Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »snaha nahradit soucasny package management pro desktop, fujProč fuj? Jasně, pro mnohé power-usery to není, nicméně pro běžné uživatele může být systém postavený na ostree, který se aktualizuje jako celek + flatpacích pro uživatelské aplikace skvělý.
Místo rpm nebo deb repozitářů by se udržovaly a aktualizovaly repa s flatpakem. Jeden formát "balíčků", možnost (snad) jednotného repozitáře pro všechny distribuce.
Ono je uplne jedno jestli je to RPM, DEB, flatpak nebo XYZ.
Hlavni problem je ovsem v:
Control over dependencies Dependencies that aren’t in a runtime can be bundled as part of an application. Versions of the dependencies that are used can be fixed and patched.Zdroj: https://flatpak.org/.
Znamena to, ze vyvojar je zodpovedny za aktualizaci knihoven ktere pouziva. Dava mu to moznost zaviset na knihovne ktera obsahuje bezpecnostni diry. Nebo bude nekdo za nej rozhodovat ze jeho aplikace bude vybuildena vuci jine verzi knihovny? To jde ale potom proti flatpaku jako takovemu a jeho avizovanym vyhodam.
Proč nemít základní systém "ořezaný na kost" a zbytek programů instalovat přes flatpak?Protoze s flatpakem ani nefunguje tak zakladni vec jako CJK IME (!!). To znamena, ze je to nepouzitelny pro pul planety. Ze soucasnyho smerovani projektu kolem linux desktopu to dost vypada (bez nadsazky) ze se cil zmenil z "10% by '10" na "0% by '20".
Protoze, a to predevsim pro bezne uzivateleZatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.
flatpak nadela vic skody nez uzitku (rozbiiji kompletne integraci se systemem - fonty, temata, renderovani fontu, prace s hardware hruza (priklad za vsechny nvidia grafiky), CJK IME s tim nefunguje vubec(!), ssl certifikaty, ...).S většinou z těch věcí již dnes ve Flatpaku není problém.
Zatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking! Vsechno to jsou polovicaty reseni, ale. Nic z tech veci co jsem napsal nefunguje bez problemove.
Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking!Proč asi?
Takovy muj poznatek ze Wine vyparane z instalacniho archivu pro Linux distra Teamvieweru mi prijde takove "vykonnejsi" a windows programy tam bezi tak nejak hladceji nez s distribucnim Wine.Záleží na tom, na jaké verzi Ubuntu jsi to zkoušel. Ono bylo totiž distribuční Wine v Ubuntu 16.04 již při vydání neskutečně zastaralé a dodnes tam nebylo aktualizováno.
Tiskni
Sdílej: