Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
.
Vim o cem mluvim, zacinal jsem na DOSu, MS Win jsem musel pouzivat jenom obcas v praci, ale stejne - postup byl NC->VC->(obcas FAR)->MC->MC+bash->bash+obcas_MC->BASH. Od ty doby co jsem zjistil ze MC pouzivam jenom na prohlizeni tgz, ZIP a JAR souboru (a ze na to samy muzu pouzit "unzip -l" nebo "tar -tzf", nemam duvod pouzivat mc a na vetsine pocitacu co pouzivam ani mc neni.
A co se tyce problemu s prechodem od jedny platformy k druhy - volba vzdycky je - vy resite jak najit nejakou obdobu TC na *NIXU, ja resim ja provozovat bash na WIN (moje reseni je cygwin
).
Jsem zvedavej na vas vyvoj za par let
. Verim ze nekteri zustanou u NC-potomku..neberu jim to, urcite v nich zvladnou stejny veci jako ja
Jedinej problem co pocituju ja pri pouzivani mojeho file manageru je, ze neumim vyjmenovat vsechny jeho feature (cimz jsem prohral u JXP)...
P.S. vyrazem "bash" myslim praci v prikazovy radce za mocne pomoci shellu BASH2 a vsemoznych jednoucelovych nastroju...
"pokud budete pokracovat v poznavani UN*X-u tak jako ja, ta se za par let budete za tyhle svy vyplody stydet"Teda ty ses předvedl, jen si zamachruj když tě to baví :-P Já linux používam 3 roky a mým oblíbeným prostředím je KDE. Přitom si myslim, že v systému se vyznam dost dobře, stejně tak v BASHi a klasických *NIXových konzolových nástrojích. Původně na starším počítači jsem používal jednodušší prostředí (IceWM + ROX a víc věcí jsem dělal v konzoli), KDE jsem začal používat až později na novém počítači a nesmírně jsem si ho oblíbil. A nemam důvod se za to stydět, každému prostě vyhovuje něco jiného. Já bych se spíš být tebou styděl za takové "l33t machrování"
Tedy tak mi aspoň tvuj příspěvek vyzněl, možná si to tak nezamýšlel, kdo ví...
Tiskni
Sdílej: