Volba vedoucího projektu Debian 2021

Od 4. do 17. dubna proběhne volba vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie) na další funkční období. Kandidují Jonathan Carter (stávající vedoucí) a Sruthi Chandran (kandidovala i loni).

20.3.2021 17:00 | Ladislav Hagara | Komunita

Komentáře

[Dávid]

I am aware that Debian is doing things to increase diversity within Debian, but as we can see, it is not sufficient.

Tipněte si kdo z nich vyhrá.

[onovy]

Jonathan. Nic proti Sruthi, ale Jonathan dela praci DPL dobre a budu ho volit zas.

[:]

Díky.

[:]

Jak se na to tak dívám, chlap chce makat na Debianu, holka z Indie(!) chce z Debianu udělat neomarxistické agitační centrum. Kdo vyhraje nevím, ale považuju za alarmující, že jsou tihle aktivisti už teď rozlezlí po celém světě. Šíří se to jako mor. A řekl bych, že to nabírá na obrátkách. I u nás, bohužel.

[onovy]

je videt, ze Sruthi neznate a v textu vidite neco vic, nez tam pise.

[xkucf03]

Dvacet pět výskytů slova diversity a víceméně absence jiného programu podle mého mluví dost jasně.

Debian je svobodný software, což znamená, že si ho může stáhnout, používat, upravovat, kdokoli – bez rozdílu. Můžou ho používat v USA, Rusku, v Německu, v ČR, v Indii, v Číně, kdekoli, můžou ho používat muži i ženy, kdokoli… Ten software je užitečný pro všechny lidi na planetě. To je samo o sobě obrovským příspěvkem lidstvu. Jestli chce někdo dělat politiku nebo nějaké sociální experimenty, ať si založí politickou stranu nebo se realizuje jinde.

Vedení a členové projektu Debian by se měli soustředit na to, aby vytvářeli co nejkvalitnější software. Debian je sice jedna z distribucí, kterou používám nejčastěji a stále dobře slouží, ale je třeba říct, že Debianu tak trochu ujíždí vlak. Už nepřináší prakticky žádný pokrok¹, jen udržuje svoje postavení, které získal v minulosti, a velká část uživatelů ho používá jen ze setrvačnosti. Oproti distribucím jako Guix nebo Nix má koncepčně zastaralý balíčkovací systém. Oproti distribucím jako QubesOS neřeší bezpečnost a izolaci aplikací na desktopu. Neříkám, že je to špatná distribuce, ale po technické/funkční stránce je tu spousta věcí, které by zasloužily vylepšit a díky kterým bychom měli mnohem lepší GNU/Linuxový OS s praktickými pozitivními důsledky pro všechny: funkcionalita, spolehlivost, bezpečnost, výkon.

_{[1] a tím myslím skutečný pokrok – zlepšení funkcionalit pro uživatele – nikoli ten překroucený význam slova „pokrok“, který používají tzv. progresivisté}

[trekker.dk]

Tipuju, že "koncepčně zastaralý balíčkovací systém" znamená "od programů očekává, že budou používat verzi knihovny, která je v distribuci, místo toho, aby si každý program dotáhl svojí". Děkuji, takovýhle (ehm) pokrok si nechám ujít.

[xkucf03]

Ne, to jsem tím opravdu nemyslel. Můj názor na statické linkování je popsaný třeba tady: Statické linkování?.

Je samozřejmě žádoucí, aby program používal sdílenou knihovnu z distribuce, aby ji šlo nezávisle aktualizovat, případně aby uživatel mohl programu podstrčit vlastní upravenou verzi atd.

Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně. A tohle právě ty klasické balíčkovací systémy moc neumí. Takže se to pak různě bastlí stylem, že přilepíme číslo verze do názvu balíčku, děláme si nějaké symlinky na disku atd. ale není to systémové a čisté řešení. Taky je bordel v názvech balíčků, které nejsou globálně unikátní a chybí jmenné prostory. Tady zase odkážu na článek Jména a jmenné prostory, URI, RDF, OID, UUID či Tor. Bylo by fajn se inspirovat u RDF a XML a pro identifikaci používat URI, které se dá zapisovat jako QName = Prefix:LocalPart. Podobně funguje Maven (balíčkovací systém pro Javu), kde se pro jednoznačnou globálně unikátní identifikaci používá groupId + artifactId + version.

[trekker.dk]

Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně.

Není. Je to distribuce, programy jsou přeložené tak, aby fungovaly s tou verzí, která je v distribuci obsažena.

[Josef Kufner]

To funguje jen do té doby, než se v knihovně objeví zpětná nekompatibilita. Takže minimálně mezi major verzemi je potřeba to řešit.

[plostenka]

Pokud sw vyzaduje specificke knihovny, tak si udela LD_PRELOAD nebo dokonce LD_LIBRARY_PATH. Nic co by neslo resit pri instalaci kontrolou verzi, nebo pri startu v run.sh

[blb]

Zkoukni něco o Nixu.

Ten kombinuje výhody obou přístupů. Jakákoliv komponenta (knihovny hlavně samozřejmě) se můžou sdílet mezi programy, čímž šetří disk a paměť - ale zároveň může komponenta mít vícero variant nainstalovaných zároveň, nejen verzí ale i třeba lišících se kompilačních parametrů.

Takže šetří, co se dá (tj. Linuxový styl), ale zároveň se to nerozsype, když nějaký program potřebuje jiné verze závislostí (tj. Windows styl).

Tento problém byl tedy již vyřešen a oba starší přístupy jsou dnes překonané.

[blb]

holka z Indie(!)

Proč (!) ? Komunismus je v Indii dosti populární.

Například: https://en.wikipedia.org/wiki/Communism_in_Kerala

[V04ko]

To by mě zajímalo v čem je Debian vedoucí projekt?

[Devuan ano, či ne?-?]

Nestačilo by, že Jede jede mašinka, kouří se ji z komínka...

Třeba v tom, že z ní vychází nejrozšířenější distribuce (Ubuntu a jeho deriváty), případně, že spolu s Ubuntu stále pohání většinu linuxových serverů?

[nemam]

Jaka volba? Lenart je prece ted sefem vetsiny distribuci. Tak na co hlasovat? O tom uz se preci hlasovalo.

[ajtacka]

Podľa mňa by bolo zaujímavé, či dokáže presadiť svoje produkty do firmy Apple... Potom by možno aj peklo zamrzlo...

Tam samozřejmě již dávno moderní init systém mají. Stejně jako jej měli např. v Solarisu již před 15 lety. To pouze GNU/Linux měl ještě před pár lety, než přišel přehnaně aktivní Lennart, pouze zastaralý, zaostalý SysVinit (pokusy jako Upstart, který zabila licence či OpenRC, který se nedokázal rozšířit nepočítám). Taky systemd v mnoha ohledech moc nemusím, ale je stále podstatně lepší, než ta tragédie, co tam byla před ním.

[xkucf03]

Upstart, který zabila licence

Pokud vím, tak je pod GPLv2, což je stejná licence, jako má Linux – jádro, na kterém ten operační systém běží.

[Leinad]

Určitě zabila upstart licence? Vždyť byl použit i ve RHELu. Jsem měl pocit, že volba vyvinout vlastní systemd byla technického rázu, ne licenčního.

[Leinad]

A jelikož upstart byl ve dvou enterprise distribucích, RHEL a Ubuntu LTS, už před 10 lety, tak to pro Linux není tak zlé

https://access.redhat.com/documentation/en-us/red_hat_enterprise_linux/6/html/migration_planning_guide/sect-networking-upstart