Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Zase dalšie úžasne predpovede MArka Shuttlewortha. Som zvedavý čo to vobec dotiahnu do konca. Lebo mám osobne pocit že sa snažia robiť tymito vyhláseniami len reklamu na to ich nepodarené Ubuntu.
že by se ozval zase nějak Wokeňák nebo "spokojený" uživatel opensuse? :D
Myšlienka to je istotne zaujímavá, ale imho brutálne nereálna :)
Aká by boli výhoda:
* menej práce s aplikovaním patchov do starých verzií (v podstate sa týka RH, Novell, zhruba Debian stable, občas niečo v Ubuntu LTS)
* jednoduchší prechod medzi distribúciami (?)
Nevýhoda:
* upstream by udržiaval a opravoval chyby nie v X verziách, ale v Y ( X < Y). Realita je taká, že veľký program má stable/testing/CVS (X=3) a malý má release/CVS (X=2). Takže vývojárovi to prácu neušetrí, len ľuďom, ktorí to balíčkujú. Upstreamu logicky stačí, že to vyrieši nová verzia
Kto by získal najviac ?
Distribúcia, ktorá chce predávať komerčnú podporu (tj. nie Debian), nemá v sektore kde sa dá predávať podpora rozumný podiel (tj. nie RH, nie Novell) a nemá dosť zamestnancov, aby dokázala udržiavať nejakú verziu distribúcie dosť dlho (LTS sú prevažne len security update - chyby typu s iSCSI padne počítač pri reštarte sa neriešia).
Souhlas, jsem pro širokou spolupráci a nejen na termínech vydání.
V poslední době ten pán plantá stále větší nesmysly...
Naopak si myslím, že to má v hlavě v pořádku víc než mnoho lidí ne jen tady...
Ja se mu divim, ze se na to jeste nevykaslal. Kdyz si ctu ty odpovedi, tak nevim jestli jsou ti lidi normalni... Delaji debian a zvolili si svobodnou licenci a ted se citi, ze jim nekde hrozne ublizil, kdyz na tom zalozil svoji distribuci. Nastesti podle me lidi co za neco stoji do tehle diskusi nepisou.
Bohužel, tohle průměrnému Blbuntu uživateli nevysvětlíte.
Me by zajimalo, proc ma kazdej trouba potrebu navazet se do Ubuntu a jeho uzivatelu. Ja treba pouzivam Linux primarne uz vic nez 10 let, troufam si tvrdit ze ten system znam velice dobre (ostatne je to zdroj mych prijmu) a i tak pouzivam Ubuntu. Chapu, ze to automaticky znamena mit mensi prirozeni nez kdybych pouzival Slakcware (nebo co ja vim co je ted in) a basnil tu o blbuntech, ale smirim se s tim :-P
Promiňte ale že to nic nepřinese debianu, s tím nesouhlasím. Dyť Ubuntu je velmi oblíbené a jako jedno z mnoha používá správu debian balíků. Tudíž uživatelé jsou vpodstatě připraveni používat tento balíčkovací systém a mohou pokud se jim zdá Ubuntu "nestabilní" snadno přejít na Debian distribuci a tím vpodstatě nemyslím jen balíčkovací systém ale i průběh instalace (pokud teda neinstalujete z nabootovaného LiveCD) nebudou mít tolik problémů. Myslím, že když už se navážet, tak i do jiných distribucí by bylo záhodno, pokud bráníte Debian linux a vývojáře, protože si myslím, že Debian je matkou distribucí a spousta dister vznikla právě z Debianu....
Co je mi krucinál po tom, jestli nějaké Ubuntu používá tisíc nebo sto miliónů lidí? Houby.Tomu se, prosím, v civilizovaném světě říká krátkozrakost.
Drzim mu palce. Bohuzel je dost lidi kery maj Ubuntu za zlodeje Debianu. Cimz si vlastne protireci, protoze jak nedko muze krast open source? Hehe. Source si muze stahnout kdokoli a distribuovat dal. Podivejte se treba na CentOS a RHEL.
Ubuntu nedela zdaleka tolik prace na kodu jak Debiani komunita, ale co dela dobre je propagace Linuxu mezi normalnima lidma. Coz Debian nedela, neni to jeho cilem, nehlede k tomu ze kdyz se normalni uzivatel zepta na neco na Debianich forech, casto ziska odpovedi ve stylu "rtfm and stfu n00b".
Debian sem pouzival, uz nepouzivam. Duvod? Kdyz chci stabilni veci, je to stary jak metuzalem a kdyz chci novy, tak si to musim ladit 'na kolene'. (ale zase mam pocit ze sem guru, i kdyz mi to nejede a patchuju jak o zivot).
Cet sem si par odpovedi na ten dopis - presne jak sem cekal, dost (vetsina) jich je ve styly 'stfu u thief'.
Nezbyva nez poprat Markovi good luck & have fun (ty bude mit urcite hodne).
Souhlasím.
Né každý je programátor. Já osobně bych rád používal Debian kdybych uměl programovat a ladil nebo modernizoval balíky, když bych to uměl. Ale neumím to, bohůžel. Proto mi Ubuntu vyhovuje. Je jednoduché a balíky má oproti Debianu relativně aktuální.
Debianu fandím, ale jsem bohůžel jen běžný uživatel, takže Linux se může dočkat jediné pomoci odemně, že budu o něm informovat mezi lidmi, případně pošlu nějakou dotaci, nebo budu hlásit bugy ve vývojových verzích. Víc udělat nemohu. Takže prosím zamyslete se všichni, kteří odsuzují Ubuntu uživatele nad tím co říkáte. Všichni nerozumí linuxu a OS obecně tolik jako vy a jsou rádi, když jim systém funguje tak jak má.
Tiskni
Sdílej: