Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Třba jednou přejdu z GRUB 1 na nějaké LILO verze XY
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.7.2010 08:07
16.7.2010 09:15
16.7.2010 14:51
16.7.2010 09:55
find /boot/grub/stage1 (pokud vím, můžu přeskočit)
root (hdX,X)
setup (hdX,X)
Jak udělám takovou triviální věc v GRUB2?
GRUB 2 je komplikovaný moloch s hromadou skriptů.Stačí je nepoužívat :), pak je GRUB2 úplně stejně jednoduchý a primitivní jako GRUB1. Skripty generující grub config se používaly už v GRUB1 běžně v distribucích, GRUB2 pouze přinesl distribucím jednotný systém přepisu configu a detekce nainstalovaných OS.
17.7.2010 15:47
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
# # DO NOT EDIT THIS FILE # # It is automatically generated by /usr/sbin/grub-mkconfig using templates # from /etc/grub.d and settings from /etc/default/grub #Toť celé kouzlo.
16.7.2010 19:18
/etc/default/grub prakticky nic není, jen pár hovadinek./etc/grub.d/* ve formě init-like scriptů. Ano, jasně, dají se editovat, a nakonec se tím člověk probere, ale prosím vás, má tohle člověk zapotřebí?
Mě by zajímalo, kdo z vás, zastánců Grub 2, skutečně šel do těch konfiguráků a zkoušel tam něco nastavit.Tak já předpokládám, že všichni... ale já osobně jsem to nastavoval několikrát.
Vše ostatní je v /etc/grub.d/* ve formě init-like scriptů.Ale vůbec ne, s init skripty to je podobné snad jen tím, že tam jsou shell skripty. Ale pokud nechceš, nemusíš je vůbec používat. Konfigurační soubor je v /boot a je téměř totožný s tím pro GRUB1. Distribuce vždycky používaly různé metody jak do konfigurace grubu nacpat updatovaná jádra a detekované ostatní OS. Najednou se tato sada skriptů objevila přímo v distribuci GRUBu a je zle. Vždyť je to technicky na chlup to samé, jen je to sjednocené a přenesené do grub.d ze speciálních skriptů v různých umístění. Vždycky můžeš upravit "custom", kam se přímo napíše kousek konfigurace, který by si dřív psal do grub.conf za ty speciální komentářové značky, co určují, kde končí automaticky generovaná část. Holt místo komentářových značek to máš rozseklé do několika souborů.
Vždyť ten Grub 2 dělá prakticky to samé jako Grub 1, ale za cenu mnohem složitějšího a více "bloated" nastavení...Samotná konfigurace je prakticky totožná. Pouze pokud využíváš automatického generování, je potřeba vědět, že máš statické položky cpát do custom souboru v grub.d a výsledný konfig nechat generovat, abys tam měl zároveň i ty položky spravované balíčkovacím systémem a automaticky detekované operační systémy.
Ale vzhledem k tomu, že Grub 2 nic moc nevylepšuje, tak mi to přijde jako hovadina...Pokud vím, tak Grub 2 umí nabootovat věci, které Grub 1 nikdy neuměl. Například umí bootovat z LVM. Pokud tuto vlastnost nevyužiješ, dobře, ale nemá smysl tvrdit, že nic nepřináší.
Samotná konfigurace je prakticky totožná. Pouze pokud využíváš automatického generování, je potřeba vědět, že máš statické položky cpát do custom souboru v grub.d a výsledný konfig nechat generovat, abys tam měl zároveň i ty položky spravované balíčkovacím systémem a automaticky detekované operační systémy.Hmmm... čili musím myslet na to, jakým způsobem moje nastavení bude interagovat s balíčkovačem...
Pokud vím, tak Grub 2 umí nabootovat věci, které Grub 1 nikdy neuměl. Například umí bootovat z LVM. Pokud tuto vlastnost nevyužiješ, dobře, ale nemá smysl tvrdit, že nic nepřináší.Z LVM "umí" nabootovat u Grub 1. Umí je v uvozovkách, protože on to sice neumí, ale není to problém
Hmmm... čili musím myslet na to, jakým způsobem moje nastavení bude interagovat s balíčkovačem...Nemusíš, stačí umět používat ten balíčkovač. To je právě rozdíl od Grubu 1, který bez speciálních skriptů neuměl reagovat na nově přidaná jádra apod.
Takže si stejně tu část, kterou tvoří balíčkovač budu muset prostudovat...Můžeš, pokud tě zajímá vývoj, nebo pokud testuješ nějaké vývojové verze distribucí. Nemusíš, pokud používáš rozumnou distribuci, kde jsou ty skripty napsané správně... A dokonce to nemusíš používat vůbec a můžeš konfigurovat ve stylu starého grubu. Pořád se grub řídí jedním konfiguračním souborem. Přepisovací program lze i úplně zablokovat, například tím, že mu odebereš execute bit.
Z LVM "umí" nabootovat u Grub 1. Umí je v uvozovkách, protože on to sice neumí, ale není to problémProsím česky na mě. Já jsem psal, že chápu, že takovou funkcionalitu nepotřebuješ nebo nechceš využívat. Uvedl jsem to jen jako příklad něčeho, co starý grub neumí a nový ano. Vypadalo to, že píšeš, že nic nového neumí.
Nemusíš, stačí umět používat ten balíčkovač.Takové Ubuntu generuje na základě balíčkovače i názvy položek. To se pak edituje dost špatně...
To je právě rozdíl od Grubu 1, který bez speciálních skriptů neuměl reagovat na nově přidaná jádra apod.A co
/boot/vmlinuz? Kolik lidí skutečně potřebuje bootovat několik různých kernelů? A propos, když už někdo má rozumný důvod bootovat různé kernely (i.e. rozumí tomu), tak pro něj správné nastavení menu.lst není problém...
Já jsem psal, že chápu, že takovou funkcionalitu nepotřebuješ nebo nechceš využívat. Uvedl jsem to jen jako příklad něčeho, co starý grub neumí a nový ano. Vypadalo to, že píšeš, že nic nového neumí.Napsal jsem, že prakticky nic nového nepřináší. Čili něco v tom changelogu sice určitě bude, ale nic zásadního. Z patra si vzpomínám na možnost použití vlastního fontu a lepší uzpůsobení grafiyk (hola, LILO
). Pohodlnější LVM může být další věc. Má pointa byla v tom, že mi nepřijde smysluplné vyměnit takovéhle spíš velmi jemné vylepšení za složitý systém konfigurace.
19.7.2010 16:26
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Neumělo to strojové generování konfigurace – lidi nadávali.
Umělo to strojové generování konfigurace, ale nedělalo to dobrotu s jinými generátory a ruční konfigurací – lidi nadávali.
Konfigurátory nekolidují, ale za jistou cenu – lidi nadávají.
Až nastane konec světa – lidi budou nadávat.
)
19.7.2010 10:16
/boot/grub/grub.cfg #obecné nastavení grubu - cesta k /boot, vzhled, timeout apod.
/boot/grub/skel/conf #výchozí conf, který balíčkovač nakopíruje při tvorbě dalšího jádra
/boot/kernel/26/34/conf #jméno položky (s proměnných jako jméno, verze apod.), kernel options, atd.
/boot/kernel/26/34/initrd #initrd
/boot/kernel/26/34/vmlinuz #jádro
/boot/kernel/26/34-ice/{conf,initrd,vmlinuz} #dtto
/boot/kernel/26/35-rc3/{conf,initrd,vmlinuz} #dtto
/boot/other/.../conf #pro widle, masox, atd..
/home/cosi, /home/cosi/.bashrc, atd., s jádry to může být podobné. Čili nějak v téhle filosofii. Přijde mi to o dost rozumnější než nějaké podivné dsitribučně-specifické skripty v /etc/grub.d/*
19.7.2010 18:09
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
16.7.2010 09:49
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
".
Já osobně dávám přednost tomu, aby se mi co nejrychleji a
bez zbytečného otravování spustil můj primární OS
(protože ho používám v 98 % případů) a pouze tehdy,
když musím nebootovat "ten druhý", zmáčknu klávesu a vyvolám
patřičné menu.
Inu, kdo chce kam...
vsetci slackwaraci su stastny...... tu v slackware LILO je bezna vec...
Oukej, takže vyžeru pro jistotu flame ohledně LILO vs GRUB vs GRUB2 dopředu
Osobně LILO používám od dob mého používání Slackware (a vlastně i na Mandrake předtím) a nemohu si ho vynachválit na notebooku. Je to bootloader jednoduchý na konfiguraci, nedělá zbytečné věci, když to po něm uživatel nechce (tzn. nemá svůj vlastní FS driver) a obecně mi přijde nejrychlejší.
S příchodem Debianu jsem (po Gentoo) rezignoval na konfiguraci vlastních kernelů a přešel tak na Grub (protože lilo je asi nejhůře podporovaný loader na Debianu, co se týče automatického "updatu" image linků v konfiguraci). Konfigurák to pořád pochopitelný mělo, vypadalo to taky celkem dobře, takže "no big deal".
Pak přišel Grub2 a já šílel nad konfigurací, ale později jsem pochopil, jak automatizace může být geniální. Důležitým krokem je uvědomit si, že Grub2 nemá být bootloaderem, jako LILO (tzn. snadno použitelný i pro vlastní 10MB linux distribuci), Grub2 je prostě součást systému. Může sice mít jeden konfigurační soubor, ale tím ztrácí řadu výhod.
U debianu je základní Grub2 konfigurace v /etc/default/grub (timeout, default, ..), žádnou jinou konfiguraci prostě nenajdete, protože neexistuje! Je sice možnost umístit si vlastní obrazy do /etc/grub.d/40_custom, ale tím to končí. V tom je ta genialita. Bere to uživateli 100% kontrolu nad finálním grub.cfg, ale přidává daleko snadnější cestu (pro distribuce) updatu kernel image.
Má to výhodu i pro uživatele. Nedávno jsem přecházel z jednoho disku na RAID1 na pracovní stanici. U "starých" bootloaderů by to bylo na několik restartů, než bych našel správnou konfiguraci LILO, která nabootuje (naposled byl problém s nalezením root= , lilo prostě nahrálo špatný major,minor), ale u Grub2 (v integraci do Debianu) mi stačilo
Jistě, celé tohle by se dalo automatizovat i přes LILO, ale stejně tak Grub2 sám o sobě je jen slabým rozšířením Grub1 a nemá složitou konfiguraci, to jen distributoři dělají věci jako /etc/grub.d/.
Závěrem - pokud používáte jen vlastnoručně nakonfigurované kernely, LILO "is the way to go". Pokud na to kašlete a používáte distribuční, netrapte se tím, automatizace generace konfiguráku je daleko robustnější, než u Grub1. Navíc jde odstranit "(single)" řádky pomocí GRUB_DISABLE_LINUX_RECOVERY="true" v /etc/default/grub. Jen jedna věc mě u Grub2 na serveru štve - neumí serial+vga konzole zároveň, jako to umí LILO.
... a pokud vytvoříte delší post, než já, tak mě fakt nakrknete
neumí serial+vga konzole zároveň
Tak to vypadá, že tahle regrese už byla opravena, a to celkem nedávno.
Je to bootloader jednoduchý na konfiguraci, nedělá zbytečné věci, když to po něm uživatel nechce (tzn. nemá svůj vlastní FS driver)A když zapomeneš spustit "lilo" po aktualizaci jádra, jsi v prdeli a šup pro LiveCD. Pěkně děkuju.
V tom je ta genialita. Bere to uživateli 100% kontrolu nad finálním grub.cfg, ale přidává daleko snadnější cestu (pro distribuce) updatu kernel image.Pěkně děkuju, ale já bych si s dovolením kontrolu nad finálním menu.lst ponechal a distribuce ať mi do toho hrabe co nejmíň. Stejně to většinou udělá blbě.
Má to výhodu i pro uživatele. Nedávno jsem přecházel z jednoho disku na RAID1 na pracovní stanici. ...To není žádná výhoda, protože úplně stejně to jde udělat se starým GRUBem.
A když zapomeneš spustit "lilo" po aktualizaci jádra, jsi v prdeli a šup pro LiveCD. Pěkně děkuju.Již od úsvitu časů se doporučuje upgradovat stylem
mv /boot/bzImage /boot/bzImage.old cp arch/.../boot/bzImage /bootCož má za následek že "bzImage.old" okupuje na disku stále stejné místo, takže když zapomenu dát lilo tak se prostě nabootuje "old". Pokud upgrade dělá distribuce (balíčkovač) tak může lilo pustit za mě místo toho aby o tom jen kecal (jak to dělá např. pacman).
Naprostý souhlas: proč se místo toho neudělá hromada skriptů která pochopí a pak co nejméně invazivně upraví lilo.conf nebo menu.lst. Takové skripty existují taky od počátku časů protože UNIX je založen na textových souborech srozumitelných pro lidi!V tom je ta genialita. Bere to uživateli 100% kontrolu nad finálním grub.cfg, ale přidává daleko snadnější cestu (pro distribuce) updatu kernel image.Pěkně děkuju, ale já bych si s dovolením kontrolu nad finálním menu.lst ponechal a distribuce ať mi do toho hrabe co nejmíň. Stejně to většinou udělá blbě.
Bere to uživateli 100% kontrolu nad finálním grub.cfg, ale přidává daleko snadnější cestu (pro distribuce) updatu kernel image.Jenom pokud si ji vzít nechá, jinak lze konfigurovat prakticky stejně jako GRUB1.
Tiskni
Sdílej:
16.7.2010 09:53
16.7.2010 13:41