Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Microsoft po úspěších s vybíráním poplatků za své patenty v Androidu cílí na větší ryby. Již dříve přistoupily k placení „licencí“ společnosti Wistron, Velocity Micro, Itronix a HTC. Nyní Microsoft požaduje $15 za každé prodané zařízení s Androidem po společnosti Samsung. Požadovaná hodnota by údajně měla odpovídat ceně jedné licence Windows Phone 7.
Tiskni Sdílej:
Just last week, Microsoft announced Android agreements with Velocity Micro, General Dynamics and Onkyo Corp.http://www.networkworld.com/news/2011/070511-microsoft-patent-android.html
Microsoft has filed suit against Barnes & Noble, creators of the Nook and Nook Color e-readers, as well as the manufacturers of those devices.http://www.crunchgear.com/2011/03/21/microsoft-alleges-patent-infringement-on-barnes-noble-android-devices/
to su nepodstatne male firmyGeneral Dynamics: "V současné době (leden 2009) se jedná o čtvrtou největší zbrojní společnost na světě, s čistým ziskem 2,07 miliardy dolarů ročně (za rok 2007)." ... taky bych chtěl vlastnit takovou malou nepodstatnou firmičku
To neplatí žádné „společnosti“. V konečném důsledku to zaplatí koncový zákazník. S tím Microsoftem by měl někdo už konečně pořádně vytřít podlahu. Jenže jak postupovat proti firmě, která má takovou moc, že dovede totálně znehodnotit rozhodovací proces kolem schvalování ISO standardů? To mi připadá jako dost velký oříšek. Microsoft se stává samostatným státem, a to nebezpečným a nepřátelským. Podle toho by s ním měly ostatní státy jednat. Bohužel ale páprdové v politice ze zásady ničemu nerozumí a ve chvíli, kdy hrozí, že by porozuměli, není až tak těžké jim zacpat ústa.
V konečném důsledku to zaplatí koncový zákazník.To není tak úplně jisté. Cena produktu se už dávno nestanovuje podle nákladů na výrobu, takže ty prachy klidně mohou jít z kapsy výrobce.
MS ždímá 3rd party pomocí idiotského právního systému.Jo, o tom se hádat nebudu...
... něco úplně jiného, než #14, kde se tvrdí, že to v konečném důsledku zaplatí koncový zákazník.a mohl bys laskavě místo svých složitých výpočtů A B X a patnáct dolarů odpovědět, jestli tedy ten výrobce ty peníze získává výhrami ve Sportce nebo jak?
Marketingové oddělené se rozhodne, že prodejní cena produktu X musí být A, protože ...Tak to je blbost. V ekonomii se na tohle používá poptávková křivka (která ale nejde spočítat, musí se odhadnout a čím lepší ekonomové ve firmě, tím lepší odhad :), kdy je v té křivce pro každou cenu dané kolik se za tuhle cenu prodá zboží. Příklad: pokud by se telefony prodávaly za 10 dolarů, prodalo by se jich milion, pokud by se prodávaly za 20 dolarů tak 300 tisíc a pokud za 100 dolarů, prodalo by se jich 5 tisíc. (v praxi by byla křivka spojitá a obsahovala by víc než tyto 3 hodnoty) Náklady v tom hrají roli. Např. pokud by byly náklady 10 dolarů na kus, je lepší telefony prodávat po 20/kus (zisk celkem 300000 x 10 = 3 miliony) než po 100 za kus (zisk 5000 x 90 = 450 tisíc). Ale pokud by byly náklady 19 dolarů za kus, tak při prodeji po dvacce je zisk 300000 dolarů, při prodeji za 100 je to 5000 x 81 = 405000 dolarů - je tedy lepší je prodat za 100 (bude větší zisk).
Náklady v tom hrají roli. Např. pokud by byly náklady 10 dolarů na kus...To ano, ale spíš ovlivňují to, jestli se ten výrobek vůbec bude dělat...
Samozřejmě, trochu jsem zjednodušoval, podstatné je, že se nakonec nějak stanoví cena a to, že přišel MS s požadavkem na výpalné, ji nijak výrazně neovlivní.To si zase nemyslím. Závisí na tom, jak moc je ta poptávková křivka elastická. Pokud jde o vysoce konkurenční zboží typu prací prášek, kde i malé zvýšení ceny způsobí "úprk" lidí ke konkurenci, tak si výrobce nemůže dovolit o moc zvednout cenu (a pak mu nezbývá než se spokojit s patřičně menšími zisky, nebo přestat výrobek vyrábět), ale u telefonů, kde zas taková konkurence není (telefony ve srovnatelné kvalitě zas tolik výrobců nedělá a narozdíl od teba pracího prášku nejsou zas tak zaměnitelné, pokud např. alternativní telefon nemá funkce co zákazník chce, nebo ten co je má má k tomu i jiné "zbytečné" funkce navíc, díky kterým je dražší), tak si může výrobce spočítat, že největšího zisku dosáhne, když telefon o část tohohle výpalného zdraží (sice se prodá méně kusů, ale bude zase větší zisk na kus, než kdyby tohle výpalné zatáhl výrobce ze své kapsy) Ve výsledku ale může cena stoupnout i o více než 15 dolarů, protože pokud např. výrobce se rozhodne že optimální je pro něj (z hlediska největšího zisku) zdražit o 10 dolarů, tak tím zdraží ale velkoobchodní ceny a než telefon doputuje k zákazníkovi, tak každý článek řetězu si též upraví své ceny aby to pro ně bylo optimální (typicky tak, aby se zachovala pro něj nějaká rozumná marže) a nakonec pak telefony na pultech budou stát třeba i o 20 dolarů více než předtím.
ale u telefonů, kde zas taková konkurenceHm, já měl dojem, že většina těch chytrých telefonů je víceméně stejná, +/- nějaké drobnosti.
Ve výsledku ale může cena stoupnout i o více než 15 dolarůMůže stoupnout o víc, může stoupnout o míň, nemusí stoupnout vůbec. To jsem chtěl říct v #60, který reagoval na kategorické tvrzení, že to (vždy) zaplatí koncový zákazník.
Hm, já měl dojem, že většina těch chytrých telefonů je víceméně stejná, +/- nějaké drobnosti.To bych zas neřekl. Základ je sice stejný (velký touchscreen) ale je celkem dost parametrů co zákazníka můžou zajímat - výdrž baterie, velikost a rozlišení displeje, RAM, velikost vnitřní flash, rychlost procesoru, verze a typ systému, případně přítomnost speciálních komponent a featur (druhá kamerka na videohovory, GPS, Wifi, TV tuner, qwerty klávesnice, blesk, odolnost proti vodě, "lepší" displej typu OLED nebo AMOLED, atd ...) co nejsou v každém telefonu.
Když si to tak vezmu, tak všeho všudy je to velice dobrý test příčetnosti osoby. Každý kdo se aspoň trošku orientuje a je aspoň trochu při smyslech se prostě musí při čtení takových skvostů rozbrečet. Prostě neexistuje jiné cesty. Nic, já si zatím jdu pro svůj kapesník ať si můžu v klidu tu novelu dočíst.
Výzkum/experimenty/patenty > licencování.A tento vzorec chování je mého názoru špatný už z principu.
Já bych rozlišoval licence a patenty.Já ne. I za softwarovým patentem může být spousta práce a ten, kdo tu práci odvedl, má plné právo na to chtít odměnu za to, že ji někdo víceméně bezpracně využije ke svému obohacení. Samozřejmě by se dalo s úspěchem pochybovat o tom, že za patentem na tlačítko, které odešle objednávku z e-shopu, stála nějaký práce...
Softwarové patenty jsou vždy nelegitimní, bez výjimky škodlivé a neměly by existovat.Krásná ukázka fanatismu. Dobrá, dáme příklad, firma vyvíjí algoritmus pro kompresi videa, dělá na tom rok několik zaměstnanců a když to konečně mají, tak přijdeš ty a řekneš "žádné patenty". Tak mi pověz, z čeho ta firma (která vyvíjí jenom ty algoritmy) má být živa? Já tady nevidím žádný rozdíl oproti tomu ARMu. Ti také prodávají software (v tomto případě data) a licencují jeho použití.
Zdá se mi, že jsi trochu mimo.Zdá se mi, že jsi blbec.
(mimochodem dobře zdůvodněné)promiň, ale s tímto bych si dovolil nesouhlasit leč nehodlám přiživovat flejm, jestli chceš vědět, proč si to myslím, přijď v pátek na pivo :-p
leč nehodlám přiživovat flejm, jestli chceš vědět, proč si to myslím, přijď v pátek na pivo :-pNo vidíš, z Brna odjíždím už ve čtvrtek :-/
Když budeme pokračovat v tvém příkladu:
Firma po několika letech dovyvíjí s týmem špičkových odborníků algoritmus na kompresi videa a začne prodávat licence. Vzápětí se ozve firma složená ze dvou právníků (kteří si ještě včera mysleli, že komprese je sprosté slovo) a oznámí, že v jejich algoritmu využili jejich super cool patent, že v hlavičce videa je uloženo, jak je to video velké v nekomprimované podobě a proto po nich chtějí 50 % z těch poplatků.
Jinak ARM prodává licence na kompletní návrhy procesorů - prostě produkt, ne myšlenku. Zákazníci si můžou vybrat, zda si koupí tuto licenci a nebo si ve vlastní režii navrhnou svůj procesor. Což je něco zcela jiného, než že si firma na své náklady navrhne procesor a pak přijde nějakej darmožrout, že chce, aby mu za to, že si všechno oddřeli sami, ještě zaplatili.
Když budeme pokračovat v tvém příkladu: Firma po několika letech dovyvíjí s týmem špičkových odborníků algoritmus na kompresi videa a začne prodávat licence. Vzápětí se ozve firma složená ze dvou právníků (kteří si ještě včera mysleli, že komprese je sprosté slovo) a oznámí, že v jejich algoritmu využili jejich super cool patent, že v hlavičce videa je uloženo, jak je to video velké v nekomprimované podobě a proto po nich chtějí 50 % z těch poplatků.Viz #73
Jinak ARM prodává licence na kompletní návrhy procesorů - prostě produkt, ne myšlenku. Zákazníci si můžou vybrat, zda si koupí tuto licenci a nebo si ve vlastní režii navrhnou svůj procesor.A stejně tak firma, která prodává licence na kompletní návrh algoritmu pro kompresi videa, prodává celý produkt, ne myšlenku. Zákazníci si můžou vybrat, zda si koupí tuto licenci a nebo si ve vlastní režii navrhnou vlastní kompresní algoritmus.
A stejně tak firma, která prodává licence na kompletní návrh algoritmu pro kompresi videa, prodává celý produkt, ne myšlenku. Zákazníci si můžou vybrat, zda si koupí tuto licenci a nebo si ve vlastní režii navrhnou vlastní kompresní algoritmus.No, ne. Protože pokud budou navrhovat od nuly a úplně nezávisle, velmi pravděpodobně přijdou na podobné matematické zákonitosti a metody zaznamenání obrazu. A ty budou patentované.
Jasně, zruší/ztíží to ochranu, jenže obdobně bys mohl argumentovat třeba pro povinné vydání šifrovacích klíčůPleteš dohromady nesouvisející věci.
Nechceš pořád pochopit ten rozdíl.V případě toho návrhu procesoru jako produktu funguje volný trh a zákazník se může rozhodnou chci/nechci.
V případě patentů to neovlivníš. Něco vyvineš a teprve až to vrhneš na trh, se ozve x právníků o bakšiš. A ty s tím nemůžeš nic dělat. Odepsat nejen vývoj (to je ta menší část) a celou fabriku, vyrobenou sérii, reklamu, sliby zákazníkům a investorům... a nebo platit a platit. V té dnešní džungli nemá nikdo šanci v rámci rozumných nákladů, zjistit jestli někde neporušuje nějaký patent. Naopak bych řekl, že nějaký patent porušuje každý výrobce, ale naopak majitel patentu neměl šanci si toho všimnout a proto se neozval.
Další věc je, že patenty jsou na dílčí věci. Pokud někdo cíleně prodává licence na komprimovaná videa, tak na formát jako celek obsahující řadu patentů. Prostě produkt. A ne jen nápad typu, že když jsou body vedle sebe podobné, tak je sjednotíš dohromady.
Krásná ukázka fanatismu.Spíše ukázka naprosto legitimního názoru.
Softwarové patenty (= státem garantované monopoly na určitý postup či vlastnost SW) ve stávající úpravě dělají víc škody než užitku - pomáhají dominantním firmámBejvávalo. Již se objevilo dost patentových trolů (např. proti microsoftu i4i s patentem na "custom xml") co jdou proti velkým společnostem a proti nim obvyklá taktika "najdem které naše patenty zase porušují oni a uzavřeme pak dohodu o vzájemném licencování" nefunguje - tyhle firmy nic neprodukují, takže žádné patenty neporušují. i4i nakonec soud vyhrála (takže MS je/bude o 290 milionů chudší) a předběžné opatření kdy se snad nějký čas nesměl prodávat office asi MS taky celkem dost zasáhlo. Takže i velkým firmám ty patenty vcelku ubližují. Nakonec vždycky vyhrajou právníci ....
Dobrá, dáme příklad, firma vyvíjí algoritmus pro kompresi videa, dělá na tom rok několik zaměstnancůJeště než dojde k nějakým omylům, tak bych rád upozornil, že tak to neprobíhá vůbec. Pokud už se nějaká soukromá firma rozhodne vyvinout si svůj algoritmus pro kompresi, tak většinou jen zkopírují nějaký standard, nabuší to (což zvládne oddělení opic o dvou třech lidech) a pak následuje období mazání medu kolem huby (oddělení kravat – většinou také největší oddělení co taková firma má). Většina technik je strašně jednoduchá (dost často se dá hodně polemizovat zda-li to je zrovna patentovatelné), jsou na ně
papíry(většinou nějaké diplomky, rigorózky, dizertačky nebo třeba nějaký paper na IEEE) a až pak se to skládá (třeba do standardu, ale ty zas by neměly být patentované už z vlastní podstaty). Taková ta představa, že z jedné strany lezou peníze a experti a z druhé strany vylézají state-of-art výrobky je úplně stejně naivní jako že z jedné strany lezou programátoři a pizza a z druhé padají CDčka.
Tak mi pověz, z čeho ta firma (která vyvíjí jenom ty algoritmy) má být živa?Taková firma by mě zajímala. Tam bych chtěl dělat. Ještě by mě zajímalo která to zrovna je.
Já tady nevidím žádný rozdíl oproti tomu ARMu.Přeci jen: ARM i když licencuje a dělá vývoj své architektury už dopředu počítá s tím, že se to bude využívat. Existují i firmy které jen plodí patenty z toho důvodu aby měli peníze kdyby se použitá technika náhodou používala a sama dál žádný finální produkt nevyvíjí ani to nemá v úmyslu.