AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Jako již tradičně se jedná o konfigurovatelnou záležitost. Pokud se vám změna nelíbí a rádi byste původní chování, přepněte na konfigurační stránce about:config předvolbu browser.urlbar.trimURLs na hodnotu false.www.mozzila.cz
30 sekúnd krát koľko? Tých zmien je čoraz viac a mňa osobne to už prestáva baviť, keď po aktualizácii na novšiu verziu trávim čoraz viac času normalizovaním Firefoxu. Heh má pravdu. Nech mi z toho nerobia Chrome/Chromium č. 2.
((
1) chtěl jsem napsat, že http:// je doplněno automaticky, nějak jsem to nedopsal :)
2) chtěl jsem napsat, že to funguje i s tím ctrl-l a ctrl-c - dneska už asi půjdu raději spát koukám .))
co je špatného na tom, že se v chromiu to http:// nezobrazuje? Popravdě jsem si toho do této chvíle ani nevšiml, tak by mně jenom zajímalo, proč to někomu vadí:)
http i přes nezabezpečené https.
Přesně tak.
Mimochodem, hezky se Opera ve verzi 11.50 opičí po Chromu, IE a Firefoxu v uživatelském rozhraní. Co jim na tom trvalo tak dlouho? :)
http:// snad nijak nevadí. Je to plnohodnotná součást adresy. To už by tam rovnou mohlo být akorát jméno serveru a stav zabezpečení, ani URI už by tam nemuselo bejt.
Opravdu nevidim důvod dělat z prohlížeče program pro děti...
Skrývat protokol je stejně hloupý nápad, jako skrývání přípon ve Windows.
Prostí uživatelé to sice nepotřebují a pokročilejší si to mohou zapnout, ale mnoho prostých uživatelů se nechalo napálit něčím, co zneužilo toho skrývání. A pokročilejší uživatelé jsou čím dál víc nasraní tím, co všechno musí přepínat, zapínat, vypínat, aby software byl použitelný (1/2 hodinový rituál obnášející oklikání nejotravnějších fíčur ve Windows, taktéž v KDE, nyní už i ve Firefoxu ... a to se vyplatí!)
A jakpak bude Firefox odlišovat HTTP od HTTPS a FTP?
A co takhle jinak. Čemu prospěje ukrytí protokolu? Podle mého názoru je přínos zcela nulový, kromě těch výjimečných případů, kdy potřebuji řešit HTTP versus FTP, kde ukrývání bude obtěžovat. Monitory jsou čím dál širší a úspora několika dosud nepřekážejících znaků fakt nemá význam.
Krom toho, občas musím uživatele navigovat, aby použili FTP/HTTPS místo HTTP (služby provozované někým třetím). Pokud protokol z adresního řádku zmizí, tak v budoucnu budu muset častěji a déle vysvětlovat proč to po nich chci.
Hlášky o neplatnosti SSL certifikátu by mohly být méně otravné, texty srozumitelnější i pro neznalé (2 úrovně nápovědy - stručná a podrobná), ale v podstatě jejich existenci vítám, protože to alespoň trochu nutí používat webmastery platné certifikáty a prosté uživatele občas nakopne, aby věděli, že něco takového jako šifrování existuje a že něco je/může být v nepořádku.
Ostatně podobně bych se mohl ptát u mnoha věcí ... např. čím jsme prostým uživatelům usnadnili práci, když jim skrýváme skutečnou cestu k souborům? (Týká se Gnome, Windows Vista/7, MAC OSX ...). Čím uživateli prospěje ukrývání přípon souborů? (specialita MS Windows) Čím uživateli prospěje jiný koncept Plochy (nové KDE např.)? Čím uživateli prospěje sdružování oken na panelu (Windows, KDE ...)? Co takové sdružování tiskáren? (Windows Vista/7) ... mám zkušenost, že to často nezkušené uživatele mate a zkušenější si to popřepínají. Takže v čem je přínos? Jen v tom, že to je pak elegantnější? Fakt to stojí za to?
Prospěje to tím, že se skryje zbytečná a někdy matoucí informace.fajn, jdi demonstrovat před ministerstvo, že si přeješ zrušit naprosto zbytečné a matoucí informace o složení či gramáži na obalech potravin
Prospěje to tím, že se skryje zbytečná a někdy matoucí informace.
Zbytečná? Možná, někdy. (i kdyby často) Matoucí? Podle mne nikdy. Prospěch z ukrytí? Podle mne žádný. Škoda z ukrytí? Možná, nepatrná, diskutabilní.
Takže ještě jednou ... proč, když to nepřináší prospěch?
Neznalého uživatele hlášky nijak nenakopnou.
Správná hláška na správném místě funguje velmi dobře (Windows a MSIE bych za dobrý příklad neuváděl ani omylem). Souhlasím, že příliš mnoho nepochopitelných hlášek způsobí ignoranci uživatele. Nesouhlasím, že by zrovna hláška o neplatném certifikátu ve Firefoxu byla nevhodná, nebo nesprávná. Otravná ano, to je částečně cílem. Některé části vysvětlení by mohly být formulovány lépe, ale jinak je navržená právě tak, aby to nepřemýšlející klikače nesvádělo odklepnout nebezpečnou volbu. Nemyslím, že by bylo možné udělat výrazně více.
Dnes už Firefox také naučil své uživatele, že když chtějí vidět nějaký web, musí klikat tak dlouho na OK, než se na web dostanou.
Nesouhlasím, zkuste si to rozmyslet ještě jednou, nebo vysvětlete proč.
Kliknu na odkaz, který směřuje na nějaký blog, do archivu elektronické konference, na univerzitní web na domovskou stránku nějakého profesora – a z nějakého ten odkaz vede na HTTPS. Mne přitom nějaké zabezpečení vůbec nezajímá, chci jen zobrazit tu stránku. To mi ale Firefox nedovolí, místo toho musím pěkně po windowsovsku (next – next – next) odstřelit několik dialogů – čímž si ten certifikát jen tak mimochodem zařadím mezi důvěryhodné. Kdyby tam nebylo nic, bylo by to lepší – tohle jednak otravuje uživatele, jednak je to nebezpečné, protože si uživatel přidá bůhvíjaký certifikát mezi důvěryhodné.Dnes už Firefox také naučil své uživatele, že když chtějí vidět nějaký web, musí klikat tak dlouho na OK, než se na web dostanou.Nesouhlasím, zkuste si to rozmyslet ještě jednou, nebo vysvětlete proč.
Aha, už asi chápu kam míříte. Nenapadlo mne, že by někdo chtěl navštívit web s nedůvěryhodným certifikátem jednorázově.
V tom případě souhlasím s tím, aby bylo možné zvolit něco ve smyslu "důvěřovat pouze nyní" a web se zobrazil, byť s varováním, třeba v podobě červeného pozadí adresního řádku (nebo něco podobně srozumitelného). Po ukončení prohlížeče dojde k odstranění takového dočasně důvěryhodného certifikátu a vše je jako předtím. Podobně to dělá Konqueror.
Jestli uživatele certifikát zajímá, nebo ne, je zcela irelevantní, pokud se pokouší připojit na šifrovaný web, nebo je na šifrovaný web přesměrován (byť špatně šifrovaný s neověřeným certifikátem). Uživatel prostě musí rozhodnout. Buď si nainstaluje cert. CA, nebo bude důvěřovat neověřenému certifikátu (jednorázově/trvale). Nebo má smůlu a nic nezobrazí, což je někdy nejlepší (ačkoli s CA jako je Postsignum ... no nic).
Ale pořád to nemá nic společného s ukrýváním HTTP/HTTPS.
V tom případě souhlasím s tím, aby bylo možné zvolit něco ve smyslu "důvěřovat pouze nyní"Takhle to funguje, když odškrtnete výchozí volbu v jednom z dialogů.
web se zobrazil, byť s varováním, třeba v podobě červeného pozadí adresního řádku (nebo něco podobně srozumitelného)Proč? Zobrazuje se nějaké varování, když na web přistupuju přes HTTP? Nezobrazuje. Tak proč ve srovnatelném případě uživatele otravovat?
Uživatel prostě musí rozhodnout.Ne, nemusí. Uživatel chce vidět nějakou webovou stránku, stejně nezabezpečeně, jako jich za den vidí desítky. K tomu není potřeba žádné rozhodování, žádné dotazy, žádné upozornění. Uživatel musí rozhodovat teprve tehdy, když chce web vidět zabezpečený – teprve pak se musí podívat do adresního řádku, zjistit, zda tam má potvrzené bezpečné HTTPS spojení, a pokud ne, začít se zabývat certifikáty.
Ale pořád to nemá nic společného s ukrýváním HTTP/HTTPS.Má. Nejlepší způsob, jak implementovat neotravné prohlížení nezabezpečeného webu, je neotravovat uživatele nějakými protokoly. Prostě prohlížím stránku
www.abclinuxu.cz, a nezáleží na tom, zda je to přes HTTP, nezabezpečené HTTPS, SPDY nebo něco jiného.
Takhle to funguje, když odškrtnete výchozí volbu v jednom z dialogů.
Asi to budu muset detailněji prozkoumat. Weby s neověřenými certifikáty moc často nepoužívám.
Proč? Zobrazuje se nějaké varování, když na web přistupuju přes HTTP? Nezobrazuje. Tak proč ve srovnatelném případě uživatele otravovat?
Není to zcela srovnatelný případ. Když přistupuji k HTTP, tak se předpokládá, že nechci šifrovat = varování nemá smysl, je zbytečné. A když přistupuji k HTTPS, tak naopak žádám šifrované spojení (i když možná nevědomky přes odkaz, nebo jsa přesměrován) a je správné, když jsem varován, že šifrované není (resp. špatně).
Pokud to za srovnatelný případ nepovažuji, tak je požadavek na uživatele, aby rozhodl, oprávněný.
Ostatně je na webmasterovi, aby problém s neověřitelným certifikátem řešil, ne na tvůrcích prohlížeče.
Ale pořád to nemá nic společného s ukrýváním HTTP/HTTPS.
Má. Nejlepší způsob, jak implementovat neotravné prohlížení nezabezpečeného webu, je neotravovat uživatele nějakými protokoly.
Opravdu nechápu jak by mohla nevědomost uživateli pomoct.
A když přistupuji k HTTPS, tak naopak žádám šifrované spojení (i když možná nevědomky přes odkaz, nebo jsa přesměrován) a je správné, když jsem varován, že šifrované není (resp. špatně).Ne, nežádám. Navíc na šifrovaném spojení je nějaká žádost nepodstatná, podstatné je jeho ověření. Kdyby to bylo, jak píšete vy, měl by prohlížeč varovat i při opuštění šifrovaného spojení, a to Firefox nedělá (MSIE to dělal).
Ostatně je na webmasterovi, aby problém s neověřitelným certifikátem řešil, ne na tvůrcích prohlížeče.Není to na webmasterovi, ale na uživateli. Ten by správně měl všechny certifikáty po instalaci vyházet a přidat jen ty, kterým důvěřuje. Tvůrce prohlížeče má uživateli poskytnout informace, ne ho otravovat.
Opravdu nechápu jak by mohla nevědomost uživateli pomoct.Skrytím nepodstatných informací lidem umožníte lépe se soustředit na ty podstatné. Už teď se před uživateli skrývá verze HTTP protokolu, hlavičky, zda se dokument nahrál s cache – představte si, jak by to vypadalo, kdybyste tohle vše uživateli neustále zobrazoval.
Kdyby to bylo, jak píšete vy, měl by prohlížeč varovat i při opuštění šifrovaného spojení, a to Firefox nedělá (MSIE to dělal).Tohle zrovna Firefox dělá, akorát to každý hned vypne. Nastavuje se to v Security → Warning messages. Ale se zbytkem souhlasím, akorát by to chtělo nějak vyřešit, aby se při kopírování (hlavně v Linuxu, kde se kopíruje pouhým označením) zkopírovala adresa celá.
Tiskni
Sdílej: