Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Až do verze rekonqu 0.4 jsem také Chromium používal a nesmírně mi vyhovuje - jen kdyby bylo integrované s KDE a dodržovalo vzhled systému (což právě řeší Rekonq
).
I když jako souborový manager osobně používám Krusader (jsem na dvoupanelové), tak Dolphin se mi líbí.
Jen by to ještě chtělo trochu QtWebKit zrychlit, oproti Chromiu (které také používá WebKit) přecijen načítá stránky o něco pomaleji (i když oproti Firefoxu/Gecku je to drak
). Nicméně se na tom pracuje.
Nicméně KDE WebKit KPart by se snad jednou mohl stát v Konqueroru defaultním enginem, tomu prakticky nic nebrání (jen to že má kwebkitpart ještě své mouchy).
Vývojáři KHTML jsou tvrdohlavci ...hm, a zastánci webkitu ne? když tady čtu o kdewebkit, tak se musím smát ... pokud se před nějakou dobou mluvilo o tom, že KHTML má svůj smysl, že jde o jádro uzpůsobené KDE, tento názor byl označen za blbinu a webkit rulezz a všichni musí používat jeden univerzální webkit ... no a najednou se dozvídáme, že webkit kpart nestačí, že je nutné mít vlastní fork webkitu no tak to mi teda řekněte, jaký je tak zásadní rozdíl forknout webkit, udělat z něj kdewebkit a postupně jej přiohýbat tak, aby v KDE seděl jak prdel na hrnec, oproti tomu vzít KHTML, které v KDE sedí jak prdel na hrnec, a postupně do něj dostat funkcionalitu webkitu ... tedy kromě toho, že to druhé by aseigova ješitnost nepřežila a ještě jeden humorný aspekt to má, viz nedávnou zprávičku na téma RMS versus Piráti, přesně tato situace, kdy komunitní nadšenci něco vyvinou a komerční firma za to o něco později slízává smetanu a nosí vavříny, zatímco originál je odstaven od válu, je tam použita jako argument proti navrhovaným změnám, hm, tak trošku děravý argument, že se současnou úpravou se to nemůže stát
).
Aký je človek usudzujem hlavne z komentárov k bugom a zo spôsobu akým uzatvára bugy. A k tomu aký je programátor ... aj keby som nevidel jeho kód, aj keby som nevidel množstvo bugov v plasme, aj keby všetko fungovalo ako má a nevedel by som o tom, že je to len blbá aplikácia, ktorá sa dá zhodiť jediným plasmoidom nepovažoval by som ho za dostatočne dobrého na vedenie KDE. Či už ako programátor nemusí mať človek trochu skromnosti, musí všade vykrikovať, že jeho produkt je najlepší, najlepšie navrhnutý, to čo ostatní doteraz robili bol odpad? Už fakt na to, aby si získal ľudí stačí písať 3 blogy denne? No neviem, možno do tohto štádia raz dôjdem aj ja (ak áno radšej ma zastreľte).
Inak nedivte sa, že ako nepoužívateľ KDE sem píšem, ale KDE som dlho pred KDE 4 používal, v súčasnosti už však nechcem KDE používať (i keď KDE bola moja srdcovka). Dôvodom sú ľudia okolo KDE (aseigo nechce, aby sa opravili bugy, ktoré ma trápia) a ak by sa aj zmenili tím, zmenili by prístup proste už tomu neverím. Som z odchodu od Linuxu po pekných pár rokoch trochu znechutený, ale pomaly si zvykám.
Tiskni
Sdílej: