjektivní pohled autora nebo alespoň dané redakce či komunity.
Tiskni
Sdílej: