Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
snaha nahradit soucasny package management pro desktop, fujProč fuj? Jasně, pro mnohé power-usery to není, nicméně pro běžné uživatele může být systém postavený na ostree, který se aktualizuje jako celek + flatpacích pro uživatelské aplikace skvělý.
Místo rpm nebo deb repozitářů by se udržovaly a aktualizovaly repa s flatpakem. Jeden formát "balíčků", možnost (snad) jednotného repozitáře pro všechny distribuce.
Ono je uplne jedno jestli je to RPM, DEB, flatpak nebo XYZ.
Hlavni problem je ovsem v:
Control over dependencies Dependencies that aren’t in a runtime can be bundled as part of an application. Versions of the dependencies that are used can be fixed and patched.Zdroj: https://flatpak.org/.
Znamena to, ze vyvojar je zodpovedny za aktualizaci knihoven ktere pouziva. Dava mu to moznost zaviset na knihovne ktera obsahuje bezpecnostni diry. Nebo bude nekdo za nej rozhodovat ze jeho aplikace bude vybuildena vuci jine verzi knihovny? To jde ale potom proti flatpaku jako takovemu a jeho avizovanym vyhodam.
Proč nemít základní systém "ořezaný na kost" a zbytek programů instalovat přes flatpak?Protoze s flatpakem ani nefunguje tak zakladni vec jako CJK IME (!!). To znamena, ze je to nepouzitelny pro pul planety. Ze soucasnyho smerovani projektu kolem linux desktopu to dost vypada (bez nadsazky) ze se cil zmenil z "10% by '10" na "0% by '20".
Protoze, a to predevsim pro bezne uzivateleZatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.
flatpak nadela vic skody nez uzitku (rozbiiji kompletne integraci se systemem - fonty, temata, renderovani fontu, prace s hardware hruza (priklad za vsechny nvidia grafiky), CJK IME s tim nefunguje vubec(!), ssl certifikaty, ...).S většinou z těch věcí již dnes ve Flatpaku není problém.
Zatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking! Vsechno to jsou polovicaty reseni, ale. Nic z tech veci co jsem napsal nefunguje bez problemove.
Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking!Proč asi?
Takovy muj poznatek ze Wine vyparane z instalacniho archivu pro Linux distra Teamvieweru mi prijde takove "vykonnejsi" a windows programy tam bezi tak nejak hladceji nez s distribucnim Wine.Záleží na tom, na jaké verzi Ubuntu jsi to zkoušel. Ono bylo totiž distribuční Wine v Ubuntu 16.04 již při vydání neskutečně zastaralé a dodnes tam nebylo aktualizováno.
Tiskni
Sdílej: