Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Mozilla chce dosáhnout světového stahovacího rekordu. Usiluje o to, aby Firefox 3 byl programem, který si během 24 hodin stáhlo nejvíce lidí na světě ("Download Day 2008"). Zatím ještě není známo datum, ale vypadá to na červen.
Tiskni
Sdílej:
. Zatím je tam adresa 2.0.0.14ky, ale až bude final trojka, já ti ho upravím.Není zač
.
import sys, os
from urllib import urlretrieve
for i in range(sys.argv[1]):
urlretrieve("http://download.mozilla.org/?product=firefox-2.0.0.14&os=win&lang=cs","file")
os.remove("file")
print "staženo:", sys.argv[1]
.
Stačilo si přečíst FAQ.
poznámka o FAQ bylo přátelské doplněníCo je na tom přáteslkého... přezíravé, to ano, ale přátelské?
Na Macu se mi vzhled na první pohled líbil, chování ale nikoli. Jde o opravdové drobnosti, ale jak říkám, detailista jsem a všímám si jich. V OS X má např. opravdu málokteré tlačítko nebo zaškrtávací políčko možnost získat focus – u Firefoxu je to každé tlačítko a políčko. Některá políčka pro vstup textu jsou o pár pixelů větší, než by měly být. Dialog pro výběr souboru se neotevře tím způsobem, jak by měl. A spousta, spousta drobností. Ano, drobností, ale já jsem, bohužel či naštěstí, náročný
Takhle, mě jen šoklo, že to na XPčkách používá docela divné ikonky, které jsem viděl prvně v životě – já nevím, možná jsem naivní, ale já bych si pod dokonalou integrací představoval spíše použití systémových ikonek.Tak to se asi špatně díváš. Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře. Ta má i úplně jiné barvy podkladu, posuvníků apod. A Safari, tak to je jasné, to vypadá ve Windows jako z Marsu. Cílem Firefoxu 3 nebylo kopírovat vzhled Windows z roku 2001, ale nebýt úplně rozdílný, tedy napodobit ho, přinést neokoukaný design z roku 2008 a zároveň měla být identifikovatelná jistá podobnost napříč všemi platformami, tedy charakteristické znaky Firefoxu. A to se myslím docela povedlo.
Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře.To určitě ano, v barvě se s IEčkem Firefox shoduje, to je ale vše. Já si v předchozím komentáři přál použití IEčkovských ikon, nepřál jsem si jejich nepovedenou napodobeninu. A netuším, proč do toho taháš Operu a Safari, já je snad ani slůvkem nezmínil a ani bych si nedovolil pomyslet, že jsou tím pravým vzorem správně vypadající integrace do systému. To totiž není žádný prohlížeč, který znám
pri zadani wp: world wide web to na wikipedii vyhledalo world wide webTohle ve Firefoxu používám od 1.0.7 v několika různých prostředích... pokud nevíte jak na to, není to problém Firefoxu...
V Gnome a KDE nám jde ale o integraci do systému, ne jako na XP nebo Macu
(ironie? ne tak docela)
To by byly hned dva rekordy v jednom
Vaše řešení zamezení násobného spuštění by muselo asi znít „pokud jsi Adobe Reader a zaroveň už jedna instance běží, tak máš smůlu“, což rozhodně není způsob, kterým by se měl vývoj softwaru ubírat.Není to čisté řešení, ale je to workaround, jak zabránit vynucení pádu prohlížeče webovou stránkou. Stále ještě snad platí, že webový prohlížeč je rozhraní mezi počítačem uživatele a vnějším „zlým“ světem, a prohlížeč nesmí dovolit, aby mohl útočník skrze speciálně napsanou webovou stránku získat informace z uživatelova počítače, ovládnout jeho počítač nebo mu znemožnit počítač nebo aplikaci používat.
Rozdíl je v tom, že Mozilla má dlouhodobě nejlepší reakční schopnost a nejmenší okno pro zneužití.Dalsi rozdil je take v tom, ze Mozilla ma natolik netransparentni mechanismy opravy bezpecnostnich chyb, ze nektere distribuce kvuli tomu uvazuji, ze firefox vyjmou z oficialne podporovaneho software.
Firefox nedodrzuje FHS (Filesystem Hierarchy Standard)To jsem nevěděl. Jde se tom někde dočíst více? Na první pohled se mi to zdálo vpořádku, ale je možné, že jsem měl už onu opatchovanou verzi (no z distribuce no).
