Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo. Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři. Vždyť i kernel, firefox nebo libreoffice jsou počtem souborů i velikostí o dva řády níž (kromě počtu souborů u firefoxu, tam je to jen o jeden).
git submodule
repo(1)
urobil first-class aplikáciu, aby sa dala použiť na integráciu Git repozitárov vo všeobecnosti, a najmä, aby ju bolo možné používať bez Gerrit-u.
Ano, v různých garážovkách mají ve zdrojácích zadrátované cesty jako C:\Dev\Produkt\…
a běda kdyby sis chtěl dát zdrojáky jinam, nebude ti to fungovat. V MS asi dělají něco podobného.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
Tohle je jedna z velkých výhod distribuovaných verzovacích systémů a MS se tak vrací o víc než deset let zpátky.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři.
+1 je to pořádný hnůj. Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame
".
Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Nebo aspoň do více velkých. :-)
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Měl jsem za to, že tohle je běžná vlastnost. Mercurial to umí v základu (to výchozí webové rozhraní resp. server), jmenuje se to annotate. U gitu používám Kallitheu a tam je taky funkce Show Annotation.
Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame
".
Příklad: https://gitlab.com/gitlab-org/gitlab-ce/blame/1e97a6df24f66f70811fdd4b1412432e40ab8ebe/README.md
git worktree
znám, ale tenhle projekt používá Mercurial. Nicméně, i kdyby to byl git, je vytvoření worktree stejně levné jako klon v ZFS? Klon 2GB hg repo je se ZFS vytvořen téměř instantně.
Další výhoda ZFS/Btrfs jsou snapshoty, např. vždy, než dělám nějakej složitější rebase, nejprv vytovřim snapshot, takže když ten rebase nějak zvořu nebo se něco nějak pokazí, můžu rollbackovat (opět téměř instantní operace) na stav před.
git reset
.
Je ještě levnější, protože object store není sdílený přes COW, ale přímo, takže repack a pull nevytváří nové kopie.Object store mě nijak netrápí, úzké hrdlo je vytvoření novýho pracovního adresáře. Pokud tomu dobře rozumim,
git worktree add
musí udělat checkout repo do novýho adresáře - v podstatě tam vytvořit celý adresářový strom a nakopírovat všechny data. Děkuji, nechci.
Rollback rebase se dělá pomocí git reset.Tak jasný, ono to obvykle stačí, ale když dělám nad repo něco divočejšího, je fajn mít to zajištěno na jiné vrstvě.
#dnf list | grep -i gvfs | wc -l 18...tak doufam, ze se to bude jmenovat jinak, nez to Poeterring zacleni do systemd :/
git clone --depth 1
. Pokud je potřeba práce s velkými soubory, máme LFS.
Nas tym pracuje na prototypu bytecode-based operacniho systemu, kde krome VM zpracovavajici MSIL nebude zadny nativni kod.Nechtěli tohle udělat ve Vistách?
že trvá dlouho přijímání patchů do kernelu
Záleží na subsystému (resp. maintainerovi). :-)
Tiskni
Sdílej: