Zemřel David Boggs, spoluvynálezce Ethernetu (diskuse)

[Max]

71 let, takový mladý kluk :-/.
Zdar Max

[Olaf]

Jo, je to tak. Když vidím dnešní sedmdesátníky, tak jsou to v podstatě mladí lidé -- tedy alespoň ve vyspělejších státech. A to si nedělám legraci. Tedy pokud se nezhuntovali nějak tak sami, popř. je nezdecimovaly geneticky dané nemoci apod. Nevím z hlavy, ale snad už i WHO (?) definuje stáří od 75? Chápu, jsou to taková svévolná čísla -- fakt záleží na tom, co jsem psal výše --, ale umírat v 70 je opravdu hodně brzo.

Žít v přírodě, tak jsme staří asi okolo 35-40 let. Ale díkybohu se před tou přírodou úspěšně bráníme. Vždyť v opačném případě spousta z nás tady na abc by už na světě vlastně ani nemusela být. :o)

[Ruža Becelin]

> Žít v přírodě, tak jsme staří asi okolo 35-40 let. Ale díkybohu se před tou přírodou úspěšně bráníme.

[Mayhem]

jsme staří asi okolo 35-40 let

Blbost. Ocistete si data o novorozeneckou a detskou umrtnost, ktera brutalne ovlivnovala statistiku a dostanete se uplne na jina cisla. Nesnasim ty pohadky o tom, ze lide v 19. stoleti se dozivali jen 45 let. Je to chybne tvrzeni dane nepochopeni dat. Doba doziti se jiste diky vyzive, medicine, zivotnimu stylu prodlouzila, ale rozhodne ne 30-35 let v prumeru.

[Olaf]

Proboha, já mluvil o nějaké statistice a perinatální mortalitě? Já mluvil o životě člověka v přírodě. V 19. století opravdu lidé nežili v tlupách v jeskyních.

Takže třeba toto (hned první odkaz, co na mě vykoukl).

[Mayhem]

A? Pises blbosti. I v praveku se lide dozivali bezne vysokeho veku. Kriticka byla prave detska umrtnost a jiste i ruzne souboje a nemoci. Ale rozhodne neplati, ze clovek, ktery se dozil 35 lety v praveku v jeskyni, tak byl stary. Pokud tedy starim myslis soucasnou definici (konecne obdobi zivota, slabost, unava, atd.).

[Olaf]

Je paráda vědět, že máš data z matrik staršího paleolitu.

Doteď neustále meleš páté přes deváté -- mícháš hrušky s jablky --, ale v poslední době jsem si tady na to zvykl, takže pohoda.

Třeba Severní Korea jistě není společnost denisovanů: ale když se podíváš na tváře a stav těch lidí, co žijí u polí, pochopíš, že i u nich stáří přichází v 21. století "poněkud" dříve.

Nebudu-li se držet věku, stavba jejich těla je opět křehčí než u lidí s plnohodnotnou výživou, viz např. tento voják, co je veden americkým a jihokorejským vojákem.

Tohle je rozdíl mezi žít v přírodě / více s přírodou a bránit se před ní. A tím je myšleno vše od výživy po zdravotní péči a společnost.

Zkus zplodit děti a odstěhuj se s nimi do některých z blízkých evropský pralesů. A pak mi dej vědět, jak se vám vede a jak vypadáte. Dožijí-li se jejich pokolení 80 let, mé děti a jejich děti vám zatleskají.

[Petr Tomášek]

Žít v přírodě, tak jsme staří asi okolo 35-40 let.

V průměru. Jenže když ti před 150 lety umíralo 3/4 lidí v dětském věku, tak pro ty, co se dožili dospělosti už ten průměrný věk byl někde jinde...

[Aleš Kapica]

Přesně tak. U toho, kdo přežil prvních 5 let života byla reálná šance dožití v rozmezí 70–90 let. Teda pokud mu do toho nevstoupil nějaký válečný konflikt a s ním spojené útrapy.

Situace se začala shoršovat s nárůstem průmyslové výroby. Nejotřesnější to bylo (u nás) během první poloviny 19. století a na délku života mělo rozhodující vliv kde dotyčný žil. Vysoká koncentrace lidí spojená s průmyslem, problém s kanalizací a pitnou vodou, nedostatečná hygiena, výživa, atp. – to všechno podporovalo šíření nemocí jako byl tyfus, cholera aj. které to kosily ve velkém.

Takže bychom spíš mohli říct, že jsme se co do délky života dostali na maximum, protože se nám podařilo eliminovat většinu vlivů vedoucích k předčasné terminaci. Každý to má geneticky dané jinak a vždy existovaly výjimky, ale je to tak jak píšu v prvním odstavci. Jisté je pouze to, že umělé „prodlužování” délky života ve špitálech jde proti přírodě a jde prakticky o vyhozené finanční prostředky, které by se mnohem lépe uplatnily při péči o lidi v produktivním věku – aby zbytečně nekončili v předčasných invalidních důchodech.

[Mayhem]

Jisté je pouze to, že umělé „prodlužování” délky života ve špitálech jde proti přírodě a jde prakticky o vyhozené finanční prostředky, které by se mnohem lépe uplatnily při péči o lidi v produktivním věku – aby zbytečně nekončili v předčasných invalidních důchodech.

Toto je pravda mozna v systemu statniho socialistickeho zdravotnictvi, ktere je financovano z vynosu zdravotni dane. Takze, kdyz ten problem optimalizujes na vyhodnost pro stat, ktery dan vybira, tak plati to, co pises ty. Pokud by vsak si kazdy platil zdravotni peci sam, nemuzeme porovnavat, protoze kazdy ma jine motivace a jina vychodiska (uzitek z penez je neporovnatelny). Pro nekoho muze byt super, kdyz si za sve penize polezi na morfiu poslednich par mesicu. Pro jineho muze byt super, kdyz svuj zivot utne, protoze nechce morfium a treba chce penize venovat svym potomkum. Stavajici system je absolutne nespravedlivy a ignorujici cloveka a rozdily mezi lidmi, takze jedine spravne by bylo zruseni zdravotni dane a privatizace zdravotnictvi tak, aby si kazdy mohl o svych penezich a zivote rozhodnout sam.

[Karel]

Místo teoretizování se koukněte se do matrik, dnes jsou volně přístupné. Dožít se 70 let už nebylo běžné, 80 bylo velmi výjimečné a 90 zcela výjimečné. Velmi záleželo na sociální skupině, bohatí žili déle - měli lepší stravu, zdravější bydlení i přístup k lékařské péči. Ohledně dětí je to opravdu smutné čtení. Mrtvě narozených a zemřelých těsně po porodu byla spousta. Čas od času proběhla epidemie dnes už díky očkováním zlikvidovaných nemocí, pak umíraly 6 - 15leté. Smůlu mívala dvojčata, přežívala asi tak půl napůl. No, a kupodivu nebyly výjimkou svobodné matky, tedy bez bez uvedení otce dítěte, aspoň v mém regionu. Pokud se některé později vdaly "bylo dítko toto legitimizováno", jsk dopsal pan farář do matriční knihy.

[Xerces]

Čest jeho památce. Používá se vůbec dnes ještě někde Token Ring?