Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Mozilla chce dosáhnout světového stahovacího rekordu. Usiluje o to, aby Firefox 3 byl programem, který si během 24 hodin stáhlo nejvíce lidí na světě ("Download Day 2008"). Zatím ještě není známo datum, ale vypadá to na červen.
Tiskni
Sdílej:
import sys, os from urllib import urlretrieve for i in range(sys.argv[1]): urlretrieve("http://download.mozilla.org/?product=firefox-2.0.0.14&os=win&lang=cs","file") os.remove("file") print "staženo:", sys.argv[1]
Stačilo si přečíst FAQ.
poznámka o FAQ bylo přátelské doplněníCo je na tom přáteslkého... přezíravé, to ano, ale přátelské?
Takhle, mě jen šoklo, že to na XPčkách používá docela divné ikonky, které jsem viděl prvně v životě – já nevím, možná jsem naivní, ale já bych si pod dokonalou integrací představoval spíše použití systémových ikonek.Tak to se asi špatně díváš. Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře. Ta má i úplně jiné barvy podkladu, posuvníků apod. A Safari, tak to je jasné, to vypadá ve Windows jako z Marsu. Cílem Firefoxu 3 nebylo kopírovat vzhled Windows z roku 2001, ale nebýt úplně rozdílný, tedy napodobit ho, přinést neokoukaný design z roku 2008 a zároveň měla být identifikovatelná jistá podobnost napříč všemi platformami, tedy charakteristické znaky Firefoxu. A to se myslím docela povedlo.
Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře.To určitě ano, v barvě se s IEčkem Firefox shoduje, to je ale vše. Já si v předchozím komentáři přál použití IEčkovských ikon, nepřál jsem si jejich nepovedenou napodobeninu. A netuším, proč do toho taháš Operu a Safari, já je snad ani slůvkem nezmínil a ani bych si nedovolil pomyslet, že jsou tím pravým vzorem správně vypadající integrace do systému. To totiž není žádný prohlížeč, který znám
pri zadani wp: world wide web to na wikipedii vyhledalo world wide webTohle ve Firefoxu používám od 1.0.7 v několika různých prostředích... pokud nevíte jak na to, není to problém Firefoxu...
Vaše řešení zamezení násobného spuštění by muselo asi znít „pokud jsi Adobe Reader a zaroveň už jedna instance běží, tak máš smůlu“, což rozhodně není způsob, kterým by se měl vývoj softwaru ubírat.Není to čisté řešení, ale je to workaround, jak zabránit vynucení pádu prohlížeče webovou stránkou. Stále ještě snad platí, že webový prohlížeč je rozhraní mezi počítačem uživatele a vnějším „zlým“ světem, a prohlížeč nesmí dovolit, aby mohl útočník skrze speciálně napsanou webovou stránku získat informace z uživatelova počítače, ovládnout jeho počítač nebo mu znemožnit počítač nebo aplikaci používat.
Rozdíl je v tom, že Mozilla má dlouhodobě nejlepší reakční schopnost a nejmenší okno pro zneužití.Dalsi rozdil je take v tom, ze Mozilla ma natolik netransparentni mechanismy opravy bezpecnostnich chyb, ze nektere distribuce kvuli tomu uvazuji, ze firefox vyjmou z oficialne podporovaneho software.
Firefox nedodrzuje FHS (Filesystem Hierarchy Standard)To jsem nevěděl. Jde se tom někde dočíst více? Na první pohled se mi to zdálo vpořádku, ale je možné, že jsem měl už onu opatchovanou verzi (no z distribuce no).