Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Jestli má ještě Slackware smysl se ptá komentář na Linux-Watch (nebo už nastal čas distribucí, ve kterých je editace konfiguračních souborů na obtíž?).
Tiskni
Sdílej:
).
Cokoliv nakonfigurovat? Do jisté míry…
jsou dostatečně vhodně zvolené abych si toho příliš mnoho nemusel instalovat odjinud.Mimochodem, toto nemusí být pravda ve všech případech, v mém tedy zcela určitě není.
Slackware je linux, ktory cloveku nehadze pod nohy polena, ked si nieco nakonfigurujes, ziadne klikacie udelatko ti to neprepise. Ziadne automaticke obludnosti, co sa tyka instalacie balickov, kompilacie atd... Ked si chces slack ohnut, ohnes ho lahko. Oproti obycajnej zbierke programov, to ma tu vyhodu, ze je to otestovane odladene. A veci, ktore nefunguju dostatocne dobre, tam proste nie su. Vmesti sa na dve cd-cka.
Ked clovek nie je bezny uzivatel, a chce sa v systeme vrtat, v slackwari sa vrta najlahsie.
Budete se možná divit, ale to se mi neděje ani v jiných distribucích. Klikátka se mi nespouštějí sama od sebe, natož aby mi sama od sebe něco přepisovala. Dokonce si nejsem vědom ani toho, že bych ve spánku vstal z postele, došel k počítači, něco si tam překlikal a ráno o ničem nevěděl. Spíš bych řekl, že máte příliš bujnou fantazii… :-)
V tom případě si ho přepsal sám a nemá nejmenší právo to svádět na nějaká klikátka. Protože téhož efektu může dosáhnout i bez klikátek mnoha různými způsoby, třeba tak, že si tam omylem zkopíruje záložní kopii nebo že si omylem kus konfiguračního souboru smaže v editoru. V obou případech je to jen a jen jeho vina a je trapné svalovat vinu na nástroj - lhostejno, zda se jedná o YaST, *drak*, editor nebo cp.
A zisti, ze distribucia si naklikane udaje niekam povedla uklada a potom si z toho generuje konfiguraky.
Ano, to se občas stává. Ale není to opět spíš vina uživatele, který používá nějaké nástroje, aniž by se snažil zjistit, co dělají? Nemluvě o tom, že v takovém případě bývá hned na začátku toho generovaného konfiguračního souboru velmi zřetelné upozornění, že tento soubor je generován, z čeho je generován a že se nemá editovat přímo. Pokud někdo edituje konfigurační soubor, aniž by si takový komentář přečetl a zařídil se podle něj, je to jeho chyba. Navíc v takovém případě většinou nástroj, který konfigurační soubor generuje, nechává pozměněné soubory na pokoji (zkušenost z praxe).
Pripadne sa vrta clovek v konfiguraku, a zisti, ze distribucia obsahuje upraveny soft, ktory tento konfigurak ignoruje.
Zajímavá konstrukce. Za tři a půl roku jsem se u SuSE (což je distribuce, kterou hlasatelé podobných myšlenek obvykle považují za ztělesnění všeho zla) s něčím takovým nesetkal. A i kdyby snad ano, nevidím jediný důvod, proč by tam potom ten konfigurační soubor vůbec byl. Nanejvýš jsem se setkal s tím, že konfigurační soubor byl trochu jinde než obvykle, ale to se vám stane i u programu, který si přeložíte ručně ze zdrojáků…
Celkově mi připadá, že žijete v zajetí mýtů a pověr o fungování tohoto typu distribucí. A co hůř, tyto mýty a pověry šíříte dál, aniž byste se obtěžoval zjistit, jak se věci mají ve skutečnosti.
Klikátka se mi nespouštějí sama od sebe, natož aby mi sama od sebe něco přepisovala. Dokonce si nejsem vědom ani toho, že bych ve spánku vstal z postele, došel k počítači, něco si tam překlikal a ráno o ničem nevěděl. Spíš bych řekl, že máte příliš bujnou fantazii… :-)Nejde o to, ze by se samo neco spoustelo, ale o to, ze kdyz to spustite vy a umyslne (coz jiste nekdy delate, kdyz chcete upravit nejake nastaveni), tak muzete prijit o rucne provedene upravy. A to se u grafickych (i jinych) nastroju deje a je to celkem logicke.
Viz výše. Stručně shrnuto: každý svého štěstí strůjcem. Přepíše-li si někdo sám a úmyslně (jak výslovně uvádíte) konfigurační soubor (což navíc často není tak jednoduché, jak to zvenčí vypadá), měl by nadávat sám sobě a ne to svádět na distribuci.Ne. Nekdy neni vyhnuti ("diky" chybam v konfiguracnich nastrojich apod.) a vy to musite udelat rucne, protoze jine reseni v danou chvili nemusi existovat (treba jedna verze konfiguracniho nastroje pro CUPS vcelku s prehledem ignorovala zadani jmena a hesla samboveho uzivatele - moc hezka ficurka, kdyz nutne potrebujete tiskout...). A pak silne pocitite ten rozdil, zda je konfiguracni soubor pripraveny pro rucni editaci (Slackware) nebo neni (Mandrake a spol, kde opravdu neco upravit nemusi byt snadne). Mam-li si vybrat distribuci, tak si (z meho pohledu celkem logicky) zvolim tu, u ktere vim, ze pri nejake chybe nebo neobvyklem pozadavku se nebudu muset jit hned povesit, nemaje jineho vychodiska. Tedy pujdu radeji do Slackware nez do Mandrake/Fedory nebo neceho podobneho. To je ovsem samozrejme muj pohled na vec a vy to asi vidite jinak. Krome toho nemam pocit, ze bych tu na nejakou distribuci nadaval. Jen se snazim naznacit, ze proste nektere veci odpovidaji mym predstavem vice a jine mene.
sed -i config '/^volba=/s/=.*$/=nová_hodnota/'tak se ostatní věci v konfiguráku nepřepíšou. Problém je ten, že spousta klikátek prostě znovu vygeneruje celý konfigurák...
Někdy mne napadá cynická myšlenka, jestli má ta přidaná hodnota ještě pořád kladné znaménko… :-)
Je to slepené dohromady a drží to, ale moc tam toho nenajdete.Jenze o to prave jde. Nevim, jestli to "drzi", ale ono to hlavne funguje a to zpusobem, o kterem si mohou jine distribuce nechat jenom zdat. Prakticky nic tam neni zbytecne, spousta veci je otazkou odkomentovani/zakomentovani par radku v konfiguracnich souborech, ktere jsou prehledne, logicke a jednoduche (a komentovane). Pripadne lenosi muzou pouzit konfiguracni programy. Taky je k tomu dost dobry navod (Slackbook). Zkuste v Mandraku nebo Debianu treba neco jednoduse pridat do startovacich skriptu. Zkuste to ve Slackwaru. Myslim, ze ten rozdil se neda prehlednout. Nedavno jsem se snazil rozdychat jeden ne uplne bezny program na Mandraku - uz z neho mam mindrak a nezbylo mi stejne, nez nasadit Slackware. Programu tam pravda neni mnoho, ale ty, ktere tam cekam, tam vesmes jsou, pripadne je doinstaluji z linuxpackages.net. A specialnejsi veci stejne v distrech nebyvaji a clovek je musi tak jako tak kompilovat.
Má takový Slackware smysl? Jak pro koho, poskládat si to můžete sami, dnes už to nepředstavuje takový problém,Aha. To bych tedy chtel videt. Nejde o poskladani, ale o to, jak to potom funguje, coz bez (dost velkych) skusenosti zvladnete jen tezko. Slackware ma dost podstatny smysl - je to distribuce pro lidi, kteri chteji mit pruzracny, prehledny, odladeny, bezproblemovy a spolehlivy (a vykonny) system. Ale bez prokompilovanych noci, bez "user-friendly" problemu (ruzne ty automounty apod.), bez milionu nepotrebnych souboru a programu. Taky drzi nektere uzivatele u Linuxu a ti diky nemu nemusi az tak rychle utikat k BSD.
31.10.2005 23:48
wake | skóre: 30
| blog: wake
| Praha
Slackware ma dost podstatny smysl - je to distribuce pro lidi, kteri chteji mit pruzracny, prehledny, odladeny, bezproblemovy a spolehlivy (a vykonny) system. Ale bez prokompilovanych noci, bez "user-friendly" problemu (ruzne ty automounty apod.), bez milionu nepotrebnych souboru a programu.Pokud vám nevadí, že si to musíte celé skoro od nuly postavit sami a jinde to dostanete z velké části už v krabici… BSD drží pohromadě, je přehledné, už ve výchozím nastavení bezproblémové a celkem odladěné. Slackware?
Pokud vám nevadí, že si to musíte celé skoro od nuly postavit sami a jinde to dostanete z velké části už v krabici…Míra nutné práce na Slackware není tak velká, jak tvrdíte. Balíků je skutečně dost, když víte, kde hledat. Pokud si ale chcete vyhrát se systémem, získate jistě větší výkon a přehled o chování aplikací, než kdybyste sáhl po "krabicovém" balíku.
BSD drží pohromadě, je přehledné, už ve výchozím nastavení bezproblémové a celkem odladěné. Slackware?BSD? Chtělo by to asi vysvětlit, co pod tak abstraktním pojmem míníte. Ovšem není problém argumentovat i tak: Slackware Linux je často spojován právě s následníky 4.4BSD například pro jeho rc.d strukturu skriptů nebo pro držící se spojení s příkazovým řádkem. I on si udržuje vlastnosti, za které *BSD chválíte. Navíc má (jako každý systém založený na Linuxovém jádře) oproti *BSD jednu neocenitelnou vlastost - rozsáhlou podporu hardware v kernelu.
Slackware Linux je často spojován právě s následníky 4.4BSD například pro jeho rc.d strukturu skriptů nebo pro držící se spojení s příkazovým řádkem. I on si udržuje vlastnosti, za které *BSD chválíte.Tak jsem asi chválil něco jiného nebo mluvím o jiném Slacku. Drží pohromadě znamenalo, že tam nenajdete boty kde musíte hned něco ručně řešit protože máte v systému surový balík toho co se Volkerdingovi povedlo zkompilovat. rc.d skripty samozřejmě v BSD jsou a ve Slacku taky, ale je to IMHO trochu jiná třída. Ve FreeBSD se mi tedy nestalo, že bych v nich musel dělat nějaké radikální změny aby se to chovalo jak chci, tam mi stačí sáhnout do rc.conf. O čem celou dobu mluvím je, že Slackware je dílem jednoho Patricka Volkerdinga, který dokáže poskládat nějaké ty balíčky a připsat k tomu pár skriptů aby to něco dělalo, ale funkční a odladěný systém z toho už udělat nedokáže ani kdyby se rozkrájel, to už je na vás. O to stojíte?
Názory jsou od toho, aby se různily. Já Slackware po osmi letech opustil právě proto, že míra té nutné práce byla čím dál větší a stala se pro mne neúnosnou. Také jsem kdysi nedal na Slackware dopustit a argumentoval podobně jako někteří v této diskusi. Ale pak jsem zjistil, že značná část toho, co jsem tehdy vytýkal komfortnějším distribucím, jsou ve skutečnosti jen předsudky a určitý mentální blok…
31.10.2005 23:15
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
31.10.2005 23:15
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
31.10.2005 17:38
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
Říká vám něco slovo klišé? :-)
Říká vám něco slovo klišé? :-)Klise neni nutne nepravdive, pouze osoupane; tohle je spis klasicka povera ;)
Jinak ve významu "klišé" nepravdivost vůbec nefiguruje :_)
Ale jestli otazka stoji "ma jeste Slackware smysl?", tak na ni nelze odpovedet jinak, nez ma.
Jednim argumentem je urcite to, ze porad je tu pocetna skupina lidi, ktera tento system pouziva a nebude to kvuli tomu, ze by si snad myslela, ze Patrick Volkerding je Buh I kdyz tento argument je spise dusledek nez pricina, nu coz.
A za druhe porad ma jiste vlastnosti (a mnohe z nich tu byly receny, i kdyz nekdy trochu propagandisticky bez konkretnejsich oduvodneni), ktere ho stale delaji vhodnym pro ruzne ucely a ulohy (klidne muzu byt konkretni - myslim, ze uz jsem nasbiral celkem dost empirickych dat).
Stejne tak jina distra jsou vhodna pro jine ucely, ale dokud si nerekneme, kdo to bude pouzivat a na co, nebo jake jsou jeho pozadavky a co hodla obetovat, tak se nema cenu o tom vubec bavit.
A pamatujte si, ze platforma neni cilem, nybrz nastrojem
PS: CZSLUG.cz - Czech Slackware Linux Users Group
Jistě, volba distribuce je otázkou osobního vkusu a potřeb. Nedávno jsem si (opět) přečetl poučnou knihu "Umění programování v Unixu" od ERS a celou dobu na mne dýchala jedna myšlenka - KISS. KISS - "Keep It Simple, Stupid!". Neboli je třeba držet věci tak jednoduché jak je to jen možné, ale ne jednodužší. Slackware je podle mého názoru velmi jednoduchý, žádná ACL, žádné složité init scripty, žádné položky /etc/periodic (nebo /etc/cron.d), žádné pam moduly a samozřejmě žádný velký archív sw. Pokud výše uvedené vlastnosti nepotřebuji, mohu používat Slackware. Pokud ale takové vlastnosti OS potřebuji, jsem v kategorii "příliž jednoduché" a sáhnu po některé jiné distribuci. Jak prosté.
Vzhledem k tomu, že pro většinu mých potřeb Slackware je dostačující a proto pro mne samozřejmě smysl má...
Po nějaké době jsem přešel na RedHat, protože se mi dostalo do ruky instalační CD. Bylo pohodlné místo disket používat CD. Po pár letech RedHat ukončil vývoj volně šiřitelné verze, kterou přetransformoval v projekt Fedora, který mi přišel značně experimentální. Po několika letech se stal snad již použitelný, ale to už asi nezjistím, protože jsem se opět vrátil ke starému dobrému Slackware.
Samozřejmě jsem zkoušel používat i jiné systémy a distribuce, ale nic mne neuchvátilo na tolik, aby v tom mohl klidně pracovat.
Zkoušel jsem SuSE, zdálo se mi hodně přeplácané grafickými klikátky. Je možná vhodné pro uživatele, kteří nechtějí nic vědět, jen se proklikat instalací a začít používat, to co jim někdo podstrčil pod nos.
Mandrake jsem potkal na jednom serveru a byl to opravdu boj ho přesvědčit k něčemu smysluplnému. Nakonec jsem to přeinstaloval na Slack a je klid. Dodnes nevěřícně kroutím hlavou nad tím, proč by měl server nabíhat do grafického rozhraní a užírat tím paměť serverovým procesům.
Chvíli jsem koketoval s KNOPPIXem, ale nic z toho nebylo.
Zkoušel jsem i Gentoo, ale neměl jsem dostatek trpělivosti k tak časově náročné kompilaci. Předkompilovanou stage asi nemá moc cenu instalovat, pak člověk přijde o výhody této distribuce a jde proti filozofii autorů.
Pár let jsem byl spokojeným uživatelem Yellow Dog na iMac, tehdy to bylo něco jako RedHat pro PPC.
Měl jsem nainstalovány i nelinuxové systémy jako třeba QNX. Pěkná hračka, ale chybí tomu spousta aplikací, které jsem chtěl používat.
Snažil jsem se na serverech provozovat OpenBSD, ale zdálo se mi příliš paranoidně bezpečné. A poté co jsem došel k závěru, že bezpečnost není zas tak moc o kernelu, ale o aplikacích, které na systému běží. A když jsou ty aplikace stejné, nebo byť jen trošičku poopravené, tak se tím bezpečí celého systému moc nezvedne. Skončil jsem na lenosti se učit něco nového s myšlenkou na to, že výsledek bude pro mne úplně stejný jako na linuxu. Ale jinak se jednalo o podobně přehledný systém jako Slack.
S FreeBSD jsme si nějak nekápli do noty. Používal jsem jej na servererech jen ze setrvačnosti, protože je tam někdo dal a ono to pěkně fungoval, tak proč to předělávat. Sám jsem na něm ale žádný server nepostavil.
Mám zkušenosti se správou dalších různých systémů jako SunOS na Sun.
Bohaté zkušenosti s IRIX na SGI, jako systém na náročné grafické stanice mi připadal super. Na serverech nic moc. Pro normálního smrtelníka dost drahé.
I s umírajícím Novellem jsem pracoval.
Na Apple jsem používal různé verze MacOS, je to neuvěřitelně rychlý a nenáročný systém pro práci s grafikou. Pěkně přehledný a naprosto intuitivní. Pokud ale něco spadne, tak se to sesype všechno. Zkoušel jsem i jeho robustního následovníka MacOS X, založený na unixu. Velmi perspektivní systém. Uvidíme, jestli se dokáže prosadit, i na x86.
A mnohé další, na které si teď nevzpomenu.
Ze všech systému co jsem poznal mi připadal Slack nejvíce kvalitní a přehledný. Nic mu nechybí ani nepřebývá, a když chci nějakou speciální aplikaci, která není v základní sadě, tak si ji prostě stáhnu z internetu.
Neustále sebou nosím mini-CD se SLAXem, založeným na Slackware, takže když jsou problémy s libovolným cizím počítačem, tak se dají operativně a snadno řešit.
Slackware prostě používám na serverech i desktopu a nedám na něj dopustit. Prostě používám systém, který mi absolutně vyhovuje tím, že je přehledný, stabilní a spolehlivý.
Chápu, že někomu může připadat příliš konzervativní. Pak může používat něco jiného. Je to jeho volba. Slack je zase moje volba .
1. Davam alsu, stahuje mi a instaluje alsa-driver pro jadro 2.4, proc kdyz pouzivam 2.6 ??
2. Zivotne dulezite balicky pro me (mplayer) maji urcite zavislosti a spousta jich chybi ??? Chci mplayer se vsemi moznostmi, a ne jen to co mi nabidne distro (neco jako USE flag v gentoo, nebo vlastni kompilace)
3. alsu jsem premluvil k chodu, nicmene chovase divne
4. KDE aplikace padaji
5. Firefox nejizdi tyden.
6. Formatuji ... mozna priste...
Tak jsem se vratil ke slacku, jeste ted testuji gentoo, ale myslim, ze slack to stejne vyhraje.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.11.2005 00:29