Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Kanadský fotograf Riley Brandt se na svém blogu zamýšlí, zda je Linux vhodný pro profesionální fotografy. Zveřejnil sérii fotografií Linux is Sexy a ve dvou částech popsal postupy a programy, které ke zpracování fotografií použil. Začíná kalibrací monitoru v první části a končí GIMPem v části druhé. Riley Brandt zkoušel použití Linuxu od dob Ubuntu 7.04 několikrát. Dnes může poprvé říct, že Linux je pro něj reálně použitelný.
Tiskni
Sdílej:
neskutečným způsobem přetěžuje obě jádra a vše je šíleně a nepoužitelně pomaléTusite co za tim je? Zapnuty debug code?
--enable-debug
, tak to povoleno není.
či jako provokace,Nebylo, nebudte podeziravy
ale pokud je debug code to, co se zapíná pomocí --enable-debugNe, behem vyvoje se zaclenuje kod, ktery se pouziva jen pro debugovani, u image/video aplikaci je to bezna technika. Postranni dusledek je pak pomaly kod, v officialnim releasu je vyjmuto. Vetsinou se jedna o podminenou kompilaci definovanou nejakym makrem ci build option.
standalone app absolutně nezapadne do workflow
"Dělej jen jednu věc, ale dělej ji pořádně"
~/.config/Canon.com
Je to tam, stačilo smazat config/Corel
a Canon.com
. Díky Helbe.
Srovnání kvality zpracování fotografií – chromatická aberace, ostření, demosaic
Kdyby jsi místo těchto rad co a jak mám udělat vzal ten RAW a zkusil jej zpracovat svým způsobem, tak by výsledek byl pro ostatní daleko užitečnější, než rady tohoto typu. Vše je k disposici a byl bych rád, kdyby se někdo pokusil o test DarkTable znovu a lépe, protože můj výstup je nepoužitelně příšerný.
Tohle se mi také párkrát stalo, tuším že to byla verze 1.0.3. Pak byl nějaký upgrade a teď jedu na 1.0.5 a ještě jsem na to nenarazil.V openSUSE je bohužel 0.9.2. Když jsem kompiloval ze zdrojáků (jinak to nešlo - protože instalovat z unstable znamenalo nabourat si systém kvůli závislostem, též jsou vyzkoušel), chyběly tam některé důležité moduly, nevím proč.
multimedia:photo
graphics
, ne multimedia:photo
. Takže tam by měl být balíček ve velmi podobné podobě, jako bude ve 12.2.
Pokud už fotím, a vím - že mám nedostatek světla, pak mi šumy vznikají. To je normální, vím to a tedy i výsledek klidně prezentuji s šumem.Pokud už fotím a mám nedostatek světla, postavím foťák na stativ a nastavím takovou expozici, abych šum v maximální míře potlačil. A koncerty nebo halové sporty nefotím, protože vím, že to můj foťák nezvládne (stejně jako nepojedu rallye s fábií).
Barevně dolaďovat (podávat)? Na co?Třeba proto, že to z toho čipu nevypadne moc podobné realitě. Většina fotoaparátů to vyplivne s mdlými barvami a katastrofální dynamikou, má Sigma to naopak vyplivne někdy až jedovatě barevné a ještě se žlutým nádechem. Takže postproces je potřeba, aby se fotka alespoň přiblížila tomu, jak to člověk vnímal naživo. (Ale naprosto chápu tvé rozhořčení z toho, že 90 % rádobyfotografů si myslí, že úžasné fotky vznikají mapováním tónů v některém z programů pro HDRI nebo alespoň desetinásobným zvýšením sytosti.)
Pokud už fotím a mám nedostatek světla, postavím foťák na stativ a nastavím takovou expozici, abych šum v maximální míře potlačil. A koncerty nebo halové sporty nefotím, protože vím, že to můj foťák nezvládne (stejně jako nepojedu rallye s fábií).Nemusí jít o koncerty nebo halové sporty - stačí jakákoli normální akce, kde jsou lidé. To nenafotíš ze stativu, protože lidé se obvykle nechovají jako baráky a tudíž nejsou nehybní. Pak to nelze řešit jinak, než použitím vyšší citlivosti (aby fotky nebyly kvůli příliš dlouhému času rozmazané - pokud to není záměr), což bohužel nevyhnutelně přináší větší šum.
To nenafotíš ze stativu, protože lidé se obvykle nechovají jako baráky a tudíž nejsou nehybní.Lukáši, to máš samozřejmě pravdu.
Pak to nelze řešit jinak, než použitím vyšší citlivostiLze. Pokud chci fotit nějakou akci, vezmu s sebou blesk a mám z toho prostě jen dokumentační fotky s nimiž se nikde neprezentuji. Když ani blesk nestačí, převedu fotky do čb, šum foveonu se dost podobá zrnu klasického filmu. Pokud bych se chtěl prezentovat, měl bych první našetřit alespoň na D700 nebo třeba 5D a k tomu originální světelné sklo, abych mohl fotit bez velkých kompromisů.
Pokud chci fotit nějakou akci, vezmu s sebou blesk a mám z toho prostě jen dokumentační fotky s nimiž se nikde neprezentuji.Pak se rozhodování odehrává v rovině jestli s bleskem (a zničit atmosféru; pokud to lze nasvětlovat nepřímo, je to samozřejmě plus, ale třeba v sále se stropem 10 m vysoko to příliš nejde) nebo bez blesku (a mít tam šum z vysoké citlivosti).
Když ani blesk nestačí, převedu fotky do čb, šum foveonu se dost podobá zrnu klasického filmu.Ano, i to je řešení. Taky to občas používám.
Pokud bych se chtěl prezentovat, měl bych první našetřit alespoň na D700 nebo třeba 5D a k tomu originální světelné sklo, abych mohl fotit bez velkých kompromisů.Pokud lze investovat především do kvalitního objektivu s vysokou světelností, je to samozřejmě optimální. Vyplatí se pořídit pro nejběžnější ohniskové vzdálenosti (hlavně ekv. 50) pevná skla, při stejné světelnosti a kvalitě jsou cenově výrazně níž než zoomy.
nebo bez blesku (a mít tam šum z vysoké citlivosti).Já to vztahuji především ke svému foťáku (jelikož jsem se - blbec - nechal zlákat na Sigmu a brzy jsem toho začal litovat). Ve stínech barevně šumí i na základní citlivost (ISO 100) a brutálně mu ve stínech ulítávají barvy (je zcela nereálné nafotit s ním třeba jednobarevné kalhoty - to skončí tím, že je musím v editoru přebarvovat, aby neměl každý kousek jiný odstín). A fotit na vyšší ISO barevně je skoro scifi. Vyšší ISO dokážu použít jen v případě, že mám přibližně rovnoměrně osvětlenou scénu a k tomu rezervu, abych mohl prodloužit expozici (jakože přeexponovat).
pevná skla, při stejné světelnosti a kvalitě jsou cenově výrazně níž než zoomyAni to zrovna u Sigmy moc neplatí. Pevná 50/f2.8 stojí nějakých 9000, já jsem si před časem pořídil 24-60/f2.8, která excelovala v testech svou perfektní ostrostí, a to za cenu cca jen o třetinu vyšší.
Třeba proto, že to z toho čipu nevypadne moc podobné realitě.
A taky třeba proto, že je potřeba vždy určit barevnou teplotu (vyvážení bílé). To co leze z čipu bez dodatečných informací barevné realitě neodpovídá.
Co se týče úprav typu HDR (v naprosto dokonalé aplikaci Luminance-HDR), i to jde udělat s citem a výsledek může být báječný.
Ty HDR fotografie, které jsem viděl a které opravdu vypadaly dobře, většinou nevznikly v HDR udělátorech, ale klasickým ručním prolínáním vrstev.
Já jsem opačného názoru A tím nemyslím GNU/Linux
jsem jen amater+
slusna tiskarna = 6ti mistna cenaTak to mě rozesmálo :D Vážně? :) 6 šísel je XXX XXX Kč, za tolik se kupujou velkoformátovky ;) Podívejte se nejdřív na to, kolik stojí klasická inkoustová tiskárna od Canonu, co umí ty jejich fotografické technologie ;) Třeba z MX885 (dobrá Linuxová podpora BTW) lezou (S origo kvalitním papírem!) velmi pěkné fotky, které ani v mnoha fotolabech neudělají ;) Nesmí vám ale vadit formát teda (do A4)...
které ani v mnoha fotolabech neudělajíSvého času jsem dal hříšné peníze za šestibarevnou Canonku, fotopapíry, inkousty abych časem zjistil, že tudy cesta nevede. Chemická zvětšenina je prostě o několik tříd výš... ... ať si kdo chce co chce říká... ... ať si markeťáci slzy utírají ... :)
ať si kdo chce co chce říká... ... ať si markeťáci slzy utírají...k