Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Článok popisuje prvé kroky autora s GNU/Linuxom, jeho osobný vývoj v tejto oblasti, jeho subjektívny výber distribúcie a prvé kroky s distribúciou Arch.
So systémom GNU/Linux som sa prvý krát stretol v období popularity projektu Mandriva (v tej dobe Mandrake). Prvá verzia, ktorú som skúsil bola myslím verzia 9.1. Systém sa mi páčil, ale nerozumel som mu. Vrátil som sa teda späť k Windows 98. Neskôr som skúsil distribúciu Debian, ktorá sa mi zapáčila viac ako Mandrake, avšak znova môj pokus o používanie tohto systému stroskotal a znova som sa vrátil na pevnú pôdu pod nohami (nebrať doslova :)). V škole na servery pracoval Debian, toto bol moj prvý pokus o administráciu GNU/Linux servera.
V dobe medzi inštaláciami a mazaním rôznych GNU/Linux distribúcií som jedným očkom sledoval dianie okolo sveta slobodného softvéru. Musím sa priznať, že to bolo viac podvedomé ako cielené. Jednoducho som prišiel na to, že pod GNU/Linuxom spravím veľa vecí omnoho elegantnejšie a jednoduchšie ako pod systémom Windows. Moj jediný a primárny systém bol ale stále Windows. Čas utekal, ja som každý deň poctivo sledoval ABCLinuxu.cz a postupne sa učil z tejto veľmi dobrej a stabilnej komunity.
Pred dvomi mesiacmi znova prišiel ten nápad, znova nainštalovať GNU/Linux na môj notebook (MSI EX700) a skúsiť ho v praxi. V posledných rokoch sa distribúcie veľmi zlepšili vo veľa aspektoch, ktoré zlepšujú a urýchľujú prácu s nimi. Na výber som mal mnoho distribúcií. Môj približný zoznam bol asi takýto: Debian, Ubuntu, openSuse, Mandriva, ???.
Debian sa mi páčil od začiatku, je to veľký a stabilný projekt, ale jeho použitie mi viac vyhovuje na servery. Ubuntu mi nikdy nesadlo. Určite tento projekt spopularizoval svet GNU/Linux, ale nikdy sa mi nepáčili tie rôzne finty oproti ostatným distribúciam. Moji spolužiaci používajú tento systém, ale nezdá sa mi, že by svet GNU/Linuxu videli rovnako ako ja.
Mandriva a openSUSE boli tiež na zozname. Tieto distribúcie majú veľkú kvalitu užívateľského rozhrania. Práve toto veľké plus bolo u mňa mínus. Ak by som znova nainštaloval user-friendly distribúciu, začal by som a aj skončil pri hraní hry Frozen Bubble :)
Pre Fedoru som nikdy nemal slabosť (skor pre server použitie, rovnako ako Debian), Gentoo sa mi zdalo veľmi komplikované na moje aktuálne znalosti.
Do pozornosti sa mi dostal projekt Arch Linux. Tento systém sa mi zdal flexibilný, logický, výborne dokumentovaný, pre mňa trošku problematický na nastavenie a správu. Práve posledný bod bol pre mňa plusom, keďže sa chcem vzdelávať a nie klikať hore-dole.
Windows 7, ktorý som získal ako študent zdarma z MSDN, som používal cca. 4 mesiace. Systém to bol dobrý, rýchly, nepadal - v porovnaní s predošlou verziou. Tento systém mi však nútil až príliš veľa mrkvových nápadov, ktoré som nemohol nikde vypnúť.
Hlavným tŕňom v oku bol systém WinSxS, ktorý sa mi zdá kompletne zle navrhnutý a zaberá viac miesta než je zdravé. Predsa po oprave nejakej chyby v knižnici chcem mať v systéme len tú opravenú knižnicu a deravú predsa nenechám v systéme, a to dokonca tak, aby ju prípadný malware mohol ďalej bez problémov zneužívať (lol).
Pri inštalácií Arch Linuxu som prvý krát použil prehliadač Lynx, ktorý som si zamiloval pri čítaní dokumentácie alebo dlhších textov.
Inštalácia prebehla bez väčších problémov, návod pre začiatočníkov mi prezradil všetky potrebné kroky. Po inštalácií Grub nastal však problém. Windows 7 nedokázal nabootovať. Je to chyba Grub alebo Windows 7 ? Chyba to bola samozrejme moja. Nevedel som, že maximálny počet primárnych particií sú štyri. Po pár experimentoch sa mi podarilo rozhasiť tabuľku partícií, ktorú som obnovil.
Poznámka : Nie je NTFS ako NTFS - Windows 7 má novú verziu, s ktorou nepracujú staršie programy postavené pre predošlú verziu NTFS.
Znova som nainštaloval Grub a znova ten istý problém. Znova márne pokusy o obnovu, znova rozhodená tabuľka partícií, znova obnova. Rozhodol som sa teda zmazať komplet disk "cé". Windows 7 sa nainštaloval bez problémov, avšak nemohol nabootovať. Po toľkých hodinách experimentov a obnove dát mi žlč už tiekla po brade. Moja cesta do sveta slobodného softvéru bola spečatená.
Céčko znova zmazané, prázdne miesto použité ako domov pre môj nový systém. Znova som nainštaloval Arch Linux, tentokrát to už bol známy proces.
Ako som písal vyššie, prvé kroky s Arch Linuxom mi pomohol do veľkej miery vyriešiť článok pre začiatočníkov.
Všetko krásne funguje, ale so zvukom sú problémy. Zvukové zariadenie nepodporuje mixovanie pre viacero aplikácií súčasne. Po chvíľke hľadania som už čítal dokumentáciu k ALSA. Konfiguračný súbor sa mi zdal najprv až príliš komplikovaný, ale neskôr som pochopil, že je to jediná cesta ako riešiť niektoré špeciálne pripady zapojenia audio zariadení. Dmix a Phonon už fungujú spoločne :)
$ cat /etc/asound.conf
pcm.!default {
type plug
slave.pcm "dmixer"
}
pcm.dmixer {
type dmix
ipc_key 1024
slave {
pcm "hw:0,0"
period_time 0
period_size 1024
buffer_size 4096
rate 44100
}
bindings {
0 0
1 1
}
}
ctl.dmixer {
type hw
card 0
device 0
}
pcm.softvolPhonon {
type softvol
slave {
pcm "dmixer"
}
control{
name "Phonon"
card 0
}
min_dB -51.0
max_dB 0.0
resolution 100
hint {
show on
description "Phonon volume"
}
}
Skype funguje fajn, avšak nedetekoval web kameru. Program Cheese ju detekuje bez problémov.
$ lsusb | grep Camera
Bus 001 Device 005: ID 0402:5602 ALi Corp. Video Camera Controller
Toto som vyriešil pomocou LD_PRELOAD:
$ LD_PRELOAD=/usr/lib/libv4l/v4l1compat.so skype
Rád by som popísal aj iné problémy, ktoré som s týmto systémom mal, ale úprimne povedané, nič iné mi problémy nerobí. Dokonca mi funguje aj uspanie a prebratie z RAM po upgrade kernelu a X.org.
Na mojom systéme už môžem robiť väčšinu vecí, ktoré potrebujem od svojho systému:
S mojím novým systémom som spokojný, teším sa keď s ním môžem pracovať. Každý problém je pre mňa výzvou, ktorá sa dá prekonať. O predošlom systéme sa toto nedalo povedať. Dúfam, že aj ďaľší ľudia budú mať rovnako dobrý pocit ako ja pri prechode na GNU/Linux.
Pripájam ešte screenshot môjho jednoduchého desktopu, ktorý používa KDE4 (upload obrázkov na ABCLinuxu.cz momentálne nefunguje):
Tiskni
Sdílej:
Jen mi přišlo, že autor (ne ty) se rozhodl k fanatickému kroku (smazat widle, nainstalovat Arch (bože proč?)). Tím, že o tom dokonce napsal, se dopustil smrtelnému hříchu proti politické korektnosti. A ještě si místo klikání myší, které každému obyčejnému uživateli musí stačit, dovoluje používat příkazový řádek a editovat(!) konfigurační soubory. Prostě fanatik. Herbalife jako herbalife.
BTW, pokud ti kterákoli věta z předchozího přijde nesrozumitelná, tak už (to) dnes nepij
ja sem teda taky archlinuxak (ex-mandrivak, ex-ubuntak), ale nikde to moc nerikam. oni na to lidi obycejne nejsou zvedavi ...
potřebujem si rejpnout
+1 za subjektivní pocity z distra
a vo tom to je.