Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Nová kampaň ShowUsTheCode.com vyzývá všechny vůdce a společnosti v linuxovém světě, aby po Stevu Ballmerovi požadovali ukázání kódu, kde Linux porušuje intelektuální vlastnictví Microsoftu. Pokud odpoví do 1. května, vývojáři Linuxu problém opraví. Jinak budou jeho výroky prohlášeny za lež.
Tiskni
Sdílej:
Ani největší blázen si nemůže myslet, že by v linuxu byl nějaký kód z windows, to je přece úplně absurdní.Vím já snad, co se Ballmerovi honí hlavou nebo s čím přijde? Třeba se inspiruje u SCO a bude argumentovat "zašifrovaným úsekem MS kódu" a náhodným kouskem kódu Linuxu.
Tady přece nejde o žádný kód.Vážně? I ta vaše maximalizace okna jedním klikem musí být v kódu nějakého projektu implementována. A pokud někdo jiný drží příslušný patent, je daný úsek kódu, který tuto "patentovanou" technologii implementuje, sporný.
Je ale úplně jedno, jak vypadá kód, co ta okna maximalizuje.Však já jsem také netvrdil, že na tom, jak vypadá kód porušující nějaký patent, záleží. Uvědomte si prosím, že GNU/Linux a související projekty jsou de facto ohromným skladištěm zdrojového kódu. Takže ať už si MS vymyslí cokoliv, vždy se to bude vztahovat k nějakému úseku kódu někde v tomto skladišti. Ať už MS přijde s čímkoliv.
Budeme se hádat o slovíčka? Dobře. I odstranění funkčnosti vyžaduje přepsání (části) kódu. Většinou vám totiž neprojde, pokud jenom vymažete příslušné řádky kódu, které patent porušují.Pořád trpíte utkvělou představou, že patenty porušují nějaké "řádky v kódu". To může být za jistých okolností pravda, pokud je předmětem patentu algoritmus. Například pokud si někdo patentuje násobení, musel bych za každé použití
b=3*a
platit, ale mě se nechce, tak to změním na b=a+a+a
a jsem z obliga aniž bych změnil funkci toho programu. Doufám, že mi teď nenapíšete sáhodlouhou odpověď na téma, že nikdo násobení patentované nemá, takže jsem napsal úplnou blbost ;)
Většinou je ale předmětem patentu nějaké chování nebo použití konkrétního datového formátu a tam si můžu "řádky kódu" přepisovat až do halelujá, ale pokud chci zachovat původní funkci programu (což chci), tak si tím k ničemu nepomůžu.
To ale nemusí být vždy možné. V některých případech nebude jiná volba než patentově spornou funkcionalitu odstranit. A to se bude řešit jak? Změnou zdrojového kódu. Jinak řečeno, jeho přepsáním. Opravdu nevidím smysl v tom hádat se o slovíčka.O slovíčka se tu hádáte akorát Vy a už se vám podařilo popřít i původní příspěvek, kvůli kterému vznikla tato debata. Viz Vaše tvrzení (cituji):
2) Příslušný kód bude přepsán, aby žádné patenty, copyright nebo cokoliv jiného neporušoval. A pak má MS opět smůlu - nebude už moci na Linux v této věci zaútočit.Cože je zjevně nepravda, protože (jak už jste sám uznal výše) ve většině případů nelze přepsat kód tak, aby přestal porušovat patent a zároveň tam zůstala původní funkcionalita. Takže MS rozhodně nebude ten, kdo bude mít smůlu, ale naopak dosáhne přesně toho, co chtěl.
Příslušný kód bude přepsán, aby žádné patenty, copyright nebo cokoliv jiného neporušoval.Považoval jsem za jasné, že přepsání kódu tak, aby žádné patenty, copyright nebo cokoliv jiného neporušoval, zahrnuje i odstranění dané patentově chráněné funkcionality. Vy jste zřejmě mou formulaci pochopil jinak. Bohužel mi doteď nebylo jasné, v čem je jádro pudla. No, doufám, že teď už všechno jasné je a můžeme naši diskusi v tomto směru ukončit.
2) Příslušný kód bude přepsán, aby žádné patenty, copyright nebo cokoliv jiného neporušoval. A pak má MS opět smůlu - nebude už moci na Linux v této věci zaútočit.Zde se mluví pouze o přepsání kódu, neříká se již, zda to, co původní kód dělal, bude zachováno v původní podobě, pozměněné nebo úplne vypuštěné. Nedokáži, bohužel, ve Vaší argumentaci nalézt nějakou logiku (kromě vytrvalé opozice a nepodložených tvrzení o zjevných nepravdách, které se mi nějak nechtejí zjevit), proto Vám pravděpodobně nemohu odpovědět k vaší plné spokojenosti. Přesto se o to pokusím. Domnívám se, že předpokládáte, že Linux porušuje mnoho patentů MS, a z toho vychází vaše argumentace, ale já věřím, že situace je jiná. Mnoho patentů je takových, že existují jen formálně a jejich právní vymáháni by vedlo pouze ke zrušení daných patentů. Další patenty jsou takové, že stačí menší úprava funkcionality, které si někdy uživatel nemusí ani všimnout, a patent už porušován není. Pak jsou samozřejmě také patenty, kvůli kterým by nějaká funkcionalita musela být odstraněna nebo nahražena něčím naprosto odlišným, ale takových patentů nebude tolik, aby to nějak výrazně vadilo. Ještě bych chtěla zdůraznit, že přestože má MS patentů hodně, nemyslím si že jich má tolik, aby tím dokázal zničit nebo výrazně poškodit tak rozsáhlý a decentralizovaný projekt jako Linux.
Vždyť jsem vám to vysvětloval. Za sporný kód považuji kód porušující MS IP. Třeba ten váš patent. Proto jsem mluvil o kódu. Pokud bude uznáno, že Linux porušuje nějaký konkrétní patent, pak bude třeba daný sporný kód přepsat (aby neporušoval patent).Tak naposledy: Jak chcete přepsat kupříkladu kód mp3 kodeku tak, aby neporušoval patent na mp3 a přesto dál uměl pracovat s mp3 formátem? To prostě nejde.
A celá kampaň říká v podstatě tohle: "Ukažte nám kód, který porušuje vaše duševní vlastnictví." Což se dozvíte, pokud si přečtete článek na titulní stránce toho webu.A to je právě to zavádějící. Já jako majitel patentu na formát abc vůebec nepotřebuju vidět kód programu xyz, který tento formát umí přečíst a zapsat, abych věděl, že program xyz porušuje můj patent. Mě kód programu xyz vůbec nezajímá, já chci peníze za to, že používají můj formát abc nebo ať ho okamžitě používat přestanou. Takže jestli něco má MS někomu ukazovat, tak rozhodně né kód, ale seznam software a spolu se seznamem patentů, které má tento software údajně porušovat.
Tak naposledy: Jak chcete přepsat kupříkladu kód mp3 kodeku tak, aby neporušoval patent na mp3 a přesto dál uměl pracovat s mp3 formátem? To prostě nejde.Mluvil jsem někde o tom, že se dá přepsat kód mp3 kodeku tak, aby přehrával mp3 formát a neporušoval patent? Nemluvil. Co se mp3 podpory týče, uvědomte si, že:
Takže jestli něco má MS někomu ukazovat, tak rozhodně né kód, ale seznam software a spolu se seznamem patentů, které má tento software údajně porušovat.To neříkejte mně, ale tvůrcům toho projektu. Já to nevymyslel. Ačkoliv, proč by si MS neměl dát tu práci vyhledat kód, který _jeho_ patenty porušuje? Linux má dostupné zdrojáky, ne? Jen ať MS taky něco dělá, když do téhle chvíle je kecal a kecal. Minimálně tak linuxovým vývojářům usnadní práci.
Mluvil jsem někde o tom, že se dá přepsat kód mp3 kodeku tak, aby přehrával mp3 formát a neporušoval patent? Nemluvil.Mluvíte tu neustále o nějakém přepisování kódu. Od začátku se o ničem jiném nebavíme.
Co se mp3 podpory týče, uvědomte si, že:Chápete co znamená slovo příklad? Pokud ne, tak si dosaďte místo mp3 třeba FAT, Joliet, NTFS, SMB, Cifs a další komponenty, které součástí linuxu jsou a zamyslete se ještě jednou.
- podpora mp3 je otázka knihovny, ne Linuxu
Pokaždé budete muset kód _přepsat_. I odstranění funkčnosti předpokládá, že kód přepíšete.Jistě. I vyhození části funkcinality z jádra nebo tří čtvrtin podporovaných kodeků z mplayeru vyžaduje přepsání kódu, ale takhle jste svůj úvodní příspěvek jistě nemyslel. Ono z některých programů byste takovýmto přepsáním získal akorát torzo, které vlastně nic smysluplného nedělá, že ano.
Ale potom by vlastně Microsoft vyhrál. Takto ostrouhaný linux by firmám k ničemu nebyl, proč za jeho využití doplatit za patenty pro potřebnou funkcionalituFirmy by mohly zvolit řešení některé ze společností, které se dohodly s MS. Pak by získaly potřebnou funkcionalitu, přičemž poplatky by za ně odváděl distributor. Přirozeně by příslušné firmy za takový Linux platily. To by ovšem z Linuxu udělalo pomocí SW patentů de facto svobodno-proprietární hybrid.
už mp3 je problémBohužel, vše se přizpůsobuje USA. Někdy bych rád viděl něco jako [xyz] Linux: EU edition, kde by vše patentově závadného bylo rovnou na instalačních médiích. Alespoň dokud tady SW patenty nemáme.
Ale to je katastrofický scénař, pokud by Microsoft vyhrál třeba jeden patent a zbytek prohrál, tak by se to dalo ještě unést.V něco podobného také doufám. Třeba ten zmíněný "dvojklik", co si MS patentoval, by byl jasným kandidátem na zrušení.
Proto jsem uvedl jednoduchý příklad maximalizace okna, který může být na úrovni kódu implementovaný nekonečně mnoha způsoby, ale přes to podléhat patentu.
Tak mne napadla podobná myšlenka. Má už někdo patentováno například spuštění přehrávání CD či DVD pomocí jednoho tlačítka na přístroji? Myslím, že patenty na takové věci jsou absurdní.
náhodným kouskem kódu LinuxuTím myslíte třeba tenhle:
#include <stdio.h>
? Docela bych se vsadil že se vyskytuje ve všech programech Microsoftu napsaných v C. Požaduji tedy po vývojářích kernelu aby ho odstranili z kódu, protože obsahuje fragment z intelektuálního vlastnictví Microsoftu. * Distributed under GPLv2 * * Copyright (C) 1994-1998 Linus Torvalds
Ani největší blázen si nemůže myslet, že by v linuxu byl nějaký kód z windows, to je přece úplně absurdní.Zajímalo by mě, jak je to opačně ... jestli se v MS "inspirovali"
Zfanatizovat hovada, zvlášť Američany, voliče Bushe a navíc křesťany zvládne každý kdo jim řekne něco co chtějí slyšet.Tak prosím. Zkus to. Máš šanci. Můžeš začít třeba u "Linux rulez".
OSN: "Let me in, or else...!"To je skoro stejné jako v tomhle případě.
Kim: "Or else what?"
OSN: "Or else we will be very angry with you. And we will write you a letter, telling you how angry we are."
Vývojáři Linuxu: "Ukažte nám jak porušujeme váš copyright, nebo...!"Být Ballmerem už se třesu
Ballmer: "Nebo CO?"
V.L.: "Nebo řekneme že lžete!!!"
"Pustte nas dovnitr nebo....."
"Aj aj aj, tak pojdte dovnitr"
"Co byla ta varianta za tim nebo?"
"Kdyby nas nepustili dovnitr, tak bysme museli odejit."
Seržant Tračník se utápěl v obdivu. Viděl často blufovat lidi, kteří měli v ruce karty špatné, ale nikdy neviděl blufovat člověka, který neměl karty žádné.
Ono to bylo trochu jinak:
(Tračník) "…Heleďte, nechci, aby tady někdo přišel k zabití. Pokud by to někoho zajímalo, tak seržant jsem tady já. Rozumíte, Karotko? Noby? Žádná střelba, žádné meče. … Takže to berte jako rozkaz."
…
"Takže?" zeptal se doktor znovu.
"Byl bych rád, kdybyste mi řekl o tom, co se stalo na pozemcích cechu předvčerejší noci."
Doktor Bělobrad na něj mlčky zíral.
"A když ne?" ozval se po chvíli.
"Obávám se, že pak bych se musel," řekl Karotka, "s výjimečnou nechutí řídit rozkazy, které jsem dostal těsně před tím, než jsme vstoupili na půdu vašeho cechu."
Pak vrhl pohled na seržanta Tračníka. "Mám pravdu, seržante?"
Cože? Jak? Jo… no… samozřejmě!"
"Kdybych si opravdu mohl vybrat, tak bych to raději vyřídil jen tak mezi námi, ale to víte, jako voják nemám na vybranou," pokračoval Karotka.
Dotor Bělobrad se pomalu podíval z jenoho na druhého.
"Ale tohle je pozemek cechu! Nemáte právo tady… tady…"
"O tom já nic nevím. Jsem jen obyčejný desátník," přerušil ho Karotka. "Ale zatím jsem ještě nikdy neodmítl uposlechnout přímý rozkaz, a i když je mi to líto, musím vám říci, že i tenhle budu muset vykonat doslova a do písmene."
"Tak okamžik, podívejte se…"
Karotka postoupil o kousek blíž.
"Jestli vás to alespoň trochu uklidní, budu se za to pravděpodobně stydět celý život," dodal.
Šéf klaunů se zadíval do jeho poctivých očí a viděl tam - jako ostatně každý - jen čiročirou pravdu.
"Poslouchejte! Jestli začnu křičet," začal doktor Bělobrad, který viditelně zrudl i pod bílým líčidlem, "objeví se tady okamžitě alespoň tucet mužů!"
"Věřte mi, že to by mi jen usnadnilo uposlechnutí mého rozkazu."
Doktor Bělobrad se pyšnil svou schopností odhadnout charakter lidí. Za Karotkovým rozhodným výrazem se neskrývalo nic jiného než absolutní a nic neskrývající upřímnost. Chvilku si pohrával s husím brkem a pak ho prudkým pohybem odhodil na stůl.
"K sakru!" vykřikl. "Jak jste na to přišli? Kdo vám to řekl?"
(Muži ve zbrani, Talpress 1997, str. 295-296)
Hmm, kdyby vývojáři kernelu chtěli přehrabovat peníze vidlemi, tak by zřejmě nepracovali na takové dobrovolné - a nevýdělečné - činnosti jakou je právě práce na vývoji Linuxu.Nejméně 65% změn v Linuxu 2.6.20 pochází od profesionálů pracujících za peníze. Viz Who wrote 2.6.20?.
vim ~/.emacs