Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »getGatewayIPs a nejspíš i getGatewayMACs by chtěli přepsat (neměl jsem sílu přijít na to jak :))
#!/usr/bin/perl
# mitm.pl --- The script scans the default gateway MAC address against the user's trusted list. It is suitable for a simple defense against MITM (Man In The Middle) attacks.
# CZ: Skript prověřuje MAC adresu výchozí brány oproti uživatelem prověřeným. Je vhodný pro jednoduchou obranu proti MITM (Man In The Middle) útokům.
# Author: 'FrostyX <frostyx@email.cz>
# Created: 23 Apr 2011
# Version: 0.01
use warnings;
use strict;
use List::Util qw{first};
use Getopt::Long;
use Pod::Usage;
use 5.010;
my $conky;
my $help;
my $man;
# Použití vhodné metody rozhraní podle argumentu
# předanému při spouštění skriptu
GetOptions(
'conky' => \$conky,
'help|?' => \$help,
'man' => \$man
) or pod2usage(2);
pod2usage(1) if $help;
pod2usage( -exitstatus => 0, -verbose => 2 ) if $man;
if ($conky) {
Iconky();
}
else {
Imain();
}
# Seznam prověřených MAC adres
my @trusted = (
'00:0e:2e:fa:be:6d', # Doma
'00:1b:38:ab:e3:a4', # Test - Toshiba NTB
'xx:xx:xx:xx:xx:xx', # SPS WIFI 1
);
my %trusted_hash = map { $_ => 1 } @trusted;
# Použití pro conky
# - Neodřádkovává výstup
sub Iconky {
if ( !checkGateway() ) {
print 'Unsafe GW! ';
}
return 1;
}
# Funkce main
# - Zavolá se pokud skritpu nebude předán parametr
sub Imain {
if ( checkGateway() ) {
say 'Gateway has trusted MAC';
}
else {
say q{WARNING: Gateway hasn't trusted MAC};
}
return 1;
}
# Zkontroluje, zda jsou naše brány povolené
sub checkGateway {
my @mac = getGatewayMACs();
if ( first { !$trusted_hash{$_} } @mac ) {
return 0;
}
else {
return 1;
}
}
# Vrátí IP adresy bran
sub getGatewayIPs {
my @route = split 'default', `ip route list |grep default`;
my @ip;
foreach my $x (@route) {
if ($x) {
my @entry = split q{ }, $x;
push @ip, $entry[1];
}
}
return @ip;
}
# Vrátí MAC adresy bran
sub getGatewayMACs {
my @ip = getGatewayIPs();
my @mac;
foreach my $x (@ip) {
my @route = split q{ }, `cat /proc/net/arp |grep $x`;
push @mac, $route[3];
}
return @mac;
}
__END__
=head1 NAME
mitm.pl - Defense against MITM
=head1 SYNOPSIS
mitm.pl [options]
Options:
--help brief help message
--man full documentation
--conky
=head1 DESCRIPTION
The script scans the default gateway MAC address against the user's trusted list. It is suitable for a simple defense against MITM (Man In The Middle) attacks.
=head1 AUTHOR
FrostyX <frostyx@email.cz>
=head1 COPYRIGHT AND LICENSE
Copyright (C) 2011 by FrostyX
This program is free software; you can redistribute it and/or modify
it under the same terms as Perl itself, either Perl version 5.8.2 or,
at your option, any later version of Perl 5 you may have available.
=head1 BUGS
None reported... yet.
=cut
my @trusted = ...
a
my %trusted_hash = ...
musí být nad
if ($conky){...
.
Man in the middle (zkratka MITM, z angličtiny „člověk uprostřed“ nebo „člověk mezi“) patří mezi nejznámější problémy v informatice a kryptografii. Jeho podstatou je snaha útočníka odposlouchávat komunikaci mezi účastníky tak, že se stane aktivním prostředníkem. Důležitým faktem je, že v prostředí současných běžných počítačových sítí není nutné, aby komunikace přes útočníka přímo fyzicky procházela, protože lze síťový provoz snadno přesměrovat.
ARP spoofing: Pokud chce útočník odposlouchávat komunikaci mezi dvěma uzly lokální sítě, stačí mu oběma z nich podstrčit svoji MAC adresu, a přijatá data posílat dál skutečným adresátům.
Obě citace jsou z wikipedie, takže pokud jsou nepravdivé, tak mě prosím upozorněte. Dle mého z nich ale vyplívá totéž. "Útočník stojí mezi mnou a serverem a vidí veškerou mou komunikaci." Pht má pravdu, že označení ARP spoofing je přesnější označení toho co jsem v zápisku zmiňoval. Myslím si ale, že jsem neříkal hlouposti, když jsem použil termín Man in the middle, protože když někomu podstrčím MAC adresu a jeho pakety pak posílam pravému serveru, stanu se tak tím "člověkem uprostřed".sítí není nutné, aby komunikace přes útočníka přímo fyzicky procházela, protože lze síťový provoz snadno přesměrovat... takže pokud mnou provoz neprochází tak si to dokážu zařídit aby procházel. To je přesně ten typ blábolu o kterém mluvím. Cf. en.wikipedia.org:
The attacker must be able to intercept all messages going between the two victims and inject new onesAd rozdíl k arp spoof: Man in middle je typ útoku definovaný tak a tak. ARP spoofing je jiný druh útoku který může a nemusí mimo jiné být použit při realizaci MiM. Takže a předně MiM lze dělat i bez použití ARP spoof. Vámi uvedený skript je 1) pouze detektor nikoliv obrana proti ARP spoofu (a není v tom moc dobrý :) a 2) není obecnou ochranou ani detekcí MiM útoku a 3) nespecifikoval jste proti jakému protokolu se má ten MiM odehrát.
když někomu podstrčím MAC adresu a jeho pakety pak posílam pravému serveru, stanu se tak tím "člověkem uprostřed".Abych uvedl předchozí rozdíl na příkladu, tak tím že se stanete člověkem uprostřed, neznamená že můžete provést MiM útok, a na druhou stranu, stát se člověkem uprostřed nemusí nutně znamenat podstrčení MAC adresy.
Díky za vysvětlení. Už chápu, proč jsem tě možná zpočátku zmátl. Asi jsem špatně uvedl jak se chci bránit. Záměr byl bránit se pouze tak, že detekuji podvrženou MAC adresu (čili ten arp spoof). Potom už jsem schopný si dotyčného člověka osobně najít (alespoň teda na té siti, o které je řeč).
Všechny nepřesnosti v zápisku uvedu na pravou míru za pár hodin
Tvůj komentář mě hodně zaujal. Mohl bys to rozvést prosím ? Ještě ti řeknu mou úvahu:
Bodem 3. se zabývat nebudeme. Budeme předpokládat, že se seznam útočníkovi nikdy nedostane do ruk. V takovém případě je pravděpodobnost, že si někdo nastaví jednu z těch adres mizivá.
V arp tabulce je jen seznam adres, se kterými komunikuješ, pokud bude v cestě něco s bridgem (br0 obsahující eth0 a eth1), tak Tě odposlechne a nedovíš se o tom.
Co konkrétně z toho co jsem řekl je špatně?
Mluvím o chvíli, kdy nejste fyzicky u kabelu, nevíte, co je s tim switchem/routerem, nemáte ono fyzické spojení pod kontrolou, zda není nikdo mezi vámi a dalším L2/L3 hopem. A i kdyby, switche umí port-mirroring apod. Pokud šifrujete, je vidět, že tečou data, pokud nešifrujete, je vidět, co posíláte/dostáváte.
To je pravda. Když si útočník změní MAC na nějakou z toho seznamu, budu asi nahranej. Na druhou stranu útočník o žádném seznamu neví (teď už možná ano, ale jsou tam adresy, které tam potom nebudou). Logické by bylo, kdyby si nastavil stejnou MAC jako má ten skutečný server se kterým chci komunikovat, ale mám za to, že to nebude fungovat.
S tím SSL to taky není úplně žhavý. Například abych se připojil do školní sítě, musím odsouhlasit tohle - "The site's security certificate is not trusted!". Pro útočníka by pak už nemuselo být tak těžké podstrčit mi upravený certifikát.
O tom SSL jste tu psali skoro všichni, tzn tato reakce je určena všem.
To je pravda. Když si útočník změní MAC na nějakou z toho seznamu, budu asi nahranej. Na druhou stranu útočník o žádném seznamu neví...Security through obscurity.
Logické by bylo, kdyby si nastavil stejnou MAC jako má ten skutečný server se kterým chci komunikovat, ale mám za to, že to nebude fungovat.Ve skutečnosti to fungovat bude celkem obstojně.
S tím SSL to taky není úplně žhavý. Například abych se připojil do školní sítě, musím odsouhlasit tohle - "The site's security certificate is not trusted!". Pro útočníka by pak už nemuselo být tak těžké podstrčit mi upravený certifikát.Přesně tak, pokud provedete MiM ve chvíli kdy uživatel odsouhlasuje certifikát, tak máte přístup k obsahu zašifrovaných zpráv. Na druhou stranu je tahle fáze jediným místem kde lze v SSL protokolu udělat MiM útok.
Například abych se připojil do školní sítě, musím odsouhlasit tohle - "The site's security certificate is not trusted!". Pro útočníka by pak už nemuselo být tak těžké podstrčit mi upravený certifikát.Proto je tam (někde - Chromium nepoužívám) tlačítko, které zobrazí fingerprint. Stejný fingerprint by pak měl zapečetěný viset někde ve škole. Porovnáš je, a hned víš, na čem jsi. Že to tak mnohdy není, je bohužel smutná skutečnost. Buď ani admin neví, co to vlastně otisk certifikátu je a proč by ho to mělo zajímat - hlavně různí učitelé informatiky na netechnických ZŠ/SŠ, kteří dostali správu pod kontrolu, nebo to admin neudělá, protože byrokratický bordel a 99 % uživatelů stejně neví, co s tím.
protože byrokratický bordel a 99 % uživatelů stejně neví, co s tímA nebo je to prostě špatně navržený systém.
Tiskni
Sdílej: