Volba vedoucího projektu Debian 2020

Od 5. do 18. dubna proběhne volba vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie) na další funkční období. Stávající vedoucí Sam Hartman nekandiduje. Kandidují Jonathan Carter, Sruthi Chandran a Brian Gupta.

21.3.2020 16:22 | Ladislav Hagara | Komunita

Komentáře

Why am I contesting?

Concerned with the skewed gender ratios within the Free Software community (and Debian) I am working towards doing whatever small things I can to better the situation. This DPL candidature is also in fact one small step towards that. How many times did we have a non-male candidate for DPL? My primary goal of contesting for DPL is to bring the diversity issues to the mainstream.

I am aware that Debian is doing things to increase diversity within Debian, but as we can see, it is not sufficient. A good amount of money is also spent, but are we getting quality diverse contributors? We need to find answers. We need to find out better and effective ways.

One effective way I see to encourage diverse people to contribute is to have more visibility for diversity already within the community. I would encourage more women (both cis and trans), trans men, and genderqueer people who are already part of the project to be more visibile instead of staying hidden in some part of the project (like I was doing until recently).

*facepalm*

[GeorgeWH]

Murdock sa v tar-e obracia. :/

[Jacob]

Sruthi Chandran z Indie.

[Chomacek]

No co, tak bude konzola v teplejsich barvach..

[123]

A já už myslel, že doby, kdy se ženy prosadily jen kvůli kvótám jsou pryč.

[Ronnie]

Jen pro info, volí se už 18ctý vedoucí Debianu.

[zx]

Jeden vedoucí na rok a něco?
To je celkem v pohodě, u komunistických organizací bych očekával, že se budou točit po měsíci, pokud v nich vůbec nějaký vedoucí bude.

[Andrej]

Inu, bylo by skvělé zvolit konečně vedoucího, který by si plně uvědomil, že už není rok 1995, a celý projekt by postupně ukončil. To je ovšem málo pravděpodobné, vzhledem k tomu, že ti moudřejší už odešli.

Q: Proč vzniklo tolik distribucí Linuxu?
A: Protože první distribuce byl Debian.

[-]

Jasně, proto jsou na Debianu založené Ubuntu a Linux Mint nejpopulárnější distribuce.

[PetebLazar]

Co v dnešní době "založené na Debianu" znamená dejme tomu pro nadcházející 20.04 LTS?

Bylo by to možné v pár větách osvětlit? Díky.

[ʚĭɞ 🍉]

Repozitáře jsou překlopené z Debianu a probíhá nějaká koordinace vývoje nástrojů.

[Andrej]

Tahle pseudoargumentace je stejně nesmyslná jako:

— Shitdows jsou špatný operační systém, který je uzavřený a nerespektuje dostatečně soukromí uživatelů.

— Jasně, proto jsou Shitdows nejpopulárnější operační systém!

Inu, jak známo, popularita Shitdows nemá v podstatě nic společného s kvalitou toho systému, nýbrž s tím, co používají úřady, knihovny, školy. S Debianem je to v mnoha směrech podobné, jen místo úřadů a škol si lze představit klasický malý startup, který chtěl něco „stabilního“, jenže nechápal, co „stabilita“ ve skutečnosti znamená a neznamená. (A lidi, kteří by to chápali, mezitím zaměstnal někdo jiný.)

Proto si myslím, že moje tvrzení o důvodech roztříštěnosti systémů založených na Linuxu je trefa do černého. Debian byl bohužel první. Každý chtěl tu hrůzu nějak napravit, každý po svém. Vznikly desítky distribucí. A sjednotit lidi na nějaké společné platformě (jakou má třeba, dejme tomu, FreebBSD) už se potom nikdy nepodařilo.

[ʚĭɞ 🍉]

co používají úřady, knihovny, školy

Proč používají to, co používají? Oh shit, oh fuck.

[R]

Nakrmim trochu trolla: Debian je jedina distribucia pouzitelna na produkcne servery. Teda niekto znesie aj Red Hat / CentOS, ale mne je to odporne.

Ale kto potrebuje kazdy den riesit problemy s novymi verziami, tak nech kludne pouziva Arch, Gentoo, LFS alebo aj Windows 10.

[Andrej]

jedina distribucia pouzitelna na produkcne servery

Naprostý nesmysl, pověra, FUD. Nebo taky pohádka pro lidi, kteří rádi používají nesmyslné slovo „produkční“, bez nějaké jasné definice. Pokud jde o serverové nasazení, Debian je jedna z nejhorších možností, ne-li úplně nejhorší.

Realita 101: Opravdu velké produkční systémy nefungují tak, že nějaký server běží půl roku v kuse a jenom sbírá bezpečnostní díry. Velké softwarové systémy čítající desetitisíce / statisíce instancí na oddělených strojích nejsou nijak moc závislé na funkci jednoho konkrétního stroje, tj. železo lze průběžně měnit a software lze průběžně aktualizovat a restartovat.

Připadá mi úsměvné, jak někteří lidé, kteří za „produkční“ považují jeden server v serverovně, pořád a vehementně nechápou, jak tenhle svět funguje.

Ale kto potrebuje kazdy den riesit problemy s novymi verziami…

Základní nepochopení software jako takového. Nové verze nejsou problém, nýbrž výhoda. Komu stačí 32768 možných klíčů v OpenSSL, ať dál používá Debian. Ano, pravda, od roku 2008 se shodou šťastných náhod nic podobného nestalo, ale ta mentalita a ten způsob správy software, které k takovým průšvihům vedou, jsou v Debianu pořád.

Jak rád a s oblibou vysvětluju (a směju se těm, kteří to za skoro 20 let existence distribucí typu Arch ještě nestihli pochopit), čím častější jsou aktualizace, tím lépe. Zaprvé to zajistí dlouhodobou kompatibilitu celého ekosystému knihoven napříč verzemi, takže nehrozí žádný lock-in na zastaralé a zabugované verzi některé komponenty. Zadruhé, a to je důležitější, časté aktualizace rozloží problémy, které je potřeba vyřešit tak nebo tak, na delší dobu. Při každodenní aktualizaci serveru s Archem má člověk třeba jednou za kvartál „za úkol“ přepsat konfiguráky od jednoho démona do novější verze. Pohoda. V kontrastu s tím je aktualizace Debianu naprostý horor, katastrofa, celé dny downtime atd. Což mi v minulosti už několikrát posloužilo jako důvod k odstranění nepoužitelného Debianu a jeho nahrazení něčím použitelným.

[trekker.dk]

Nové verze jsou výhoda v případě, že potřebujete nové verze a stojí to za tu související práci. Protože jednou za kvartál přepsat konfiguráky je o dost víc práce, než přepsat je jednou za dva roky. A já se radši věnuju něčemu užitečnějšímu. Samozřejmě je pochopitelné, že pokud na víc nemáte, tak vás přepisování konfiguráků zabaví.

[Andrej]

A opět další nepochopení, jak tenhle svět funguje.

Konfiguráky od jednoho konkrétního démona je potřeba přepsat možná jednou za pět let, možná jednou za dekádu, když se podstatným způsobem mění.

Jednou za kvartál je potřeba přepsat konfiguráky některého z mnoha démonů, ale většinou ani to ne. Často nejde o přepis do jiného formátu, nýbrž jen o odstranění nějaké dříve deprecated teď už definitivně zrušené volby nebo podobný detail.

Nové verze jsou výhoda v případě, že potřebujete nové verze a stojí to za tu související práci.

Ale prdlajs. Nové verze potřebuje každý. Otázka není zdali, ale kdy. A v každém případě je lepší být proaktivní, mít pod kontrolou ono kdy a mít nejnovější features i opravy chyb, než jenom sedět na prdeli a třást se, kdy nějaká fosilní zabugovaná verze přestane být podporovaná a já budu muset tu prdel zvednout a konečně s tím něco udělat. A pokud budu dělat naráz v jeden den něco, co jsem měl dělat průběžně celý rok, jak to asi dopadne? Problémy, downtime, zbytečný stres.

Inu, adrenalinoví nadšenci volí Debian. Ostatní sází na rolling updates.

A já se radši věnuju něčemu užitečnějšímu.

Aha. Třeba čekání na další incident s 32768 klíči? Upřímně, mám-li spravovat systém, co přesně je užitečnějšího než správa toho systému?

Samozřejmě je pochopitelné, že pokud na víc nemáte, tak vás přepisování konfiguráků zabaví.

To už ať posoudí jiní, třeba zaměstnavatelé nebo zákazníci, kdo na co má. Smutným jevem jsou neschopní správci, kteří se nezmůžou na víc než na sračkový Debian, o kterém před 20 lety zaslechli, že je „nejlepší“, ale nikdy se ani náznakem nepokusili takové tvrzení ověřit. (On tedy „nejlepší“ nikdy nebyl, ale povídalo se to, bohužel.)

[trekker.dk]

Shoda s vašimi názory není měřítkem moudrosti. (Neshoda s vašimi názory by nicméně měřítkem moudrosti být mohla)

[Andrej]

Nejde o „shodu s mými názory“, nýbrž o jakési základní povědomí o realitě.

[trekker.dk]

Realita není definována vašimi názory. Konec #41 plný naprostých nesmyslů, které se nikomu normálnímu nedějí, je toho nádhernou ukázkou. (Je možné, že vám se to tak stalo, ale buďte ujištěn, že v takovém případě to bylo rukama, ne Debianem)

[Andrej]

No ovšem, některé věci se nikomu nezkušenému nedějí. (Kdo je normální, to už je jiná otázka.) A jak už to bývá (a jak to trefně popsali pánové Dunning a Kruger), nezkušený se ještě rád svou nezkušeností pochlubí. Jo, to by se jeden opravdu divil, co všechno se může stát s Debianem. Vyhodit ten odpad a je klid.

[Martin Tůma]

Pokuď to vyhraje Sruthi Chandran, tak maj myslím našlápnuto dobrým směrem... Navíc to bude mnohem zábavnější konec, než prosté technokratické přiznání si: "jsme 10 let za zenitem, končíme".

[:(]

O co, že vyhraje ten sjw zaprodanec a placenej agent. Staci videt, ze jen jeho kandidujici emal ma nejakou formu. ostatni dva jsou absolutni vysmech. Jaka nahoda. V ten moment odinstalovavam Debian a nikdy se nevracim. Neni to reseni, ale neni jina moznost. Dabel se cini. We are over, gentlemen.

[:(]

Chci jen doplnit, ze tohle bude obrovska rana pro Debian a pro cely open source. Bude to mit dopady na vetsinu ostatnich distribuci.

[ʚĭɞ 🍉]

Tak určitě.

[...]

No co, tak zase bude o funkci rozhodovat to, co má člověk mezi nohama. Ještě by mohli vrátit rozhodování podle barvy kůže...

Nic odinstalovávat nebudu, ale určitě ho nedoporučím v žádné firmě.

[ʚĭɞ 🍉]

Takže ty se hodláš rozhodovat na základě cizího přístupu k – nikoliv genitáliím, nýbrž pozici ve společnosti.

Velmi racionální. /s

[...]

Mohl bys to prosím říct nějak jinak, a trochu srozumitelnějc?

[...]

Hmm, už asi chápu...
Jelikož jde o výběr z mnoha naprosto ekvivalentních variant, mohl bych vybrat podle svých osobních preferencí, nebo si třeba hodit kostkou. Ale já se rozhodl hlasov peněženkou proti diskriminaci.

Cituji Oxford Dictionary:
Discrimination:
Treating one or more members of a specified group unfairly as compared with other people. Discrimination may be illegal on the ground of sex, sexual orientation, race, religion, disability, or nationality. See also human rights act; racial discrimination.

[ʚĭɞ 🍉]

Říkáš, že co doporučuješ v jaké firmě za produkt, se nerozhoduješ podle vlastností toho produktu, ale podle interního fungování organizace, která ho vyvíjí.

Jinými slovy, Debian jako produkt se možná nijak nezměnil, ale nelíbí se ti, kdo a jak na něm pracuje – a že tam chtějí mít, ano… wait for it… férové podmínky.

[...]

Evidentně jsi nečetl, co jsem psal.

[...]

A ještě bych dodal, že výběr vývojářů a manažerů podle pohlaví, místo podle schopností, přirozeně kvalitu produktu ovlivnit může. A servery se neinstalují na 2 roky...

[ʚĭɞ 🍉]

Kdo provádí „výběr vývojářů a manažerů podle pohlaví“? Jak to dělá? To zájemci musejí k životopisu přiložit lékařské ověření, nebo ho dokonce podstoupit při pohovoru?

Takže ne, pohlaví se neřeší.

„Schopnosti“? Jaké/které schopnosti? Kdo volí, co za schopnosti je směrodatné?

Řeč v OP byla o diverzitě – což je způsob, jak přitáhnout více různých lidí s různými schopnostmi, perspektivami a nároky. Od toho se odvíjí, jaké různé chyby se podaří odhalit, jak použitelný bude výsledný produkt (lokalizace, přístupnost),…

[PetebLazar]

Takže ne, pohlaví se neřeší.

Aha, takže problém vůbec není mj. o podílu žen a non-cis u Debianu (technologiích obecně)?

[ʚĭɞ 🍉]

To není pohlaví (sex), nýbrž gender. Že se to řeší, je v pořádku, pokud to nemá být „honikruh uhrouši sobě“.

[PetebLazar]

Mě zmátlo, že vystupující na loňském DebConf v Brazílii jako problém zmiňuje malý podíl žen v její "computer science" (z padesáti jsou dvě ženy), v prostředí Debianu se cítí lépe. Na to odpovídá Sruthi Chandran, že v Indii je zastoupení žen v IT(technologiích) cca 50%/50%, pouze ve free software je situace špatná. Realisticky znějící, nevím nakolik přijímaný je pohled další příspívající z pléna.

[...]

Takže ty tam chceš natahat holky jen abys měl koho balit? Uvědomuješ si, že problém je prostě v tom, že VŠ prostě není na technickejch oborech 50% holek?

[ʚĭɞ 🍉]

Ne a to druhé nesouvisí.

[xxxs]

ako si prisiel na to, ze to nesuvisi?

[ʚĭɞ 🍉]

Na přispívání do distribuce není nutně potřeba formální technické vzdělání. Už jen proto, že některé účely si žádají např. jiné zaměření – resp. schopnosti.

[xxxs]

pride mi to tak, ze z okraja robis stredove zalezitosti. uz dlhodobo.

[Odin1918]

Omg davide.. co ti kdo provedl

[AfD 💙]

před hájovnou byl zaraženej pilot hele :O ;D

[...]

Jak lze cíleně zvyšovat diverzitu?
Které chyby v SW dokáže které pohlaví, či která národnost lépe odhalovat?

[petr_p]

To je hezká teorie, které bych byl ochoten uvěřit v případě, že že budeš mít rozmanitou, ale nespecializovanou tlupu lidí, které dáš úkol „udělejte mi produkt“ a o víc se nestaráš. Ve skutečnosti, ale tlupa je dopředu rozdělena na malé skupinky doslova o pár lidech, kde každá má přiřazenou určitou roli a náplň práce na úkolu „udělejte mi produkt“. Pak se těžko může nějaká rozmanitost různých přístupů může projevit, když prostě ti dva, co vždycky píší kód, musí udělat všechno, aby to správně počítalo, ti dva, co vždycky dělají uživatelské rozhraní, musí nějaké udělat, aby se to dalo používat atd. A samozřejmě čas na nějaké seberealizace není (máme tu Araba, tak náš program bude správně fungovat v pravolevém locale, i když to nikdo nepožadoval), protože požadavky ve smlouvě jsou dané a prostředky vedením zoptimalizované. Jediné, kde se to projeví, bude rozmanitost diskuzí v kuchyňce, když se všichni sejdou na kafi.

[ʚĭɞ 🍉]

Je stále řeč o Debianu?

[AfD 💙]

jak moc jako tamta funkce je jenom xift a do jaký míry ten člověk jako fakt něco dělá?? se o debian bojim že mu budou ubližovat :O :O

[AfD 💙]

tak jinak co kdy jako udělal nějakej z těch debian šéfů za důležitý rozhodnutí?? :O :O

pokavaď vim tak i vo tom systemd se nějak všelidově hlasovalo ne?? fakt ten člověk něco dělá nebo to je jako jenom pr funkcička co hezky zní??