Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
takže, nešlo by trošku rozvést, co konkrétně vyhovuje lépe a proč, případně jestli něco nyní vyhovuje hůře?
Na MDK mi začíná vadit, že si myslí, že ví líp než já, co chci. Něco jako různí Win_průvodci. Například defaultní instalace MDK10.x má zaškrtnuto supermount CD. V Gnome je také povoleno auto připojování CD. Nějak to spolu fungovalo, dokud jsem nechtěl vypalovat přepisovatelné CD (i formátovat) z příkazového řádku. Nešlo to, pořád to "něco" zkoušelo připojovat!
U verze MDK9.1 jsem tvrdil, že je vhodný pro kancelář a perfektní pro exWindowsáka. Jsem MDK moc vděčný, jako začátečník jsem si věci "naklikal" a potom porovnáváním v /etc se učil. Teď už mi ale nevyhovuje.
(ehm, no taky jsem si nainstaloval 3.4 z thac rpms, ale to je otázka zvědavosti a ne toho, co považuju u distribuce za neúnosné - prostě se jen nesešli s vývojovým cyklem KDE; za neúnosné považuju zpoždění několik let)
Například defaultní instalace MDK10.x má zaškrtnuto supermount CD.mno, instaloval jsem "v poslední době" 10.1, upgradováno na 2005 LE, a beta 10.2 (nahrazeno Gentoo
) a žádný supermount mě nikde neotravoval ...
jinak uznávám, že některé chování či nastavení systému je celkem k vzteku - mě např. pěkně potrápil nástroj msec; naštěstí se různé takové zákeřné featury dají zpovypínat ... ale "good point"
pokud tedy jde o kontrolu nad systémem, doporučil bych spíše Gentoo než Debian, ale to už by zas bylo na jinou diskusi ... ještě něco, co v Mandrake (já si na tu Mandrivu nezvyknu...) nevyhovuje?
Moc jsem se s tím natrápil.
Debian není tak klikací ale cením si balíčkovacího systému.
Tiskni
Sdílej: