Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).

Kolik lidí v naší krásné komunitě používá výhradně OS Linux / Solaris, *BSD? Proč to dělají? Existule v dnešní law-proof společnosti někdo, kdo by free OS používal jenom proto, že nemá peníze na placenou alternativu? Dá se to vůbec? Takhle začala má láska.
Studuji AIT na vysoké škole a poměrně slušnou dobu jsem se živil programováním. Jelikož jsem chtěl psát "pro lidi", jako jediná možnost mi samozřejmě přišlo dělat v OS Windows, ale poněvadž jsem pouze student, neměl jsem peníze, abych si jej koupil.
Slušnou dobu jsem proto používal Windows, aniž bych na to měl právo. Psal jsem tenkrát v Delphi a C#.. Připadalo mi proto nemožné přejít plně na Linux (kde bych sháněl tak jednoduchoučké IDEčka a aji kdybych je sehnal, cílovou skupinou pro mé produkty by se stala hromada lidí, kteří používají systém, na který už většina programů existuje - a zdarma)
Přesvědčit klienta, aby si k programu koupil i přechod firmy na Linux? Nějaký rozum snad přecejenom ještě mám..
Jednoho dne ale Windows udělal něco opravdu komického a rozhodl se, že si hardwarovým RAID, který jsem používal utře p*del. Stálo mě to zhruba 160 GB dat a 45 Kč,- za krabičku PETRA, kterou jsem při té příležitosti vskutku musel vykouřit
Když jsem pochopil, kde jsou definitivně všechny mé data a zavrhnul všechny pokusy o recovery, rozhodl jsem se, že se po mnoha letech vrátím k Linuxu.
Skusil jsem nainstalovat několik distribucí, ale jelikož si nové distra nerozumí se SATA (aspoň ne se SATA, jak ji vidí moje slečna (i mean my pc)), rozhodl jsem se pro FreeBSD. Nemám si na co stěžovat, akorát jsem musel zapomenout většinu věcí, které jsem se ve Windows naučil a začít (skoro) znovu - Java, Python + Tkinter není to sice Delphi, ale myslím, že i tak mám zákazníkovi co nabídnout
A sám sobě můžu s klidem říct: Já nejsem zloděj, narozdíl od veeelkého procenta lidí v Naší republice (dokonce i těch, do kterých by to člověk neřekl )
Tiskni
Sdílej: