Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Japonci-muží teď začali žrát evropský jídlo a jak nejedí všechny ty divný ryby, paryby, měkkýše, řasy a úchylárny, tak nepřijímají dostatek afrodisiak a jsou asexuální.To možná jo, ale klidně bych vsadil boty, že i přitom zvládají tu svoji praštěnou gramatiku furt tak o řád líp než ty tu svoji.
Je to těžký, sám pořádně nevím, jak to zvládnout. Kana je jednoduchá. U těch kandži znaků se ve složeninách musí brát význam jednotlivých znaků s rezervou (leckdy velkou), ve výsledku to vyjde tak, že znalost významu znaku ti v žádném případě nezaručí určení významu složeniny. Podobně to platí pro samotné radikály obsažené ve znaku.
Další problém je, že kandži znaky mají dvojí čtení (kun a on). Takže se kandži dá obstojně naučit jedině používáním japonštiny (jako každý jazyk) a postupným nabíráním nových znaků. Já se zatím u kandži znaků učím pouze význam, čtení pak v jednoduchých větách.
Chce se to holt učit gramatiku, slovíčka a abecedy zároveň.
Nějaký zdroje bych uvedl: Kana 2, Kandži 2 3, Gramatika, Dopsání furigany, Slovník.
これが役立ちますを願っています。
A tak si stejným způsobem poněkud zesložitili i psanou japonštinu (obohatili o kanji) – opičením se po Číně.Naopak, Japonci než potkali Číňany neměli psaný jazyk a dlouho používali jenom kanji. Kana vznikla pak jejich zjednodušením.
Pro Japonsko byla v minulosti Čína velký vzor a velké hogo fogo. Kdo chtěl ukázat, že je někdo, importoval a napodoboval Čínu a čínštinu.
Jo, asi tak v devátém století plus minus autobus.
A tak si stejným způsobem poněkud zesložitili i psanou japonštinu (obohatili o kanji) – opičením se po Číně.
Žádné písmo neměli a převzali čínské znaky vlastně jako my latinku. Akorát se pro japonštinu nehodily, tak si ho museli zjednodušit, přidat fonetickou abecedu pro gramatiku (a přepis). To, že tam učenci používali čínštinu... my zase latinu, vždyť to tady byla lingua franca filosofie po tisíciletí.
Dnešní sinologové (odborníci na Čínu) jezdí studovat staré čínské zvyky do Japonska, v Číně už nejsou, nebo jsou pozměněné. To mluví za vše.
Taky PRC si prošla maoismem...
Žádné písmo neměli a převzali čínské znaky vlastně jako my latinku. Akorát se pro japonštinu nehodily, tak si ho museli zjednodušit, přidat fonetickou abecedu pro gramatiku (a přepis).
BTW něco podobného se dneska řeší (recentně řešilo) v Japonsku v případě ainštiny, což je taky dost divný jazyk.
Skladajú sa aj znaky z nejakých častí, na základe ktorých je potom možné ten znak prečítať, či dokonca odvodiť jeho význam (teda napr. znak zložený z VODOROVNE a ŽENA sa bude čítať VODOŽENA a bude znamenať sex)?V podstate áno, napr. (nie naozaj s týmito slovami) kombinácia znakov VODOROVNE (sémantická zložka) a NÁLOŽ (fonetická zložka) dá slovo "súlož" (súvisí s vodorovnosťou a rýmuje sa s NÁLOŽ). Avšak platí to pre čínštinu, a to pre čínštinu starovekú, takže pre moderného Číňana to je síce pomôcka, ale skôr sa to podobá dešifrovaniu než čítaniu. Pre Japonca je to už v podstate nepriezračné (ak neštudoval etymológiu alebo tak).
a je cílena na anglicky mluvící lidiExistuje vůbec něco dobrého a českého (tzn. na českou gramatiku navyklého člověka — tipuju, že by to mohlo být o něco málo lehčí do začátků)?
Že by jsi tam odjel za prací,Cha, cha. Good luck, then.
Že by jsi tam odjel za pracíNevím zda narážíš jako trollík nahoře na to jak je to napsáno, ale jistě mohl jsem použít zcela normální konstrukci "že bys tam odjel", ale to co jsem napsal je jinými slovy úplně to stejné.
Doby celoživotního zaměstnání jsou pryč.Tohle tam furt funguje, ne? Ale jinak máš asi recht. Však také adaptace na tyto podmínky je jeden z problémů se kterým má dnešní „nechci říkat přímo důchodcovská generace“, ale důchodcovská generace a jejich potomci musí potýkat. Tohle máme, ač je to s podivem, s Japonskem docela společné (počkej až přiběhne učitelka ze Slovenska, některý z Jilkových nicků, Smolík nebo třeba dad — ti ti to určitě jednoznačně vyvrátí). Slyšel jsem od nějakého Amíka-Gaijina, že tamější společnost mu tak trochu připomíná tu Americkou, akorát z 60.let.
Pro náplavu by byla největší problém adaptace na zcela odlišnou společnost a vůbec integraceČoveče nevím. Já si to zas nemyslím. Pokud člověk ví co má očekávat, tak si myslím, že tohle by zrovna klíčový problém být nemusel. Ostatně pokud utíká někdo z dalekých Tater, nebo naší kotlinky, tak to bude z 90% protože mu zdejší společnost přijde moc zaprděná (můj pohled na kotrcku, teda krom toho že je to ještě lečo) a pravděpodobně se nebude mýlit. Těžko může někdo takový očekávat, že s doma naučenou zaprděností tam uspěje, takže se u někoho takového očekává, že se na něco jiného adaptovat chce. Mladí tam říkají, že co tam přijede vypadá jako rádoby-otaku co vidělo Japonsko jenom z animé, ale kupodivu i takové rádoby-otaku má mnohem větší chuť se učit tamějším manýrům než někteří z tajemnější mládeže (jak se mohl dostat Hip-Hop do Japonska dodnes nechápu). Když už nic, začít s tím klidně může doma, akorát na něj všichni budou nahlížet jak na magora.
Ohledně mentality je to těžké. Ono se to samozřejmě s amerikanizací mění, ale tím hůř se v tom orientuje. Podívej se na věci jako činmoku, išin denšin, enrjo, aimasa nebo honne/tatemaeJo, jo. Však taky scénku Šteští z Kokury jsem v plném rozsahu pochopil teprve až před nedávnem. Některé z pojmů neznám, tak to proženu Googlem. Že Ď. Kolíbáči.
Tiskni
Sdílej: