Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
. Známý se ktomu postavil způsobem: "ále, jak někdo přijde, shořel mi disk
"
(Už vidím ty disková pole a páskové zálohy.)
PS: Jednou ale jeden chytrý člověk řekl: "Tak se mi zdá, že žijeme v Banánové Republice". A měl pravdu...
Naštěstí je ten zákon tak "volný", že nespecifikuje, co jsou ony "provozní a lokalizační údaje". Tudíž adresa klienta a jeho IP adresa musí stačitNikoli, pokud citujete ze zmíněného zákona, pak to zákon stanoví, resp. určuje, že to stanoví vyhláška:![]()
Rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání, která nesmí být delší než 12 měsíců, a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, stanoví prováděcí právní předpis.

By mne mimochodem zajímalo, kdo to dodržujete.Tady. Logy existují, ovšem (kromě těch nejčerstvějších) v podobě zašifrované zálohy na DVD. Ale jen pro technické účely, policie na ně samozřejmě nemá nárok, neboť z důvodů uvedených v odkazovaném zápisu se na to příslušné ustanovení zákona ani vyhláška nevztahuje.
[olda@olda ~]$ tor
Nov 10 21:26:12.471 [notice] Tor v0.1.2.17. This is experimental software. Do not rely on it for strong anonymity.
(tor imo jen na 'web');Prosím? Tor je na všechno, co nějak dokáže pobrat socks proxy... Zkoušel jsem jen tak z hecu KTorrent a když jsem ho spustil jako
torkify ktorrent tak to normálně šlo.
mas plne pod kontrolou to pres co jdes na netMít něco _plně_ pod kontrolou většinou znamená být s tím nějak spojen (zejména, je-li placená služba), a to je pro anonymitu mínus.
neni to jen na web,Tor také není jen na web, viz reakce kolegy.
mas jistotu z ktere zeme 'pujdes na net'AFAIK Tor klient umožňuje výstupní uzly specifikovat. -- Já osobně jsem zase rád, pokud vím, že moje anonymita nezáleží na jediném počítači. V tom je Tor vynikající, komunikace prochází přes více uzlů a navíc se každou chvíli mění jak trasa, tak použité uzly. Stejně tak se každou chvíli mění (resp. může měnit) výstupní uzel. Vaše řešení, pokud jej správně chápu, stojí a padá s jedním strojem.
[Tor klient] -> [brána] -> [Tor uzel]
Pokud branou myslíte Tor uzel, pak je třeba rozlišovat normální uzly, které jen předávají šifrovaná data z bodu A do bodu B, a výstupní uzly, které zprostředkovávají spojení s cílem. Normálních uzlů se žádný mně známý případ netýkal, ten, o kterém vím, se týkal výstupního uzlu.
Pokud nějaký pachatel využije Tor síť, bude celé spojení vypadat takto:
[Pachatel] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl]
Je jasné, že cokoliv, co případný pachatel provede, vypadá, jako by to provedl příslušný výstupní uzel. Pak samozřejmě záleží na místní legislativě, jestli lze provozovatele výstupního uzlu stíhat za něco, co neudělal.
Zmiňovaný případ, o kterém vím, se stal AFAIK v Německu a snad pro dotyčného provozovatele nijak tragicky neskončil.
Z hlediska sítě Tor je výhoda, že se jedná o celosvětový, decentralizovaný projekt, který není závislý na legislativě jedné země (podobně jako třeba Jap, ze kterého se stal vládní spyware). Výstupní uzly tedy mohou být v zemích, kde je legislativa pro Tor příznivá.
A naopak, pokud někdo používal síť Tor a jeho (už šifrovaná) komunikace procházela přes nějakou bránu, pak, i kdyby se policie k bráně dostala, nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.
...nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Dnes snad ne, ale co zítra?
Pokud "pachatel" použil Tor, pak policie nemohla zjistit, přes kterou bránu se pachatel připojuje, tudíž ani nemohla provést razii.Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresu a toho si buď pozve k výslechu nebo u něj rovnou udělá razii. Teprve tam může vysvětlovat něco o tom co je to Tor, ale nejspíš až soudci a když bude mít štěstí a dobrého právníka, tak ho možná po několika měsících až letech osovobodí. Mezitím samozřejmě proběhne jeho jméno, bydliště a fotogtrafie tiskem jako identita nebezpečného hackera, teroristy, vyděrače, pedofila (nehodící se škrtněte), vyhazov z práce a takové ty další věci.
A naopak, pokud někdo používal síť Tor a jeho (už šifrovaná) komunikace procházela přes nějakou bránu, pak, i kdyby se policie k bráně dostala, nemůže případnou zalogovanou procházející komunikaci vyhodnotit jako trestnou činnost.Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.
Policie má IP, k IP dohledá provozovatele a jeho adresuJá jsem samozřejmě uvažoval bránu jako následující model: [Klient] > [brána] > [Tor uzel] > ... V takovém případě zůstane brána skryta. Pokud je branou myšlen výstupní uzel, pak pracujeme podle tohoto modelu: [Klient] -> [Tor uzel] -> [Tor uzel] -> [Výstupní uzel] -> [cíl] Pak máte samozřejmě pravdu, policie dohledá výstupní uzel a může zatknout jeho provozovatele. Tedy, pokud její jurisdikce sahá tak daleko. On ten výstupní uzel může být i v na jiném kontinentu. A to je právě výhoda Toru. To, že v nějaké zemi je pro výstupní uzly nepříznivá legislativa, není žádná katastrofa. Výstupní uzly budou prostě umístěny jinde.
Ó, jak bezbřehá naivita a bezmezná víra v kompetenci, dobrotu a spravedlnost policie a justice.Opět připomínám, že jsem měl na mysli bránu jako non-Tor router někde mezi klientem a Tor sítí (někde na úrovni ISP). V takovém případě si nemyslím, že bych znal zákon, podle kterého je trestné vyměňovat si šifrovaná data s nějakým jiným počítačem. Pokud nějaký takový je, prosím, citujte adekvátní pasáž zákona, rád se poučím. Samozřejmě, u výstupního uzlu by to byl problém. Nicméně, pak záleží na legislativě příslušné země. A co se Tor sítě týče, viz poslední odstavec zde.
až dojde k tomu, že svět bude zaplaven zákony o zákazu šifrované komunikaceTakové zákony nesmíme připustit.
Tiskni
Sdílej: