Administrace komentářů

Jasně, mohlo by se to třeba strkat do DIMM slotů SPD EEPROMka by BIOSu řekla, že se jedná o Flash DIMM, jakou má kapacitu atd. Stačilo by vyrábět flashky s RAM-like DDR rozhraním.

Tak napřímo by to asi nešlo. Protože u takových datových toků jako jsou mezi procesorem a pamětí záleží na detailu. Rychlost paměti velmi záleží na různých wait stavech při časování, a i teď samozřejmě pokud jsou v počítači různě rychlé paměti tak celek jede podle nejpomalejší. A flash paměť by měla jistě jiné parametry, tak by potřebovala svoji sběrnici.

Trochu problém vidím v tom, že kapacita SSDček je dneska běžně větší, než adresní prostor obsloužitelný řadičem RAM (nebo i větší, než šířka adresní části FSB, nebo jak se tomu u dnešních CPU jader říká).

to je jen marketingová záležitost a to, že to trh v současnosti nechce. Jedna z mašinek na nichž pracuji je už 3 roky starý malý server Dell 710 na 2U výšce a i do něj se dá dát 256 GB paměti. Velké servery a superpočítače mají mnoha terabytovou paměť. To že procesory mají omezené řadiče je zcel jistě jen marketing.

Jinak sběrnice PCI (a potažmo i PCI-e) standardně nabízí možnost mapovat IOMEM okna = procesor k takto namapovanému adresnímu bloku přistupuje stejnými instrukcemi, jako k RAMce. Zdá se, že teoretické maximum pro základní adresu i velikost okna u dnes běžných 32b BARů je 4 GB, ale našel jsem zmínku i o možnosti definovat 64b BARy.

Jasně, sběrnice PCI by byla citelně pomalejší, než přímé rozhraní do paměťového řadiče (zejména u rozdrobených přístupů - PCI má slušnou propustnost zejména v dávkovém režimu).

No právě, rychlost je zásadní.

To že tohle není v main streamu mne ani tak nepřekvapuje, ale hodně mě zaráží, že se o tom, jak to udělat dobře a efektivně, nemluví více, že na akademické úrovni nepostavili nějaké systémy, třeba jen jako proof of concept. Ja to aby zjistili jaké takové uspořádání může mít vlastnosti. Jsem přesvědčen, že čipové sady na řadiče paměti jsou a postavit trochu jiný northbridge, který by řídil takovou flash paměť by nemělo být tak složité.

Je jasné, že na něčem podobném pracovat by byla obrovská změna celého konceptu systémů, asi největší od nástupu disků v 70 letech. (třeba by se asi musela změnit celá koncepce alokace paměti. Kromě malloc by bylo něco jako fmalloc, alokovalo by paměť jinde a jinak a zasáhlo by změna, jak jádro tak všechny aplikace.) Právě proto, že jsem kdysi dávno, po vstupu na MFF, ještě pracoval se systémem s magnetickými páskami jako hlavním trvalým úložištěm a ovládal je příkazy

FORWARD
FORWARD n
REWIND

tak se nemohu zbavit pocitu, jako bychom pracovali se SSD disky stejně, jako bychom používali disk jako lineární páskovou jednotku a strašně si libovali, jak moc se ty příkazy FORWARD a REWIND touto novou technologií zrychlily, a jak je to úžasné mít tak rychlou pásku. Přičemž samozřejmě jiná kvalita přístupu dává nové a jiné možnosti organizace dat.

Ale asi tahle diskuse utekla už moc daleko od dotazu.