Mozilla nabídne jen 32bitové verze Firefoxu 4.0

Oficiální sestavení prohlížeče Mozilla Firefox 4.0 budou jen 32bitová. Mike Beltzner (Director of Firefox) potvrdil, že bude omezen počet oficiálně podporovaných platforem. Uvažuje se také o tom, že by se v případě i386 přestalo s podporou architektur bez SSE2. Seznam architektur, pro které budou oficiální buildy, je na wiki.mozilla.org/Firefox/4/Platforms. Podle této stránky se zvažuje poskytování 64bitových linuxových buildů, ale zatím na seznamu nejsou.

5.9.2010 10:24 | Robert Krátký | Nová verze

Komentáře

[Václav "Darm" Novák]

Co na to Jan Tleskač? Teda… Jardík?

[Robert Krátký]

Tohle...

[Václav "Darm" Novák]

Á, přehlédl jsem :D To je pravda, tohle už je na komentář pod zprávičkou málo :D

[Jardík]

Já to psal dřív.

[Václav "Darm" Novák]

Ano, umím číst. Jenom jsem si zprávičky všiml dřív než tvého zápisku.

[bazil]

a teď jak je přesvědčíme, že 64b chcem?

[.]

Ty používáš FF z mozilla.org? To se docela divím, snad leda že by si používal nějaký podivný operační systém.

[bazil]

to nepoužívám, ale takhle si to každý distro bude prasit po svým > víc práce pro správce distra, víc možností něco podělat, víc možností to mít dycky trochu jinak ...

[Jendа]

Po svým si „prasí“ už teď a to i 32b verze…

[kyytaM]

Seriozna otazka - jebe im? Podiel 64-bit MS Windows 7 je okolo 50% co som niekde nedavno zazrel. Alebo to uz rovno vzdali a rozpustia to?

[Václav "Darm" Novák]

Bohužel tady asi bude hlavním důvodem opravdu neschopnost Adobe.

[Michal Kubeček]

Jenže tahle výmluva bohužel funguje oběma směry. Když jsem se před časem zajímal, proč neexistuje 64-bitový Java plugin do Firefoxu, narazil jsem na prohlášení Sunu, že není potřeba, protože stejně neexistuje ani oficiální 64-bitový build. Takže dokud se budou vývojáři prohlížeče vymlouvat, že není potřeba oficiální build, protože nejsou pluginy, a vývojáři pluginů, že nejsou potřeba pluginy, když není oficiální build, budeme čekat opravdu velmi dlouho.

[Jardík]

64bit java plugin existuje, jak pro Windows, tak pro Linux

[Michal Kubeček]

Teď existuje. Psal jsem "Když jsem se před časem zajímal…"

[Xerces]

Zas už neexistuje Sun

[Petr Tomeš]

Vzhledem k tomu, že podíl Windows 7 je kolem 15 % a většina z nich asi nebudou 64-bitové, tak vaše kvičení není na místě a jebe tu jen tobě. Podpora 64bitů se zvažuje do dalších vydání a jiné prohlížeče s výjimkou IE 64bity také nepodporují.

[vain]

jiné prohlížeče s výjimkou IE 64bity také nepodporují.

A co Chome/Chromium?

[Jardík]

Takovéhle výmluvy jsou naprosto dementní a nelogické. Microsoft takovou má taky pro svůj zjebaný silverlight "64bit verze není, protože většina pluginů jsou taky pouze 32bit". To je zhovadělost. Zajímavé, že novelu nějaký moonlight v 64bit verzi problém nedělá.

[polodementni opice]

Co takhle použít Google a nevykládat si fakta po svém? Jsi polodementní opice nebo retardovaný jako zbytek místní verbeže?

[Petr Tomeš]

Polodementní opice jsi ty, proto sis koneckonců vybral takovou přezdívku. Tady máš statistiku Toplistu, StatCounteru nebo Net Applications a všude má Windows 7 podíl do 15-20 %, takže si svý opičárny strč laskavě do řitě, kam patří. Pointa byla, že kvůli pár procentům uživatelů Windows 64bit se v současné době nevyplatí vydávat 64bitové verze, když mohou použít 32bitovou a když kromě IE žádný jiný prohlížeč 64bitové verze pro Windows oficiálně nevydává.

[kyytaM]

Pozri si trendy v podieloch MS operacnych systemov. XP aj Vista ide rychlo dole, nahradza ich 7, s ~50% podielom 64bit verzie. Btw. Firefox 4 stale nie je final a o com sa tu bavime, su plany do buducnosti, takze aj Tvoje uvahy by mohli zohladnovat BUDUCI vyvoj a nie SUCASNY stav. A aky je problem s vydanim 64bit verzie?

[Petr Tomeš]

Jsou nároky na vývoj a QA. Firefox 4 vyjde pravděpodobně na podzim a už je zapotřebí jej ladit. Však ono se nic moc neposere, když podpora 64bitů bude až v další verzi další rok. I tehdy totiž velká většina lidí bude na 32bitových Windows a jak říkám, žádné jiné prohlížeče kromě IE toto taky nepodporují.

[polodementni opice]

Dělení

a raději vložím i hypertext:

Hypertext
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hypertext je informační systém, který zobrazuje informace v textu, který obsahuje návěstí odkazující na upřesnění nebo zdroje uváděných informací tzv. hyperlinky neboli česky (hypertextové) odkazy. Rovněž odkazuje i na jiné informace v systému a umožňuje snadné publikování, údržbu a vyhledávání těchto informací. Nejznámějším takovým systémem je World Wide Web.
Obsah
[skrýt]

* 1 Historie
* 2 Podstata hypertextu
* 3 Akademické konference
* 4 Související články
* 5 Poznámky
* 6 Zdroje
* 7 Externí odkazy

[editovat] Historie

Pravděpodobně první popis této myšlenky přišel v roce 1945, kdy Vannevar Bush napsal článek v The Atlantic Monthly nazvaný „As We May Think“ o zařízení budoucnosti, které nazval „Memex“. Popsal tento přístroj jako elektronicky připojený do knihovny a schopný zobrazovat knihy a filmy z knihovny a také automaticky sledovat odkazy.

Memex uměl více, než sledovat odkazy. Byla to pomůcka také pro vytváření odkazů. Použitá technologie byla kombinace elektromechanických ovladačů a mikrofilmových kamer a čteček, integrovaných v jednom velkém stole. Většina mikrofilmů knihovny by byla součástí stolu, s možností přidávat nebo vyměňovat cívky mikrofilmů. Mohl by být také používán bez spojení, s generováním informací na mikrofilm, snímáním fotografií z papíru nebo průhledné dotykové obrazovky. Memex byl více než hypertextový stroj, byl to předchůdce personálního počítače, založený na mikrofilmu.

Článek z listopadu 1945 v Life magazínu, který ukázal první ilustrace, jak by mohl Memex desk vypadat, ukázal také ilustrace kamery připevněné na hlavě pro experimentující vědce, a obrázky psacího stroje s rozeznáváním hlasu a s čtením textu pomocí hlasové syntézy. Celkově byl Memex pravděpodobně prvním praktickým popisem něčeho, co dnes nazýváme „kancelář budoucnosti“.

Bushův teoretický koncept uskutečnil v praxi [Douglas Engelbart], když počátkem šedesátých let vytvořil první hypertextový systém fungující v síťovém prostředí.

Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext v roce 1965. Nelson chápal hypertext především jako nové médium, jež rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal hypertext jako nesekvenční, nelineární [text] s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. Své vize se snažil realizovat v celoživotním projektu [XANADU], jehož cílem bylo vytvořit totální hypertext – docuversum (složenina slov document a universum), který by shromažďoval a propojoval všechny existující texty. Projekt nebyl nikdy dokončen.[1]

Nelsonova práce, mnoho dalších počátečních hypertextových systémů a populární „HyperCard“ aplikace dodávaná s počítači Macintosh, byly rychle zastíněny úspěchem World Wide Webu, navrženým Timem Berners-Lee, i když mu chyběly některé vlastnosti původních systémů, jako jsou typed links, transclusion a source tracking.

Profesor Brownovy University, autor knihy Hypertext 2.0., George P. Landow, chápe hypertext jako praktické naplnění mnoha aspektů poststrukturalistické i postmoderní koncepce otevřeného textu (opuštění paradigmat centra a okraje, hierarchie, linearity). Tím se hypertext odlišuje od tištěných médií, pro která je typická linearita, kontinuálnost a hierarchie, která vyplývá z jejich trojrozměrné povahy. Způsob četby představuje základní odlišnost textu klasického od hypertextu, který předpokládá multisekvenční čtení. V hypertextu čtenář označuje kurzorem link (na Internetu nejčastěji podtržený a podsvícený text), který nese metaobsah (hypertextovou adresu jiného dokumentu), aktivuje jej a na obrazovce se objeví obsah odkazovaného materiálu.[1]
[editovat] Podstata hypertextu

Z povahy hypertextu jakožto média vyplývá, že v něm neexistuje centrální, hlavní text, kterému jsou jiné texty podřazeny, jak je tomu v prostorové koncepci tištěné stránky. Princip organizace, hierarchie a nakládání s odkazy závisí na čtenáři, jehož role se v hypertextovém prostředí posouvá blíže k roli autora. Čtenář se aktivně účastní posledního publikování textu – „čte“ tak, že určuje finální organizaci i hierarchii textu, navíc se vyjadřuje k přečtenému, může vytvořit další odkaz, a tím se stává i autorem. Ten naopak kontrolu nad svým textem ztrácí, protože hypertext je útržkovitý, atomizovaný do bloků textů, které jsou nezávislé a samostatné – autor nemůže určit, v jakém pořádku bude čtenář jeho text číst ani s jakým dalším materiálem bude jeho text propojen. Autorův text už není kanonický, ale rozptýlený v síti textů ostatních autorů, kde cestu volí čtenář. Hypertext tak ničí jednohlasnost a fyzickou izolaci textu tím, že jej kontextualizuje pomocí odkazů, které původní text asociují (sekundární, tematicky spřízněné materiály, dobové dokumenty.) Hypertextové odkazy tak slouží ke zmapování intertextuality a intratextuality, tedy interních a externích zmínek a referencí k textu, a tak mažou hranici mezi tím, co je uvnitř a vně textu.[1]
[editovat] Akademické konference

Jedna ze špičkových konferencí pro výzkum hypertextu je každoroční „Conference on Hypertext and Hypermedia (HT)“ pořádaná asociací „Association for Computing Machinery (ACM)“

HT 2004

Řada WWW konferencí podporovaných IW3C2 obsahuje mnoho zajímavých dokumentů, i když ne pouze o hypertextu. Zde je seznam s odkazy na všechny konference.
[editovat] Související články

* HTML
* Zpětný odkaz

[editovat] Poznámky

1. ↑ a b c Kobíková, Zuzana. Hypertext. Revue pro média (čtvrtletní tematická příloha časopisu Host) 2003, č. 5, s. 36-37.

[editovat] Zdroje

* Landow, George P. (1997): Hypertext 2.0. London, The Johns Hopkins University Press.
* Landow, George P. 1998. „Hypertext a kritická teorie – Hypertextový Derrida, poststrukturalista Nelson?“ Biograph 6: s.9 – 21.
* Bolter, David J. (2001): Writing Space. New Jersey, Lawrence Erlbaum Associates, Publishers.
* Kobíková, Zuzana. Hypertext. Revue pro média (čtvrtletní tematická příloha časopisu Host) 2003, č. 5, s. 36-37.
* Dostál, J. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. Časopis pro technickou a informační výchovu. 2009, Olomouc, Vydala Univerzita Palackého, Ročník 1, Číslo 2, s. 18 - 23. ISSN 1803-537X (print). ISSN 1803-6805 (on-line).

[Michal Kubeček]

Podpora 64bitů se zvažuje do dalších vydání

Jo tak, podpora se zvažuje... Ony jsou desktopové 64-bitové procesory na trhu nejméně sedm let, z toho polovinu člověk o 32-bitový v obchodě téměř nezavadí a oni už zvažují podporu. Ještě že podobně rychlou reakci nemají i vývojáři jádra a drtivé většiny knihoven a aplikací.

jiné prohlížeče s výjimkou IE 64bity také nepodporují

Takže Firefox bude implementovat nové funkce až poté, co budou v ostatních prohlížečích? A bonusová otázka: jak to dopadne, budou-li takhle uvažovat všichni?

[Filip Jirsák]

Takže Firefox bude implementovat nové funkce až poté, co budou v ostatních prohlížečích?

To je na Firefox docela pokrok. Původní strategie byla „poté, co budou v Internet Exploreru“. Teda pokud „v ostatních prohlížečích“ bude znamenat „alespoň v jednom z nich“.

[Petr Tomeš]

Vy jste tedy fakt blbec, že ano? Standardní linuxový distributoři Firefoxu jej poskytují v 64bitech již dávno, na to Mozilla oficiální buildy prakticky ani nepotřebuje vydávat. Drtivá věština softwaru na Windows, o němž se v tomto vláknu bavíme, je stále 32bitová a v současné době je to naprosto srpávné ekonomické a manažerské rozhodnutí soustředit se na kvalitu 32bitových buildů, které používá přes 90 % uživatelů Windows ať už přímo Firefox nebo jiný prohlížeč.

[Robert Krátký]

Vy jste tedy fakt blbec, že ano?

Ne, ale ty jsi hulvát.

[Michal Kubeček]

Nemohu říci, že by mne vaše reakce překvapila. Bohužel…

[__dark__]

Správné manažerské rozhodnutí je mít něco dřív než konkurence, v tomto případě je to úplný opak.

Podpora pro 64bitovou platformu ve firefoxu je, a podle mě je potřeba ji jen udržovat. Vydáním 64bitové verze, kde bude napsané třeba "jen na vlastní nebezpečí" by určitě nic nezkazili.

[Petr Tomeš]

Firefox je nejúspěšnější prohlížeč, který není předinstalovn na stailionech pčoítačů. Zjevně je dobře, že mu dělá manažer někdo kompetentní, kdo to umí, a ne kluci například od Opery, že?

[Robert Krátký]

Tak zrovna v oblasti svého hlavního zájmu (embedded zařízení) Opera docela přesvědčivě Firefox drtí.

[__dark__]

Můj komentář nebyl o tom, co bylo, ale co by mohlo být (ale to ty určitě víš). Pokud se podíváš na hietorii, tak občas nějaký prohlížeč svůj podíl i ztrácí:)

PS: Kluci od opery na prohlížeči dokázali vydělat, takže bych si je moc do huby nebral. Až bude jednou opera open-source, bude to drsná konkurence pro jádra Gecko a Webkit.

[Petr Tomeš]

1. Až -> jestli. 2. Mozilla dokázala na prohlížeči vydělat (z reklam) řádově více než všichni ostatní dohromady. Aby se toto stalo, musela identifikovat priority, které tvoří úspěšný produkt.

[jyrki]

ze by se blizil rok linuxu na desktopu

[petr_p]

S amd64 to za chvíli bude jako s IPv6 :(

[Jendа]

No, na x86_64 mi přijde zvláštní, že to vlastně všichni už kdoví jak dlouho vyrábí a přitom to skoro nikdo nepoužívá. U IPv6 je to podle mě spíš naopak, všichni by chtěli používat, ale ISP neimplementují.

[petr_p]

Jsem to myslel tak, že uživatelé obě technologie mají, ale vždycky se někdo najde, kdo jim tvrdí, že to vlastně vůbec nepotřebují.

[kolcon]

no a potrebuji? pokud nejsi jardik?

[Filip Jirsák]

Potřebují lidé žít v domech, když mohou žít v jeskyních? Potřebují počítače, když mohou psát rukou na papír a počítat na prstech?

[kolcon]

prakticky rozdil mezi 32bit a 64bit aplikaci je jako mezi jeskyni a domem? opravdu?

[Filip Jirsák]

Bydlet můžete v jeskyni i v domě, v domě to ale bývá pohodlnější. Můžete používat 32bitovou i 64bitovou aplikaci, 64bitová může být rychlejší a používat víc paměti.

[Michal Ludvig]

může [...] používat víc paměti.

To je pravda. 64bit FireFox žere neuvěřitelné množství paměti. Co týden jsem ho musel restartovat abych se zbavil dvě giga velkého procesu. Thunderbird jakbysmet. Takže teď používám oba ve 32bitech (na 64bit systému) a mám po starostech.

[Jan Grmela]

Tak tenhle je skvělej! :DDD

Konečně pádnej argument pro Mozillu k vydání 64-bit verze

[Jan]

No mě stačí hodinka a pár tabů v chromiu a už to leze na swap a to mám z 4GB RAM asi jen půlku obsazenou. Nevím jestli to dělá nějakej plugin nebo js, ale žere to takhle, zejména na jednom webu (bez flashe), docela pravidelně.

[Jan Grmela]

Já mám tyhle potíže pravidelně na Mac OS X s Operou. Na Linuxu všechno běží skvěle ale na Macu začně po čase Opera žrát paměť a pak když chci s počítačem po pauze pracovat, tak trvá třeba 2 minuty než se to všechno odswapuje.

Ale vzhledem k tomu, že je celý systém docela pomalý (Safari startuje třeba minutu), tak to není zas nic tak hrozného Jen dodám, že to dělá od vybalení z krabice, není to poškozením systému instalací nějakého odpadu.

[Jardík]

No ona to není prdel, je jasné, že pokud je co tab, to proces, tak to zabere víc, než kdyby to byl pouze proces jeden (řekněme bez vláken). Proces/vlákno z něčeho žít musí, potřebuje nějakej zásobník, apod.

[Atom321]

Mezi 32bit a 64bit je rozdíl asi jako mezi holou jeskyní a jeskyní s přistavěnou ochrannou ohradou. Ovšem, kdyby naši předci nezkusili nejprv postavit tu ohradu, nevymysleli by ani slaměnnou chatrč, potom hliněnou chatrč, pak domek z hliněnných nepálených cihel, pak vylepšení s kamennou podezdívkou, později pálené cihly a nakonec dům z tvárnic s betonovými základy.

[multi]

asi jako kdyz mas barak, ale bydlis jen v jedne mistnosti

[__dark__]

+1 - Toto sedí asi nejlíp;)

[xvasek]

no a potrebuji? pokud nejsi jardik?

No jistě, že potřebují. 32bit verze neumí efektivně leaknout do celé paměti, na to si budeme muset počkat až na slibované 64bit buildy. Navíc v ní funguje Adobe flash plugin a ty flashové reklamy jsou dnes hrozně vlezlé...

[J]

Kupodivu, ten otravny flash funguje i v 64bit verzi ...

[__dark__]

Asi zjistili, že Firefox má zbytečně vysoký podíl;)

[Mario Vejlupek]

Ufff to jsem si oddychnul pro Mac OS X to neplati ;)

...to to vubec nikoho nezarazilo?

[Jardík]

Apple má $$ ... a hlavně Apple se snaží dodávat pro svůj OS 64bit aplikace. Dokonce i ten blbej iTunes Apple nabízí jako 64bit binárku pro Windows.

[Boris Dušek]

Apple do Firefoxu nepřispívá, takže nevím, jak souvisí to, že má zdroje ($$), s tím, že pro Mac OS X bude Mozilla produkovat 64-bit verzi Firefoxu 4.

[Acci]

iTunes na Windows je stále 32bitové.

[Jardík]

Na této stránce mi to nabízí
* iTunes 10 for Windows XP, Vista or Windows 7
* iTunes 10 for Windows (64-bit)
Teď jsem to stáhnul, instalátor je 64bit binárka. Rozbalil jsem to. Rozbalil jsem pak i msi instalátory a koukám, že je tam mix 32bit a 64bit věcí, z toho iTunes.exe je opravdu 32bit, tak sry, měl jsem to nejdřív opravdu stáhnout, ale když to tam psali, tak jsem nemyslel, že kecaj.

[m1c4a1]

Ještě že mi je to na Gentoo úplně jedno a zkompiluju si to klidně i flagem SSSE3. :) Když chce někdo používat binární bastly, musí počítat s neoptimalizací.

[pán tě vidí]

+1

[Petr Ježek]

Když chce někdo používat binární bastly, musí počítat s neoptimalizací.

Jste si opravdu jist, že gentoovské kompilace jsou vrcholem linuxové optimalizace? Nebo spíš trochu tápete v té tmě kolem?

[Rovano]

Tohle jde téměř na všech distribucích. Jen se to nejmenuje flagy.

[J]

Neznam moc distribuci, kde by si kazdy mohl zvolit binarku(y) pro svuj konkretni CPU.

BTW: Optimalizace = rucni prepsani kodu, kompilaci se jen voli, jaky konkretni prostredi bude cil, ale i to muze celkem zasadne ovlivnit vykon (obema smery).

[Rovano]

Není to o distribucích, ale šikovných utilitkách.

[Jendа]

Neznam moc distribuci, kde by si kazdy mohl zvolit binarku(y) pro svuj konkretni CPU.

Eh? Samozřejmě Gentoo a SourceMage, Debian a deriváty (apt-build), Arch (pkgbuild), RPM-based (.src.rpm). Na něco jsem zapomněl?

[Mrkva]

LFS.

[Jendа]

No, to je taková distribuce „distribuce“…

[deda.jabko]

to ti bude k nicemu, kdyz mozilla vyhodi podporu pro JIT preklad pro starsi procesory.