Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
shs".
lidi to odklikávají jak blbí…Hele zrovna nedávno jsem si takhle omylem spustil (naštěstí neškodný) pythoní skript - byl v Zipu, což se mi otevřelo ve Squeeze (GTK archive manager), a já se chtěl podívat na obsah. Tak jsem na něj poklepal a čekal jsem, že ta věc spustí textový editor. No, prdlajs, spustilo to python.
abcd<span style="display:none;">efghijklmnopqrstuv</span>wxyz
velmi seriózněvs
ozdobné nadpisy
Jo, chápu.
Možná si říkáte, k čemu je dobré dávat do stránky prvky, které se nezobrazí. Je to dobré na práci s javascriptem a v hektické praxi také na skrývání věcí, které prostě ještě nejsou hotové. Další uplatnění se najde při tisku, kdy se prostě některé věci na obrazovce viditelné na tisk nepošlou.Zrovna za ten tisk bych vyloženě vraždil.
Zrovna za ten tisk bych vyloženě vraždil.No to já také. Smutná pravda je ta, že takových 99 % stránek nemá tisk ošetřený buď vůbec, nebo špatně. A při názoru, který jsi citoval, se tomu přestávám divit…
display: none / visibility: hidden. Ostatních věcí si většinou všimneš, protože při vyselektování jsou vidět.
Mátě někdo protip na doplněk, co by to implementoval? Případně nechcete se do toho někdo pustit? :D
::selection, kterým můžeš upravit, jak vypadají jednotlivé prvky při vybrání. A to je jen prvních pár nápadů, co jsem si právě vycucal z prstu, jsem si jist, že CSS toho skrývá ještě mnohem víc a javascript nebo flash jsme ani nenačali
Suma sumárum, tisíckrát jednodušší je ověřit si, co v tý schránce skutečně je. Správné místo na tuhle kontrolu by byl emulátor terminálu při vkládání (ctrl+shift+v apod.).
Ono by prostě stačilo, aby se kopírovalo pouze to, co je vidět.Vo tom to právě je: Je hodně náročný určit, co je/není vidět, jak už tu zaznělo...
Když budeš mít mezi kupou textu o normální velikosti nějaký text o výšce jeden či pár pixelů, tak jak má vědět jestli to přečteš nebo ne?K tomu by právě sloužil ten doplněk, že. Tam by byla prostě nějaká sada pravidel, která by mu to řekla.
Prohlížeč renderuje, nekontroluje co vidíš.Já bych řekl, že to spolu tak nějak souvisí a při renderování kontroluje co vidím - a to co nevidím (neviditelné/záporné divy) nevykresluje. Teď jde o to tam přidat nějaké ověřování a sadu pravidel.
Na osel.cz, kdyz si zvetsim pismo, nabehnou odstavce pres sebe... to je ktery pripad? (necitelne to je)
.neviditelny {color: #fffffe; background-color: #ffffff; }
p.moz::-moz-selection {
background:#000000;
color:#000001;
}
Moje pointa byla, ze lze ruznym zpusobem zajistit to, aby text nebyl videt (vcetne jeho oznaceni). Obsahnout vsechny varianty "neviditelnosti" textu je programove obtizne.
Na druhou stranu pokud jedu copy paste podle navodu, tak dost pravdepodobne zkopiruju "rm -rf /", ktere neni nijak skryte.
Notifikace uzivatele dialogem co kopiruje asi dava smysl. Snaha o detekci neviditelneho textu je jenom potencionalnim zdrojem dalsich chyb.
A nebylo by tím pádem řešením zakázat označování textu (s výjimkou nějaké stlačené klávesy třeba) skrze tagy? Aby se v případě třeba
aaa<span>bb</span>ccc
při startu označování od prvního "a" označilo maximálně poslední "a", jakožto poslední non-tag plaintext znak? To samé při trojkliku.
:first-letter, :before nebo :after a 2) řada webů používá pro příkazy zvýrazňování syntaxe, a tedy nějaký ty tagy tam jsou potřeba.
suhlas - podla mna sa da divat na to z viacerych uhlov. z pohladu uzivatela kopirujem to, co som oznacil (viditelny text). Viac ma nezaujima. Prezerat HTML kod by bolo cisty brainfuck pri kazdom kopirovani (vseobecne, nielen prikazov).To jo. Na druhou stranu, proč dovolí prohlížeč vykreslit span -100px nalevo a -100px nahoře nad začátkem vlastní stránky je mi docela záhadou.
To funguje, ale opravdu by měl jít neviditelnej obsah kopírovat do schránky?Já bych si spíš kladl otázku k čemu se to dá vlastně reálně využít (krom popsaného případu).
využití to určitě má.No tady jsem myslel zrovna pro účely toho kopírování (ať už je to způsob jaký chce).
Pozicování i mimo rozsah stránky se používá úplně normálně a využití to určitě má.No tady zrovna dost pochybuju. A nebo aspoň za sebe můžu říct že krom nějakých debilních jezdících nápisů v JS mě vůbec nic nenapadá. No ale i když bych to měl vzít z hlediska technické korektnosti – i když nadpis zcela zajede za viditelnou plochu, jaký smysl má ho vykreslovat/pozicovat? To by John Carmack radostí zrovna moc neskákal.
nic to nemění na tom, že pastovat dlouhé commandy do shellu je blbostA co krátké? Nebo URL ve stránce, když ji dáváš jako argument třeba tomu gitu? Děláš vždycky kolečko přes textový editor/správce schránky, abys to zbavil nebezpečných znaků? Jinak ten nápad, o kterém je zprávička, se mi moc líbí.
git clone /dev/null; clear; echo -n "Hello ";whoami|tr -d '\n';echo -e '!\nThat was a bad idea. Don'"'"'t copy code from websites you don'"'"'t trust!
Here'"'"'s the first line of your /etc/passwd: ';head -n1 /etc/passwd
git clone git://git.kernel.org/pub/scm/utils/kup/kup.git
Ze začátku to vypadalo na js-hnůj, ale zdroják odhalil tu eleganci
xcx() # X Clipboard eXecute
{
printf 'Contents of the clipboard:\n\n'
xsel -b
printf '\n\n'
read -p "Execute the code above? [y/n] " yn
case $yn in
[Yy]* ) eval "$(xsel -b)";;
* ) return 0;;
esac
}
Funguje takhle:
✔ 15:43 vojta ~ $> xcx
Contents of the clipboard:
git clone /dev/null; clear; echo -n "Hello ";whoami|tr -d '\n';echo -e '!\nThat was a bad idea. Don'"'"'t copy code from websites you don'"'"'t trust!
Here'"'"'s the first line of your /etc/passwd: ';head -n1 /etc/passwd
git clone git://git.kernel.org/pub/scm/utils/kup/kup.git
Execute the code above? [y/n] n
✔ 15:43 vojta ~ $>
✔ 15:43 vojta ~ $> echo 'echo Ahoj!' | xsel -b
✔ 15:45 vojta ~ $> xcx
Contents of the clipboard:
echo Ahoj!
Execute the code above? [y/n] y
Ahoj!
✔ 15:45 vojta ~ $>
Kdyžtak to prosím ještě někdo zkoukněte, jestli to je bezpečný...
Při X11 forwardingu by to fungovat afaik měloA to jenom když je zapnutá jeho „nebezpečná“ verze (bohužel na mnoha distribucích default). Ono není zrovna cool, když ti root na vzdáleném serveru začne dělat screenshoty a psát na klávesnici.
Jo, za to kopírování stylu bych vraždil. Nemá to žádný smysl snad krom toho, že to BFU zkurví výsledný dokument ještě daleko více, než co jsou schopni napáchat sami.
sazečského programu typu wordFACEPALM
Z konce radku mam pri kopirovani vzdycky strach, pred vlozenim do terminalu chci vzdy videt a jeste jednou zkontrolovat co se spusti.
Takze nez vlozim do terminalu, napisu si treba znak "a":
$ a
pokud je soucasti textu i konec radku, spusti se, ale obvykle
skonci chybou, a tak mam sanci jeste text zkontrolovat
$ aecho "nazdar"
bohuzel to asi nebude fungovat, pokud bude napr. vic zretezenych prikazu v jedne radce, oddelenych napriklad ;
bohuzel to asi nebude fungovat, pokud bude napr. vic zretezenych prikazu v jedne radce, oddelenych napriklad ;…a nebo když je tam dokonce uprostřed newline, že. A za ní pro jistotu clear nebo posun kurzoru o řádek výš a jeho vymazání.
#, tak proc pouzivat nejaky acko!
Jo ve výše zmíněném příkladě alespoň vidíte v terminálu, že jste vložili úplně něco jiného.Já tam teda viděl clear. Samozřejmě, na dálnopisu s tiskárnou clear nemám implementovaný, protože je to fyzicky nemožné. Ale ty elektronické terminály, to je děs. Ještě, že si pořizuju kopii spojení na děrnou pásku.
cat <<KONEC ... KONECAle kompletní řešení to není
.
*). Speciální klávesy snad moje schránka emulovat neumí.
* Kolikrát už se vám podařilo pastnout do Vimu něco, co se provedlo jako příkaz?
Tiskni
Sdílej: