V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Kolik lidí v naší krásné komunitě používá výhradně OS Linux / Solaris, *BSD? Proč to dělají? Existule v dnešní law-proof společnosti někdo, kdo by free OS používal jenom proto, že nemá peníze na placenou alternativu? Dá se to vůbec? Takhle začala má láska.
Studuji AIT na vysoké škole a poměrně slušnou dobu jsem se živil programováním. Jelikož jsem chtěl psát "pro lidi", jako jediná možnost mi samozřejmě přišlo dělat v OS Windows, ale poněvadž jsem pouze student, neměl jsem peníze, abych si jej koupil.
Slušnou dobu jsem proto používal Windows, aniž bych na to měl právo. Psal jsem tenkrát v Delphi a C#.. Připadalo mi proto nemožné přejít plně na Linux (kde bych sháněl tak jednoduchoučké IDEčka a aji kdybych je sehnal, cílovou skupinou pro mé produkty by se stala hromada lidí, kteří používají systém, na který už většina programů existuje - a zdarma)
Přesvědčit klienta, aby si k programu koupil i přechod firmy na Linux? Nějaký rozum snad přecejenom ještě mám..
Jednoho dne ale Windows udělal něco opravdu komického a rozhodl se, že si hardwarovým RAID, který jsem používal utře p*del. Stálo mě to zhruba 160 GB dat a 45 Kč,- za krabičku PETRA, kterou jsem při té příležitosti vskutku musel vykouřit
Když jsem pochopil, kde jsou definitivně všechny mé data a zavrhnul všechny pokusy o recovery, rozhodl jsem se, že se po mnoha letech vrátím k Linuxu.
Skusil jsem nainstalovat několik distribucí, ale jelikož si nové distra nerozumí se SATA (aspoň ne se SATA, jak ji vidí moje slečna (i mean my pc)), rozhodl jsem se pro FreeBSD. Nemám si na co stěžovat, akorát jsem musel zapomenout většinu věcí, které jsem se ve Windows naučil a začít (skoro) znovu - Java, Python + Tkinter není to sice Delphi, ale myslím, že i tak mám zákazníkovi co nabídnout
A sám sobě můžu s klidem říct: Já nejsem zloděj, narozdíl od veeelkého procenta lidí v Naší republice (dokonce i těch, do kterých by to člověk neřekl )
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz