Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Proklikal jsem ten žebříček a výsledky mi přijdou nějaké cinknuté.
Copak se třeba mobilní aplikace píší hlavně v C a C++? Nebo Python na prvním místě v enterprise a embedded sféře?
To mi přijde jako kosmetické detaily.
Arduino a není jazyk
V popisu je „the native language for the Arduino microcontroller“.
Delphi IIRC technicky vzato taky ne
Mohlo by se to jmenovat „Object Pascal“, ale nevím, nakolik je to zjevné čtenáři. V popisu je: „A derivative of Pascal used for Windows applications, owned by the Embarcadero Delphi company. Open-source implementations under the rubric of Open Pascal exist for other platforms.“ Dejme tomu. (Striktně vzato Delphi tuším dnes do jisté míry běží na Linuxu.)
A dát tam HTML nebo SQL je taky podivný.
Jo a ne.
HTML5 se používá i pro JavaScript (nebo co teď frčí). (Viz dole, pokud se to týká třeba pracovních nabídek, „HTML programátor“ znamená typicky frontendaře, který dávno nekóduje jenom HTML, nýbrž rozhýbává celé rozhraní s JavaScriptem.)
SQL je jazyk čtvrté generace – ABAP nebo R ti nevadí?
To mi přijde divný spíš Verilog.
Je tam "Lisp", ale zároveň tam je Scheme a Clojure.
Common Lisp? eLisp? Mají tam zvlášť shell.
Scheme striktně vzato také v praxi není jedno.
Pointa je ale jiná. Pokud se dívají, kolik je např. nabízeno pracovních pozic pro technologii X v segmentu Y, tak ty námitky výše nejsou úplně relevantní. Píšou, že začali se seznamem 300 jazyků a tady jich je „top 48“.
Takže pokud je třeba Kotlin moc nový, nedostal se do prezentované části seznamu. To může a nemusí být chyba.
Pointa je ale jiná.Pointa je, že ten žebříček nijak nepomůže k nějakému rozumnému rozhodnutí v čem programovat projekt XY...
Copak se třeba mobilní aplikace píší hlavně v C a C++?IMO se bere platforma jako celek a vetsina kodu beziciho na mobilnich zarizenich je napsana v C - v androidu je to vpostate vsechno az k posledni vrstve, ktera je vetsinou v Jave nebo nejakem webovem frameworku. Na hloupych telefonech (kterych je porad vetsina) je Java totalne mrtva, to same ruzne fitness naramky atd.
intu. A taky tam myslimže nefunguje GC, ale nevim, jestli si to dobře pamatuju. Asi bych to úplně nepočítal...
Tiskni
Sdílej: