Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Ehm,tohle jsem nějak nepochopil...
Free software je ten s GNU GPL, open software není to stejné, je to spíš licence BSD.není to to stejné, ale jinak blbost.:)
vim ~/.emacs
Ale její návrhy, jsou volně dostupné (ten ze 7. září 2007 mám na disku). To je výhoda dospělých verzí, které se již převratně nevyvíjí :)
Samozrejme, rozprávať sa o detailoch knihy s niekým, kto nie je jej legálnym vlastníkom, by bolo porušením zákona. (link)
Pokud má někdo zájem aby se držely jiné strany jeho norem, tak je má dák k dispozici zdarma.
Pokud jde o financování tvůrců norem, tak má jít od těch kdo z existence norem těží.A jak jdou tyhle dvě věci dohromady? Ten standardizační proces musí někdo zaplatit. Buď ho financují členové standardizačního sdružení (např. OASIS, IETF), anebo se platí z prodeje přístupu k normám, případně kombinovaně. Problém je tento - když půjdou veškeré náklady k tíži členů, bude to znamenat dražší členství a tedy omezený přístup (i když formálně otevřený všem). Čili ten omezený počet členů si může udělat standard k obrazu svému. Pokud je to naopak, členství je snazší a lze tedy tvořit standard na širší platformě. ISO je trochu něco jiného, protože to není otevřená standardizační organizace, je založena na národní bázi (podobně třeba ITU). Tam by musely přispívat členské národní organizace, což by byl pro některé problém, navíc by se ty přenášely třeba až na národní rozpočty, a to by nebylo zrovna to pravé ořechové.
Tiskni
Sdílej: