Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Ten například stanovuje, že státní správa musí vždy odůvodnit zvolení proprietárního softwaru místo open sourceA opačně to neplatí?
při veřejných kontraktech mohou nabídky používající OSS získat extra body.A proč? Pokud mám zájem výhradně o OSS, tak vypíšu nějaké výběrové řízení na OSS. A pokud se nenajde dodavatel, tak vypíšu nové řízení i na ne-OSS systémy. Ale proč zvýhodňovat některé subjekty? :-O Tohle že bychom potřebovali? Vždyť to jsou normální sr*čky! Teď to je ve světě vesměs stejné, jen ty extra body dostává MS. To se vám líbí, to je váš ideál?
A opačně to neplatí?Proč by mělo? Nějak nechápu, proč rozčilení nad takovou dobrou zprávou. Ano, přechod na OSS se mi líbí.
Pán má rád totalitu a diktaturu, že?A opačně to neplatí?Proč by mělo?
Nicméně open source má značné přednosti, které by měly být náležitě zohledněny.
No, měl jsem za to, že komunisty tu volíš tyTak to jo
, asi ze 40% se shodujou s mýma názorama (nejvíc z volitelných stran).Osobně zastávám názor, že když je něco opravdu kvalitní, tak to nepotřebuje zvýhodňování. Takže v tomhle případě mi připadá, že jakýkoli násilný natlačování říká, že open source není "dobrý".Tak proč mě napadáš, ty pako, když pak jen odpapouškuješ to, co jsem řekl deset let před tebou?
Státní správu snad tvoří specialisté na grafiku či dtp?No to jsem presne cekal, ze to timhle smerem stocite -- jenze v tomto threadu se bavime obecne o open source vs. proprietarnim SW. A stejne tak nechapu, proc tu obhajujete OOo. Ja nemam vubec zadny problem s tim, ze verejna sprava ho bude pouzivat, pokud to bude levnejsi a lidem se s tim bude dobre pracovat. Vubev zadny. Akorat to musi byt zduvodneno tak, aby bylo jasne, proc a jak je to lepsi nez MS Office. Ted se mozna smejete, "dyt je to jasny!". U OOo mozna, ale opet: bavime se obecne.
Tiskni
Sdílej: