MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
. Je to sice berlicka, ale funguje. Mit dva engines neni nijak elegantni, ale obcas je to nutnost. Ted si dovedu predstavit celkem dost vyhod i nevyhod. Zaroven si nemyslim, ze by nekdo vybiral engine objektivne. Spis to budou srdecni zalezitosti typu ext3 nebo raiser ...
SELECT * FROM tab WHERE id = x, nevadí mi, že neumí transakce, složité JOINy nebo bůhvíco jiného. Pak chci udělat účetnictví, tam už bych transakce rád použil, zase nebudu mít x přístupů za sekundu, tak můžu použít něco pomalejšího ale „víc SQL“ – backend B. Jeden zákazník (ten co chtěl redakční systém) si nainstaluje backend A, druhý zákazník (ten co chtěl účetnictví) si nainstaluje backend B. Ale já jako vývojář a správce nemusím znát dva dialekty SQL, nemusím znát dva způsoby práce s konfiguračními utilitami, dva způsoby nastavování přístupových práv, nemusím si pamatovat, která databáze má které funkce, nemusím používat dva různé ovladače databáze. Nemusí mi na serveru běžet dva samostatní správci databází. Tohle všechno mám jen jednou – MySQL. Ty dva backendy nemusí být dva projekty pro dva zákazníky, mohou to být klidně dva projekty v jedné společnosti – třeba pro školní intranet budu chtít hlavně rychlost, transakce nepotřebuju, naopak pro evidenci informací o studiu, známkách apod. se spokojím s pomalejším backendem, ale s plnou podporou transakcí. Ale programovat to může jeden tým, spravovat to může jeden správce.
Opet - proc zadny jiny SQL server nema moznost vice backendu? MySQL proste je spatne navrzeny (vsak taky pry zacinal jako "SQL rozsireni nad textovymi soubory").Linux je taky špatně navržený, protože potřebuje spoustu různých filesystémů. Některé operační systémy si vystačí s jedním nebo se dvěma. Že se na paměťové karty do mobilů a foťáků používá FAT, to je taky hloupost výrobců, mají použít ext3, akorát nepoužívat žurnálování. A PostgreSQL, Firebird a Oracle by se taky měly zrušit, protože ke všem můžete přistupovat z některých programovacích jazyků přes jednotné rozhraní (JDBC v Javě, ODBC ve Windows, DBM v PHP atd.), takže stačí jedna datanáze, která se jednou nakonfiguruje jako PostgreSQL, podruhé jako Firebird a pak třeba jako MS SQL. Možná by stálo za to přestat míchat hrušky z jablkama. MySQL není SQL server na stejné úrovni jako PostgreSQL nebo Firebird. PostgreSQL o sobě tvrdí „relational database system“, Firebird „relational database“, MySQL „database management system“. Tedy PostgreSQL nebo Firebird jsou databázové systémy, MySQL je systém pro správu (několika) databázových systémů. Tedy jeden backend (třeba MyISAM) stojí na úrovni PostgreSQL. Akorát PostgreSQL k tomu backendu dodává vlastní obálku, MyISAM má obálku, která je shodou okolností stejná, jako obálka několika dalších backendů. Opravdu nevím, co vás pořád tak dráždí na tom, že vedle databázového backendu, který jste si vybral, může někdo jiný provozovat pod MySQL i jiné databázové backendy. Tak prostě zapomeňte, že MySQL má i jiné backendy, než ten vámi vybraný, a budete spokojený.
Neslysel jsem, ze by si nekdo v podsledni dobe stezoval na rychlost PostgreSQL/Firebirdu/Oraclu...Jestli to nebude třeba proto, že pokud už se někdo rozhodne pro některou z vyjmenovaných databází, tak už o databázích alespoň něco ví, takže si vybere typ databáze, která mu vyhovuje.
Tiskni
Sdílej: