Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo. Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři. Vždyť i kernel, firefox nebo libreoffice jsou počtem souborů i velikostí o dva řády níž (kromě počtu souborů u firefoxu, tam je to jen o jeden).
git submodule
repo(1) urobil first-class aplikáciu, aby sa dala použiť na integráciu Git repozitárov vo všeobecnosti, a najmä, aby ju bolo možné používať bez Gerrit-u.
Ano, v různých garážovkách mají ve zdrojácích zadrátované cesty jako C:\Dev\Produkt\… a běda kdyby sis chtěl dát zdrojáky jinam, nebude ti to fungovat. V MS asi dělají něco podobného.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
Tohle je jedna z velkých výhod distribuovaných verzovacích systémů a MS se tak vrací o víc než deset let zpátky.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři.
+1 je to pořádný hnůj. Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Nebo aspoň do více velkých. :-)
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Měl jsem za to, že tohle je běžná vlastnost. Mercurial to umí v základu (to výchozí webové rozhraní resp. server), jmenuje se to annotate. U gitu používám Kallitheu a tam je taky funkce Show Annotation.
Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Příklad: https://gitlab.com/gitlab-org/gitlab-ce/blame/1e97a6df24f66f70811fdd4b1412432e40ab8ebe/README.md
).
git worktree znám, ale tenhle projekt používá Mercurial. Nicméně, i kdyby to byl git, je vytvoření worktree stejně levné jako klon v ZFS? Klon 2GB hg repo je se ZFS vytvořen téměř instantně.
Další výhoda ZFS/Btrfs jsou snapshoty, např. vždy, než dělám nějakej složitější rebase, nejprv vytovřim snapshot, takže když ten rebase nějak zvořu nebo se něco nějak pokazí, můžu rollbackovat (opět téměř instantní operace) na stav před.
git reset.
Je ještě levnější, protože object store není sdílený přes COW, ale přímo, takže repack a pull nevytváří nové kopie.Object store mě nijak netrápí, úzké hrdlo je vytvoření novýho pracovního adresáře. Pokud tomu dobře rozumim,
git worktree add musí udělat checkout repo do novýho adresáře - v podstatě tam vytvořit celý adresářový strom a nakopírovat všechny data. Děkuji, nechci.
Rollback rebase se dělá pomocí git reset.Tak jasný, ono to obvykle stačí, ale když dělám nad repo něco divočejšího, je fajn mít to zajištěno na jiné vrstvě.
#dnf list | grep -i gvfs | wc -l 18...tak doufam, ze se to bude jmenovat jinak, nez to Poeterring zacleni do systemd :/
git clone --depth 1. Pokud je potřeba práce s velkými soubory, máme LFS.
.
Nas tym pracuje na prototypu bytecode-based operacniho systemu, kde krome VM zpracovavajici MSIL nebude zadny nativni kod.Nechtěli tohle udělat ve Vistách?
BTW blé další android.
že trvá dlouho přijímání patchů do kernelu
Záleží na subsystému (resp. maintainerovi). :-)
.
Ale třeba diskuze o spojení hwmon/thermal byla taky vtipná. Skoro každý driver může mít ve jménu pomlčku, ale libsensors tu pomlčku používá pro oddělovaní atributů ... změna libsensors by byla změna ABI, náhrada za podtržítko taky, ale přidání ".auto" stringu do jména nikomu nevadilo. Nakonec prej to spojení jmen revertli
.
Tiskni
Sdílej: