Administrace komentářů

V minulosti bylo několik případů, kdy někdo měl nainstalovaný software pro sledování svého počítače, nového „majitele“ nahlásil policii, ale kocourkovské zákony a úřady se obrátily proti němu.

Ztracený notebook je prostě ztracený. Špionážní software tomu nepomůže, protože zaprvé v českém Kocourkově okradený člověk skončí jako obžalovaný, místo aby ho policie pochválila, a zadruhé běh takového softwaru znamená, že buď zloděj nebo další „majitel“ toho počítače, který ho koupil „v dobré víře“ v bazaru, úspěšně nabootoval původní systém a dostal se tedy v podstatě k uživatelovým datům. A to by se nikdy nemělo stát! Hardware přece není zdaleka tolik podstatný jako osobní data.

Proto mám zásadně na všech noteboocích systém i ostatní data na šifrovaném oddíle. Pokud zloděj nehodlá uspaný notebook vzít do laboratoře, rozmontovat a podniknout dnes už notoricky známý útok na LUKS spočívající v ochlazení RAM a přečtení klíče / klíčů v jiném stroji, což v 999,9‰ případů asi fakt nehodlá (a případně počítač ukradne vypnutý nebo ho sám vypne — a je po ptákách), jsou moje data v bezpečí. Ale hardware je samozřejmě v každém případě ztracený.

Použití notebooku jako takového může zkomplikovat nějaké spouštěcí heslo ve firmwaru, ale každé takové heslo se dá resetovat, více nebo méně sofistikovaným způsobem. Ano, zloději může docela zásadně zkomplikovat situaci (protože místo prodeje do zástavárny musí počítač vyhodit (pokud nesežene někoho, kdo umí například vyměnit EEPROM čip na daném modelu)), ale omezuje dost nepříjemně pohodlí uživatele.

Ještě se vrátím k tomu „novému majiteli“, který koupí počítač „v dobré víře“. Ten je jednou z příčin tohoto marasmu. Ten by podle mě měl být zavřený společně se zlodějem a se zástavárníkem / bazarníkem, který tohle zprostředkoval. Jestli někomu nedochází, když si kupuje v zavšiveném bazaru solidní počítač podezřele pod cenou, že to může být kradené zboží, pak je buď blbec, který by neměl být způsobilý k právním úkonům, nebo spoluviník krádeže (z morálního hlediska, bohužel ne z právního hlediska).

Pokud jde o případ „zapomenutého a tím pádem ukradeného“ notebooku, to je prostě odporné a smrduté specifikum některých post(?)komunistických zemí. Nevím, co proti tomu dělat. Zavírat na doživotí. Usekávat ruce. Kastrovat, kdyby čirou náhodou existoval zlodějský gen, aby se nemohl šířit. Přistižené při činu střílet do palice… Fakt nevím, co by pomohlo.