Japončina (diskuse)

[Miriam]

Jo jo, s Japonkama se seznamuj, tam nemaj pořádný chlapi a bude to snadnej šuk. Japonci-muží teď začali žrát evropský jídlo a jak nejedí všechny ty divný ryby, paryby, měkkýše, řasy a úchylárny, tak nepřijímají dostatek afrodisiak a jsou asexuální.

[tony]

Japonci su divni kreslene filmy maju ako porno a v skutocnom porne vystvorcekuju setko zaujimave

[|🇵🇸]

Velké pixely jsou i v hentai. Upřímně řečeno, nevadí mi to. Ony pohlavní orgány nejsou ta nejkrásnější věc široko daleko.

[|🇵🇸]

On je ten nezájem o sex celkem genderově vyvážený.

[Grunt]

Japonci-muží teď začali žrát evropský jídlo a jak nejedí všechny ty divný ryby, paryby, měkkýše, řasy a úchylárny, tak nepřijímají dostatek afrodisiak a jsou asexuální.

To možná jo, ale klidně bych vsadil boty, že i přitom zvládají tu svoji praštěnou gramatiku furt tak o řád líp než ty tu svoji.

[alkoholik]

Jestli se nepletu, tak v japonstine co znak, to slabika.

[Václav "Darm" Novák]

Katakana a Hiragana jsou slabikové a pak mají Kanji, kde, stejně jako v čínském, je každý znak slovo.

[Jan Zahornadsky]

V čínštině je co znak to striktně slabika (kromě teda asi 千瓦/瓩, spíš ale kvůli zarovnání v tabulkách), i kdyby to nemělo být celé slovo. Velké množství čínských slov potřebuje dvě a více slabik a samostatně je nelze použít.

[Anonymous]

Rozhodně neplatí, že každý znak odpovídá jednomu slovu. Ano, každý znak sice nese nějaký význam (a nemusí jenom jeden), ale spousta se jich v japonštině i čínštině používá pouze ve složeninách.

[kotrcka]

Stále však platí otázka - ako prečítam jeden taký znak, ak ho nepoznám? Napríklad, ako prečítam niekomu znak 索 aby mi vysvetlil čo znamená?

[Anonymous]

Neznáte-li čtení v konkrétním případě, máte dvě možnosti:

a) Pokud znáte jinou složeninu, v níž se daný znak nachází, včetně čtení, můžete se odkázat na ni. Chápu, že to může znít hloupě, ale znaky mají mnohdy čtení více a zatímco třeba 定 se čte v 予定 jako てい (tei), v 定規 se čte じょう (džó).

b) Nemáte-li složeninu, jíž se můžete chytit, nezbývá než popsat části znaku, ze kterých se znak skládá. Například 索 můžete rozložit na desítku/kříž (十), čelenku wa (わかんむり; vychází z katakanového ワ) a nit (糸).

[kotrcka]

Takže proste existuje XY základných častíc, z ktorých sa tieto znaky skladajú? A dajme tomu ak poznám 1000 týchto šastíc, tak spoľahlivo prečítam (rozložím) 99,999 percent znakov, s ktorými prídem v živote do styku?

[Anonymous]

Těch částí (radikálů) vám bude stačit 214 a naučíte-li se vcelku jednoduchá pravidla grafické skladby znaků, spolehlivě popíšete všechny znaky, s nimiž přijdete do styku. Určitě je však spolehlivě nepřečtete.

https://en.wikipedia.org/wiki/Table_of_Japanese_Kanji_radicals

[Tom.š Ze.le.in]

Co jsem slyšel od ženy, tak v době kdy studovala (jap. na FF, tak šest let zpátky) skoro všichni od druháku měli nějaký z japonských elektronických slovníčků, a lepší z těch slovníků uměly najít znak podle nákresu. Byl bych překvapen, kdyby to dnes nebylo jako aplikace na mobil.

[|🇵🇸]

Pořád s sebou nosí ty věci.

[Goheeca]

Je to těžký, sám pořádně nevím, jak to zvládnout. Kana je jednoduchá. U těch kandži znaků se ve složeninách musí brát význam jednotlivých znaků s rezervou (leckdy velkou), ve výsledku to vyjde tak, že znalost významu znaku ti v žádném případě nezaručí určení významu složeniny. Podobně to platí pro samotné radikály obsažené ve znaku.

Další problém je, že kandži znaky mají dvojí čtení (kun a on). Takže se kandži dá obstojně naučit jedině používáním japonštiny (jako každý jazyk) a postupným nabíráním nových znaků. Já se zatím u kandži znaků učím pouze význam, čtení pak v jednoduchých větách.

Chce se to holt učit gramatiku, slovíčka a abecedy zároveň.

Nějaký zdroje bych uvedl: Kana 2, Kandži 2 3, Gramatika, Dopsání furigany, Slovník.

これが役立ちますを願っています。

[Goheeca]

Ještě je dobrý tento slovník.

[Václav "Darm" Novák]

Ještě mohu doporučit kiten z kdeedu

[kotrcka]

Ďakujem

[Anonymous]

Dovolil bych si opravu: これが役立つことを願っています。

Osobně bych to formuloval ještě mírně jinak, ale ať je to alespoň gramaticky správně.

A s odvozováním významů složenin podle znaků to není zase tak zlé, obzvláště je-li k disposici kontext. 当て字 jsou pochopitelně výjimkou.

[Goheeca]

Radikál 女 je taky dost zajímavý.

[Jan Zahornadsky]

Ten týpek buď tomu vůbec nerozumí nebo (velmi pravděpodobně) si jenom dělá srandu. Absolutní většina těch znaků, co prezentuje, vznikla zapisováním výslovnosti a význam původního ideogramu je tam asi tak důležitý jako to, že amplion obsahuje zájmeno "on". Je snad toto slovo nepřátelské k mužům?

[JS1]

Takze to ma se zenami spolecneho asi tolik, co zenista? I tak mi ale prijde, ze na etymologii slov prece jen neco muze byt, ne?

[Jan Zahornadsky]

Tak nějak, i když to záleží jak na kterém znaku, co tam rozebírá. Pokud mám použít analogie, tak kromě toho ženisty se taky vlastně diví, proč je gejša žena (protože jak všichni víme slovo pro gigola/hostitele neexistuje), proč se říká "oženit se" nebo zbytečně moc rozebírá, proč je věž rodu ženského. A pak vytáhl několik znaků které se vlastně nikdy moc nepoužívaly (skutečně spíš jenom jako vtip, co daný způsob psaní snese) a našel v nich radikál pro ženu.

Etymologie je určitě velmi důležitá, ale nesmí si ji člověk cucat z prstu. Třeba v tom prominout 恕 (zajímavé, jak se z prominutí stala výmluva -- asi přes autorovu angličtinu ) je v roli výslovnosti 如, ale to je příliš nuda, protože ten znak sám o sobě význam nenese, je to totiž gramatická částice (která se tak píše protože kdysi částečně sdílela výslovnost). To je jako vyvozovat závěry o ženách ze spojky "že" a předložky "na".

Ještě že japonština nemá v ženských příjmeních -ová, to by už bylo příliš

[|🇵🇸]

Jo, třeba domov je prase pod střechou.

[Miloslav Ponkrác]

S Japonskem a Čínou je to velmi jednoduché. Pro Japonsko byla v minulosti Čína velký vzor a velké hogo fogo. Kdo chtěl ukázat, že je někdo, importoval a napodoboval Čínu a čínštinu. A tak si stejným způsobem poněkud zesložitili i psanou japonštinu (obohatili o kanji) – opičením se po Číně.

Dnešní sinologové (odborníci na Čínu) jezdí studovat staré čínské zvyky do Japonska, v Číně už nejsou, nebo jsou pozměněné. To mluví za vše.

Úplně stejná situace je dnes v tom, že čeština je zatentovaná miliardou anglicismů a každý kdo má otvor do zadní části těla se snaží ukázat, že je světový a prokládá češtinu co nejvíce stylem English. To je to úplně samé, jenom v japonsku to vzali trochu víc od podlahy.

Nebo v Rumunsku se rozhodli, že budou mít všechno po italštině, čímž si jí hodně zašmodrchali.

Francouzi se zase rozhodli, že škrtnou všechno anglické.

[Jan Zahornadsky]

A tak si stejným způsobem poněkud zesložitili i psanou japonštinu (obohatili o kanji) – opičením se po Číně.

Naopak, Japonci než potkali Číňany neměli psaný jazyk a dlouho používali jenom kanji. Kana vznikla pak jejich zjednodušením.

[Miloslav Ponkrác]

Oni toho převzali mnohem víc, než písmo. Dá se říci, že v jisté době tak skoro fork Číny.

[gsnak]

Hovorí ten čo používa vteřina.

[Berysek]

Vzájemné ovlivňování jednotlivých jazyků se dělo vždy a dít se bude i v budoucnu. Nebýt změn, tak kdo ví, jak bychom psali u nás. Hlaholicí možná Azbukou (cyrilicí), náš jazyk by vypadal úplně jinak nebýt národních obroditelů a dalších lidí. Vemte si třeba "arabské" číslice, jejich původ je někde v indii. Jak by vypadala matematika bez nuly, kterou římské číslice neoplývaly.

Asijské jazyky se vyvíjely vzhledem k oblasti ve které vznikaly, neřekl bych, že vše vzniklo jen v Číně. Jasně že Čína byla pro Japonce největší inspirací, když to byl největší soused. Jinak jako ostrovní země se vyvíjela dost svébytně :)

Vždy šlo o to, v jaké oblasti se mohli vzhledem k poměrům a vzdálenostem pohybovat učenci.

Rumunština (Romania) už ten název napovídá. Pozůstatek po Byzantské říši, kde se mluvilo "latinsky", ze které čerpá jak italština, tak rumunština a ostatně i většina evropských jazyků.

Angličtina je protkaná spoustou jazyků, proto je v ní spousta výjimek.

A Francouzi? Ti jsou divní sami o sobě...

[Pavel]

Představa, že by absence nuly v antice byla způsobena tím, že ji neměli jak napsat, je zábavná Možná že záporná čísla neměli protože jim chyběl znak pro znaménko.

[Miloslav Ponkrác]

Myšlenka, kterou jsem napsal, a evidentně zůstala nepochopena všemi reakcemi je, že přejímá se také to, co chceme přejmout. Tedy kromě automatického vlivu.

Stejně jako Francouzi vyhazují anglická slova, tak Rumuné vyhazují řecká a slovanská slova. Obojí se děje až v moderní době. A ze stejného důvodu si rumunština zkomplikovala diakritiku.

Stejně tak se do češtiny angličtina dostává také proto, že řada lidí tam tu angličtinu prostě chce mít. Kromě samozřejmého vlivu angličtiny jako takové. Byť v češtině to není silné chtění jako u Francouzů nebo Rumunů.

Stejně jako třeba Brňáci chtějí mít v češtině němčinu (elektrische line => šalina, atd.).

[|🇵🇸]

Pro Japonsko byla v minulosti Čína velký vzor a velké hogo fogo. Kdo chtěl ukázat, že je někdo, importoval a napodoboval Čínu a čínštinu.

Jo, asi tak v devátém století plus minus autobus.

A tak si stejným způsobem poněkud zesložitili i psanou japonštinu (obohatili o kanji) – opičením se po Číně.

Žádné písmo neměli a převzali čínské znaky vlastně jako my latinku. Akorát se pro japonštinu nehodily, tak si ho museli zjednodušit, přidat fonetickou abecedu pro gramatiku (a přepis). To, že tam učenci používali čínštinu... my zase latinu, vždyť to tady byla lingua franca filosofie po tisíciletí.

Dnešní sinologové (odborníci na Čínu) jezdí studovat staré čínské zvyky do Japonska, v Číně už nejsou, nebo jsou pozměněné. To mluví za vše.

Taky PRC si prošla maoismem...

[|🇵🇸]

Žádné písmo neměli a převzali čínské znaky vlastně jako my latinku. Akorát se pro japonštinu nehodily, tak si ho museli zjednodušit, přidat fonetickou abecedu pro gramatiku (a přepis).

BTW něco podobného se dneska řeší (recentně řešilo) v Japonsku v případě ainštiny, což je taky dost divný jazyk.

[Miloslav Ponkrác]

A Japonsko v minulém století poněkud trošku vyvražďovalo Číňany, v množství asi tak 20–30 miliónů lidí. A maličko si zařádili také na Korei, kde byla od Japonců takové trošku větší genocidka, kterou by opravdu nikdo zažít osobně nechtěl. Ostatně fanatismus útočnosti vůdce Severní Koree nevznikl jen tak ze vzduchu.

Zkrátka Japonce už leckde v Asii nemají rádi, a to vcelku zaslouženě.

Asi jediná zásluha Japonců minulého století je, že zatáhli USA do války proti Hitlerovi – ovšem ty dnešní konce ála Mezinárodní měnový fond, dolar jako světová měna, atd. atd. atd.

Ukončit krvavé zuby Japonců musela až atomová bomba. Tedy, pokud bychom nechtěli pokračovat ve válce delší dobu.

Jó jo, dneska už jsou ty vztahy mezi státy zcela jinak, to je pravda.

[|🇵🇸]

wat. Jak to s tím souvisí? O.o

[Radovan Garabík]

Skladajú sa aj znaky z nejakých častí, na základe ktorých je potom možné ten znak prečítať, či dokonca odvodiť jeho význam (teda napr. znak zložený z VODOROVNE a ŽENA sa bude čítať VODOŽENA a bude znamenať sex)?

V podstate áno, napr. (nie naozaj s týmito slovami) kombinácia znakov VODOROVNE (sémantická zložka) a NÁLOŽ (fonetická zložka) dá slovo "súlož" (súvisí s vodorovnosťou a rýmuje sa s NÁLOŽ). Avšak platí to pre čínštinu, a to pre čínštinu starovekú, takže pre moderného Číňana to je síce pomôcka, ale skôr sa to podobá dešifrovaniu než čítaniu. Pre Japonca je to už v podstate nepriezračné (ak neštudoval etymológiu alebo tak).

[|🇵🇸]

Japonci mají v rámci školní docházky hodiny staré japonštiny (asi jako kdybychom se my učili staroslověnštinu).

[x]

Pche, japonština... takový lodní össein, to je teprv jazyk

[pomgoe]

Kanji se doporučuju začít učit co nejdříve. Nejlépe hned po zvládnutí kany (hiragana+katakana). Stejně se tomu nejde vyhnout a akorát budete litovat, že jste nezačli dříve. Já používám knihu "Remembering the Kanji" od J. W. Heisiga. Místo mechanické paměti používá tzv. paměť "imaginativní". Nebudu popisovat, co to je – k tomu je lepší úvod knihy, který je volně k dispozici (mám takový pocit, že celá kniha je zdarma ke stažení ale to bych kecal). Jediná nevýhoda je, že je to anglicky (to by nebyl až takový problém) a je cílena na anglicky mluvící lidi – méně častá slova, idiomy, reálie apod. Co se týče gramatiky tak mi zatím stačí "Japanese Grammar Guide" od člověka jménem Tae Kim.

[Grunt]

a je cílena na anglicky mluvící lidi

Existuje vůbec něco dobrého a českého (tzn. na českou gramatiku navyklého člověka — tipuju, že by to mohlo být o něco málo lehčí do začátků)?

[pomgoe]

Samouci to mají holt těžké. Já jsem se ničím českým vůbec nezabýval – knihy nejsou naskenované (a kupovat je jenom abych zjistil, že mi nevyhovují se mi nechce). Ucelenou knihu, která by mi vyhovovala jsem nenašel ani v angličtině. Různé články psané nadšenci obsahují spoustu nepřesností, polopravd, mystifikací nebo přímo lží. Takže ne, bohužel nevím o ničem českém. Znám člověka, který má tuhle knihu tak se můžu zeptat (ale asi až v pondělí).

[Anonymous]

Vlastním ji též a přestože k ní mám dost výhrad, určitě patří v češtině k těm lepším, co se dají sehnat (ne že by bylo příliš na výběr).

Výklad mi přišel srozumitelný, velké problémy jsem však měl se zvukovými nahrávkami, o kterých nedokáži říci víc, než že mi zněly divně a mrtvě (ve skutečnosti mě značně iritovaly a neměl jsem nervy je poslouchat). Určitě zamrzí překlepy v japonských textech a nejsem si jist, zda byly v dotiscích opraveny (podle jistých interních informací o tom ale poměrně pochybuji), není jich však závratné množství. Co mi dále vadilo je vážný nedostatek kandži ve článcích a ukázkových větách. Změť hiragany je těžko čitelná a student japonštiny by si na znaky měl opravdu zvyknout, co nejdříve to je možné.

Omlouvám se, že nejsem konkrétnější, ale je to již opravdu dlouho, co jsem s tou učebnicí nějakým způsobem pracoval.

[pomgoe]

Díky za info, takhle mi to bohatě stačí. V tom případě je to celkem blbý. Nepoužívání kanji je jedna z nejčastějších výhrad, které k učebnicím japonštiny mám. Viděl jsem i "učebnice", které používaly výhradně latinku (wtf?). Další nešvar učebnic je "gramatika" typu použijte 「X は Y です。」 pokud chcete říct, že X je Y.
Zajímavá učebnice je Minna no Nihongo, která je komplet v japonštině. Slyšel jsem na ni hodně chvály ale pro samouky se mi zdá prakticky nepoužitelná. Má s ni někdo zkušenosti?

[Anonymous]

Pokud bych měl vybírat mezi kompletem výše a Minna no Nihongo, volím komplet. Možná k ní chovám neopodstatněné antipatie, ale jazyk, který se Minna no Nihongo snaží vyučovat, má k reálné a použitelné japonštině hodně daleko. Pochválit mohu záběr (na rozdíl od kompletu nechybí třeba pasivum či kauzativum), na druhou jsou tam některé gramatické jevy použity vyloženě chybně, ukázkové věty se hodí možná pro nějakou firmu v tradičním japonském pojetí a člověk se musí návyků z Minna no Nihongo před vstupem do reality vědomě zbavovat.

Jinak přestože hlavní učebnice je celá v japonštině, je k ní anglicky psaná gramatická příručka (plus knihy k náslechu a četbě). Náslechy jsou někdy dost vtipné, to se musí nechat. Ale…

Výhodou je také použití kandži, přestože pár slov (描く aj.) je ponecháno v hiraganě.

[|🇵🇸]

Nymburskou mám naskenovanou, pokud jsem to někde neztratil. Obsah už si moc nepamatuju, ale nebylo to špatné IIRC, hlavně některá cvičení. K autorce mám docela důvěru, absolvoval jsem nějaké předměty na KAS UPOL, kde učí, a mám z toho docela dobrý pocit.

[gtz]

Na co ti bude japonština? Že by jsi tam odjel za prací, když je ti Česko i Slovensko málo?

[Miriam]

*bys
nauč se česky pičo, to ti není hanba, že tě opravuje blokovanej troll?

[gtz]

Wéčko, kdybych chtěl použít konstrukci "bys tam odjel" tak ji použiji.

[Grunt]

Co třeba proto aby se kulturně obohatil? Učit se nějaký jazyk jen kvůli obchodním vztahům se zahraničím mi vždycky přišlo jako úchylarna největšího ražení (i když je to téměř z 95% důvod proč se někdo cizí jazyk naučí). Já zas uvažoval nad Vietnamštinou. Přece jen vypadá o něco lehčí a za chvilku to stejně bude v ČR druhý oficiální jazyk. No a některé malé šikovné vietnamky taky nejsou úplně k zahození.

Že by jsi tam odjel za prací,

Cha, cha. Good luck, then.

[gtz]

Že by jsi tam odjel za prací

Nevím zda narážíš jako trollík nahoře na to jak je to napsáno, ale jistě mohl jsem použít zcela normální konstrukci "že bys tam odjel", ale to co jsem napsal je jinými slovy úplně to stejné.

[Miriam]

není, obsahuje to informaci, že jsi hloupý a neumíš česky.

[gtz]

Ale umím a myslím celkem obstojně. Proč myslíš, že jsem to psal tak jak jsem to psal? Nemyslíš, že jsem čekal na to až se na tu "udičku" chytí nějaký trolíček?

[|🇵🇸]

Ale umím

...leč s interpunkcí je to slabší.

[Miriam]

jestli lovíš trolly na udičku takhle dementním způsobem, tak tvůj život asi není moc hodnotný...

[kotrcka]

Pravdepodobne naráža jednoducho na to, že ani so znalosťou japončiny (a to pravdepodobne jej plynulé ovládanie nie je záležitosť na 2 semestre v jazykovke) veľmi v JP neuspeješ.

[gtz]

Osobně mi ty čmáranice nic neříkají a v mém věku nevím kde bych to mohl použít. No já jsem odpovídal na to moje "sousloví", které jsem psal pod jistým záměrem. Čekal jsem, že se na tu "udičku" chytí nějaký trolíček, a chytlo se toho jen Wéčko (Wéčko stejně nemá co na práci tak sjíždí Péčko a píše nám sem do Abíčka).

[Miriam]

Hej, už jsem paranodiní jak Jenda Hrach, jak víš, že sjíždím péčko?

[gtz]

To mi nedalo, když už Wéčko tak proč ne Péčko To byl jen fór.

Ty jsi už zabanovaný, že se mi tvoje příspěvky nezobrazují? Přitom Tě nemám v blokovaných uživatelích.

[Miriam]

Ano, Dolimu už došla trpělivost a všem mě blokuje a když říkám všem, tak myslím opravdu všem, protože i můj pitomá náhled vlastního komentáře je zablokovaný Ale posouvá to trolling o level výš.

[gtz]

To máš pravdu v tom, že pokud si někdo chce tvůj komentář přečíst tak musí rozbalit celé vlákno.

[Grunt]

Spíš narážka na to, že i kdyby si měl perfektní znalost Japonštiny a v nějakém oboru si vynikal na tzv. „Asijské úrovni“ (to je ve škole známka ještě tak o dva stupně vyšší než jednička s hvězdičkou), tak i tak přeju hodně štěstí při shánění práce v Japonsku. Proč? Protože:

• Japonsko si prošlo krizí a doteď se v podstatě potácí ve ztracených dekádách. Pojmy jako Freeter, Hikikomori nebo třeba Karōshi ne nadarmo vznikli v Japonsku. Sami toho moc nemají (toť můj dojem), takže pokud neplánuješ zrovna kariéru v tradičním zemědělství jakožto tradiční pěstitel rýže, tak si nemyslím že by tam pro tebe bylo přichystáno moc lukrativních pracovních nabídek.
• Pokud tam přijdeš i tak budeš Gaijin. Doporučuju dopředu zjistit si jak je to s Japonskou pracovní morálkou a co to je Syushin-Koyō. Budeš v podstatě cizák, bez znalosti prostředí, kultury, pracovních návyků, bez kontaktů, z jejich pohledu relativně líný Evropan a ještě ke všemu nebudeš Japonec (slyšel jsem, že Japonci jsou prej docela slušní rasisti). Nevím jaký zájem je tam o výuku češtiny nebo slovenštiny (kterou ke všemu stejně pravděpodobně neumíš tak aby si ji mohl vyučovat), ale tak nějak nevím co by si tam vlastně chtěl dělat? Máš vůbec co oproti krpatému naskillenému žlutému skrčkovi, který je ochotný obětovat svůj život pro firmu, co nabídnout?
• Dost jich tam bylo napakovaných na malém prostoru už před druhou světovou válkou, teď je jich ještě víc. Těžko říct jestli to je ten faktor, ale z peněz kterých utržíš musíš zaplatit výdaje na živobytí, které ve velkých městech přesahují třeba i náklady na život ve Vídni. Takže otázka je co by ti vlastně z výplaty zbylo. Pokud teda samozřejmě neplánuješ život někde na venkově, kde o cizácích slyší tak maximálně z televize.

IMHO prostě není o co stát. Čímž tě samozřejmě nechci odrazovat. Stačí se porozhlédnout po internetu. Pár Gaijinů, co se tam uchytili a už tam žijí nějakou tu řádku let, neřku-li desetiletí, určitě najdeš (mám pocit, že pár takových se najde i tady na Ábíčku, ti určitě můžou poreferovat víc než já), ale osobně mi přijde, že z toho moc nadšení nejsou a že to asi nebude žádný med.

[|🇵🇸]

Doby celoživotního zaměstnání jsou pryč.

Pro náplavu by byla největší problém adaptace na zcela odlišnou společnost a vůbec integrace (viz uči-soto v jazyce).

[Grunt]

Doby celoživotního zaměstnání jsou pryč.

Tohle tam furt funguje, ne? Ale jinak máš asi recht. Však také adaptace na tyto podmínky je jeden z problémů se kterým má dnešní „nechci říkat přímo důchodcovská generace“, ale důchodcovská generace a jejich potomci musí potýkat. Tohle máme, ač je to s podivem, s Japonskem docela společné (počkej až přiběhne učitelka ze Slovenska, některý z Jilkových nicků, Smolík nebo třeba dad — ti ti to určitě jednoznačně vyvrátí). Slyšel jsem od nějakého Amíka-Gaijina, že tamější společnost mu tak trochu připomíná tu Americkou, akorát z 60.let.

Pro náplavu by byla největší problém adaptace na zcela odlišnou společnost a vůbec integrace

Čoveče nevím. Já si to zas nemyslím. Pokud člověk ví co má očekávat, tak si myslím, že tohle by zrovna klíčový problém být nemusel. Ostatně pokud utíká někdo z dalekých Tater, nebo naší kotlinky, tak to bude z 90% protože mu zdejší společnost přijde moc zaprděná (můj pohled na kotrcku, teda krom toho že je to ještě lečo) a pravděpodobně se nebude mýlit. Těžko může někdo takový očekávat, že s doma naučenou zaprděností tam uspěje, takže se u někoho takového očekává, že se na něco jiného adaptovat chce. Mladí tam říkají, že co tam přijede vypadá jako rádoby-otaku co vidělo Japonsko jenom z animé, ale kupodivu i takové rádoby-otaku má mnohem větší chuť se učit tamějším manýrům než někteří z tajemnější mládeže (jak se mohl dostat Hip-Hop do Japonska dodnes nechápu). Když už nic, začít s tím klidně může doma, akorát na něj všichni budou nahlížet jak na magora.

[|🇵🇸]

Mobilita zaměstnanců zhruba do třicítky výrazně vzrostla a celé se to rozvolňuje; tuším loni se dokonce uvolnila legislativa kolem propouštění. Ten starý systém zůstává, zjednodušeně řečeno, jenom u profesí v byrokracii.

Ohledně mentality je to těžké. Ono se to samozřejmě s amerikanizací mění, ale tím hůř se v tom orientuje. Podívej se na věci jako činmoku, išin denšin, enrjo, aimasa nebo honne/tatemae.

[Grunt]

Ohledně mentality je to těžké. Ono se to samozřejmě s amerikanizací mění, ale tím hůř se v tom orientuje. Podívej se na věci jako činmoku, išin denšin, enrjo, aimasa nebo honne/tatemae

Jo, jo. Však taky scénku Šteští z Kokury jsem v plném rozsahu pochopil teprve až před nedávnem. Některé z pojmů neznám, tak to proženu Googlem. Že Ď. Kolíbáči.

[tydýt]

když sem viděl film Strach a chvění, tak některé sekvence sem pochopil až na několikáté shlédnutí, japonci jsou pěkní blázni co se týká pracovní morálky

[kotrcka]

No ale pracovať s takou Fubuki, hmmmm

[láska]

kotrčko, kotrčko. tys už dělal tolik věcí a u žádné jsi nezůstal minimálně z důvodu že nic neděláš pořádně. proto se drž zpátky raději - nic tak nezkazíš

[kotrcka]

OK