Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Mozilla chce dosáhnout světového stahovacího rekordu. Usiluje o to, aby Firefox 3 byl programem, který si během 24 hodin stáhlo nejvíce lidí na světě ("Download Day 2008"). Zatím ještě není známo datum, ale vypadá to na červen.
Tiskni
Sdílej:
. Zatím je tam adresa 2.0.0.14ky, ale až bude final trojka, já ti ho upravím.Není zač
.
import sys, os
from urllib import urlretrieve
for i in range(sys.argv[1]):
urlretrieve("http://download.mozilla.org/?product=firefox-2.0.0.14&os=win&lang=cs","file")
os.remove("file")
print "staženo:", sys.argv[1]
.
Stačilo si přečíst FAQ.
poznámka o FAQ bylo přátelské doplněníCo je na tom přáteslkého... přezíravé, to ano, ale přátelské?
Na Macu se mi vzhled na první pohled líbil, chování ale nikoli. Jde o opravdové drobnosti, ale jak říkám, detailista jsem a všímám si jich. V OS X má např. opravdu málokteré tlačítko nebo zaškrtávací políčko možnost získat focus – u Firefoxu je to každé tlačítko a políčko. Některá políčka pro vstup textu jsou o pár pixelů větší, než by měly být. Dialog pro výběr souboru se neotevře tím způsobem, jak by měl. A spousta, spousta drobností. Ano, drobností, ale já jsem, bohužel či naštěstí, náročný
Takhle, mě jen šoklo, že to na XPčkách používá docela divné ikonky, které jsem viděl prvně v životě – já nevím, možná jsem naivní, ale já bych si pod dokonalou integrací představoval spíše použití systémových ikonek.Tak to se asi špatně díváš. Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře. Ta má i úplně jiné barvy podkladu, posuvníků apod. A Safari, tak to je jasné, to vypadá ve Windows jako z Marsu. Cílem Firefoxu 3 nebylo kopírovat vzhled Windows z roku 2001, ale nebýt úplně rozdílný, tedy napodobit ho, přinést neokoukaný design z roku 2008 a zároveň měla být identifikovatelná jistá podobnost napříč všemi platformami, tedy charakteristické znaky Firefoxu. A to se myslím docela povedlo.
Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře.To určitě ano, v barvě se s IEčkem Firefox shoduje, to je ale vše. Já si v předchozím komentáři přál použití IEčkovských ikon, nepřál jsem si jejich nepovedenou napodobeninu. A netuším, proč do toho taháš Operu a Safari, já je snad ani slůvkem nezmínil a ani bych si nedovolil pomyslet, že jsou tím pravým vzorem správně vypadající integrace do systému. To totiž není žádný prohlížeč, který znám
pri zadani wp: world wide web to na wikipedii vyhledalo world wide webTohle ve Firefoxu používám od 1.0.7 v několika různých prostředích... pokud nevíte jak na to, není to problém Firefoxu...
V Gnome a KDE nám jde ale o integraci do systému, ne jako na XP nebo Macu
(ironie? ne tak docela)
To by byly hned dva rekordy v jednom
Vaše řešení zamezení násobného spuštění by muselo asi znít „pokud jsi Adobe Reader a zaroveň už jedna instance běží, tak máš smůlu“, což rozhodně není způsob, kterým by se měl vývoj softwaru ubírat.Není to čisté řešení, ale je to workaround, jak zabránit vynucení pádu prohlížeče webovou stránkou. Stále ještě snad platí, že webový prohlížeč je rozhraní mezi počítačem uživatele a vnějším „zlým“ světem, a prohlížeč nesmí dovolit, aby mohl útočník skrze speciálně napsanou webovou stránku získat informace z uživatelova počítače, ovládnout jeho počítač nebo mu znemožnit počítač nebo aplikaci používat.
Rozdíl je v tom, že Mozilla má dlouhodobě nejlepší reakční schopnost a nejmenší okno pro zneužití.Dalsi rozdil je take v tom, ze Mozilla ma natolik netransparentni mechanismy opravy bezpecnostnich chyb, ze nektere distribuce kvuli tomu uvazuji, ze firefox vyjmou z oficialne podporovaneho software.
Firefox nedodrzuje FHS (Filesystem Hierarchy Standard)To jsem nevěděl. Jde se tom někde dočíst více? Na první pohled se mi to zdálo vpořádku, ale je možné, že jsem měl už onu opatchovanou verzi (no z distribuce no).
