Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Článok popisuje prvé kroky autora s GNU/Linuxom, jeho osobný vývoj v tejto oblasti, jeho subjektívny výber distribúcie a prvé kroky s distribúciou Arch.
So systémom GNU/Linux som sa prvý krát stretol v období popularity projektu Mandriva (v tej dobe Mandrake). Prvá verzia, ktorú som skúsil bola myslím verzia 9.1. Systém sa mi páčil, ale nerozumel som mu. Vrátil som sa teda späť k Windows 98. Neskôr som skúsil distribúciu Debian, ktorá sa mi zapáčila viac ako Mandrake, avšak znova môj pokus o používanie tohto systému stroskotal a znova som sa vrátil na pevnú pôdu pod nohami (nebrať doslova :)). V škole na servery pracoval Debian, toto bol moj prvý pokus o administráciu GNU/Linux servera.
V dobe medzi inštaláciami a mazaním rôznych GNU/Linux distribúcií som jedným očkom sledoval dianie okolo sveta slobodného softvéru. Musím sa priznať, že to bolo viac podvedomé ako cielené. Jednoducho som prišiel na to, že pod GNU/Linuxom spravím veľa vecí omnoho elegantnejšie a jednoduchšie ako pod systémom Windows. Moj jediný a primárny systém bol ale stále Windows. Čas utekal, ja som každý deň poctivo sledoval ABCLinuxu.cz a postupne sa učil z tejto veľmi dobrej a stabilnej komunity.
Pred dvomi mesiacmi znova prišiel ten nápad, znova nainštalovať GNU/Linux na môj notebook (MSI EX700) a skúsiť ho v praxi. V posledných rokoch sa distribúcie veľmi zlepšili vo veľa aspektoch, ktoré zlepšujú a urýchľujú prácu s nimi. Na výber som mal mnoho distribúcií. Môj približný zoznam bol asi takýto: Debian, Ubuntu, openSuse, Mandriva, ???.
Debian sa mi páčil od začiatku, je to veľký a stabilný projekt, ale jeho použitie mi viac vyhovuje na servery. Ubuntu mi nikdy nesadlo. Určite tento projekt spopularizoval svet GNU/Linux, ale nikdy sa mi nepáčili tie rôzne finty oproti ostatným distribúciam. Moji spolužiaci používajú tento systém, ale nezdá sa mi, že by svet GNU/Linuxu videli rovnako ako ja.
Mandriva a openSUSE boli tiež na zozname. Tieto distribúcie majú veľkú kvalitu užívateľského rozhrania. Práve toto veľké plus bolo u mňa mínus. Ak by som znova nainštaloval user-friendly distribúciu, začal by som a aj skončil pri hraní hry Frozen Bubble :)
Pre Fedoru som nikdy nemal slabosť (skor pre server použitie, rovnako ako Debian), Gentoo sa mi zdalo veľmi komplikované na moje aktuálne znalosti.
Do pozornosti sa mi dostal projekt Arch Linux. Tento systém sa mi zdal flexibilný, logický, výborne dokumentovaný, pre mňa trošku problematický na nastavenie a správu. Práve posledný bod bol pre mňa plusom, keďže sa chcem vzdelávať a nie klikať hore-dole.
Windows 7, ktorý som získal ako študent zdarma z MSDN, som používal cca. 4 mesiace. Systém to bol dobrý, rýchly, nepadal - v porovnaní s predošlou verziou. Tento systém mi však nútil až príliš veľa mrkvových nápadov, ktoré som nemohol nikde vypnúť.
Hlavným tŕňom v oku bol systém WinSxS, ktorý sa mi zdá kompletne zle navrhnutý a zaberá viac miesta než je zdravé. Predsa po oprave nejakej chyby v knižnici chcem mať v systéme len tú opravenú knižnicu a deravú predsa nenechám v systéme, a to dokonca tak, aby ju prípadný malware mohol ďalej bez problémov zneužívať (lol).
Pri inštalácií Arch Linuxu som prvý krát použil prehliadač Lynx, ktorý som si zamiloval pri čítaní dokumentácie alebo dlhších textov.
Inštalácia prebehla bez väčších problémov, návod pre začiatočníkov mi prezradil všetky potrebné kroky. Po inštalácií Grub nastal však problém. Windows 7 nedokázal nabootovať. Je to chyba Grub alebo Windows 7 ? Chyba to bola samozrejme moja. Nevedel som, že maximálny počet primárnych particií sú štyri. Po pár experimentoch sa mi podarilo rozhasiť tabuľku partícií, ktorú som obnovil.
Poznámka : Nie je NTFS ako NTFS - Windows 7 má novú verziu, s ktorou nepracujú staršie programy postavené pre predošlú verziu NTFS.
Znova som nainštaloval Grub a znova ten istý problém. Znova márne pokusy o obnovu, znova rozhodená tabuľka partícií, znova obnova. Rozhodol som sa teda zmazať komplet disk "cé". Windows 7 sa nainštaloval bez problémov, avšak nemohol nabootovať. Po toľkých hodinách experimentov a obnove dát mi žlč už tiekla po brade. Moja cesta do sveta slobodného softvéru bola spečatená.
Céčko znova zmazané, prázdne miesto použité ako domov pre môj nový systém. Znova som nainštaloval Arch Linux, tentokrát to už bol známy proces.
Ako som písal vyššie, prvé kroky s Arch Linuxom mi pomohol do veľkej miery vyriešiť článok pre začiatočníkov.
Všetko krásne funguje, ale so zvukom sú problémy. Zvukové zariadenie nepodporuje mixovanie pre viacero aplikácií súčasne. Po chvíľke hľadania som už čítal dokumentáciu k ALSA. Konfiguračný súbor sa mi zdal najprv až príliš komplikovaný, ale neskôr som pochopil, že je to jediná cesta ako riešiť niektoré špeciálne pripady zapojenia audio zariadení. Dmix a Phonon už fungujú spoločne :)
$ cat /etc/asound.conf
pcm.!default {
type plug
slave.pcm "dmixer"
}
pcm.dmixer {
type dmix
ipc_key 1024
slave {
pcm "hw:0,0"
period_time 0
period_size 1024
buffer_size 4096
rate 44100
}
bindings {
0 0
1 1
}
}
ctl.dmixer {
type hw
card 0
device 0
}
pcm.softvolPhonon {
type softvol
slave {
pcm "dmixer"
}
control{
name "Phonon"
card 0
}
min_dB -51.0
max_dB 0.0
resolution 100
hint {
show on
description "Phonon volume"
}
}
Skype funguje fajn, avšak nedetekoval web kameru. Program Cheese ju detekuje bez problémov.
$ lsusb | grep Camera
Bus 001 Device 005: ID 0402:5602 ALi Corp. Video Camera Controller
Toto som vyriešil pomocou LD_PRELOAD:
$ LD_PRELOAD=/usr/lib/libv4l/v4l1compat.so skype
Rád by som popísal aj iné problémy, ktoré som s týmto systémom mal, ale úprimne povedané, nič iné mi problémy nerobí. Dokonca mi funguje aj uspanie a prebratie z RAM po upgrade kernelu a X.org.
Na mojom systéme už môžem robiť väčšinu vecí, ktoré potrebujem od svojho systému:
S mojím novým systémom som spokojný, teším sa keď s ním môžem pracovať. Každý problém je pre mňa výzvou, ktorá sa dá prekonať. O predošlom systéme sa toto nedalo povedať. Dúfam, že aj ďaľší ľudia budú mať rovnako dobrý pocit ako ja pri prechode na GNU/Linux.
Pripájam ešte screenshot môjho jednoduchého desktopu, ktorý používa KDE4 (upload obrázkov na ABCLinuxu.cz momentálne nefunguje):
Tiskni
Sdílej:
Jen mi přišlo, že autor (ne ty) se rozhodl k fanatickému kroku (smazat widle, nainstalovat Arch (bože proč?)). Tím, že o tom dokonce napsal, se dopustil smrtelnému hříchu proti politické korektnosti. A ještě si místo klikání myší, které každému obyčejnému uživateli musí stačit, dovoluje používat příkazový řádek a editovat(!) konfigurační soubory. Prostě fanatik. Herbalife jako herbalife.
BTW, pokud ti kterákoli věta z předchozího přijde nesrozumitelná, tak už (to) dnes nepij
ja sem teda taky archlinuxak (ex-mandrivak, ex-ubuntak), ale nikde to moc nerikam. oni na to lidi obycejne nejsou zvedavi ...
potřebujem si rejpnout
+1 za subjektivní pocity z distra
a vo tom to je.