PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo. Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři. Vždyť i kernel, firefox nebo libreoffice jsou počtem souborů i velikostí o dva řády níž (kromě počtu souborů u firefoxu, tam je to jen o jeden).
git submodule
repo(1)
urobil first-class aplikáciu, aby sa dala použiť na integráciu Git repozitárov vo všeobecnosti, a najmä, aby ju bolo možné používať bez Gerrit-u.
Ano, v různých garážovkách mají ve zdrojácích zadrátované cesty jako C:\Dev\Produkt\…
a běda kdyby sis chtěl dát zdrojáky jinam, nebude ti to fungovat. V MS asi dělají něco podobného.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
Tohle je jedna z velkých výhod distribuovaných verzovacích systémů a MS se tak vrací o víc než deset let zpátky.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři.
+1 je to pořádný hnůj. Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame
".
Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Nebo aspoň do více velkých. :-)
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Měl jsem za to, že tohle je běžná vlastnost. Mercurial to umí v základu (to výchozí webové rozhraní resp. server), jmenuje se to annotate. U gitu používám Kallitheu a tam je taky funkce Show Annotation.
Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame
".
Příklad: https://gitlab.com/gitlab-org/gitlab-ce/blame/1e97a6df24f66f70811fdd4b1412432e40ab8ebe/README.md
git worktree
znám, ale tenhle projekt používá Mercurial. Nicméně, i kdyby to byl git, je vytvoření worktree stejně levné jako klon v ZFS? Klon 2GB hg repo je se ZFS vytvořen téměř instantně.
Další výhoda ZFS/Btrfs jsou snapshoty, např. vždy, než dělám nějakej složitější rebase, nejprv vytovřim snapshot, takže když ten rebase nějak zvořu nebo se něco nějak pokazí, můžu rollbackovat (opět téměř instantní operace) na stav před.
git reset
.
Je ještě levnější, protože object store není sdílený přes COW, ale přímo, takže repack a pull nevytváří nové kopie.Object store mě nijak netrápí, úzké hrdlo je vytvoření novýho pracovního adresáře. Pokud tomu dobře rozumim,
git worktree add
musí udělat checkout repo do novýho adresáře - v podstatě tam vytvořit celý adresářový strom a nakopírovat všechny data. Děkuji, nechci.
Rollback rebase se dělá pomocí git reset.Tak jasný, ono to obvykle stačí, ale když dělám nad repo něco divočejšího, je fajn mít to zajištěno na jiné vrstvě.
#dnf list | grep -i gvfs | wc -l 18...tak doufam, ze se to bude jmenovat jinak, nez to Poeterring zacleni do systemd :/
git clone --depth 1
. Pokud je potřeba práce s velkými soubory, máme LFS.
Nas tym pracuje na prototypu bytecode-based operacniho systemu, kde krome VM zpracovavajici MSIL nebude zadny nativni kod.Nechtěli tohle udělat ve Vistách?
že trvá dlouho přijímání patchů do kernelu
Záleží na subsystému (resp. maintainerovi). :-)
Tiskni
Sdílej: