V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Mozilla chce dosáhnout světového stahovacího rekordu. Usiluje o to, aby Firefox 3 byl programem, který si během 24 hodin stáhlo nejvíce lidí na světě ("Download Day 2008"). Zatím ještě není známo datum, ale vypadá to na červen.
Tiskni
Sdílej:
. Zatím je tam adresa 2.0.0.14ky, ale až bude final trojka, já ti ho upravím.Není zač
.
import sys, os
from urllib import urlretrieve
for i in range(sys.argv[1]):
urlretrieve("http://download.mozilla.org/?product=firefox-2.0.0.14&os=win&lang=cs","file")
os.remove("file")
print "staženo:", sys.argv[1]
.
Stačilo si přečíst FAQ.
poznámka o FAQ bylo přátelské doplněníCo je na tom přáteslkého... přezíravé, to ano, ale přátelské?
Na Macu se mi vzhled na první pohled líbil, chování ale nikoli. Jde o opravdové drobnosti, ale jak říkám, detailista jsem a všímám si jich. V OS X má např. opravdu málokteré tlačítko nebo zaškrtávací políčko možnost získat focus – u Firefoxu je to každé tlačítko a políčko. Některá políčka pro vstup textu jsou o pár pixelů větší, než by měly být. Dialog pro výběr souboru se neotevře tím způsobem, jak by měl. A spousta, spousta drobností. Ano, drobností, ale já jsem, bohužel či naštěstí, náročný
Takhle, mě jen šoklo, že to na XPčkách používá docela divné ikonky, které jsem viděl prvně v životě – já nevím, možná jsem naivní, ale já bych si pod dokonalou integrací představoval spíše použití systémových ikonek.Tak to se asi špatně díváš. Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře. Ta má i úplně jiné barvy podkladu, posuvníků apod. A Safari, tak to je jasné, to vypadá ve Windows jako z Marsu. Cílem Firefoxu 3 nebylo kopírovat vzhled Windows z roku 2001, ale nebýt úplně rozdílný, tedy napodobit ho, přinést neokoukaný design z roku 2008 a zároveň měla být identifikovatelná jistá podobnost napříč všemi platformami, tedy charakteristické znaky Firefoxu. A to se myslím docela povedlo.
Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře.To určitě ano, v barvě se s IEčkem Firefox shoduje, to je ale vše. Já si v předchozím komentáři přál použití IEčkovských ikon, nepřál jsem si jejich nepovedenou napodobeninu. A netuším, proč do toho taháš Operu a Safari, já je snad ani slůvkem nezmínil a ani bych si nedovolil pomyslet, že jsou tím pravým vzorem správně vypadající integrace do systému. To totiž není žádný prohlížeč, který znám
pri zadani wp: world wide web to na wikipedii vyhledalo world wide webTohle ve Firefoxu používám od 1.0.7 v několika různých prostředích... pokud nevíte jak na to, není to problém Firefoxu...
V Gnome a KDE nám jde ale o integraci do systému, ne jako na XP nebo Macu
(ironie? ne tak docela)
To by byly hned dva rekordy v jednom
Vaše řešení zamezení násobného spuštění by muselo asi znít „pokud jsi Adobe Reader a zaroveň už jedna instance běží, tak máš smůlu“, což rozhodně není způsob, kterým by se měl vývoj softwaru ubírat.Není to čisté řešení, ale je to workaround, jak zabránit vynucení pádu prohlížeče webovou stránkou. Stále ještě snad platí, že webový prohlížeč je rozhraní mezi počítačem uživatele a vnějším „zlým“ světem, a prohlížeč nesmí dovolit, aby mohl útočník skrze speciálně napsanou webovou stránku získat informace z uživatelova počítače, ovládnout jeho počítač nebo mu znemožnit počítač nebo aplikaci používat.
Rozdíl je v tom, že Mozilla má dlouhodobě nejlepší reakční schopnost a nejmenší okno pro zneužití.Dalsi rozdil je take v tom, ze Mozilla ma natolik netransparentni mechanismy opravy bezpecnostnich chyb, ze nektere distribuce kvuli tomu uvazuji, ze firefox vyjmou z oficialne podporovaneho software.
Firefox nedodrzuje FHS (Filesystem Hierarchy Standard)To jsem nevěděl. Jde se tom někde dočíst více? Na první pohled se mi to zdálo vpořádku, ale je možné, že jsem měl už onu opatchovanou verzi (no z distribuce no).
