OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Lepe mozna uvest hlavni stranku :
http://www.openbsd.org/45.html
Plus neco pro pobaveni :
http://www.openbsd.org/lyrics.html#45
Jinak jsem tim uspesne nahradil korporatni Windows.
Lepe mozna uvest hlavni stranku :Nechápu. Přesně na tohle přece odkazuju.
http://www.openbsd.org/45.html
Nn,odkazujete na stranku 'plus',ktera je spise urcena pro ty,co jiz OpenBSD pouzivaji.Pro ty "marketingove" ucely je ta bez toho 'plus' v adrese a pouziva se s drobnou upravou napr. i na journalu.
http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20090430171848
Ale jinak je to pochopitelne jedno.Nejsou ambice (a je to dobre) z toho delat Ubuntu BSD sveta a ti co vedi a pouzivaji,tak je jim to jedno na kterou stranku se podivaji.
Je to sice dobre,ale necekejte automatiku a klikani az do umoru S trochou pocatecni trpelivosti se tento system kralovsky odmeni a s chuti pak na ostatni OS zapomenete,at komercni nebo free.
S gnashem pod OpenBSD mam vcelku dobre zkusenosti.Pripadne je mozne pouzit Operu v Linuxove emulaci,ale tam je jen Flash 7.Co nezvladne gnash resim bud pomoci yt nebo on-line konvertoru na lidstejsi formaty videa.
V zakladu ani vim neni a ja si ho ani neinstaluji.Vystaci mi vi a kdyz delam neco vetsiho,tak Beaver.
Jj audio,acpi a dalsi veci to je parada.Doporucuji vyzkouset systat sensors a vubec man systat.
NetBSD pouziva cca 5.5% uzivatelu BSD systemu.Ma to sice nektere zajimave vlastnosti a zacalo se na necem podobnem jako je PC-BSD od FreeBSD,ale nevim jak moc to bude uspesne v nejakem sirsim prolomeni zajmu.To spise sleduji DragonFlyBSD a jejich HAMMER FS,zatim velmi povedeny projekt.
NetBSD pouziva cca 5.5% uzivatelu BSD systemu.Máte zdroj, kde jsou nějaké statistiky? Zajímalo by mě, kolik % lidí používá BSD (většinou ve statistikách bývá něco jako win 89%, mac 5%, linux 5%, zbytek 1%), jako, jestli je to třeba spíš 0,5% nebo spíš 0,05%, i kolik % z toho je FreeBSD, kolik NetBSD, kolik OpenBSD atd.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Bsd_distributions_usage.svg
na bsdmag.org byl take pomerne dobry dotaznik,ktery daval takrka stejne cisla jen NetBSD melo nizsi cisla.V obou pripadech je zajimavy rychly nastup DragonFlyBSD.Jde ale stejne o to,ze o statistiky se tady nehraje.
Ano,ve -stable verzich byvaji obvykle velmi stare veci i napr. X,ktere jsou v 4.4 z roku 2006.V OpenBSD komunite neni Flash povazovany za neco zrovna extremne uzitecneho,takze to co je dostacuje i na Youtube a podobne veci.
Z inzert modu se vzdy vyskakuje pomoci Esc,i je pro vstup do inzertniho modu.s je na neco jineho,ted asni sam nevim na co
Vyssi cislo verze neznamena nutne lepsi program,bezpecnost nebo cokoliv jineho.
No ja mam -current a i s 3D mam glxgears cca 136 na svoji Intel v notebooku,ale Marco Peereboom ma pry mene,tak co Sipky mne funguji podivne v NetBSD pod Qemu.Nebo lepe receno nefunguji vubec.
K tomu xmonad :
http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070921145833 (dole v clanku je odkaz na detaily)
A jinak by urcite (kdyz vas zajima xmonad) stal za uvahu wm primo od Marca :
http://www.peereboom.us/scrotwm/html/scrotwm.html
Ale vypada to,ze v novem NetBSD si poradili s Flashem velmi dobre.Musim to ozkouset.
http://wiki.netbsd.se/Adobe_Flash
To ano.Podporovanych systemu je spousta a ne jen BSD,ale i co se tyce jen tech BSD,tak jsou preci jen mezi nimi rozdily,ktere mohou znemoznit nektere "kompatibility".
Vidim,ze jsem na to uplne zapomnel.V BSD je preci jen ten vi trochu jiny.Zde napr. uryvek z NetBSD Guide :
NetBSD's vi (nvi) was written by Keith Bostic of UCB to have a freely redistributable version of this editor and has many powerful extensions worth learning while being still very compatible with the original vi. Nvi has become the standard version of vi for BSD.
No a jinak stranka autora http://www.bostic.com/vi/
Ja teda nevim,ale ze zacatku jsem taky nemohl moc pisnim prijit na chut,ale casem jak jsem se s tim szival,poslouchal ty pisne a zjistoval si vice o tech realnych pribezich za pisnemi,tak jsem to nejak pobral a ted se mne libi prakticky vsechny Ale hlavne : 3.1,3.4.,3.5,3.6,3.9,4.3,4.4 a 4.5
Tiskni
Sdílej: