Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
takže, nešlo by trošku rozvést, co konkrétně vyhovuje lépe a proč, případně jestli něco nyní vyhovuje hůře?
Na MDK mi začíná vadit, že si myslí, že ví líp než já, co chci. Něco jako různí Win_průvodci. Například defaultní instalace MDK10.x má zaškrtnuto supermount CD. V Gnome je také povoleno auto připojování CD. Nějak to spolu fungovalo, dokud jsem nechtěl vypalovat přepisovatelné CD (i formátovat) z příkazového řádku. Nešlo to, pořád to "něco" zkoušelo připojovat!
U verze MDK9.1 jsem tvrdil, že je vhodný pro kancelář a perfektní pro exWindowsáka. Jsem MDK moc vděčný, jako začátečník jsem si věci "naklikal" a potom porovnáváním v /etc se učil. Teď už mi ale nevyhovuje.
(ehm, no taky jsem si nainstaloval 3.4 z thac rpms, ale to je otázka zvědavosti a ne toho, co považuju u distribuce za neúnosné - prostě se jen nesešli s vývojovým cyklem KDE; za neúnosné považuju zpoždění několik let)
Například defaultní instalace MDK10.x má zaškrtnuto supermount CD.mno, instaloval jsem "v poslední době" 10.1, upgradováno na 2005 LE, a beta 10.2 (nahrazeno Gentoo
) a žádný supermount mě nikde neotravoval ...
jinak uznávám, že některé chování či nastavení systému je celkem k vzteku - mě např. pěkně potrápil nástroj msec; naštěstí se různé takové zákeřné featury dají zpovypínat ... ale "good point"
pokud tedy jde o kontrolu nad systémem, doporučil bych spíše Gentoo než Debian, ale to už by zas bylo na jinou diskusi ... ještě něco, co v Mandrake (já si na tu Mandrivu nezvyknu...) nevyhovuje?
Moc jsem se s tím natrápil.
Debian není tak klikací ale cením si balíčkovacího systému.
Tiskni
Sdílej: