Administrace komentářů

Otázka: Proč má Linux tak zoufale málo desktopových uživatelů?
Odpověď: Protože nováčkům každý doporučuje zoufale špatné distribuce typu Debian nebo Blbuntu.

Debian by byla docela dobrá odpověď v roce 1995. Dnes nemáme rok 1995.

Chcete-li něco, co se zaručeně nesesype při upgrade na vyšší verzi, pak je nejlepší zvolit takovou distribuci, která žádné verze nemá. Například ArchLinux. Má ovšem jednu zásadní „nevýhodu“: U některých jedinců vyvolává dojem, že se nehodí na server, takže pokud ho nasadíte kamkoliv jinam než na vlastní desktop, budete se muset s těmito podivnými jedinci stále dokola hádat, přestože objektivní argumenty od nich nikdy neuslyšíte. Nicméně pokud jste jediný, kdo o systémech rozhoduje, nic vám v jeho nasazení nebrání. Jako desktopové prostředí, na kterém se můžete spoustu věcí naučit a snadno a rychle zprovoznit nejnovější software, se ArchLinux hodí naprosto dokonale.

Pokud se nebojíte občasného (v podstatě zbytečného a spíš formálního) upgradování nějakých „verzí“ a výměnou za to chcete mít uživatelsky vstřícný systém s velkou měrou automatizace všech správcovských úkonů, pak bych za poměrně jasnou volbu považoval Fedoru. CentOS je vhodný pro případ, že by někdo trval na fosilních a předem zastaralých verzích instalovaného software, ale kdekoliv, kde máte možnost o distribuci samostatně rozhodovat, není žádný důvod „pěstovat fosilie“. Na desktop vždy všem důrazně doporučuji KDE spin Fedory, protože Gnome je jeden z hlavních důvodů, proč má Linux málo desktopových uživatelů: Pro koho je Gnome první setkání s Linuxem, ten se velmi často k Linuxu nikdy nevrátí.

Sečteno a podtrženo: Na servery tedy CentOS, pokud musíte a pokud nemáte jinou možnost. Na desktop bych v takovém případě zvolil Fedoru, protože velká spousta detailů tam bude CentOS důvěrně připomínat (správa balíčků, uspořádání souborů s nastavením atd.) a tím pádem se nebudete muset hned od začátku potýkat se dvěma odlišnými prostředími. KDE spin Fedory se naprosto dokonale hodí také pro BFU na desktop. Mezi klíčové výhody Fedory patří podpora pro SELinux (která je implicitně zapnutá a funkční) a výborná out-of-the-box podpora pro virt-manager či obecně pro některé další známé technologie, na kterých (spolu)pracuje RedHat. (Tím nechci říct, že by ostatní distra něco z toho neuměla, ale vyžaduje to leckdy víc počátečního úsilí než u Fedory.)

Závěrem bych rád zdůraznil, že neexistuje žádný důvod, proč mít na serverech jiný systém než na desktopech a proč by servery měly mít nějaký rádoby-stabilní software (který je ve skutečnosti pouze zastaralý a potenciálně děravý — se stabilitou ve smyslu spolehlivosti a funkčnosti to nemá co dělat). Z hlediska správy by pak vůbec nebylo špatným řešením mít například všude Fedoru. Výrazně to zjednoduší všechny možné úkony a nemusíte nosit v hlavě specifika několika verzí systémů. Řešení „všude ArchLinux“ Vám příliš nadšeně doporučit nemohu — ne že by nebylo super, ale nekonečné diskuse s (o tři odstavce) výše zmiňovanými jedinci by Vás časem připravily o čas i o veškerý elán.