Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Škoda pouze toho 64GB interního storage (zvlášť pokud se počítá s dual/triple/quad bootem), ale jinak to vypadá moc hezky.
Konečně nějaký konkurence schopný telefonNo nevim, chtít takovýhle peníze za 4/64 mi přijde celkem dost velkej úlet. Je to jen rebrandovanej Gigaset GX4. No a Arbeit im Reich tu cenu holt navyšuje, i když ty specifikace nejsou nijak úchvatný. Tohle by stálo u nejmenovaných čínských předních značek polovinu.
Tohle by stálo u nejmenovaných čínských předních značek polovinu.No to sice jo, ale telefon respektující soukromí si asi nekoupíš z Číny, ne?
Ono to spíš narazí na věčný problém svobodných telefonních OS: Nejsou pro ně aplikace.
to musis te sve sluzbe take udelat marketing, nebo si najit jine lidiJasně, díky za doporučení realisticky proveditelného řešení.
banku nemuzes proc?Protože bych musel zreverzovat jejich autentizační aplikaci, implementovat na zelené louce (nebo odemulovat, přičemž ty aplikace mají tendenci používat různé obfuskační techniky), a dělat to znovu při každé nové nekompatibilní verzi. Nebo myslíš proč si nemůžu založit vlastní banku? No technicky můžu, samozřejmě.
Pokud bankovnictvi nelze pouzivat, tak je mozne jeste zmenit banku..Postupně ověření přes SMS/jinými způsoby (token) ruší, a když dnes přejdeš k nějaké bance, co to umí, kdo ti garantuje, že se to za půl roku nezmění? Mimochodem ještě větší sranda je, že některé banky (RB…) už ani nepoužívají mobil jako druhý faktor, ale jako jediný faktor.
a když dnes přejdeš k nějaké bance, co to umí, kdo ti garantuje, že se to za půl roku nezmění?Case in point: Fio - zatím autorizaci přes SMS podporuje, ale snaží se mě různými notifikacemi překecat do používání appky Fio Smartbaňking, protože to prý je pohodlnější. Což reálně vlastně není, protože v login obrazovce appky nefunguje proklik do klíčenky, asi zřejmě protože všichni, co to testují, používají autorizace xichtem.
respektující soukromí si asi nekoupíš z Číny, ne?
Dobre, tak si koupim telefon z cinskejch dilu dovezenejch do Nemecka, vyrobenej cinskou spolecnosti (Gigaset je vetsinove vlastnen Cinany) a budu mit dobrrej pocit, ze je to Made in Germany 
No vidíš, že se na něčem shodnem :D. Teďko ještě aby řeč nestála, když jsem viděl tu zmínku o tom Siemensu někdy okolo milénia. To bylo období, kdy evropský firmy naprosto, ale naprosto dominovaly globálnímu trhu a udávali tón. Siemens, Nokia, Ericsson.. to byly pojmy. On vlastně i ten Gigaset nějak spadal pod Siemens, jestli si to dobře pamatuju.
Jik je to možný, že všechny tyhle veličiny jsou teď buď v ( ! ), anebo jsou to bezvýznamný čínský okrajový firmy (Gigaset,Nokia). Nevíš? Tim překlepem Na Jik jsem zároveň povolal i JiKa, aby měl o čem diskutovat a zjistil, jestli je ještě ve formě :D :DJik je to možný, že všechny tyhle veličiny jsou teď buď v ( ! ), anebo jsou to bezvýznamný čínský okrajový firmy (Gigaset,Nokia). Nevíš?No, tak Siemens byl ze začátku populární, protože byl rychle na trhu a ty telefony byly dostupné brzo. Ale byly to povětšinou tak trochu šmejdy, uspěšný byly jen do chvíle, než bylo k dispozici něco lepšího, třeba ta Nokia. No a co se týče Nokie nebo Ericssonu, tyhle firmy nezvládly přechod ke smartphonům. Naskočily pozdě a nedokázaly v té oblasti inovovat a konkurovat. Nokii také úsěšně torpédoval trojský kůň Stephen Elop, a následné selhání Microsoftí mobilní platformy s sebou vzalo do hlubin i Nokiu. Co se týče Číny, tamější firmy měly často státní podporu v oblasti technologického zázemí + jim samozřejmě pomáhal a pomáhá pracovní režim 996 a jeho variace. Je to ten správnej závěr, nebo mi to nebude politicky schváleno?
Tiskni
Sdílej: