Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Lepe mozna uvest hlavni stranku :
http://www.openbsd.org/45.html
Plus neco pro pobaveni :
http://www.openbsd.org/lyrics.html#45
Jinak jsem tim uspesne nahradil korporatni Windows.
Lepe mozna uvest hlavni stranku :Nechápu. Přesně na tohle přece odkazuju.
http://www.openbsd.org/45.html
Nn,odkazujete na stranku 'plus',ktera je spise urcena pro ty,co jiz OpenBSD pouzivaji.Pro ty "marketingove" ucely je ta bez toho 'plus' v adrese a pouziva se s drobnou upravou napr. i na journalu.
http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20090430171848
Ale jinak je to pochopitelne jedno.Nejsou ambice (a je to dobre) z toho delat Ubuntu BSD sveta a ti co vedi a pouzivaji,tak je jim to jedno na kterou stranku se podivaji.

Je to sice dobre,ale necekejte automatiku a klikani az do umoru
S trochou pocatecni trpelivosti se tento system kralovsky odmeni a s chuti pak na ostatni OS zapomenete,at komercni nebo free.
S gnashem pod OpenBSD mam vcelku dobre zkusenosti.Pripadne je mozne pouzit Operu v Linuxove emulaci,ale tam je jen Flash 7.Co nezvladne gnash resim bud pomoci yt nebo on-line konvertoru na lidstejsi formaty videa.
V zakladu ani vim neni a ja si ho ani neinstaluji.Vystaci mi vi a kdyz delam neco vetsiho,tak Beaver.
Jj audio,acpi a dalsi veci to je parada.Doporucuji vyzkouset systat sensors a vubec man systat.
NetBSD pouziva cca 5.5% uzivatelu BSD systemu.Ma to sice nektere zajimave vlastnosti a zacalo se na necem podobnem jako je PC-BSD od FreeBSD,ale nevim jak moc to bude uspesne v nejakem sirsim prolomeni zajmu.To spise sleduji DragonFlyBSD a jejich HAMMER FS,zatim velmi povedeny projekt.
NetBSD pouziva cca 5.5% uzivatelu BSD systemu.Máte zdroj, kde jsou nějaké statistiky? Zajímalo by mě, kolik % lidí používá BSD (většinou ve statistikách bývá něco jako win 89%, mac 5%, linux 5%, zbytek 1%), jako, jestli je to třeba spíš 0,5% nebo spíš 0,05%, i kolik % z toho je FreeBSD, kolik NetBSD, kolik OpenBSD atd.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Bsd_distributions_usage.svg
na bsdmag.org byl take pomerne dobry dotaznik,ktery daval takrka stejne cisla jen NetBSD melo nizsi cisla.V obou pripadech je zajimavy rychly nastup DragonFlyBSD.Jde ale stejne o to,ze o statistiky se tady nehraje.
Ano,ve -stable verzich byvaji obvykle velmi stare veci i napr. X,ktere jsou v 4.4 z roku 2006.V OpenBSD komunite neni Flash povazovany za neco zrovna extremne uzitecneho,takze to co je dostacuje i na Youtube a podobne veci.
Z inzert modu se vzdy vyskakuje pomoci Esc,i je pro vstup do inzertniho modu.s je na neco jineho,ted asni sam nevim na co 
Vyssi cislo verze neznamena nutne lepsi program,bezpecnost nebo cokoliv jineho.
No ja mam -current a i s 3D mam glxgears cca 136 na svoji Intel v notebooku,ale Marco Peereboom ma pry mene,tak co
Sipky mne funguji podivne v NetBSD pod Qemu.Nebo lepe receno nefunguji vubec.
K tomu xmonad :
http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070921145833 (dole v clanku je odkaz na detaily)
A jinak by urcite (kdyz vas zajima xmonad) stal za uvahu wm primo od Marca :
http://www.peereboom.us/scrotwm/html/scrotwm.html
Ale vypada to,ze v novem NetBSD si poradili s Flashem velmi dobre.Musim to ozkouset.
http://wiki.netbsd.se/Adobe_Flash
To ano.Podporovanych systemu je spousta a ne jen BSD,ale i co se tyce jen tech BSD,tak jsou preci jen mezi nimi rozdily,ktere mohou znemoznit nektere "kompatibility".
Vidim,ze jsem na to uplne zapomnel.V BSD je preci jen ten vi trochu jiny.Zde napr. uryvek z NetBSD Guide :
NetBSD's vi (nvi) was written by Keith Bostic of UCB to have a freely redistributable version of this editor and has many powerful extensions worth learning while being still very compatible with the original vi. Nvi has become the standard version of vi for BSD.
No a jinak stranka autora http://www.bostic.com/vi/
Ja teda nevim,ale ze zacatku jsem taky nemohl moc pisnim prijit na chut,ale casem jak jsem se s tim szival,poslouchal ty pisne a zjistoval si vice o tech realnych pribezich za pisnemi,tak jsem to nejak pobral a ted se mne libi prakticky vsechny
Ale hlavne : 3.1,3.4.,3.5,3.6,3.9,4.3,4.4 a 4.5
Tiskni
Sdílej: