Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Anebo jsem sám telco a platím ostatním za peeringPoznamka - za peering se obvykle neplati. Podle jakehosi pruzkumu OECD odkazovaneho v analyze, na kterou odkazuju v postu niz, je vic nez 99 % peeringu bezplatnych. A to je vlastne klicova cast onoho navrhu ETNO - oni chteji, aby se za peering obecne platilo (a platil ten, ktery odesila data).
Ani ten "debilní" Youtube nemá přípojení zadarmo.Relativne ke svemu traffiku ho ma prakticky zadarmo. Rozdil je v tom, ze on neplati za 'pripojeni k Internetu', ale za provoz vlastni sitove infrastruktury, takze je vcelku v poradku, ze pripojeni ma pak prakticky zadarmo.
Bráni niečo operátorom účtovať si poplatok od A, keďže robí taký nepomer, resp. pýtať to v nejakej podobne od koncových zákazníkov?Však oni si zato nechávají platit od koncových zákazníků. Ta služba se obvykle laicky nazývá připojení k internetu, ale převážně se jedná o platbu za stahování dat a i rychlost se uvádí právě v tomto směru. Zvyšování cen zákazníkům brání trh. Zákazníci by přešli jinam. Zákazníci nechtějí operátory až tak moc přeplácet, tak si to zkoušejí nakrást někde jinde.
To ale ignorujes fakt, ze ruzni akteri maji znacne odlisny pomer prichozich a odchozich dat.Pokud se někomu ten přímý peering nevyplatí, nikdo ho přece nenutí ho držet, ne?
ze je rozumnejsi na nej nahlizet jako na vzajemne vyhodnou symbiozu.A pokud pro jednu stranu výhodná není, může jednat o změně podmínek nebo peering rovnou zrušit. Není potřeba do toho montovat byrokraty, pravidla a nařízení shora.
Dle zprávičky jde o "poskytovatele obsahu". Takže smysl je trochu jiný, asi. zkrátka aby když někdo na internetu podniká a profituje, tak aby nějak přispíval na infrastrukturuA on nepřispívá? To bych si rád nechal poradit, jak si mám legálně zřídit tlustou přípojku pro poskytování obsahu, a přitom za ni neplatit :).
Tiskni
Sdílej: