Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
rofl
Anebo jsem sám telco a platím ostatním za peeringPoznamka - za peering se obvykle neplati. Podle jakehosi pruzkumu OECD odkazovaneho v analyze, na kterou odkazuju v postu niz, je vic nez 99 % peeringu bezplatnych. A to je vlastne klicova cast onoho navrhu ETNO - oni chteji, aby se za peering obecne platilo (a platil ten, ktery odesila data).
Ani ten "debilní" Youtube nemá přípojení zadarmo.Relativne ke svemu traffiku ho ma prakticky zadarmo. Rozdil je v tom, ze on neplati za 'pripojeni k Internetu', ale za provoz vlastni sitove infrastruktury, takze je vcelku v poradku, ze pripojeni ma pak prakticky zadarmo.
Bráni niečo operátorom účtovať si poplatok od A, keďže robí taký nepomer, resp. pýtať to v nejakej podobne od koncových zákazníkov?Však oni si zato nechávají platit od koncových zákazníků. Ta služba se obvykle laicky nazývá připojení k internetu, ale převážně se jedná o platbu za stahování dat a i rychlost se uvádí právě v tomto směru. Zvyšování cen zákazníkům brání trh. Zákazníci by přešli jinam. Zákazníci nechtějí operátory až tak moc přeplácet, tak si to zkoušejí nakrást někde jinde.
To ale ignorujes fakt, ze ruzni akteri maji znacne odlisny pomer prichozich a odchozich dat.Pokud se někomu ten přímý peering nevyplatí, nikdo ho přece nenutí ho držet, ne?
ze je rozumnejsi na nej nahlizet jako na vzajemne vyhodnou symbiozu.A pokud pro jednu stranu výhodná není, může jednat o změně podmínek nebo peering rovnou zrušit. Není potřeba do toho montovat byrokraty, pravidla a nařízení shora.
Dle zprávičky jde o "poskytovatele obsahu". Takže smysl je trochu jiný, asi. zkrátka aby když někdo na internetu podniká a profituje, tak aby nějak přispíval na infrastrukturuA on nepřispívá? To bych si rád nechal poradit, jak si mám legálně zřídit tlustou přípojku pro poskytování obsahu, a přitom za ni neplatit :).
To budou mít sondu na síti a zkoumat každý jednotlivý paket, aby zjistili, jestli náhodou není z Youtube nebo Facebooku? A pokud se jim zdá, že mají málo peněz, tak ať zdraží služby svým zákazníkům, tedy těm, s nimiž mají uzavřené smlouvy a kam prodávají svoje služby. Už vidím, jak mi přijde odněkud z Francie faktura za to, že si nějaký jouda stáhnul soubor, který jsem měl na svém serveru.
Tiskni
Sdílej: