Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Článok popisuje prvé kroky autora s GNU/Linuxom, jeho osobný vývoj v tejto oblasti, jeho subjektívny výber distribúcie a prvé kroky s distribúciou Arch.
So systémom GNU/Linux som sa prvý krát stretol v období popularity projektu Mandriva (v tej dobe Mandrake). Prvá verzia, ktorú som skúsil bola myslím verzia 9.1. Systém sa mi páčil, ale nerozumel som mu. Vrátil som sa teda späť k Windows 98. Neskôr som skúsil distribúciu Debian, ktorá sa mi zapáčila viac ako Mandrake, avšak znova môj pokus o používanie tohto systému stroskotal a znova som sa vrátil na pevnú pôdu pod nohami (nebrať doslova :)). V škole na servery pracoval Debian, toto bol moj prvý pokus o administráciu GNU/Linux servera.
V dobe medzi inštaláciami a mazaním rôznych GNU/Linux distribúcií som jedným očkom sledoval dianie okolo sveta slobodného softvéru. Musím sa priznať, že to bolo viac podvedomé ako cielené. Jednoducho som prišiel na to, že pod GNU/Linuxom spravím veľa vecí omnoho elegantnejšie a jednoduchšie ako pod systémom Windows. Moj jediný a primárny systém bol ale stále Windows. Čas utekal, ja som každý deň poctivo sledoval ABCLinuxu.cz a postupne sa učil z tejto veľmi dobrej a stabilnej komunity.
Pred dvomi mesiacmi znova prišiel ten nápad, znova nainštalovať GNU/Linux na môj notebook (MSI EX700) a skúsiť ho v praxi. V posledných rokoch sa distribúcie veľmi zlepšili vo veľa aspektoch, ktoré zlepšujú a urýchľujú prácu s nimi. Na výber som mal mnoho distribúcií. Môj približný zoznam bol asi takýto: Debian, Ubuntu, openSuse, Mandriva, ???.
Debian sa mi páčil od začiatku, je to veľký a stabilný projekt, ale jeho použitie mi viac vyhovuje na servery. Ubuntu mi nikdy nesadlo. Určite tento projekt spopularizoval svet GNU/Linux, ale nikdy sa mi nepáčili tie rôzne finty oproti ostatným distribúciam. Moji spolužiaci používajú tento systém, ale nezdá sa mi, že by svet GNU/Linuxu videli rovnako ako ja.
Mandriva a openSUSE boli tiež na zozname. Tieto distribúcie majú veľkú kvalitu užívateľského rozhrania. Práve toto veľké plus bolo u mňa mínus. Ak by som znova nainštaloval user-friendly distribúciu, začal by som a aj skončil pri hraní hry Frozen Bubble :)
Pre Fedoru som nikdy nemal slabosť (skor pre server použitie, rovnako ako Debian), Gentoo sa mi zdalo veľmi komplikované na moje aktuálne znalosti.
Do pozornosti sa mi dostal projekt Arch Linux. Tento systém sa mi zdal flexibilný, logický, výborne dokumentovaný, pre mňa trošku problematický na nastavenie a správu. Práve posledný bod bol pre mňa plusom, keďže sa chcem vzdelávať a nie klikať hore-dole.
Windows 7, ktorý som získal ako študent zdarma z MSDN, som používal cca. 4 mesiace. Systém to bol dobrý, rýchly, nepadal - v porovnaní s predošlou verziou. Tento systém mi však nútil až príliš veľa mrkvových nápadov, ktoré som nemohol nikde vypnúť.
Hlavným tŕňom v oku bol systém WinSxS, ktorý sa mi zdá kompletne zle navrhnutý a zaberá viac miesta než je zdravé. Predsa po oprave nejakej chyby v knižnici chcem mať v systéme len tú opravenú knižnicu a deravú predsa nenechám v systéme, a to dokonca tak, aby ju prípadný malware mohol ďalej bez problémov zneužívať (lol).
Pri inštalácií Arch Linuxu som prvý krát použil prehliadač Lynx, ktorý som si zamiloval pri čítaní dokumentácie alebo dlhších textov.
Inštalácia prebehla bez väčších problémov, návod pre začiatočníkov mi prezradil všetky potrebné kroky. Po inštalácií Grub nastal však problém. Windows 7 nedokázal nabootovať. Je to chyba Grub alebo Windows 7 ? Chyba to bola samozrejme moja. Nevedel som, že maximálny počet primárnych particií sú štyri. Po pár experimentoch sa mi podarilo rozhasiť tabuľku partícií, ktorú som obnovil.
Poznámka : Nie je NTFS ako NTFS - Windows 7 má novú verziu, s ktorou nepracujú staršie programy postavené pre predošlú verziu NTFS.
Znova som nainštaloval Grub a znova ten istý problém. Znova márne pokusy o obnovu, znova rozhodená tabuľka partícií, znova obnova. Rozhodol som sa teda zmazať komplet disk "cé". Windows 7 sa nainštaloval bez problémov, avšak nemohol nabootovať. Po toľkých hodinách experimentov a obnove dát mi žlč už tiekla po brade. Moja cesta do sveta slobodného softvéru bola spečatená.
Céčko znova zmazané, prázdne miesto použité ako domov pre môj nový systém. Znova som nainštaloval Arch Linux, tentokrát to už bol známy proces.
Ako som písal vyššie, prvé kroky s Arch Linuxom mi pomohol do veľkej miery vyriešiť článok pre začiatočníkov.
Všetko krásne funguje, ale so zvukom sú problémy. Zvukové zariadenie nepodporuje mixovanie pre viacero aplikácií súčasne. Po chvíľke hľadania som už čítal dokumentáciu k ALSA. Konfiguračný súbor sa mi zdal najprv až príliš komplikovaný, ale neskôr som pochopil, že je to jediná cesta ako riešiť niektoré špeciálne pripady zapojenia audio zariadení. Dmix a Phonon už fungujú spoločne :)
$ cat /etc/asound.conf
pcm.!default {
type plug
slave.pcm "dmixer"
}
pcm.dmixer {
type dmix
ipc_key 1024
slave {
pcm "hw:0,0"
period_time 0
period_size 1024
buffer_size 4096
rate 44100
}
bindings {
0 0
1 1
}
}
ctl.dmixer {
type hw
card 0
device 0
}
pcm.softvolPhonon {
type softvol
slave {
pcm "dmixer"
}
control{
name "Phonon"
card 0
}
min_dB -51.0
max_dB 0.0
resolution 100
hint {
show on
description "Phonon volume"
}
}
Skype funguje fajn, avšak nedetekoval web kameru. Program Cheese ju detekuje bez problémov.
$ lsusb | grep Camera
Bus 001 Device 005: ID 0402:5602 ALi Corp. Video Camera Controller
Toto som vyriešil pomocou LD_PRELOAD:
$ LD_PRELOAD=/usr/lib/libv4l/v4l1compat.so skype
Rád by som popísal aj iné problémy, ktoré som s týmto systémom mal, ale úprimne povedané, nič iné mi problémy nerobí. Dokonca mi funguje aj uspanie a prebratie z RAM po upgrade kernelu a X.org.
Na mojom systéme už môžem robiť väčšinu vecí, ktoré potrebujem od svojho systému:
S mojím novým systémom som spokojný, teším sa keď s ním môžem pracovať. Každý problém je pre mňa výzvou, ktorá sa dá prekonať. O predošlom systéme sa toto nedalo povedať. Dúfam, že aj ďaľší ľudia budú mať rovnako dobrý pocit ako ja pri prechode na GNU/Linux.
Pripájam ešte screenshot môjho jednoduchého desktopu, ktorý používa KDE4 (upload obrázkov na ABCLinuxu.cz momentálne nefunguje):
Tiskni
Sdílej:
Jen mi přišlo, že autor (ne ty) se rozhodl k fanatickému kroku (smazat widle, nainstalovat Arch (bože proč?)). Tím, že o tom dokonce napsal, se dopustil smrtelnému hříchu proti politické korektnosti. A ještě si místo klikání myší, které každému obyčejnému uživateli musí stačit, dovoluje používat příkazový řádek a editovat(!) konfigurační soubory. Prostě fanatik. Herbalife jako herbalife.
BTW, pokud ti kterákoli věta z předchozího přijde nesrozumitelná, tak už (to) dnes nepij
ja sem teda taky archlinuxak (ex-mandrivak, ex-ubuntak), ale nikde to moc nerikam. oni na to lidi obycejne nejsou zvedavi ...
potřebujem si rejpnout
+1 za subjektivní pocity z distra
a vo tom to je.