Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »az na jednu nevyhodu :( ten stat mi taky nedava moc velkou sanci, ze muj program nikdo zneuzivat nebude ..
pokud budou postihy za pouzivani nelegalniho sw (pripadne) samotna kontrola pouzivani nelegalniho sw nefungovat stejne, jako tomu je nyní, clovek se nejspis nikdy nedostane do situace, kdy se mu opravdu nevyplati si program sehnat na cerno
pokud se stat pousti na kontrolu pouzivaneho sw pouze v pripade, ze nekdo vyplni MS formular "Udejte sveho souseda", pripadne na zaklade nejake nabidky z netu ("Vypalime kradeny sw LEVNE"), nemusim se vubec bat, ze me bude nekdo kamenovat proto, ze vyvijim aplikace v MSDE, Delphi, MM Studiu a podobnych nezaplatitelnych lahudkach :(
Neopravnene pouzil program. Autor totiz (lepe: producent software, ktery za nej programatorovi zaplatil) poskytuje toto opravneni za uplatu.Ano, presne tak: Porusil jakousi mlcky (a jednostranne) predpokladanou dohodu, smlouvu a "ukradl" pouze toto opravneni. Plati se tedy za opravneni pouzivat software, nikoliv za software jako takovy (kdyz si ho zkopiruji sam), cili vlastne za jakousi metafyzickou konstrukci. Nic na tom nemeni, ze je tato "dohoda" uzakonena a tedy spolecnost restriktivne vyzaduje jeji plneni. Prokazat, ze tim vznikla vlastnikovi nejaka ujma, bude uz tezsi - de facto nevznikla. Jde spise o neco jako o "urazku", protoze neplnim to, co si autor preje, a tim davam najevo, ze je mi sumafuk. Jina skoda podle me nevznika (ani nemuze). Muj prispevek se ovsem tykal spise rozdilu odmeny za kopirovatelne a nekopirovatelne a v souvislosti s tim hodnoty prace. Tim, ze je mozne programy kopirovat, producent software utrzi vetsinou v pomeru k vynalozenym investicim daleko vic nez vyrobce hmotnych statku, pripadnou "kradezi" mu nevznika jina ujma nez na cti, a presto se dava rovnitko mezi kradezi "hmoty" a kradezi "myslenky". Dokud nebylo mozne kopirovat ve velkem (knihtisk), byla take otazka autorstvi cehokoliv naprosto podruzna a neco jako kradez autorskeho dila neexistovalo.
9.3.2005 20:56
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Prokazat, ze tim vznikla vlastnikovi nejaka ujma, bude uz tezsi - de facto nevznikla.
Škoda samozřejmě vznikla - přesně v tom případě, když SW ukradne někdo, kdo by si ho (za předpokladu hypotetické nemožnosti kopírování) koupil. Představuje se to samozřejmě špatně, ale je to tak. Je to cena příležitosti. Když přijdu pozdě na jednání, ztratím zakázku. Sice jsem přímo neprodělal (nevydal jsem peníze ani hmotnou věc), ale ztracená příležitost má svou cenu a tu jsem právě prodělal.
...producent software utrzi vetsinou v pomeru k vynalozenym investicim daleko vic nez vyrobce hmotnych statku...
Opět nesmysl. Náklady na vývoj nebo výrobu něčeho nemají absolutně nic společného s tím, jestli je to hmotná nebo nehmotná věc. Pravda, nehmotné věci mají převážnou část nákladů fixní, což u hmotných věcí být nemusí (přestože často je).
Krádež hmotného a nehmotného je v principu totéž, protože obojí má svou tržní cenu. Vypovídá o tom i můj příklad se zmrzlinou.
Opět nesmysl. Náklady na vývoj nebo výrobu něčeho nemají absolutně nic společného s tím, jestli je to hmotná nebo nehmotná věc.Proc se tak snadno kradou programy? Neni to tim, ze "zlodeji" vyuzivaji teze techniky, ktera umoznuje vyrobcum prakticky bezpracnou distribuci? Naklady na vyrobu myslim naklady na vyrobu tolika a tolika exemplaru software, protoze za uzivani kazde kopie se plati.
Říká ti něco ušlý zisk? Z ekonomického hlediska je nezrealizované zhodnocení statku ztrátou.To je neco jako kdyz v zamestnani pretahnes prestavku o 20 minut, tak okradas sveho zamestnavatele a mel bys mu platit nahradu skody?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czdeb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freeMylim, ze by to byl dobry argument
"Procpak ten vyvojar tak jeci?? Vzdyt mu nic nechybi??"
Mozna proto si clovek dokaze tak jednoduse ospravedlnit samotny akt KRADEZE precejenom bude informatika nejspis jeste dloouho obor, ve kterem se da neco ukrast, aniz by majitel (tedy autor) poznal, ze se stal obeti zlocinu :)))
Tohleto se uz muze povest jenom v oborech, jako chemicky vyzkum (slohnu nekomu recept/postup na vyrobu nejake latky) a podobnych ..
9.3.2005 15:35
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
vcelku zidovska logika - mohl jsem si vydelat 100 Kc, ale nevydelal jsem si 100 Kc, nemam tedy 100 Kc, prodelal jsem tady celkem 200 Kc.
platit za dusevni dilo mne pripadne normalni, nicmene ma to i jine aspekty....
proto treba v prostredi nehmotnych statku muze uspesne fungovat komunismus (GNU, Linux, *BSD)
9.3.2005 20:42
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
K tomu příkladu - když někdo nezaplatí těch 10 Kč, může si za těch 10 Kč (které neutratil za SW) koupit něco jiného, třeba zmrzlinu. A právě tu zmrzlinu si autor koupit nemůže, protože mu dotyčný člověk těch 10 Kč nedal.Ja si taky nemuzu koupit spoustu veci, protoze mi spousta lidi nedala penize... Chodi se mnou na pivo a kdybych si za kazdou schuzku neco uctoval, tak vydelam nejaky prachy. Trpim tedy ztratu za to, ze mi za to neplati... (Jiste, kdybych uctoval, tak se mnou nikdo chodit nebude, ale takhle me SPROSTE OKRADAJI o cas a energii, ktere do nich vkladam.) On ten truhlar si taky nemuze koupit zmrzliny za vic stolu, nez je schopen fyzicky vyrobit. Kdyby existovala technika kopirovani stolu 1:1 prakticky bez namahy, tak by si mohl koupit zmrzlin nejen za 25.000 mesicne, ale za miliony. Kdo okrada toho truhlare?
Platit za duševní dílo je naprosto normální, úplně stejně, jako že ho někdo poskytne zdarma. Je čistě na rozhodnutí autora, za jakých podmínek bude svůj software poskytovat.To jiste ano. Ale je normalni platit za jedno a totez dusevni dilo 1000 krat?
myslim, ze to normalni je. pokud nekdo vyrobi program, ktery si je ochotno koupit 1000 lidi, nepochybne si za to svoje penize zaslouzi.
naopak pokud nekdo tvori programy na zakazku vetsinou mu venuje takove usili (a takovy cas), ze si za nej sve penize rozhodne zaslouzi.
to nemluvim o tom, ze ten, kdo vyrobi sw, je vetsinou (MS prominou) nutne, aby se o tento sw staral, resil problemy, ktere se v programu objevi a poskytoval uzivatelum aspon nejakou podporu
Ale hlavne je tady porad jeste ten fakt, ze pokud se rozhudnu za svou praci si nechat zaplatit, a to za kazdou kopii, nevydam program pod GPL, ale pod nejakou jinou licenci. Kdo toto nechce respektovat je sprosty zlocinec!
9.3.2005 22:00
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Rozdíl oproti krádeži SW je tu zcela zjevný - tohle je dobrovolná záležitost, kdežto autor nedostal zaplaceno ne proto, že by se té příležitosti vzdal, ale proto, že ho někdo okradl.Autor asi dostal zaplaceno, tedy vetsinou dostal zaplaceno za praci, kterou odvedl. Dalsi vec je pak placeni za licenci ("Software se neprodává, pouze se uděluje licence k jeho užívání.") a zaruku, ze "po dobu 90 dnů od data přijetí vaší licence na užívání Produktu nebo po nejkratší období povolené rozhodným právem bude Produkt v podstatných rysech fungovat v souladu s doprovodnými písemnými materiály". Muze me nekdo poucit, jak takove programovani software funguje v praxi? Programatori pracuji s vidinou toho, co jejich software vydela prodejem licenci koncovym uzivatelum? Nemyslim ted princip, ale konkretni praxi. Muj puvodni prvni prispevek smeroval spise k zajimave otazce "tvoreni hodnot kopirovanim", ani ne tak k otazce "kradezi". Ale klidne se tu priznam: ano, mam na svem pocitaci urcite nejaky nelegalni software (bez udelene licence), kopiruju si podle potreby pro osobni potrebu bez vycitek svedomi cokoliv odkudkoliv (z internetu, knih i casopisu). Je pravda, ze od te doby, co jsem objevil Linux & spol., jsem na takovem "nelegalnim software" stale min a min zavisly. Ale rozhodne me k tomu neprimela trzni cena MSWindows nebo nejake moralni uvahy, spis nejak nemam rad monokultury. V tomhle GNU/Linux poskytuje daleko zajimavejsi a dynamictejsi prostredi, a to nejsem programator, ale z hlediska IT prosty prumerny uzivatel. PS. Vsichni moji znami s PC jsou "zlodeji software". Vsichni bez vyjimky. Kdybych tedy prijal vase prisne moralni hledisko o kradezi software, mel bych pusobit jako misionar, nebo se takove spolecnosti dokonce stranit?
Autor asi dostal zaplaceno, tedy vetsinou dostal zaplaceno za praci, kterou odvedl.No nejspíš dostal. Od zaměstnavatele. Který do toho něco investoval - dříve než se to začalo prodávat. A chce tuto investici zpátky a nejlépe se ziskem aby mu zbylo. (No MalýMěkký má ty zisky nehorázné, minimálně vzhledem ke kvalitě a zárukám) Ale když budeš třeba kreslit v Autocadu, a nehcáš si za to zaplatit, tak by výrobce toho softu měl dostat svůj díl, protože ti k těm prachům dost pomohl. Protože sis ten Autocad nemusel napřed napsat sám. Pokud používáním nic nevyděláš, je to trochu něco jiného. Některé firmy se k tomu staví tak, že pro nekomerční použití dají sw zdarma. Většinou tehdy, když doufají, že až to začneš používat k práci, tak to stejně koupíš.
když někdo nezaplatí těch 10 Kč, může si za těch 10 Kč (které neutratil za SW) koupit něco jiného, třeba zmrzlinu. A právě tu zmrzlinu si autor koupit nemůže, protože mu dotyčný člověk těch 10 Kč nedal.Jasne, jasne, rikam to porad, je daleko vyhodnejsi behat za taxikem nez za autobusem, protoze mi tak zbyde vic penez na tu zmrzlinu :)))
studuji aplikovanou IT a opravdu nemam potrebu pouzivat ZADNY nelegalni software .. ucitele me sice nuti delat v komercnim sw (Delphi 7, CASE Studio), ale ty si u sebe rozhodne nehodlam nainstalovat (pokud mi ten sw skola sama nenabidne s nejakou rozumnou licenci - za rozumnou cenu) ...
Proc bych se ale na druhou stranu mel neceho takoveho bat, kdyz jsou nektere sw nelegalne nainstalovany dokonce na skolnich pocitacich??
pokud nejste student výpočetní techniky, tak vám linux stačí uplně na všechno.eh? - a já měl zato, že čím blíže má člověk k IT, tím spíše je schopen si s Linuxem (*BSD etc.) vystačit ...
Otazkou zustava, jestli je potrebuje natolik nutne, aby kvuli tomu musel krast ... (nemyslim si, ze by byl autorsky zakon nejak shovivavy vuci studentum)
Na druhou stranu nejspis neni v nejblizsi dobe vubec nutne se bat, ze vam nekdo poleze do licenci... MS potrebuje, aby byli lide zavisli na jejich systemu. I za cenu toho, ze jim za to nezaplati.
Jinak by programatori fakt nemeli nejmensi duvod Windows pouzivat a to by byla ta ztrata, ktere se boji ...
Uzivatel MS nerozhazi (pece o uzivatele viz posledni 4 roky (nevim kolik) "pokroku ve vyvoji" MSIE 6)
Tiskni
Sdílej:
