Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Oheň taky nepřinesl hned parní stroj.
.
Ten pán, na kterého reaguješ, je zřejmě akademik, nejlépe z matfyzu a tam se takové povrchní věci, jako je psaní s/z ve slovech neřeší.Takové věci se řeší hlavně u akademiků :). Navíc se po něm vozíš za jednu jedinou chybu (teda já si jedné všiml), což není zrovna fér.
Lidstvo je důležitější, než jakýsi středoevropský bánanistán...
Ta přece neni mrtvá 
Kdybys o ní nenapsal, tak taky 
Uzasne uz vidim prvni procesor , bude to jedna velka sklenena desticka a bude svitit
Kdyz to vyjde tak to bude znamenat revoluci ve vypocetni technice jak ji nezname . Jinak hradlo je zakladni stavebni kamen cislicove logiky , hradla jsou vsude a vsem .
No parada tak prototyp uz je na svete
))
No, se srovnáním arXivu s wiki bych byl opatrný. Jsou to jabka a hrušky - například když se chci dozvědět něco o otázce P vs. NP, tak wiki mi (v tuto chvíli) řekne (správně) "je to otevřený problém", zatímco na arXivu můžete najít kopy publikací, které o sobě tvrdí, že dokazují jednu či druhou možnost :D Proto (alespoň co jsem si já všiml) má arXiv pořád ještě mezi akademiky trochu pochybnou pověst - neexistuje žádný proces recenze, žádná záruka věrohodnosti. Ale nechci ho tím shazovat - jsem za tu službu moc rád a sám ji dost (zatím jen pasivně) používám.
Já na to tak nahlížím a právě proto, že arXiv není encyklopedie, mě zarazilo JiKovo přirovnání.
Tiskni
Sdílej: