Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
K čemu, když dneska máme XMMS, Clementine, Amarok, Banshee, Rhythmbox a další?
Svého času byl WinAmp významný software, ale jestli dneska skončí v propadlišti dějin a vezme si s sebou i svoje zdrojáky, to mi žíly netrhá.
Presne proto na mobilu pouzivam jetAudio player, protoze umi prehravat z adresaru (a podadresaru).
Na totéž používám Vanilla Music z F-Droidu — je svobodný. Teď ještě zkouším andLess ze stejného zdroje, je ještě jednodušší.
mplayer *
. Přehrát strom je dost podobné... Plus je, že mplayer nedělá nic jiného, nesnaží se hudbu organizovat, stahovat cosi z webu ani exhibovat na sociálních sítích. Prostě přehraje, co mu řeknu.
Teď používám hlavně Clementine a ten umí přehrávat hudbu i normálně ze složek, aniž bys ji musel katalogizovat (dávat do jeho knihovny) a totéž umí myslím i ten Amarok. Kromě toho tu jsou různé odlehčené přehrávače, některé dokonce konsolové, případně VLC. Opravdu si nemyslím, že by tu byl nedostatek softwaru tohoto typu a každý si vybere – takže klidně ať Winamp zmizí z povrchu zemského, budiž mu země lehká, taky jsem ho kdysi používal – hlavně jako AMP (audio module player) pro soubory .mod, .xm…
Vetsina normalnich lidi
To je kdo? Paroubkovi "obyčejní lidé"?
disketa ma 1,44 MB
Jsi moc mladý.
128 kbit/s da zhruba 1 MB na minutu
Nejen mladý. 197×128÷8=3152
v dobe mp3 (1999 a pozdejsie) sa snad bezne uz ziadne ine nez "HD" s 1,44 MB nepredavala a nepouzivala. takze bavit sa o nejakych mensich kapacitach a / alebo vacsich formatoch je bezpredmetne.
Srovnej s původním tvrzením.
co presne tym chcel autor povedat? ze teda to nie je zhruba mega na minutu? prosim o vysvetlenie.
Proč dělat věci přesně, když to jde i jinak?
Tiskni
Sdílej: