Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
QNetworkAccessManager
a ReportAccessManager
, nebo ještě lépe Report::NetworkAccessManager
.
CamelCase
... jdu blejt...
Díky za zápisek. Taky se chystám pustit do jednoho projektu s Qt(WebKitem), tak mě potěšilo, že tam jsou tyhle věci celkem jednoduché.
Ta VELKÁ písmena a podtržítka v názvech tříd se mi taky nelíbí, ale nevím, jaké jsou konvence v okolním kódu, tak to nechci hodnotit.
Mám ale jednu věcnou připomínku k návrhu: jak funguje třída REQUEST
(„…je naše třída pro přístup do databáze“)? To je nějaký singleton? Kde vezme spojení do databáze nebo jiné zdroje? IMHO by bylo lepší, aby je dostávala jako parametr z toho kontextu, ve kterém je používána, ne že si je někde obstará sama.
...proxy objekt...To mě zajímá. Nevyznám se příliš ve webových technologiích, nevím, co si pod tím představit. Jinak vlastní protokol používám právě proto, že nepředpokládám použití jinde, než v rámci aplikace. Navíc v režimu, kdy předem nevím, jak připojení k databázi vypadá a kdy jednu sestavu může používat více lidí s naprosto odlišným připojením k databázi.
/hello/world
namísto http://example.org/hello/world
či deko:/hello/world
. Pak je můžeš vzít jak jsou a poslat po HTTP do běžného prohlížeče.
No a aby fungovalo připojení k databázi, tak místo deko objektu, který máš teď, tam dáš proxy objekt, což je v Javascriptu implementovaný obyčejný objekt přeposílající volání metod na server a vracející obdržené odpovědi. Na serveru pak bude za nějakým HTTP API schovaný skutečný deko objekt, který udělá všechnu dřinu. Pokud proxy i originál budou mít stejné API, můžeš bezezměn zveřejnit tiskové sestavy na webu i v aplikaci a navíc to bude skoro bez práce (stačí udělat jen ten proxy objekt a aplikaci spustit jako démona bez GUI).
Pointa je v tom, aby jsi si teď nezadělal na problémy v budoucnu, kdy s tím budeš chtít něco dělat a budeš mít spoustu hotových sestav.
QWebView::setUrl("deko:/hello/world/");
by mělo stačit.
QWebView::setHtml( html, QUrl("deko:///hello/world") );
Html se bere z externího editoru
Tiskni
Sdílej: