Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
Zatímco Theora takových kompresních kvalit nedosahuje a pokud se v budoucnu někdy zásadně zlepší a dotáhne na jejich úroveň, bude možná potřeba aktualizace formátu, tedy i dekodéru, tedy i onoho přehrávače, a tedy i celého prohlížeče. Oblast videa není statická, pořád se celkem bouřlivě vyvíjí a tedy uživatel se starší verzí prohlížeče si nová videa neprohlédne, čímž padá argument, že výhodou je garantovaná podpora.Nikoliv. Je to podobné, jako když musí přejít na vyšší řadu Flashe apod., aby mohl používat nových výhod. A nové verze prohlížečů vycházejí pořád (zrhuba každý rok a starší jsou podporovány půl roku nebo v případě Opery vůbec).
Zatímco Theora takových kompresních kvalit nedosahuje a pokud se v budoucnu někdy zásadně zlepší a dotáhne na jejich úroveň, bude možná potřeba aktualizace formátu, tedy i dekodéru, tedy i onoho přehrávače, a tedy i celého prohlížeče.Většina „tuningu“ theory lze provést bez zásahu do přehrávače...
Přijde mi to celé podivné. Jednak to, že by tento tag není standardizovaný – doby extra rozšíření HTML jednotlivých prohlížečů jsou snad dávno zapomenutou temnou minulostí.Tag video je uz delsi dobu probiranou soucasti nove specifikace HTML a HTML5 Editor's Draft ho obsahuje. Je nanejvys pravdepodobne, ze v novem HTML bude. Rekl bych, ze je to prakticky jiste. Implementacni detaily se mozna jeste zmeni, ale zacit s implementaci uz ted je kazdopadne dobry napad.
Přijde mi to celé podivné. Jednak to, že by tento tag není standardizovaný – doby extra rozšíření HTML jednotlivých prohlížečů jsou snad dávno zapomenutou temnou minulostí. Vyjádření W3C je taky podivné. Prý čekají na to, až se to rozšíří v prohlížečích, pak se dá možná teoreticky třeba někdy výhledově uvažovat o zařazení do HTML.Že se čeká se standardizací až na dobu, kdy bude jasná praktická použitelnost, je rozumné. Od zeleného stolu se dá navrhnout spousta nesmyslů v praxi nepoužitelných… A na tom rozšíření HTML není nic divného. Divné je naopak to, že HTML stále ještě nemá standardní způsob, jak doplňovat rozšíření a dotazovat se prohlížeče, zda takové rozšíření podporuje. XHTML si ten způsob rozšiřování přineslo od svého rodiče – XML – takže tam je možné pro rozšiřování používat jmenné prostory (i když to v XHTML standardu není výslovně povoleno, pořád je to v XHTML „legálnější“ než v HTML). Dotazování na podporu rozšíření ale v XHTML také úplně chybí. Ale XHTML je teďka fuj, musí se počkat, až HTML dostane poslední ránu v podobě HTML5. A otázka je, zda potom přijde nějaké rozumné XHTML2, nebo jestli se pak web na několik let roztříští do různých podivných formátů à la Flash.
Accept, k jejichž interpretaci by nebyla potřeba křišťálová koule, určitě by to pomohlo. Ale měl jsem představu nějakého jemnějšího dělení – občas je důležitá i verze (nestačí vědět, že podporuje SVG, ale je potřeba vědět, kterou verzi, případně i kterou podmnožinu), a také by bylo dobré mít možnost se na podporu nějaké technologie dotazovat přímo na klientu ve skriptu, a úplně ideální by bylo i pokud by šlo dělat přímo v HTML podmíněné blogy. Něco jako
<if-supported namespace="http://www.w3.org/1998/Math/MathML"> <math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML"> … </math> </if-supported> <if-unsupported namespace="http://www.w3.org/1998/Math/MathML"> c na druhou rovná se a na druhou plus b na druhou </if-unsupported>Ostatně vůbec by nebylo na škodu psát do takovýchle podmínek i přímo jméno a verzi prohlížeče. Sice se nemá psát kód speciálně pro nějaký prohlížeč, ale co si budeme povídat, chyb v prohlížečích jsou a budou, a dnes kvůli takvé chybě musíte do kódu typicky zanést nějakou chybu (hack), kterým donutíte jeden prohlížeč vzít nějaký kód a ostatní se mu vyhnou. Jenom kdyby tohle šlo dělat legálně (i s CSS a JS), dost by to usnadnilo práci. Ještě štěstí, že aspoň MSIE má ty podmíněné komentáře (které ovšem nejsou XML validní, takže bych radši něco přímo ve jmenném prostoru HTML jako normální tagy).
Ostatně vůbec by nebylo na škodu psát do takovýchle podmínek i přímo jméno a verzi prohlížeče.IE to už dlouho podporuje pomocí tzv. podmíněných komentářů.
Ostatně vůbec by nebylo na škodu psát do takovýchle podmínek i přímo jméno a verzi prohlížeče. … Ještě štěstí, že aspoň MSIE má ty podmíněné komentáře…IE to už dlouho podporuje pomocí tzv. podmíněných komentářů.
:-)
object?
span a div. Možná dokonce všechny.
span a div nemají žádný atribut, který by umožňoval rozlišit, zda se jedná o odstavec, citát, zdůraznění apod. Element object má atribut type, ze kterého poznáte, zda jde o obrázek, zvuk, video atd.
<div class="odstavec">Bla bla bla <span class="zdurazneni">bla bla</span>.</div>... což ale není to samé jako:
<p>Bla bla bla <strong>bla bla</strong>.</p>Graficky možná ano, ale strukturou ne.
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">říká, v jakém kódování je dokument?
<div class="paragraph"> by se mi ale sháněla těžko.
object se chová v každém prohlížeči jinak (a ty rozdíly jsou velké dokonce i na poměry HTML). Takže navrhnout novou definici elementu tak, aby zůstala zpětně kompatibilní se vším (nebo většinou), co už na webu je, a zároveň byl ten element použitelný nějak nově standardně, je asi nemožné.
object v prohlížečích. Protože jinak to dopadne tak, že ten nový element, ať už se bude jmenovat jakkoli, bude implementován stejně nejednotně jako dnes object. Nemluvě o tom, že dnešní situace je taková, že Mozilla a Opera (a bohužel i W3C) se mohou usnést, na čem chtějí, ale rozhodující stejně bude, jak se k tomu postaví Microsoft.
existuje spousta stránek, kde vložené video funguje dobře jak ve woknech, tak například v Konqueroru+kmplayeru apod.Řekl bych, že to ale bude kombinací různých prvků
object, embed a javascriptů, takže nic moc hezkého. Ale je příznačné, že jeden ze silných trendů v „rozvoji“ HTML je hledání způsobu, jak do stránek co nejjednodušeji vkládat Flash. Jsem zvědav, kdo jako první přijde s nápadem, že pro zobrazování Flashe vlastně není HTML prohlížeč potřeba. Adobe rozhodně tímto směrem svoje nástroje vyvíjí, MS se svým SilverLight se přidal a JavaFX míří do stejného segmentu.
Tiskni
Sdílej: