Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
)
...znam hodne lidi (i tady na Abclinuxu), kteri seriozne tvrdi, ze nema smysl mit vysoke dane, protoze se nevyberouTo vidím spíš jako odkaz na to, že když se zvýší daně, tak se ještě nemusí zvýšit částka, která se vybere.
... mit statni instituce, protoze se vsechno rozkrade. To mozna plati v Cechach. A to je ten fatalismus.To jo.
A take je fatalismus urcite cekani na to, ze to soukrome firmy nejak zaridi, ze se stat starat nemusi (treba o infrastrukturu nebo skolstvi). Bohuzel to ale empiricky takto neplati.Mno, znám člověka, který se stejným zanícením, jako ty hájíš svoje myšlenky, tvrdí, že v ideální kapitalistickém světě to tak bude fungovat. Když mi svoji představu popsal, těžko se v tom hledala nějaká logická chyba, opět podobně jako v tvých úvahách. Já si myslím, že je potřeba především různorodost.
Mno, znám člověka, který se stejným zanícením, jako ty hájíš svoje myšlenky, tvrdí, že v ideální kapitalistickém světě to tak bude fungovat. Když mi svoji představu popsal, těžko se v tom hledala nějaká logická chyba, opět podobně jako v tvých úvahách. Já si myslím, že je potřeba především různorodost.Jenze ja se to nesnazim zakladat jen na logice, ale take na empirii. Tam bohuzel jakykoli "cisty" kapitalismus dost selhava.
Jenze ja se to nesnazim zakladat jen na logice, ale take na empirii. Tam bohuzel jakykoli "cisty" kapitalismus dost selhava.Selhává IMHO jakýkoli vykonstruovaný systém. Empirii? Konkrétně? Mě naopak tvoje úvahy přijdou jako čistý idealismus odtržený od skutečných lidí (jednou jsme diskutovali o něčem ve smyslu lidi vs. počítače a rozhodování).
Jeste apropos: Co kdyz prave logika selhava?Možná dokonce velmi často....
Neni zarazejici, ze nejvetsi hospodarsky rust zaznamenala Evropa a USA v dobe vysokych dani a silne regulace, a v pozdejsi dobe nizkych dani i regulace naopak zaznamenaly rust nizsi? (Ono jiste vysvetleni by se naslo: Vysoke dane prerozdeluji penize zpet mezi populaci, a ta tak muze snadno spotrebovavat a tedy zakladat nove spolecnosti; zkratka se tim castecne eliminuji ekonomicke monopoly.) Co kdyz tedy naopak vyssi dane vedou paradoxne k vyssimu vyberu dani?Taky se ještě nabízí otázka, jestli výše daní vůbec má přímý vliv na hospodářský růst a jestli ho lze popsat tak jednoduše.
To je prave proc se musime divat do historie, co funguje a co selhava, a jen logika nemusi stacit. Ono realita je casto prekvapiva.Samozřejmě, ale taky se takle můžem nehezky splést, protože historické situace nejsou opakovatelné.
Selhává IMHO jakýkoli vykonstruovaný systém. Empirii? Konkrétně? Mě naopak tvoje úvahy přijdou jako čistý idealismus odtržený od skutečných lidí (jednou jsme diskutovali o něčem ve smyslu lidi vs. počítače a rozhodování).Vazne? Povazujes technologii za selhani? Co se tyce empirie, premyslim, jestli me vubec poslouchas. Porad pisu o vedecke metode, a jak by se veci mely testovat (treba na to rozhodovani lidi jsem navrhoval jednoduchy experiment). A jsem otevreny zmenit na to nazor, pokud nekdo prijde s presvedcivym argumentem (jako ze se to, cas od casu, deje).
Taky se ještě nabízí otázka, jestli výše daní vůbec má přímý vliv na hospodářský růst a jestli ho lze popsat tak jednoduše.Jo, to rika dole drc (i kdyz ja bych to vysvetlenim nenazval). Podle me musime prave zacit vytvaret spolecenske modely, byt primitivni, jak pise Dad. A zacit je testovat. Zadny model neni izolovany - vetsinu z nich doprovazi jeste jevy dalsi, ktere lze take testovat. Tim lze overit, jak moc model odpovida realite a v cem ne. Technicke nastroje na rozumne modelovani cele spolecnosti dnes mame. Je to jen otazka prestat si nalhavat, ze to nejde, a zamerit se na to.
Samozřejmě, ale taky se takle můžem nehezky splést, protože historické situace nejsou opakovatelné.Vzdycky kdyz neco delas, muzes se splest. Je proto lepsi se z historie nepoucit? Nebo pro co argumentujes, me to neni moc jasne. Prijde mi to trochu jako skepticismus pro skepticismus.
Vazne? Povazujes technologii za selhani?Vykonstruovaný společenský systém, aneb vymyslíme, že takel to bude nejlepší a uděláme to tak.
Co se tyce empirie, premyslim, jestli me vubec poslouchas. Porad pisu o vedecke metode, a jak by se veci mely testovat (treba na to rozhodovani lidi jsem navrhoval jednoduchy experiment).Právě problém je jak testovat. Pokud myslíš ten experiment, co já, tak ten by sice byl hezký, ale jak už jsem psal tehdy, tak by prokazoval funkčnost onoho mechanismu ve skupině vědců a ne v celém státu. A to jednoduše proto, že zahrnulo velmi malý výsek lidských vlastností.
Jo, to rika dole drc (i kdyz ja bych to vysvetlenim nenazval). Podle me musime prave zacit vytvaret spolecenske modely, byt primitivni, jak pise Dad. A zacit je testovat. Zadny model neni izolovany - vetsinu z nich doprovazi jeste jevy dalsi, ktere lze take testovat. Tim lze overit, jak moc model odpovida realite a v cem ne.Já bych to taky vysvětlením nenazýval, spíš hypotézou. Nemyslím si, že by se ty modely mohly někdy dostatečně přiblížit realitě. Tím nechci říct, že jsou k ničemu a nemá cenu se nimy zabývat. Naopak, může z toho vzejít mnoho zajímavých poznatků. Jen na základě toho nejde řídit stát a vymýšlet spolěčenský systém. Totéž platí i pro tu historii, není to skepticismus pro skepticismus. Historie je úžasný zdroj informací, ale potřeba si uvědomovat, že stejné podmínky se nikdy nezopakují.
Neni zarazejici, ze nejvetsi hospodarsky rust zaznamenala Evropa a USA v dobe vysokych dani a silne regulace, a v pozdejsi dobe nizkych dani i regulace naopak zaznamenaly rust nizsi?Ono by se našlo i jiné vysvětlení -- třeba, že pro dlouhodobé růsty není (+/- rozumné) zdanění a regulace zase tak významná.
Jeste apropos: Co kdyz prave logika selhava? Neni zarazejici, ze nejvetsi hospodarsky rust zaznamenala Evropa a USA v dobe vysokych dani a silne regulace, a v pozdejsi dobe nizkych dani i regulace naopak zaznamenaly rust nizsi?To je slovo do pranice. Muzete ten Vas autoritativni vyrok trosku prodiskutovat a podlozit zdroji? A ne, zdroji nemyslim bezcharakterniho komunistu Kellera a jeho vykriky na blistech.
Mala som dnes v pošte. Zatiaľčo tu sa diskutuje o dôchodkovom systéme a daniach, o Occamovej britve)), pravda je celkom jednoduchá.
Tiskni
Sdílej: