V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo. Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři. Vždyť i kernel, firefox nebo libreoffice jsou počtem souborů i velikostí o dva řády níž (kromě počtu souborů u firefoxu, tam je to jen o jeden).
git submodule
repo(1)
urobil first-class aplikáciu, aby sa dala použiť na integráciu Git repozitárov vo všeobecnosti, a najmä, aby ju bolo možné používať bez Gerrit-u.
Ano, v různých garážovkách mají ve zdrojácích zadrátované cesty jako C:\Dev\Produkt\…
a běda kdyby sis chtěl dát zdrojáky jinam, nebude ti to fungovat. V MS asi dělají něco podobného.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
Tohle je jedna z velkých výhod distribuovaných verzovacích systémů a MS se tak vrací o víc než deset let zpátky.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři.
+1 je to pořádný hnůj. Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame
".
Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Nebo aspoň do více velkých. :-)
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Měl jsem za to, že tohle je běžná vlastnost. Mercurial to umí v základu (to výchozí webové rozhraní resp. server), jmenuje se to annotate. U gitu používám Kallitheu a tam je taky funkce Show Annotation.
Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame
".
Příklad: https://gitlab.com/gitlab-org/gitlab-ce/blame/1e97a6df24f66f70811fdd4b1412432e40ab8ebe/README.md
git worktree
znám, ale tenhle projekt používá Mercurial. Nicméně, i kdyby to byl git, je vytvoření worktree stejně levné jako klon v ZFS? Klon 2GB hg repo je se ZFS vytvořen téměř instantně.
Další výhoda ZFS/Btrfs jsou snapshoty, např. vždy, než dělám nějakej složitější rebase, nejprv vytovřim snapshot, takže když ten rebase nějak zvořu nebo se něco nějak pokazí, můžu rollbackovat (opět téměř instantní operace) na stav před.
git reset
.
Je ještě levnější, protože object store není sdílený přes COW, ale přímo, takže repack a pull nevytváří nové kopie.Object store mě nijak netrápí, úzké hrdlo je vytvoření novýho pracovního adresáře. Pokud tomu dobře rozumim,
git worktree add
musí udělat checkout repo do novýho adresáře - v podstatě tam vytvořit celý adresářový strom a nakopírovat všechny data. Děkuji, nechci.
Rollback rebase se dělá pomocí git reset.Tak jasný, ono to obvykle stačí, ale když dělám nad repo něco divočejšího, je fajn mít to zajištěno na jiné vrstvě.
#dnf list | grep -i gvfs | wc -l 18...tak doufam, ze se to bude jmenovat jinak, nez to Poeterring zacleni do systemd :/
git clone --depth 1
. Pokud je potřeba práce s velkými soubory, máme LFS.
Nas tym pracuje na prototypu bytecode-based operacniho systemu, kde krome VM zpracovavajici MSIL nebude zadny nativni kod.Nechtěli tohle udělat ve Vistách?
že trvá dlouho přijímání patchů do kernelu
Záleží na subsystému (resp. maintainerovi). :-)
Tiskni
Sdílej: