Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
"If Windows 98 and xp work quite well on old machines, why my Linux desktop needs a 1.0 GHz CPU + 1GB RAM?"Na to se dá reagovat snad jen tímto způsobem: "Když svoje GNOME v pohodě používám na 256 MB RAM, proč vzniká další 'odlehčené' prostředí?"
Můj otec rozběhl XPčka na notesu s 133Mhz Pentiem-classic, 64MB RAM(snad jich bylo i o kapánek míň) a nějakou hodně starou VGA grafikou, kterou mi pro jistotu i Xka načetla s ovladačem VESA.
After X11 and LXDE are started, the total memory usage is about 45 MB on i386 machines. (This value may be higher or lower according to different system configurations.) Though LXDE itself doesn't require better hardware, other applications under X do need it. For example, Firefox and OpenOffice.org 2 are quite memory-hungry. So it's recommended that you have RAM more than 128 MB.tedy selsky řečeno toto: LXDE spolu s X11 sežere kolem 45 MB RAM, záleží na konfiguraci systému. Ačkoli to samotnému LXDE stačí, nebude to stačit mnohým dalším aplikacím. Například FF2 nebo OOo jsou pěkní otesánci. Proto doporučujeme použít více, než 128 MB RAM.
Dobře, dejme tomu, že doporučení nad 128 MB RAM se týká provozu FF a OOo, ačkoliv to z té věty úplně jednoznačně nevyplývá, a že srovnání s win98 se týká LXDE bez dalších X11 aplikací.
Ve FAQ:
Why yet another desktop environment? Aren't there already KDE, GNOME, XFCE, and a lot of well-made DEs? Why reinventing the wheel?
Though they are well-made and powerful, they are bloated, and eat up our RAMs. (...)
If Windows 98 and xp work quite well on old machines, why my Linux desktop needs a 1.0 GHz CPU + 1GB RAM? We don't believe building such a usable desktop environment requires that much resource usage, so we try it ourselves.
Naznačují, že GNOME, KDE i XFCE plýtvají RAM a potřebují jí 1 GB. (Tak by mě zajímalo, jestli LXDE na doporučovaných 192 MB bude běhat stejně rychle, jako XFCE na tom naznačeném 1 GB. Vím, že to netvrdí, ale působí to takovým dojmem.)
Dobře, dejme tomu, že doporučení nad 128 MB RAM se týká provozu FF a OOo, ačkoliv to z té věty úplně jednoznačně nevyplývá... ...Naznačují, že GNOME, KDE i XFCE plýtvají RAM a potřebují jí 1 GBZ té věty velmi jasně vyplývá, že doporučení se týká provozu dalších aplikací, v čele s FF2 a OOo. Naproti tomu nenaznačují, že Gnome, KDE či XFCE spotřebují celý GB paměti, ale naznačují, že je tolik paměti potřeba pro jejich provoz (včetně aplikací) - což uznávám, že je (za předpokladu 32bitového systému) docela přepísknuté a silně to zavádní reklamou (ovšem s 64bitovým systémem jsem pocítil 512MB RAM jako velmi omezující během několika minut práce).
tedy selsky řečeno toto: LXDE spolu s X11 sežere kolem 45 MB RAM, záleží na konfiguraci systému. Ačkoli to samotnému LXDE stačí, nebude to stačit mnohým dalším aplikacím. Například FF2 nebo OOo jsou pěkní otesánci. Proto doporučujeme použít více, než 128 MB RAM.45 MB RAM mi sežere celý systém s KDE 3.5. Čili závěrem asi tolik: LXDE nenabízí ve výchozím stavu bez aplikací žádnou paměťovou úsporu oproti KDE, zato s aplikacemi bude paměťově velmi výrazně výhodnější KDE (díky sdíleným knihovnám KDE a velké míře integrace, oproti spouštění samostatných, těžkotonážních aplikací v LXDE). Navíc bude LXDE mnohem pomalejší vzhledem k tomu, že je to GTK+ prostředí a už samotný nápad (se kterým nevím proč pořád další a další bloudové přicházejí) stavět cokoli „odhlehčeného“ na GTK+ je asi stejný protimluv jako „chytrý blbec“ či „svižné GNOME“. Zkrátka, potvrdilo se to, co jsem předpokládal už hned když jsem se o tom projektu dozvěděl poprvé: zgruntu pomýlený projekt, naprosto zbytečný, totálně na *****.
45 MB RAM mi sežere celý systém s KDE 3.5Tak to tedy čumím. Na screenshotu je po čerstvém startu systému a přihlášení spuštěn navíc jen KSysGuard a KSnapshot, které si samozřejmě můžeš odečíst.
Core::String fn() { // alokuje s na zásobníku Core::StringT<1024> str; // kotel operací ... // chytré, vrátí str jako dynamicky alokovaný řetězec return str; }Možná je i chyba, že jsem WDE nikde neprezentoval a neptal se lidí co by v nějakém jednoduchém toolkitu potřebovali. Já jsem si teď uletěl v javascriptovém toolkitu qooxdoo a až budu psat UI vrstvu tak to bude výborná inspirace, je to super. V případě zájmů i otázek mě kontaktuje na mail, mám radost když se o WDE někdo zajímá:)
ať to proboha založí na nečem pro ten účel rozumném jako je lehké a rychlé FLTK nebo snad i FOX toolkit. Ale přijde mi, že programátoři prostě pořád volí GTK+ úplně bezmyšlenkovitěBezmyšlenkovitě to určitě není. Na tvou otázku odpovídají:
Using gtk+ 2 is a hard choice. The i18n support of other toolkits are not very good. Apart from lightweight & fast, useability is important at the same time. For English users, there is no problem, but can FLTK and FOX handle bi-directional text rendering? I know they already supported utf-8, but utf-8 is only the minimal requirement to be internationalized.V tomto mají pravdu, že pokud má být prostředí použitelné celosvětově, není volba snadná: Použití gtk+ 2 je nesnadná volba, ale podpora i18n není u ostatních toolkitů dobrá. Kromě lehkosti a rychlosti je důležitá i použitelnost. Pro anglicky mluvící není problém, ale co obousměrné vykreslování textu? Jasně, již podporují UTF-8, ale to je jen malá část internacionalizace.
Pomalu už si připadám jako nějaký obhájce tohoto prostředí, které ale vůbec neznám. Jen zastávám to, že by člověk neměl na základě svých pocitů hned něco odsuzovat.
Tiskni
Sdílej: