Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
V nadcházející verzi Jabber klienta Psi 0.11 bude na 100% podpora hlasu. Informaci potvrdil hlavní vývojář klienta, Kev. Zdatnější uživatelé si mohou stáhnout mainline Psi z CVS serveru a vyrobit si klienta ze zdrojových kódů. To je pro uživatele Jabberu velmi dobrá zpráva, dosud bylo možné telefonovat jen pomocí klienta Google Talk, který funguje jen na Jabber serveru Google a je jen pro Windows.
Tiskni
Sdílej:
Jen otázka: Musíš na serveru něco doinstalovat nebo by se volalo jen skrze Googla? A šlo by když tak volat z NJS na GTalk? (či jinam)
Začlenění do hlavního kódu vítám už proto, že se končně rozjede vývoj.
Me by docela zajimaly vyhody a porovnani s klasickymi telefonnimi programy. Jestli to dobre chapu tak Jabber jako takovy je klient-server ale pro kecani se prostrednictvim stavajicich konexi ustanovi nova klient-klient. I za natem?Jo, používá se AFAIK STUN.
Jak je to s kodeky? Opet bude platit ze linuxaci maj na vyber a kdo si nevybere ten spravny z te nepreberne nabidky tak si s nikim nepokeca?Tak tady fakt nevím, ale zatím to funguje "out of the box". Nastavení v google talku není veškeré žádné, psi jsem ještě k hlasu nepřemlouval.
Ma to byt urcite konkurence skype, ale v cem je to lepsi? Jasne, skype je proprietarni hnus a Jabber free sw, ale to neni argument pro masy.No rozdíly vidím asi dva. Zaprvé to používá STUN, takže nejsou potřeba u Skype nechvalně známé super-node. Taky se to chová pěkně k firewallu a dá se s tím pracovat, teda jako jednoduše povolit a jednoduše zakázat. Další výhoda je asi ta, že masa bude mít ve své oblíbené Mirandě (snad jednou) i telefonování, takže Skype nebude potřebovat. Prostě jeden program na "ICQ" i telefonování. Žádné další zásadní výhody oproti Skype nevidím, ale i tak mi toho přijde dost. Co mi naopak chybí je nějaký "SIP transport", ale s tím asi taky postupně operátoři přijdou. Přece to všechno nenechají jenom pro Skype.
Jak je to s kodeky? Opet bude platit ze linuxaci maj na vyber a kdo si nevybere ten spravny z te nepreberne nabidky tak si s nikim nepokeca?Nevim, ale predpokladal bych, ze je to vyresene alepson tak inteligentne jako to ma SDP. Navic kodeku (mysleno alogoritmu a formatu) neni tolik. Mame PCM ve dvou provedenich vychazejici z americkeho a evropskeho ISDN, pak GSM, speex a nakonec par uletu jako je 1015 (experiment americke armady chrchlajici na 2 kbps). Takze bych to tak cerne nevidel.